Brambory

protože jsem zatím neměl důvod se s nimi jinak než se škrabkou v ruce seznámit.
Jo, vlastně v prváku na průmce, když jsme běhali po vrstevnicích prudkého beskydského svahu s železnými koši za čertem a večer přespávali v tělocvičně. Naši bohulibou činnost přerušil až útok úplavice a následné utrpení ve frontách před hajzlíkama se stále častějším blátem na hřišti. A nezapomenutelné zarovnání všech bojovníků za úrodu do řady, spuštění gatí, hluboký předklon a vojensky organizovaný rychlý odběr příslušných vzorků třemi sestřičkami z okresního města.
A ještě i v druháku. To ale už nebylo tak romantické. Místo na podhorském políčku jsme stáli uprostřed lánu táhnoucího se od obzoru k obzoru. Naše zoufalá skupinka, hromada železných košů, odpojená a hnusně prázdná vlečka, bandaska s čajem, pár otlučených a zaprášených hrnků, dozorce se zápisníčkem, který zapisoval do vlečky vysypané koše a tomu pak odpovídala výplata. A nad tím vším obloha bez mráčku a nepříjemně žhnoucí slunce. Tentokrát nás žádná nemoc nezachránila. Situaci trochu usnadnil vynález Honzy z Uherského Hradišťa a Miluna z Kromclu - TURBOKOŠ, který se z normálního koše vyrobil tak, že se koš dal na zem dnem vzhůru a silně se duplo na dno, které se pak vydulo dovnitř. Jeho skutečný obsah byl pak poloviční, ale po naplnění bramborama vypadal stejně jako KOŠ STANDARD. Uvědomuju si, že to nebylo hezké, ale v současnosti to mohu prezentovat jako nebojácný odboj proti komunismu a jeho genderovému útlaku a klimatické nezodpovědnosti.

PS: rád čtu a ještě raději poslouchám odborníky. Jejich slova a věty proudí, mají smysl a pokud diskutují, reagují na sebe a kromě pohmožděnin nedojde k úrazu vyžadujícímu hospitalizaci, je to pro mne jako hudba nebo šumění lesa. A je fuk, jestli se jedná o brambory, fotbal, historii nebo kvantové částice.
Takže pište a já budu rád číst.

PPS: Tak hladký mozek, jaký se na dvorku včera objevil, tak to jsem tu ještě neviděl. A v životě jen pár krát. V realitě takový tvor řekne první větu a druhou už neslyším, protože jsem od něj daleko.

Ještě malý postřeh k pěstování brambor v jejich pravlasti Peru.Když již jsem tam byl jako turista, tak jsem se zajímal i o běžný život indiánů, kečuánců. Již na tržišti kdekoliv bylo fascinující, kolik druhů brambor se tam nabízelo. Byl jsem tam na konci července.Políčka, kde brambory pěstovali, byly poměrně malé na úrovni zahrádek někde v zahrádkářské kolonii. Vždy to bylo ve svahu. Na rovině pěstovali kukuřici,různé tykve, fazole apod. Půda je tam taková dost kamenitá,sypká, téměř bez organiky.Je evidentně sopečného původu. Způsob pěstování se také od našeho dost liší.V řádcích pěstované brambory jsem viděl dost minimálně. Spíše bych to nazval pěstování v hnízdech v rozponu tak 40-50cm, které neustále průběžně přihrnovali. Brambory potřebují vzduch ke kořenům a evidentně tamější půda to umožňuje. Viděl jsem , že na jídlo si vykopali i v době vegetace jen pár hlíz, bez poškození natě, a pak zase vše přihrnuli. Takže ta políčka vypadala spíš jako krtincové pole, kde na každém kopečku byla jedna rostlina.Zavlažování. Většinou nad políčkem tekla nějaká stružka,pravděpodobně umělého původu. A bylo vidět, že z času na čas stružku překopli a zavedli na pole. Všechno strašná ruční práce,vůbec žádná mechanizace jenom lama pro transport nákladů, jinak vše na hřbetě. Na naše poměry opravdu velká bída a neuvěřitelná skromnost indiánů. Vše co vyprodukovali, se snažili prodat na trhu.

než kobzole a je vymalováno. Soused Eda sklidil ze 2 arů 2 kobele. Přihrnovat se nedá ani krompáčem, natož motykou. O vodě ani nemluvím.

