Taktika přátelství

Autor
Štítky

Dnešní článek bude pro našeho elfa Scallopa. Je tu s námi už poměrně dlouhou dobu, ale vůbec mi nevadil (a nevadí). Psal si svoje, ale nechoval se jako psychopat. Načal si nějaké to diskusní vlákno, toho se držel, tu a tam se mu nasbíralo hodně reakcí. Narozdíl od Sartra, který musel mít vždy všude a ve všem poslední slovo, Scallop jen tu a tam provokoval, ale nikdy se mě to nedotýkalo, bral jsem to jako okénko do jiného okruhu naší společnosti. Z tohoto hlediska si Scallope klidně diskutujte dál. 

Člověk se ale samozřejmě nemohl nevšimnout, že Scallop se vyskytoval jen tehdy, pokud se článek zaměřoval politickým směrem a kupodivu ani tak nezáleželo o čem píšu, mnohem víc záleželo na konkrétních jménech. Text o Babišovi, Zemanovi, Minářovi, Pražské kavárně a podobně nám našeho elfa vždy spolehlivě přivedly. 

Jeho reakce v diskusi se dost podobaly - vytáhl si z článku jednu větu,  nařkl mě z nějakého jednání, případně prohlásil, co si  já Vidlák doopravdy myslím a pak to vítězoslavně popíral. Jeho příspěvky byly krátké a měly být asi úderné a pokaždé měly provokovat. Ani jsem se nepokusil Scallopovi nabídnout napsání článku, protože mi to přišlo zbytečné, nevypada že by byl schopen delší úvahy než o čteřech větách. 

A teď, poslední dva dny... změna. Najednou jsou jeho příspěvky delší, ucelenější, dokonce i s odkazy. I jeho čeština se zvedla, texty najednou dávají smysl. Začal používat čárky a háčky.  Provokuje mnohem méně, zato se snaží argumentovat. 

Co se sakra stalo říkám si? Že by proběhla nějaká schůze na které musel Scallop prezentovat neuspokojivé výsledky a byla nám přidělena vyšší šajba? Zůstalo ze Scallopa něco víc než jen nick? Mají tam u Kartouzů manuál? Jako třeba vezememe ty mladé moderní dynamické jinochy prodchnuté zápalem boje za liberální demokracii a přidělíme je na jednoduché úkoly proti malým blogům bez zázemí.

První fáze - provokovat. To už rozkložilo nejeden blog a znechutilo nejednoho blogera. Diskutéři se rozhádají, časem se dopracují do pozice, že ať řeknou cokoliv, vše je provokace a za vším je postranní úmysl...  Takové provokace zvládne i elf se základním školením, bez jakýchkoliv elementárních znalostí, bez hlubšího všeobecného vzdělání. 

U nás se to nepovedlo, tak začíná fáze dvě. To už nemůže dělat jen tak někdo. Pokud má člověk argumentovat, musí si alespoň pamatovat o čem už psal, nestačí mu jen v určenou dobu psát, musí i číst, musí  mít alespoň základní povšechný rozhled. Už mu nestačí jen provokovat opakováním stejných frází, musí vědět, kam si dojít pro ty správné odkazy. Nicméně úspěšnost něčeho takového přepokládá facebookové hloupé publikum, které je možné přečůrat předstíráním inteligence, vzdělání a rozhledu. 

To se u nás jen tak nestane. Máme tu příliš mnoho lidí protřelých životem, kteří už ledacos zažili, viděli v životě mnohokrát pády zavedených a věčných jistot, přežili kecy lecjaké mladé generace a když se svým smýšlením došli do druhé poloviny života, jen tak ho měnit nebudou. 

Navíc majitelem blogu je vesnický Vidlák, který se drze hlásí k tomu, že nedělá analýzy, nesnaží se vyhrabat pravdu a je mu úplně ukradené, když o něm někdo řekne, že Vidláka nezajímají ani fakta. Vidlák si tak trochu mele svou, ale klidně nechává i ostatní, aby si mleli to jejich. A když se to všechno přemele, sežvýká a vykydá, dá se s tím žít. Nic víc, nic míň. 

Proč tohle všecho píšu... 

Nikdy v dějinách totiž nešlo o argumenty ani fakta i kdyby byly stokrát pravdivé.

