Dnes budu osobnější a otevřenější než jindy. Rozhodl jsem se k tomu po přečtení včerejší diskuse se Scallopem a kromě tradičního vidláckého poučení bych se chtěl i k něčemu přiznat. Proto dneska zazní i některá skutečně existující jména ať se děje vůle Boží....
Před dvaceti lety jsem začal chodit do práce. Ještě v západních čechách. Můj první plat byl 4.100,- Kč čistého a vzali mě, protože jsem se jim zdál jako vhodný kádr pro právě zaváděný sklad propan-butanových lahví. Prvních šest let života jsem strávil nakládáním plynových bomb a zavážením menších prodejních skladů a benzínek.
Poměrně brzy jsem se vypracoval v pracovníka, který se nefláká a je možné mu svěřit samostatnou práci. Ukázalo se, že nejsem úplně blbej a jsem schopen si naplánovat trasy, zajistit plynulé zásobování, udržím pod kontrolou skladovou evidenci a světe div se, neukradnu převzatou hotovost a částky ve statisících přivezu spolehlivě zpátky aniž bych něco ztratil nebo zpronevěřil. Plat mi trochu zvedli, na život svobodného mladého kluka žijícího u rodičů to bez problémů stačilo. Narostly mi pořádné svaly, síly jsem měl na rozdávání.
Můj šéf a zároveň majitel firmy se jmenoval Bohumil Boura a pokud vím, firma existuje dodnes. Jen plynové bomby už neprodává, protože je málokdo potřebuje. Proto nás právě tento šéf sloučil ještě se stavebninami, abychom my i náklaďák byli plně využiti. Tehdy to byla na malou firmu celkem velká fůze. Malé stavebniny se sloučily s malým skladem plynů, zůstal šéf, zůstala jeho manželka, zůstala účetní, zůstal jsem já i kolega řidič náklaďáku, jen postarší skladník na stavebninách byl najednou navíc. Jmenoval se Aladár Tavali. Byl to starší člověk, neuměl pořádně číst, špatně počítal, ale byl to dobrosrdečný člověk uvyklý těžké práci.
Když se pak ukázalo, že už ho nikdo nepotřebuje, protože sklad zvládnou obstarat mladí, kteří narozdíl od Aladara mohou jít na školení vysokozdvižných vozíků a udělat ho, dovedou si na počítači sjet uzávěrku a udělat inventuru a kromě toho mají dost sil na házení pytlů. I rozhodl se šéf, že se zbytečného skladníka zbaví.
Samozřejmě nejlépe tak, aby mu nemusel dávat výpověď a tím pádem odstupné, protože jsme byli malá firma a byznys právě nevzkvétal. Použil k tomu mě. Dal mi jednoduše rozkaz, abych milého Aladara vzal na rozvoz plynu, nechal ho udělat chybu (takovou, kterou pak snadno napravím) a on mu dá na vybranou - buď zaplatí škodu nebo odejde. Dvaadvacetiletý Vidlák to promtně vykonal, ono to nebylo těžké - Aladar sice správně vydal plné lahve s plynem, ale zapomněl vzít zpátky prázdné. Problém jednoho krátkého telefonátu se zákazníkem.
Tenkrát jsem šel a šéfovi jsem Aladára vydal do rukou. Prostě jsem to udělal. Nijak zvlášť jsem o tom nepřemýšlel. Udělal jsem to proto, že to šéf po mně chtěl a udělal jsem to dřív než jsem se nad tím dokázal zamyslet. Ale dodnes mám před očima Tavaliho obličej, jak mu tečou slzy, protože narozdíl ode mně práci potřeboval, jak se dozvídá od Bohouše Boury, že má na vybranou dvě špatné možnosti.
O den později se ukázalo, že jsem nebyl první, kdo v životě Aladarovi uškodil a že je to chlap životem ošlehaný a zkušený. Druhý den přišla jeho žena s papírem, že je manžel na neschopence, protože se u plynových bomb přetáhl a nemůže se narovnat. Doktor z toho bez problémů udělal pracovní úraz a když jsem po třech letech odešel z firmy, Aladar tam sice nechodil, ale pořád byl zaměstnaný.
Ten následující den jsem poslouchal Bohumilovo běsnění, jaká to byla kudla do zad, jaký je ten Aladar hajzl, zmetek a jak chudáka podnikatele všichni jenom obírají a to už jsem měl čas nad věcí přemýšlet a protože jsem si pamatoval, jak vypadal jejich rozhovor o den dřív, tak jsem se ozval. Nebylo to z odvahy, spíš ze vzteku a pocitu viny a pár dní ve mně byla malá dušička, jak se mi šéf odvděčí.
Proč to všechno píšu...