Omlouvám se bramborám, dám sem upoutávku na Foldinu
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Jaroslav-Foldyna-zpet-k…
Přesné. Foldina pro mě představuje soc. dem.

Pane Vidlák.
Výborně napsané a vhodné.
Tak i já k tomu něco napíši.
Je rozdíl pěstovat brambory na jižní Moravě v Polabí,nebo na Vysočině v podhůří Krkonoš v Orlické oblasti.
Brambory šli do země jako poslední,do vyhřáté půdy,někdy to bylo v dubnu,ale někdy začátkem května.
Záleží na odrůdě v současnosti jsou to většinou polorané odrůdy,takže v tom srpnu jsou dozrále a musí ven,pak záleží na tom uskladnění,jinak už v prosinci rostou klíčky.Byly rané odrůdy,název si nepamatuji a právě na ty odrůdy se specializovaly některé JZD na Vysočině,od kterých jsme to odebírali,uskladňovali se zvlášť,něco jako skleník,říkali jsme tomu naklíčovna.V únoru parta žen je přebírala a dávala do dřevěných bedínek vrstva tak 10 cm.Když to dovolilo počasí,tak jsme rané brambory sázely v březnu a v půli června se začaly sklízet.Tyto naklíčené brambory se sázely ručně z těch bedínek,nebo jsme na to měli speciální sazeč,aby se neutrhali klíčky.Vhodné je,aby měl brambor aspoň tři klíčky i od toho se odvíjí výnos.Co vím největším pěstitelem raných brambor bylo JZD Přerov/nad Labem a Semice.PaneTargus z brambor je výborní líh,špiritus.Nevím jestli ještě prosperuje největší bramborárna-lihovar Havlíčkův Brod.Sice pro tyto ´čely se pěstovaly brambory,říkalo se jim průmyslové,když se objevil doma uvařený,tak byl více bílý,než normální nažloutlý másloví.Tenkrát nevím,že by se brambory stříkaly,obilí,cukrovka proti plevelům to vím.Postřiky se spíš rozmohly po sametové.Doma,nebo na zahrádce,jsme sázeli 20-25 cm od sebe řádek od sebe tak 50-55 cm od sebe,jinak se sazí na poli také podobně,jak má sazeč nastavení úchyty a řádek od 60 cm,pak jsou k tomu na stavené i oborávače.Když se to poprve oborávalo,tak u toho byly půlkulaté brány na každý řádek,podruhé,potřetí už jen oborávací radlice.
Proto od toho mnozí zemědělství upustili,mnoho ruční práce,co nikdo nechce zaplatit.

Dnes je den matek a tak jim přeji všechno nejlepší a připomínám jejich nenahraditelnou úlohu při vychovávání dětí a taky k výchově nás, otců oněch dětí.
A zasílám jim lidovou ukrajinskou píseň právě věnovanou matkám.

Dimash - Marigolds (Ukrainian folk song)
https://www.youtube.com/watch?v=yfqb5kPmDRA&list=RDyfqb5kPmDRA&start_ra…

Pozn.: lze tam nastavit české titulky

v roušce musí být pěkný opruz.

je vidět, že vidlák je z teplejších krajin (sázení v půli dubna) a Targus z horalska (sázení až v květnu po zmrzlejch), u nás v předhůří vysočiny to obvykle vycházelo na prvního máje, teď poslední roky ale i o dost dříve.
A brambory se sázívaly za časů našich babiček ručně na délku boty, ještě to tak pamatuju (hned za bramborou krok a před špičku další brambora), ale dříve byli lidi menší a mívali menší nohu, takže to na těch 25-30cm taky tak nějak vyšlo.