Jednoduše proto, že lidé žijí různé životy, zažívají různé radosti i starosti, jejich životní zkušenosti jsou nenapodobitelné. Jeden potřebuje mít žito drahé a druhý laciné. Jeden potřebuje déšť a druhý sucho. Jeden se protloukl sám, všechno si vydřel, nasadil se víc než ostatní a za každým jeho vydělaným grošem jsou krvavé mozoly nebo notně ošoupaný zadek od sezení. Jiný měl prostě štětí, nikdy se nenadřel, jen byl ve správnu dobu na správném místě. Další je typický pechfógl, na kterého se nalepila každá smůla z okolí. Jeden našel pomocnou ruku u vlastního ramene, jinému opravdu pomocnou ruku podali. Jeden si vážil každého drobného daru, jiný probendil království. Jeden nikdy nepotkal kapsáře ani zloděje, druhého svět rafnul za prdel, kdykoliv si stáhl kalhoty. 

Lidi prostě nejsou stejní a proto také neslyší na stejné argumenty. Ani sebedokonalejší argument, plán, politika, utopie či cokoliv podobného nejsou nikdy pro všechny. Tu a tam bývají pro většinu, ale vždycky je to jen dočasná záležistost. Neexistuje žádný "úžasný nápad", kterým vše vyřešíte. Může stačit na vyhrané volby, ale nakonec stejně bude někomu z dobrých důvodů překážet. A podle mě neexistují ani žádná univerzálně použitelná fakta. Respektive fakta existují, ale svět je tak složitý, že v záplavě všeho ostatního jsou málokdy rozpoznána.  

Víte, já nejsem proti argumentům, nejsem proti faktům, nejsem proti rozumu. Ale nevidím důvod, proč bych do takřka nekonečné plejády názorů, návrhů, řešení a cest k cíli měl vnášet ještě i to svoje. Nevím proč bych měl znovu vymýšlet vymyšlené. 

Já chci rozumět. Chci chápat Targuse i Gerda. Doteď je mi líto že jsem se dotkl Standy.e, kvůli dehonestaci učitelů, kterou jsem vůbec neměl v plánu. Chci chápat Rejpalku, Majku, Robertíka, Admirála, Laca G, Matku, Povidláka, Alexe, Asfalťáka i ostatní. Omlouvám se všem, které jsem nezmínil jménem. 

Já vím, že nikdy nepůjde nastolit cestu, která by byla jen pro všechny čtenáře Kydů, natož pro celou republiku, natož pro celou Evropu a už vůbec ne pro celý svět. Ale když budeme vědět, čím ti druzí žijí, mohli bychom třeba rozumět, proč se rozhodují jak se rozhodují. Proč s námi nesouhlasí i když argumentujeme v souladu s elementární logikou. Osvícenství přineslo názor, že fakta jsou lepší než dojmy a rozum a logika je cesta vpřed. Ano je... ale jen úzkoprofilově. Díky tomu sice na jedné straně na základě rozumu, matematiky a logiky vznikla továrny a moderní věk, ale také se bez problémů ignorovala jiná fakta - že lidi jsou zbídačení a nemají na pokroku skoro žádný podíl. Co z toho vzniklo, všichni víme. Rozum je dobrá věc, ale sám o sobě nestačí.  

My prostě potřebujeme kromě rozumu i přátele před kterými se nemusíme stydět za to co si myslíme. A kteří se nebudou stydět před námi. Nemusíme být na jedné vlně, bohatě postačí, když se pochopíme.

Proto platí i pro Scallopa - má u mě kdykoliv otevřené dveře k vydání jakéhokoliv článku. Proto ani jeho nechci šmahem odmítnout. Ani toho Mináře nechci šmahem odmítnout a nikdy to neudělám. Pokud přije na Kydy, může argumentovat jak chce a psát o čem chce. 

Ja se děsím jen těch, kteří prostě vědí na základě faktů, argumentů a logiky, co je správné. Kteří bez problémů šmahem odmítnou jiné vidění světa prostě proto, že přece mají pravdu a mají ji podloženou spoustou matematiky, logiky a objetivity. Neděsím se lidí, kteří volili Drahoše.  Ostatně volila ho i moje žena. Ale děsím se těch, kteří mi po volbě Zemana přišli vynadat. Nedělám si hlavu s těmi, kdo Zemana nemusejí. Ale bojím se těch, kteří chtějí, abych ho nemusel i já. Nebojím se ani těch co volí Okamuru, ani těch co volí Kalouska. Děsím se jen těch, kteří vědí, že volba Kalouska je jediná správná a pravdivá cesta podložená fakty. 