Je to už sedmnáct let. Byl jsem mladý a udělal jsem pěknou sviňárnu a udělal jsem jí prostě proto, že to po mně chtěli. Nedostal jsem za to žádnou odměnu, nebyl jsem povýšen ani jsem takto neuvažoval. Šlo to samo a až zpětně jsem si uvědomil co jsem udělal, ale samozřejmě už jsem to nemohl nijak napravit.
Z této perspektivy se dívám na všechny ty podpisy antichart. Já mám také pořád v sobě jak jsem se zachoval a hodně let mezitím uplynulo. Stejně to ve mně sedí a Tavaliho oči si budu pamatovat do konce života, stejně tak se už nikdy nezbavím představy svého Mefista v podobě Bohumila Boury.
Chápu, že Hrušínský to má také pořád v sobě, stejně tak Svěrák. Stejně jak já se s tím potřebují nějak vyrovnat. Nevím, jestli měli šanci před podpisem nějak víc o věci přemýšlet, ale dost o tom pochybuju. Fór takto kocipované hnusárny je v tom, aby se udělala bez varování, aby o tom nebyl čas přemýšlet a aby už pak nevedla cesta zpět.
Šlo o to se přizpůsobit a zároveň to bylo velmi jednoduché. Tak jednoduché, že si to člověk přežvejkal až potom. Dokonce, kdybych neviděl ty Tavaliho slzy a neslyšel druhý den Bohumila láteřit, možná by mi to došlo mnohem později nebo možná také vůbec. Šéf pro mě byl tehdy skoro bůh, měl jsem z něj respekt i trochu strach. Zároveň jsem se musel nějak živit a kolem moc pracovních příležitostí nebylo. Nechtěl jsem přijít o práci, nechtěl jsem, aby mi to polepil u jiných potenciálních zaměstnavatelů.
Zhruba stejně se omlouvali i Hrušínský se Svěrákem a v bledě modrém bychom to slyšeli v milionech verzí. Člověk se prostě musí nějak přizpůsobit okolnostem. Stejně tak se dneska přizpůsobujeme po celých oborech a profesích kecům o klimatické změně, chválíme EU, pliveme na Rusko, střílíme na Afghánce v Afghanistánu a na Malijce v Mali. Proč? Protože to po nás chtějí. Protože se jich trochu bojíme, potřebujeme je, nechceme být "bez práce" a nechceme, aby nám to polepili. A nějak se vyrovnáváme s těmi slzavými obličeji.
Musím říci, že jsem samozřejmě v životě udělal ještě množství dalších hloupostí, ale nikdy už jsem nepotopil kolegu v práci a navždy jsem si přestal vážit papalášů a velkých zvířat. Začal jsem všechny jejich řeči považovat za kecy, byl jsem už navždy opatrný ke každému motivačnímu pohovoru a začal jsem předpokládat, že mi všichni lžou, protože z toho mají prospěch. Nestal jsem se hrdinou, který bez bázně a hany říká všem do očí co si myslí a pak bude mít dost času o tom přemýšlet pod mostem, ale snažil jsem se nechodit už navždy s pány na led.
Mám pocit, že přesně takto se s minulostí i svými hříchy vyrovnala většina tohoto národa. Snahou neopakovat staré sviňárny a věčnou opatrností až paranoiou před vším, čím nás chtějí ohromit a nasměrovat vpřed. Ono se to totiž moc napravit nedá. Minulost nevrátíš. Tak alespoň dávat pozor, aby se člověk do ničeho podobného nenechal vmanipulovat znovu.
Jiní se rozhodli, že musejí být těmi hrdiny. Odčinit svou minulost velkolepými činy, ze kterých ale začínají být jen nové podpisy nových antichart a páchání nových hříchů prostě proto, že to nás chtějí a musíme nějak žít a přízpůsobit se. Hlavně to dělat naopak než předtím, dostatečně na očích, ale nevidět, že ze stejných důvodů to dopadlo stejně a nejspíš přijde doba, kdy se bude nutné se znovu konfrontovat se smutnýma očima lidí, kteří na to doplatili.
I když se mi nelíbí, jak se Hrušínský se Svěrákem a jim podobní vyrovnávají se svými vlastními prohřešky, chápu že je to žere a že se s tím blbě něco dělá. A kdo ví jestli takový Scallop také nemá před očima svojí stranickou knížku nebo pendrek Lidových milicí. O Mádlovi, Minářovi nebo Klusovi nemluvím, ti jsou mladí a dělají to proto, že to po nich chtějí, je to jednoduché a ještě neviděli žádné smutné obličeje. Ale představte si, jak to budou mít v sobě, až se to otočí...