Nechci Vidlákovi kazit školení, ale já doufám, že pěstovat brambory už nikdy nebudu muset, snad se nám ta civilizace přeci jen nezhroutí. Užil jsem si toho dost a dost, i s motykou, když babička nechtěla pustit do pole pluh, ale je pravda, že tak vědecky propracované jako Vidlák to teda v hlavě nemám. Nemám gebír na to mu oponovat, ale u nás na severu se vždycky sázelo na začátku května, typicky 1. Asi dlouhověké zkušenosti generací, že v dubnu může vesele padat sníh. Naopak se sbíráním mandelinky má stoprocentní pravdu, to je nekonečná práce, nikdy se to nevysbírá všechno a bolí z toho záda.
No, úplně jsem se při těch vzpomínkách orosil.

I v truhlíku na okně!
Když jsme ještě bydleli v bytě, měli jsme obrovská okna (na šířku). Pochopitelně plná truhlíků. A tak jsem jeden rok pojal nápad vypěstovat v nich brambory. 1 truhlík - dvě rostliny.
Vyrostly. Výnos sice nebyl nic moc, ale zato jich byla spousta hranatých, jak hlízy obkreslily tvar truhlíku :o)))
Takže i ve městě, bez balkonu a zahrádky, si lze vypomoci.

Marie Divišová
15 hod

9.5. coronavirus už je trošičku ochočený
RAKOUSKO
- Rakousko bude jednat o otevření hranic s okolními státy - Českem, Švýcarskem, Německem a Slovenskem. Země má zájem na otevření hranic ještě před letní sezónou (cestovní ruch je v Rakousku významnou součástí ekonomiky a úplně prošvihnout sezónu by bylo ekonomicky velmi nemilé). Rakousko v současnosti provádí zdravotní kontroly na hranicích, opatření zatím platí do konce května.
- U příležitosti 75. výročí vítězství nad německým nacismem a ukončení 2. světové války v Evropě vysílala televize ORF zdravice lídrů čtyř vítězných mocností – Ruska, USA, Británie a Francie. Z toho, co jsem viděla z letošních osekaných oslav, tohle bylo velmi povedené. Akci zorganizoval kancléř Kurz, ten mladík má talent.

ITÁLIE
- V Itálii už šest týdnů klesá počet nově nakažených pacientů s CoViD19 i počet úmrtí. Počet zemřelých na CoViD v Itálii dosáhl 30 tisíc.
- Pokles hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl mínus 4,7%
- Z Itálie se začínají vracet ruští vojenští lékaři, kteří pomáhali zvládat nápor epidemie. Z Itálie odletělo první letadlo s lékařským týmem a pouliční desinfekční technikou.

USA
- Americká společnost Uber Technologies, která provozuje alternativní taxislužbu, zruší 3700 pracovních míst ve svojí centrále. Provozování taxi je totiž pro možnou nákazu jednou z nejrizikovějších služeb a tak v mnoha zemích zakázali činnost sdílených služeb, u kterých není možné jednoduše dohledat partnery, kteří se účastnili obchodní transakce.
- Kolem Bílého domu se staví nový plot. Je vysoký 4 metry, téměř dvakrát více, než dosavadní. Je zajištěný vůči výbušninám a měl by odolat i útoku nákladním automobilem. Má zabránit nechtěným návštěvám v sídle amerického prezidenta, současný plot není těžké přelézt.
- Těžba ropy v USA se od poloviny března (kdy Saudská Arábie nastartovala cenovou válku) snížila o 1,2 milionu barelů denně, tj. o 9%, Další snížení těžby v květnu už ohlásilo několik firem.
- Firma Chesapeake Energy, pionýr a flagman těžby ropy z břidlic, podala žádost na ochranu před věřiteli. Firma není schopná splácet úvěry, kterých má asi 10 miliard USD.
- Kolkolem pobřeží USA stojí na kotvě asi šest desítek tankerů a marně čekají, až z nich někdo vypumpuje ropu. Všechny zásobníky v USA jsou totiž přeplněné a i když ceny ropy už začaly mírně stoupat a o ropu z dovozu nikdo nestojí