Neděsím se lidí, kteří souhlasí s EET a vůbec mi nevadí lidi, kterým to komplikuje život a nejraději by to zrušili. Ale vadí mi, když mi jednu nebo druhou variantu předkládají jako svatou. A dokonce naivně věřím, že když si obě strany navzájem řeknou všechny výhrady a argumenty, pak si na to připijí nebo se v bratrském objetí zbourají, tak by třeba mohli mít nějakou EET, která postihne hlavní důvody pro, ale zároveň nezničí spoustu drobných, ale užitečných věcí. 

Na Kydech se snažím o přátelství a dělám to stejně jako ve skutečném životě. Snažím se hosty nakrmit, napojit, zametu pod nimi, na cestu domů je obdaruji a doufám, že to k něčemu bude.  

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (65 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Já se zase děsím lidí, kteří považují všechno pouze za relativní, a vždy za druh osobního názoru. V zásadě celá mizérie dnešního světa není nic jiného než extrémně vyjadřovaná relativita pravdy, hodnot, názoru, apod. Všechno je údajně na 100 % pouze věcí názoru: pravda, hodnoty, morálka, atd.

Pak to dopadne tak, že Vidlák tu píše své názory na to, jak věci dopadnou. A o měsíc později píše články, že to dopadlo jinak. Ony totiž ty fyzikální, společenské a další zákony fungují. Ne nadarmo ve fyzice, i ve společenských a politických událostech i vztazích fungují takové ty věci jako je síla, práce, energie, dráha, směr, atd. Jaksi věci se nedějí podle ničího osobních názorů, ale podle zákonitostí a pravidel, kterými je svět řízen, a která nestanovil člověk ani jeho názory.

Kdyby se každý atom rozhodl, jak chce fungovat, nebyl by možný život. Kdyby se rostliny rozhodly, že mají 100 pohlaví, a chtěly se nechat přešít na jiné na plastických klinikách - má Vidlák po zemědělství.

Kdyby se kola aut, vlaků, autobusů a traktorů rozhodly (pokud by mohly) ignorovat Newtonovy zákony - tak sedíte doma na prdeli.

Člověk toho ve skutečnosti může změnit ve světě jenom velice málo. A stále funguje - ač se řada lidí z toho snaží udělat věc vlastního názoru - kauzalita, tedy zákon akce a reakce, příčiny a následku. Jakmile se něco stane, má to své budoucí důsledky, a změnit je chce určitou sílu, snahu, energii, jinak prostě jasně nastanou.

Pokud bude výchova dětí věcí osobního názoru, jakože už v zásadě je, tak výsledkem bude armáda frustrovaných, deprivovaných nebo rozmazlených dětí, co dalších 40 let budou hledat jak svět funguje - pokud vůbec na to kdy přijdou. Nakonec v chaosu a neefektivitě a vůbec neschopnosti rozumně žít u budoucí generace - přijde jiná skupina lidí, která se nezakecá, a neudělá ze všeho (pravdy, hodnot, morálky) pouze věc keců a osobních názorů. Tedy zvítězí selský rozum, byť ta vítězná skupina lidí budou třeba křováci s podprůměrným IQ.

Tím nehodlám nijak mluvit komukoli do jeho příspěvků. A vyznávám, že mám Vidláka i další rád jako lidi.

Průměrný počet slepic: 4.9 (39 hlasů)

Myslím si, Donalde, že není radno směšovat zákonitosti matematické a fyzikální s těmi společenskými.
Ačkoliv i ty prvně zmíněné se někdy jeví jako jisté - a náhle se ukáže, že nejsou. Jako příklad uvedu staletí panující přesvědčení, že úhly trojúhelníku musejí dávat dohromady 180 stupňů - a náhle zahřmělo a ukázalo se, že tomu tak není a že s těmi úhly je to sakra relativní...
Se společenskými procesy je to ještě nejistější. Vaše: "Všechno je údajně na 100 % pouze věcí názoru: pravda, hodnoty, morálka, atd." by podle mě platilo, kdybychom z něj vypustili slůvko "údajně".
Jako pravda, hodnota i morálka platí vždy jen to, na čem se usnese většina, či co je jí vnuceno. Domnívat se, že právě to naše pojetí jejich platnosti (a mnohých dalších, samozřejmě), je.... nevím, něco na způsob fanfarónství: "My to teď víme a známe, kam na nás, holenku, s jiným výkladem! My jsme na to kápli!"
A kde je to psáno, že jsme si tím tak jisti? Dokonce i Bible a Švejk jsou na takové tvrzení krátké.....