- Log in to post comments
Komentáře
Já jsem za tu celou kauzu…
Já jsem za tu celou kauzu rád. Dozvěděl jsem se při tom, kdo to vlastně byl FP. Před tím jsem měl v hlavě jen že to byl něco jako Velký Novinář (něco jako Velký Vont), ale jeho anabázi střídání stran přes všechny režimy jsem se dozvěděl až díky této kauze - a myslím, že nejen já. Dneska kdybych měl za zdejší občasné příspěvky dostat cenu FP, tak si pro ni ani nejdu, beztak je to módní. Tedy, nevím, jestli to bylo zamýšleným cílem, ale díky, pane prezidente.
Velký souhlas
Nějak nechápu proč se neustále Peroutka řeší. Hned na začátku jsem si na internetu našel několik jeho úvodníků z nichž čiší nadšení nad Ádou a německým národem.
Nedolozene tvrzeni a…
Nedolozene tvrzeni a vyvracene tvrzeni jsou dve ruzne veci.
Jo, to vite, ze Peroutka pracoval pro Svobodnou Evropu, cili USA, kteri nakonec tuhle zemi vydrancovali?
Dagmaro
Jestliže, dnes pan prezident Zeman, někde četl článek pana Peroutky v profašisticky servilním tisku, to, že ho dnes nenajdete, znamená to pouze, že nebyl nalezen. Neznamená to, že nebyl napsán nebo že neexistoval. Chápete?
A při tom hledání se našly jiné Peroutkovy články. Takové, že dcera nebo vnučka Peroutky, která se proti panu prezidentu ohradila, litovala, že to nenechala být. Takové, že věta "Hitler je gentleman", byla dobře možná....
Re: škebloň Všem mamlasům doporučím ke
studiu počáteční komenty této diskuze. Tuším, že insegnante tam poměrně solidně vysvětlila, proč většině lidí vadí svěrač a nikoli nestříhaný bubeník - bývalý pochopitelně.
Názorná ukázka psychopata
Škebloň
Madl, Minar, Klus a vlastni…
Madl, Minar, Klus a vlastni nazor. - Vy cloveka vzdy pobavite.
Ja bych antichartu podepsal i dneska. Tolik komunistickejch svini a estebaku v jednom spolku, to nemuze znamenat nic dobryho.
Já na to nic
Já bezmezně věřím panu prezidentovi.
Má vždy pravdu. A pravda vítězí. Je správné, že Miloš Zeman požaduje po vnučce Ferdinanda Peroutky Terezii Kaslové vyšší náhrady nákladů za jeho právní zastoupení advokátem.
No já bych člověku, který…
No já bych člověku, který prohlásí, že se v Afghanistánu bojuje za Prahu, až tak úplně všechno nevěřil. Ale třeba to máte jinak.
Re: josefka Třeba soudružka Dagmarka
zjistila, že je stejně mladá, stejně chytrá a stejně krásná, jako soudruh Milošek.
A proto mu věří tu krásnou mladou a chytrou pohádku o Budulínkovi, totiž o boji za Prahu v kačení prdeli, tisíc kilometrů za točnou pro mouchy a dva tisíce kilometrů od místa posledního popřání "dobré noci" od kmotry lišky.
Skoro to vypada, ze Dagmar…
Skoro to vypada, ze Dagmar je Skeblon s parukou.😊
Re: Dagmar Bimbo samozřejmě pravdu vždy nemá a
dělá stejné sekance, jako kdokoli jiný.
A soudružka Kaslová se může bránit soudně. Měla počítat, že by eventuálně mohla prohrát. Všichni dobře víme, že spravedlnost je muška jenom zlatá, polétavá a prchavá.
A že když se sejdou dva právníci, v jejich debatě zazní nejméně tři právní názory.
Mohla b vypravet o svem…
Mohla b vypravet o svem druhem dedeckovi co za protektoratu delal ministra. - Jestlipak se na konci valky zastelil jako Moravec?
Tak to já panu prezidentovi …
Tak to já panu prezidentovi bezmezně nevěřím (mezně tu a tam ano).
nicméně je bezesporu naprosto regulérní v této situaci , pokud požaduje náhrady nákladů na zastoupení.
Správný přístup!!!!!!!!!!
Pamatujte na Leninovo:
Důvěřuj, ale prověřuj!!!!!!!!!!!
( Von ten Lenin zas nebyl tak blbej)
Re: mirek58 Mám pocit, že toto heslo
od soudruha Lenina nepochází, nicméně můžem na tom spolu vyvařit Baťoh Prachů!!!
Založte neziskovku za účelem zkoumání, zda nám soudruzi připrchlíci mají tak moc důvěřovat, když nemají prověřeno, že dostanou všechny dávky, které je napadnou. jestli by jako neměli připrchávat rovnou s úředně ověřeným nárokem na adekvátní doživotní finanční podporu. Vše by se velmi zrychlilo a zjednodušilo.