RUSKO
- Více než 1,15 milionu veteránů a invalidů Velké vlastenecké války obdrželo jednorázový bonus k penzi ve výši 75 nebo 50 tisíc rublů k výročí vítězství nad německým fašismem. Bonus obdrželi také bývalí vězni koncentračních táborů a vdovy a vdovci po veteránech a vězních. Bonus se vztahuje také na občany RF, kteří žijí na území Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří (což je dnes většina obyvatel těchto území). Vyplácená suma odpovídá cca pětinásobku průměrné starobní penze.

SÝRIE:
- V Damašku byla znovuotevřena Umajjovská mešita – jedna z největších světových mešit a jedno z nejsvětějších míst islámu. Svatostánek má dlouhou historii, na jeho místě byl chrám už v aramejských dobách, pak římský chrám Jupiterův, byzantská bazilika Jana Křtitele a od roku 715 mešita, kterou dal postavit šestý chalífa z rodu Umajjovců. V mešitě je pohřbena lebka Muhammedova vnuka Husajna a podle tradice také lebka Jana Křtitele, popraveného na příkaz Herodův. Jana Křtitele uznávají muslimové jako jednoho z proroků. Také se zde podle tradice uchovávají vlasy proroka Muhammeda, který si je nechal ostříhat před cestou do Mekky.
- Džihádisté v Idlibu vyhodili do povětří tepelnou elektrárnu Zayzun na jihozápadě Idlibu. Kovové trosky ze zničené elektrárny odvážejí do Turecka jako železný šrot.
- Rusko dodalo do Sýrie ledadlo plné humanitární pomoci pro boj s coronavirem – testy, roušky, obleky pro zdravotníky ad.
- V Idlibu opět ztroskotal další pokus provést společné hlídkování tureckých a ruských vojáků v obrněných vozidlech po dálnici M4 ze Saraqibu do Ayn al Bayda. Devátý pokus skončil jako všechny předchozí již po několika kilometrech kvůli nebezpečnosti. Džihádisté totiž brání provedení hlídek stavěním barikád a shlukováním civilních obyvatel na silnici.
- Z Iráku dorazilo do Sýrie asi 300 obrněných vozidel různých typů a zaujaly obranné pozice v oblasti ropných polí Omar na východě provincie Deir az Zuur
- V přístavu v Tartúsu se vylodilo více než dvěstě obrněných vozidel z Ruska, včetně několika moderních tanků T90.
- Rusko povolilo iránské armádě používat pro provoz svých letadel letiště Hmeimím. Toto rozhodnutí přijali Rusové kvůli neustálému ostřelování jiných syrských letišť izraelskou armádou.