Že člověk ve společnosti zmůže velice málo, v tom máte, myslím, pravdu. Pro masy to už tak úplně neplatí - jako s tím trojúhelníkem.

Skoro bych řekl, že zatímco technicky se člověk vyvíjí k úrovni až nelidské, ve sféře společenské spíše atrofuje (= blbne). Ale úplně jist si tím nejsem.
:-)
P.S.: Přivádí mě to ke vzpomínce na jedno (literární) společenství, kde měli názory a vztahy velmi umírněné. Ale i tu umírněnost chápali v některých případech dosti/spíše umírněně.

Průměrný počet slepic: 4.4 (20 hlasů)

Godote, nemáte na mysli sférický trojúhelník? Pokud se jedná o rovinný trojúhelník, je možné dát nějaký odkaz?

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

Taky by mě zajímalo, jak a komu se podařilo podle mého joudovského soudu zpochybnit nezpochybnitelné.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Byl to ruský matematik Lobačevskij, dal základ tzv. lobačevského geometrii. Jedná se o sférickou vícerozměrnou geometrii, kde rovina je jen zobrazený řez nějakého vyššího prostoru nebo také část plochy hyperbolického paraboloidu pro 3D.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hyperbolická_geometrie

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

To ano. Je to ale známé velice dlouho, staletí, žádná novinka. Podobná je i sférická trigonometrie, která se vyučuje od časů, kdy začalo platit, že Země je koule. A i před tím se to vědělo, naši předci nebyli hloupí. Všechny zakřivené plochy mají - je to pochopitelné třeba na modelu, tedy na kouli - jiné parametry než rovina. Třeba plocha je konečná (to někdo u Země nedokáže pochopit) atd., každý si to odjakživa dokáže představit.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

A není to jedno? Vždyt do krásně ilustruje co tím Godot myslel, řekl trojúhelník, že vlasntě nemusí být co si každý myslí a ty přesně podle toho co tím myslel se doptáváš "myslíš sférický a ne rovinný", jinak řečeno, absolutníé pravda neexistuje...

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

Toto by byla spíš otázka nepřesné definice, než relativnosti závěru...

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)

Ale o tom to je, co je presna definice? Když řeknu červená barva, je to jasná definice? Je i není, záleží kdo a proč to říká...

Zatím bez slepic

Jenom dodám, že na tomto je založen "konfuciansky pohled na svet", ze první co je, je presnost vyjadreni a abosolutni zakaz zmeny obsahu slova, coz je dnes moderni, ale priznava, ze to nazabrani nedorozumeni, ale snizuje to moznost nedorozumeni a konfliktu...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

strejda.
Pan Godot má na mysli manželský trojúhelník.

Průměrný počet slepic: 4.9 (15 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vždy jsem si myslel, že na vsi žijí chytří lidé, nemýlil jsem se. Za odpověď PĚT vypasených slepic.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Už jsem se dlouho nezapojil, tak to zkusím. Jeden ne moc populární jedinec kdysi vyslovil definici, že kriteriem pravdy je praxe. Neboť se řídím heslem, že pouze blbec posuzuje výroky podle autora a ne podle obsahu (paní Šiklová promine), s touto tezí souhlasím. A tak se pokusím hájit pravdu. Gerde, vy zde stavíte pravdu na roveň většinového názoru. Dovolím si (ve formě názoru) nesouhlasit a být blíže Donaldovi. Uvedu jednoduchý
(a zjednodušující) příklad z oboru sázek na sportovní utkání nebo třeba dostihy. Bookmaker stanoví nějaký kurs a potom sázejí jednotliví hráči. Po uzavření sázek vznikne nějaký kurs, který bych nazval většinovým názorem a ač často tipuje výsledek dosti pravděpodobně, není to samozřejmě pravda. Pravda je výsledek. A jejím kritériem je skutečný průběh závodu. Uznávám, že společenské jevy jsou složitější, ale myslím si, že princip je stejný. Ať se na nějakém opatření shodne sebevíce lidí, zda bylo správné nebo ne zjistíme až po jeho zavedení a vyhodnocení jeho účinku. Veškerá snaha o relativizaci dějů a zákonitostí mi zavání alibismem a neschopností nebo nechtěním dobrat se pravdy. Z toho potom pramení nesmysly (podle mne), jako inkluze ve školství a další rovnostářské nápady, které mají postavit neschopné na roveň schopným. A tak protože nejsem alibista (doufám), vyslovuji názor, že pravda je vždy jenom jedna a záleží pouze na vůli a úrovni lidského poznání, zda jsme schopni a ochotni ji nalézt. Už Jaroslav Hašek vyjádřil výše uvedenou tezi ústy Švejka zhruba takto:"...vona pravda vždycky nakonec vyplave jako volej na vodu".