POLSKO
- V Polsku byly kvůli CoViD19 zrušeny prezidentské volby, které se měly původně konat tento víkend. Poláci odpískali i variantu korespondenčního hlasování. Nyní se politické strany mezi sebou dohodly a všichni chtějí uspořádání voleb ještě v červnu před prázdninami.
- Začala výstavba první etapy plynovodu Baltic Pipe, který spojí norská plynová naleziště přes území Dánska do Polska. Plynovod bude křížit NordStream a Polsko pro tuto akci bude potřebovat souhlas Ruska. Usilování o tento souhlas se může změnit v dlouhou politicko právní bitvu, pokud se Rusko rozhodne vrátit Polákům potíže, které mu způsobili blokováním plynovodu NordStream2.
- Skončila smlouva na tranzit zemního plynu plynovodem Jamal-Evropa, z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Rusko nebude na další roky uzavírat s Polskem dlouhodobou smlouvu, ale bude si pronajímat tranzitní kapacity na jednotlivá čtvrtletí na základě aukcí. Kvůli blokování výstavby NordStream2 muselo Rusko uzavřít nevýhodnou smlouvu s Ukrajinou na mnohem větší kapacitu tranzitu, než reálně potřebuje, za velmi vysoké ceny. A tak nyní pro změnu nepotřebuje plynovod Jamal. Uzavřený kontrakt proto používá jenom část kapacity Jamalu a tranzit bude probíhat za méně než poloviční cenu tranzitu přes Ukrajinu. Polákům se jejich naschvály vrátily jako bumerang. Až Rusko dostaví poslední úsek NordStream2, bude v roce 2021 potřebovat Jamal ještě méně.

GRUZIE
- Gruzie ukončí po květnových svátcích karanténní uzavření hlavního města Tbilisi a od 15. července otevře hranice a začne přijímat zahraniční turisty. V Gruzii zatím umřelo na CoViD19 jenom 10 lidí, je tam velmi málo nakažených, a stavbou chrámů a mezinárodním obchodem se tam zabývali už v době, kdy naši předkové ještě lovili mamuty. Tak co vyrazit v létě na dovolenou na východ ...

Dlouhé, ale zajímavé a důležité jako obvykle... (omluva za off topic)

------------------------------------
MUDr. Ivan David
16 hod ·

„Vykolejil“ Evropskou komisi německý ústavní soud?

Do středy 6. 5. 2020 měla Evropská komise předložit plán financování obnovy evropského hospodářství po COVID-krizi. Úkol sehnat 1 až 2 biliony eur jí uložili premiéři na zasedání Evropské rady 23. 4. 2020. S napětím jsem ve středu každou chvíli kontroloval europarlamentní e-mail a web Komise. Přiznám se, že jsem byl velmi zvědav na to, s čím Komise přijde. Ve středu se ani v mailu, ani na oficiálním portálu EU neobjevilo nic.

Napřed jsem si myslel, jestli to není nějaký problém s přenosem informací z Bruselu. Ve čtvrtek jsem požádal Komisi písmeně o zaslání návrhu plánu způsobu financování Fondu obnovy, který měl být předložen. Oproti obvyklé situaci, kde parlamentní e-mail každodenně doslova „přetéká“ různými zprávami o tom, co zase Komise udělala „pro dobro Evropy“ ve čtvrtek „na drátě“ panoval neobvyklý klid. Na moji žádost nepřišla žádná reakce. Což není zase tak neobvyklé, protože Komise často reaguje s notným zpožděním.

Zavolal jsem tedy na Stálé zastoupení ČR při EU, což je něco jako naše ambasáda pro EU, jestli jim dokument dorazil. Neměli jej a nikdo nevěděl proč. Komise se prostě nenamáhala zdůvodnit nikomu – ani zadavateli úkolu – proč jej nesplnila. Na moji žádost se zaměstnanci české ambasády začali dotazovat, proč s nepřišel dokument, který byl s „velkou parádou“ předem ohlašován jako „Nový Marshallův plán pro Evropu“. Po mnoha mailech a telefonických urgencích přišla v pátek stručná odpověď, že Komise předložení plánu financování obnovy evropského hospodářství odložila o týden. Nebo možná o dva. Tečka. Vysvětlení žádné. Přesně to neví ani zaměstnanci Komise.