příklad

Průměrný počet slepic: 4.8 (18 hlasů)

In reply to by Tom (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jenže někdy je situace, kdy výsledek o pravdivosti nevypoví, život není měřitelný závod. Byl výsledek druhé světové války pravdou? Pro mne a většinu lidstva ano, ale pro tu menšinu, co prohrála? Byl příslušník gestapa mučící odbojáře horší, než příslušník spojenecké tajné služby činící totéž? Pro nás vítěze samozřejmě ano, ale oba se ze všech svých sil snažili, aby uspěla jejich vlast... To je ta relativita, která podle mne již není měřitelná rozumem a nastupuje srdce, emoce, atd.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

In reply to by Tom (neověřeno)

Trvalý odkaz

Mas problem s tim, ze ty prumerem nedostanes vetsinovy nazor, ty jsi dostal průměrné číslo s názorů, což je něco úlně jiného, většinový názor bys nejblíže dostal rozdělení na percerntili, takže chápu co chtěl básník říci, jeom ten příklad ukazuje něco jiného než se tvrdí, že ukazuje...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Vidlák podle mě jen řekl, že emoce jsou velmi důležité. Můžeme brát ohled na fakta, pokud nám to pomůže dosáhnout změny emocí. Ale lidé prostě nakonec jednají podle emocí. Vždyť emoce jsou hnací motor jednání člověka.

Dále, člověk, který se řídí fakty, se jimi může řídit z různých emocionálních pohnutek.

Průměrný počet slepic: 5 (14 hlasů)

V našich kmenech se takovým říkalo přestupník. Jedná se o jedince, keří necítí hranice. Nejsou vybíraví, nelze o nich vést litanie o nepřizpůsobivosti, že každej kmen nějaký zkušenosti má. Stačí si vybrat zkušenosti keré se mu líbí. Někerým kosmopolitům stačí knížky s taktikou jak na lidi. Například "Jak si dělat přátele a působit na lidi", a tak podobně. Z teho se dá uvařit mnoho názorů, keré se daj měnit, a čím více názorů, tím větší výběr nádorů a tak vzniká více vzdělání. Slovy klasika přidám další názor, že všechno pochází z howna. https://www.youtube.com/watch?v=HqIbefbCthc

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

....blbě trolit a dehonestovat názor těch druhých. Už nesčetněkrát jsem to zažil. Tihle nevědí nic nebo jenom hodně málo, ale o to víc před sebou tlačí to svoje ego. Chodím jsem proto, že je tu prostor, kde svůj názor můžu zatím svobodně vyjádřit, urážek na jiných "diskuzních" platformách jsem si zažil dost! A taky sem chodím proto, že svůj názor vyjádřit potřebuji. On totiž ten rozšířený IT výraz "sdílení" má daleko hlubší hodnotu v lidské rovině. Takže pokud aspoň polovina lidí zachytí stopu sounáležitosti v mém názoru, jsem aspoň trochu doma a ty s kterými nesouhlasím jsem si zakázal komentovat. Oni se totiž časem odkopou sami. Jako v tom starém filmu: pařez zůstane pařezem a vůl volem" :)
Je jedno průchozí kouzelné slovíčko, které se nazývá empatie a to už je ve slovníku tak vybledlé, že se jeho význam ztrácí. Naposledy jsem se setkal s názorem, že to je nějaká zženštilost :) Ženská, když chce dosáhnout svého cíle, tak se podle jedné sexuoložky řídí aurou spermií, tudíž pudem ohledně zachování rodu. Tady, pokud je to pravda, jde empatie stranou a skrytý přírodní zákon ať chci nebo nechci vítězí. Pokud chce silně disponované potomky, tak si nevezme slabocha, se kterým soucítí. A pokud ano, budiž mu země lehká :)
Nevím, jestli použiji správný výraz na jeden filozofický směr-mechanistika? Obsahoval tezi, že svět je v podstatě bipolární a tak vzniklo + a - nebo třeba znak ženy a muže. Dneska je takovej bordel, že občas nevím, kterej gender vlastně jsem, když ráno vstanu. Musím se v určitejch místech opařit kafem, abych se dostal do normálu. Jestli má svět - vesmír nějaký řád, tak člověk se z něj nemůže vyčlenit. A pokud se o to snaží, staví se na piedestal, kterej mu nakonec dá přes držku! Úmyslně střídám spisovně a nespisovně :) A o tom vesmíru, mimochodem, víme zatraceně málo! Třeba proč se rozpíná, jak rychle a co bude potom :)
Trumpe, nikdo není dokonalý. Ani pánbůh ne, jinak by jsme tu nebyli! (A tvůj jmenovec za mořem po vraždě toho parlamentáře už vůbec ne) Prostě někde přes veškerou snahu vznikla systémová chybka. A přiznat vlastní chybu je privilegium moudrých a asi hlavně pokorných. Kritizovat druhého, pokud nejsem kritický sám k sobě je pokrytectví. Jak už to ode mně padlo, změnit mohu sám sebe, ale jenom POKUD SÁM CHCI! Pokud nechci, můžu toho nakecat spoustu a je to jedno. To není dehonestace tvého názoru, jen polemika! Ona byla historicky těžší cesta trnové koruny než cesta Jidáše(to je jen symbolismus, který nemusí být přesný!).
Kdyby...nebyly odhaleny fyzikální principy zákony, a to díky skládání souvislostí a zákonitostí, tak by žádná kola, křídla a lodní šrouby nebyly! Kdyby nebyli "blázni" jako J.Verne neexistovala by fantazie a asi by jsme svítili loučemi. Vizionáři jsou potřební, jen je potřeba zrno oddělit od plev. Nemohu s tebou ani souhlasit, ani nesouhlasit, ale myslím si, že pokud vrcholný produkt evoluce dospěje do stádia abscence pokory, je ztracen. A všechno souvisí se vším. I to, že zvířata se pudově řídí přírodními zákony, my jsme si vytvořili svoje egoistické a kořistnické zákony a v konečném účtování na to sami doplatíme. A hlavně výchovou svých potomků. V důchodu pracuji ve školní vrátnici ve škole s širokým věkovým spektrem a vývoj mám před očima. A oči a uši mám proto, abych viděl a slyšel. Hajhou.
Omlouvám se, že zas píšu v rovině domácí filozofie, ale když nemám co říct, tak budu aspoň zticha a hodlám to dodržet. Aspoň pak líp čtu, co píší ostatní :)

Průměrný počet slepic: 5 (19 hlasů)

Donalde Vaše poslední věta byla podle mě důležitější než všechny příspěvky co jste tu kdy napsal. A to nijak nezpochybňuji, že vaše příspěvky mívají vždy hlavu a patu. Nicméně poprvé nám technokrat ve Vaší osobě tak nějak zlidštěl. Osobně se mi bude nadále lépe číst vaše komentáře, protože si vždycky vzpomenu, že nás tu máte rád jako lidi. Tolik k úloze emocí v racionalitě.

A pořád platí že u mě máte kdykoliv prostor pro článek. Já vím, že jste říkal, že jste mi už něco posílal, ale buď jsem to přehlédl, nebo to zapadlo, nebo se to na můj mail nedostalo. Pokud to pošlete znova, rád to pustím.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Napsal Vidlák, nikoliv anonym