Protože nejsou k dispozici žádné oficiální informace, dovolím si Vám předložit vlastní domněnku, proč Komise „mlčí jako hrob“. Zřejmě ji „rozhodil“ nález německého Spolkového ústavního soudu, který den před oficiálním termínem předložení Plánu obnovy evropského hospodářství zakázal kvantitativní uvolňování - neboli výrobu nových peněz Evropskou centrální bankou (ECB). Nebo přesněji řečeno zakázal německé centrální bance Bundesbank se na vydávání nových peněz účastnit. Lidově by se to dalo nazvat, že „hodil vidle“ do eura. Evropská centrální banka je totiž konstruována jako konsorcium centrálních bank států používajících euro jako své platidlo s ústředím ve Franfurtu nad Mohanem. Bez účasti největšího „podílníka“ však ECB v „masivním tištění eur“nemůže pokračovat.

Nikdo nechce oficiálně sdělit, co vše chtěla Komise v rámci plánu obnovy hospodářství po COVID-19 provádět. Při zatím posledním summitu Evropské rady v dubnu zveřejňovala informace o různých variantách. V jedné z nich počítala s vydání dluhopisů EU za 100 miliard eur. Podle dalších verzí si chtěla půjčit u Evropské investiční banky (EIB) 250 miliard eur. V dalších plánů se počítalo s tím, že by si půjčila od ECB 1 až 2 biliony eur.

Jenže Smlouva o EU a o fungování EU nic takového neumožňuje. Podle smlouvy má být rozpočet EU „vždy a navždy“ vyrovnaný. Komise není žádným článkem smlouvy zmocněna k vydávání dluhopisů ani ke sjednávání úvěrů od jakékoli banky. Ani od komerční bank ani od EIB. V případě ECB je to čistě z právního hlediska trochu složitější. Smlouva o EU zakazuje ECB provádět za normálních okolností měnové financování rozpočtu EU státních rozpočtů členských států.

Podle klasického pojetí ekonomické teorie se měnovým financováním rozumí pokud centrální banka vyrábí nové peníze proto, aby vyrovnala deficit státního rozpočtu. Nebo v tomto případě rozpočtu EU. Nyní tuto klasickou metodu nouzového financování chodu státu používá Velká Británie, která ji nemá v žádném zákoně zakázanou. Bank of England vyrábí nové libry a posílá je rovnou na účet britského ministerstva financí. Proto, aby se podařilo udržet stát v chodu i během pandemie, kdy dochází k výpadku daňových příjmů státu a kdy nad rozpočtový plán rostou výdaje na zdravotnictví.

Takzvané „nepřímé“ měnové financování Smlouva o EU a o fungování EU výslovně nezakazuje. Statut ECB, který je součástí Lisabonské smlouvy, ECB výslovně zmocňuje k tomu, aby v rámci měnové politiky, kterou provádí obchodovala s cennými papíry. V četně státních dluhopisů. Za běžných okolností je však nesmí kupovat přímo od vlád, ale pouze od prostředníků jako jsou banky, pojišťovny nebo investiční fondy. Prostřednictvím nízkoúročených půjček bankám proti zástavě cenných papírů ECB podle Lisabonské smlouvy může „pumpovat hotovost“ ho finančního systému. Evropský soudní dvůr loni situaci ve svém rozsudku vyložil tak, že kvantitativní uvolňování, které ECB provádí řadu let je legální, protože pro něj ECB má dostatečné zmocnění v Lisabonské smlouvě.

Člověku, který právo posuzuje z hlediska účelnosti a nikoli ideologie, může přijít divné, proč je centrální bance povoleno za běžných okolností vyrábět nové peníze a půjčovat je bankám a přitom je zakázáno, aby je půjčovala státu? Nicméně takto je to v Lisabonské smlouvě napsáno. Zřejmě to bude tím, že pasáž o Evropské centrální bance psali bankéři. A že smlouva jako celek je ovlivněna více ideologií „tržního fundamentalismu“ než logikou. Takových problematických pasáží je ve Smlouvě řada.