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Dílčím způsobem nesouhlasím a to v části , že nelze společenské zákony bez ladu a skladu míchat s fyzikální podstatou světa. Začnu úplně z jiné strany.Svět je dle kvantové fyziky jen a nic ví než dohodnutá informace. Pozorováním nějakého subjektu zpomalujeme jeho vnitřní vývoj, s pomalujeme čas. Není žádný počátek ani konec, je jen právě teď a podle stavu rozhodnutí , jsme tzv. v superpozici a do jakého stavu to spadne, tak se přeformátuje budoucnost i minulost. Jako by se vesmír rozštěpil na další vesmír. Není žádná kauzalita. Ano, zní to naprosto šíleně a další jevy z této oblasti zní ještě šíleněji. Jsem všichni součásti jednoho informačního pole, které zatím neznámých způsobem formuje náš svět stylem všichni jsme jeden a každý může být současně kýmkoliv. Když přesáhne nějaký názor ve společnosti kritickou mez, vše se skokem změní a všichni si budou myslet, že je to tak odjakživa.Někdo může oprávněně namítnout , že jsou to ničím nepodložené blbosti, že tak přece svět nefunguje, máme tady léty ověřené Newtonovy zákony a to je přesně ta dohodnutá informace, i když víme, že např. z pohledu zákonů relativity neplatí. To ale zatím ví jen nekritické množství populace, a tudíž nedošlo k překlopení informačního stavu , že neplatí. Např. alchymie se změnila skokem na chemii a již nikoho nenapadne alchymii vyučovat ve škole, i když obé vychází ze stejné podstaty. Je mnoho příkladů, které výše uvedené potvrzuje. Jen krátce uvedu hologramy, laser, CMT, kvantové počítače,radary, ale i znaky na ochranu bankovek, světelné spektrum (rozklad světla na šterbině)- to vše jsou kvantové jevy. Mohl bych dál pokračovat dalších 10 stran, zaneřádit zdejší prostor nepochopitelnou matematikou, která spíše připomíná hieroglyfy, než to, na co jsme zvyklí. Avšak to není to zásadní, co jsem chtěl sdělit. Prostě svět je skutečně jen takový, jak ho chceme pozorovat, je tedy vlastně velmi relativní a tudíž prakticky nepoznatelný, není deterministický. Plyne z toho ale i praktické poučení (viz Schrodingerová kočka https://cs.wikipedia.org/wiki/Schrödingerova_kočka) kdy, když si budeme něco intenzivně přát, tak se to s pravděpodobností větší než 50% stane. Je to na hlavu, ale opravdu to tak v našem světě funguje. Prakticky používat např. při otevírání dopisů od úřadů(chodit pár dní okolo a představovat si, jaká skvělá zpráva se mi oznamuje). A teď do mně.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Svět zřejmě je a nějak na nás působí (my jsme zřejmě také). Na základě toho si vytváříme vnitřní model vnějšího světa a s tím pracujeme. Má mnoho vlastností, které nejsme schopni vnímat. Lidská technika část z nich zprostředkuje (dnes zpravidla jedničkami a nulami). Pořád zůstává mnoho toho co nejsme schopni vnímat (to platí obecně i pro jiné živé organismy). Svět je pro nás poznatelný jen v rámci toho, co jsme schopni vnímat. V plné šíři je tedy rozhodně nepoznatelný. S tou trochou poznání se ale rozhodně nedá vyvozovat, že není deterministický.
I ta trocha poznatelného nám ale pronikavě prodlužuje existenci. Pravda je pak jen pomocné kritérium adekvátnosti našeho vnitřního modelu vnějšího světa. Pravdivost aktivně testujeme jen u naprosto mizivého množství vnímaných skutečností. Na významu nabývá jen proto, že s vybranými subjekty komunikujeme a v rámci komunikace se s nimi snažíme manipulovat ve svůj prospěch a oni činí totéž. Pravda o světě obecně a pravda v komunikaci není totéž. V tom s vámi souhlasím.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

In reply to by Narcis (neověřeno)

Trvalý odkaz

Neznám jediný deterministický systém, než jakousi matematickou fikci. Kdy se přijmou silné omezující předpoklady, aby se systémem dalo vůbec pracovat. Je to obecný problém systémů řízení průmyslových procesů, kdy se musí všechny nelinearity a dynamické jevy potlačit či zjednodušit, aby vůbec bylo možné vytvořit matematický model a napsat nějaký program . A určitě je život o mnoho řádů složitější než např. papírenský stroj.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

A to technické systémy mají tím, že si zjednoduší podmínky pro svou činnost, obrovskou výhodu proti biologickým systémům. Ale to, že lidé nedokážou zkonstruovat dostatečně spolehlivý deterministický systém, není dostatečný argument, že svět rovněž nefunguje deterministicky.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

ad.:
"...Tím nehodlám nijak mluvit komukoli do jeho příspěvků. A vyznávám, že mám Vidláka i další rád jako lidi...."

Jinak řečeno: "Jéňo, su ráda, že jsi..."
Jinak řečeno: "Všichni jste mi v jedno splynuly..."

Bez ohledu na to, jak píši.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)