Ve čtvrtek však veškeré plány na dluhopisy EU a jejich odkup Evropskou centrální bankou výrazně zkomplikoval německý ústavní soud. V nálezu, kterým zakázal německé Bundesbance další účast na kvantitativním uvolňování je sice výslovně uvedeno, že se rozsudek netýká hotovostní pomoci ECB státům používajícím euro v rámci COVID-krize. Současně je však v nálezu Spolkového ústavního soudu výslovně napadeno kupování státních dluhopisů evropskou centrální bankou. I když tento typ obchodů Smlouva o EU umožňuje. Německý ústavní soud provedl výklad unijního práva nikoli podle textu smlouvy, ale podle tzv. německé právní doktríny, která považuje za měnové financování i nákup státních dluhopisů přes prostředníky z řad bank, které na tom vydělávají peníze, jež pak mohou půjčovat jiným podnikům a občanům.

Rozsudek německého ústavního soudu obsahuje „únikovou kličku“, která ECB umožňuje v kvantitativním uvolňování pokračovat i za účasti Bundesbanky, pokud to však náležitě zdůvodní potřebami měnové politiky. Nikdo však přesně neví, kde je ta hranice, kterou by karlsruheští soudci považovali za „dostatečně“ vysvětlenou. Německý soud, který šel až za rámec textu Smlouvy o EU, se odvolal na část Smlouvy, která ECB nařizuje pečovat o stabilitu cen a měny. Popřel přitom jiné ustanovení, které ECB dává pravomoc měnovou politikou podporovat hospodářský růst a zaměstnanost, jakož I DALŠÍ CÍLE EU.

Podle toho, co jsem četl z vyjádření představitelů Komise po posledním jednání Evropské rady, odvozuji, že právě na toto ustanovení se zřejmě chtěla Komise odvolat v připravovaném plánu na bilionové půjčky. Smlouva o EU sice neumožňuje vydávat dluhopisy EU. Na mnoha místech však Komisi dává za úkol podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. Tento úkol sice Komise doposud příliš horlivě neplnila. Nicméně z právního hlediska ji zmocnění k podpoře zaměstnanosti a hospodářského růstu v kombinaci se zmocněním ECB podporovat cíle EU dávalo možnost, aby si se souhlasem Evropské rady půjčila u Evropské centrální banky.

Pokud by všichni premiéři s jejím návrhem souhlasili, tak by část z toho 1 nebo 2 půjčených bilionů eur šla na dotace a půjčky podnikům. A další část na dotace a půjčky členským státům postiženým COVID-krizí. O poměru půjček a dotací, stejně jako o podílu peněz pro podniky a pro státy měly premiéři jednat v druhé polovině roku.

Domnívám se, že pro Komisi představuje v nálezu německého ústavního soudu největší problém to, že zakazuje i jednu z metod nepřímého měnového financování států. Její plán půjčit si od ECB do rozpočtu EU a z něj pak poskytnout část peněz členským státům, by totiž podle německé doktríny, kterou měří spolkový ústavní soud, bylo také možno označit za zakázané měnové financování vlád. Pokud by soud posuzoval případ jen podle jednoho ustanovení Smlouvy o EU a odhlédl od dalších. Komise z toho asi má dost těžkou hlavu.

Pokud chce sehnat 1 nebo 2 biliony eur do Fondu obnovy hospodářství EU a respektovat přitom mantinely, které vytyčil ústavní soud největší evropské ekonomiky a největšího plátce do rozpočtu EU, zbývá jí podle mého názoru jediná možnost. Předložit Evropské radě novelu Lisabonské smlouvy, která by EU umožnila vydávat dluhopisy EU. Jenže změna Lisabonské smlouvy vyžaduje nejen jednomyslný souhlas v Evropské radě. Musí být navíc ratifikována ve všech zemích buď parlamenty nebo v referendech. Jediné „ne“ znamená konec plánu.

Smlouva o EU je napsána tak, aby to vyhovovalo nadnárodním korporacím. Jejím cílem je další a další integrace EU. Vytváření čím dál více jednotného společného vnitřního trhu, kde budou dominovat obří nadnárodní korporace, a kde pro státy nemá být místo pro to, aby jim v tom bránily. A už vůbec ne s cílem pomáhat malým podnikům působícím na národní úrovni. „Bruseloidnímu trhu“ – tedy určování pravidel fungování ekonomiky z ústředí EU, je ve Smlouvě podřízeno vše. Dokument vychází z filozofie, že stát nemá v ekonomice nic řídit. Velká část smlouvy se odvolává na údajné „blahodárné“ působení volného evropské trhu.

Smlouva byla záměrně napsána tak, aby ji nebylo možné snadno změnit. Zejména ne v důsledku voleb v některé zemi nebo i více zemích, kde by občané dospěli k názoru, že Bruseloidní trh není zrovna to, co by jim zajistilo zlepšení životních podmínek. Nebo aspoň jejich nezhoršování. Nyní se však Brusel i nadnárodní korporace, které jej stvořily, chytily do vlastní pasti. I obří podniky jsou postižené krizí vyvolanou pandemií COVID. Potřebují veřejnou podporu ve formě dotací nebo zvýhodněných půjček stejně jako je dostávají obří podniky v USA nebo jinde v ekonomicky vyspělém světě. A ono to najednou podle práva EU bude zatraceně těžké udělat. Nebo to možná nepůjde vůbec.

Neradujme se však z toho, že by nyní měly dostat vypít hořkou medicínu – nebo spíš jed – které přes Brusel léta ordinovaly malým firmám a státům. Bankroty malých i velkých a s ní související obří nezaměstnanost hrozí postihnout především obyčejné lidi. Oligarchové a mulitimilardáři mají i jiné než evropské podniky. Ti budou mít vždy z čeho žít. Evropští zaměstnanci - včetně českých - však nemají žádné vedlejší zaměstnání, které by jim neslo peníze třeba z Číny nebo Indie.

Drtivá většina z nás stojí na hraně propasti, kterou nám vykopali autoři Lisabonské smlouvy. Naplno se rozjíždí velká hospodářská krize - možná srovnatelná s tou před 2. světovou válkou – a právo EU, a podle něj „ořezané“ právo členských států, nemá nástroje jak ji řešit.

Já jsem coby dítě mandelinku sbíral rád, dospělce i larvy pěkně do hrníčku, vajíčka na listech nakladená rozmáznout. Nejlepší pak bylo hrníček mandelinek vysypat slepicím, ty se o ně rvaly a mandelinka přitom nikdy neutekla ani jedna...

hejno koroptví. Ty je spolehlivě posbírají. Mně se poštěstilo pár roků je mít za sousedy, než zmizeli, a měl jsem s mandelinkou vystarané. Jinak mandelinku nikdy úplně nevysbíráte, radši stříkám a obvykle mi stačí 2-3 postřiky. Po odkvetení brambor už mandelinku nijak moc neřeším. Pozor na levnou sadbu, hlavně z Polska, může obsahovat háďátko. Pokud se vám to podaří, tak na několik let vyřadíte pole pro sázení brambor. Velmi rané sadím začátkem dubna, při ochlazení je na noc přikrývám netkanou textilií. Ještě ze čtvrtka na pátek tady bylo -1.

ačkoliv jsem naprostý zahrádkářský a kutilský antitalent a hrabaní v zemi mi nejde a tak jsem si vzpomněl na videa jak připravovat brambory na sázení a jak je sázet:
https://www.youtube.com/watch?v=a73i1Om8jxw&list=PL6lAkUjPEel50UkYGvIzi…

jak je sklízet a skladovat:
https://www.youtube.com/watch?v=FHNoS6Fsh_k

A něco o odrůdách brambor:
https://www.telereceptar.cz/pripravujeme-se-k-vysadbe-brambo-s680CZ

jsme sázeli kobzole v půlce května do sněhu. Předtím se z budoucího pole 2 roky tahaly křemeny do skalky.