Nu a mě za tento skvělý byznysplán uděláte ředitýlkem jedné sekce. mně to stačí, já nésu nenažrané...
Bezmezně věřit - to je…
Bezmezně věřit - to je samozřejmě termín, které patří někam do sekty, nikoliv mezi normální lidi. Nejsou na světě 2 lidi, kteří by se shodli úplně na všem. Samozřejmě každý má témata, ve kterých s MZ nesouhlasí, a to :
- volič MZ - podle vlastního uvážení
- protivolič MZ - povinně 100% témat. MZ nemá pravdu - to je axiom.
Jak jsem zmiňoval již výše, rozhnípání této kauzy pražskou galérkou, .. co to plácám, kavárnou vedlo paradoxně k tomu, že se spousta lidí dozvěděla, co to ten FP byl vlastně za týpka. Jo, vedlejší efekty jsou sviňa.
Dnes tu taky byl zmíněny Pussyny - taky krásná věc. Nevím, jestli to měl naplánovaný, ale hodil takový šrapnel (ježišmarjá, to je z Cimrmana, můžu to použít?), že jsem jen zalapal po dechu. Ale svět se jen trochu pootočil a byť před tím jich byl plný veřejnoprávní prostor a různá knížata hodnotila grupensoulože na veřejnosti jako kreativni disent, tak jakmile se lid od svého prezidenta dozvěděl, co to slovo vlastně znamená, celé pussyny vysublimovaly. Já myslím, že i v té ČT09 pochopili, že tudy cesta nevede, tak si ještě Tvarohová zaletěla do Londýna a pak šlus. Nevím, jestli to tak chtěl, ale dlouhodobý výsledek - 1. Stačilo říct, že královny jsou nahé - v tomto případě doslova. A to mě baví.
"Nevím, jestli to měl…
"Nevím, jestli to měl naplánovaný"
Na 99,9% měl. Takhle přesně se chčije do větráku. A všechny ty dámy, co by neřekly hovno ani za pytel sraček, se bavili o kundě.
Geniální.
Čím víc se v lejně hnípeme,…
Čím víc se v lejně hnípeme, tím více smrdí - a všichni kolem od něj. To je jednoduchá pravda. Každopádně k danému slovu dodávám, což tehdy z těch mladých, krásných a chytrých neudělal - kontext výroku byl kritický ke sprostotě maskované za cizí slova. Jednoduše upozornil na pokrytectví.
Jo, vedlejší efekty jsou…
Jo, vedlejší efekty jsou sviňa. - Proto to delal. Jen novinari jsou pitomci a nepochopili to.
Trochu mimo téma, ale stojí za přečtení
https://prima.iprima.cz/komentare/komentar-terezy-spencerove-dlouhe-sti…
----
Čerstvá analýza.
Hlásím, že mám zase problém…
Hlásím, že mám zase problém a tím je vaše křesťanská morálka. Nebo i s ní je to ocamcáť po camcáť. Když jde o práci tak jde stranou, když se bojím tak jde s tanou. Právě ona morálka a křesťanská nádavkem je tu od toho aby se nestalo, že jednou se to může a po druhá a hlavně pro druhý se to musí. Tady jste zklamal hned ve třech rovinách jednou jako bližní, jednou jako křesťan a jednou jako člověk jenž podrazil chudáka s menší inteligencí.
U těch Hrušiskech, Svěráků není problém, že byli ve straně a podepsali antichartu. Problém je, že dnes se staví jako ti, co hlásají pravdu a podle svých starých zvyků najednou chtějí změny mimo rámec současných pravidel. Takové to komunistické heslo "jsem komunista a kdo je víc". Proto je jim třeba soustavně připomínat jejich selhání a hlavně, nedat jim příležitost k dalšímu selhání.
problém
Kdysi se tady většina respondentu shodla, že za vlády komunistů byla všeobecná morálka lepší. Ztohoto pohledu nebyl tedy podps anticharty selháním, ale napravením dřívějších omylů. Proč je tady tedy někomu vyčítáno členství ve straně. Čistě statisticky vzato, nejméně 20% diskutujících ve straně bylo.
Selhání.
No domnívám se (sama tu zkušenost nemám), že zde zrovna není většinou respondentů vyčítáno to samo členství ve straně, ale to "obracení kabátů takových tehdy straníků (či u komunistů)".
Výčitka zde směřuje nejspíš na chování lidí, kteří za každého režimu vždy svedou trpěti osobní slepotou o těch vlastních pochybeních.
Ze straníků tito výtečníci dokáží následně být nesmiřitelnými bojovníky proti původní straně, kam kariéristicky, či z jiné motivace, možná i ze strachů vlezli ...
A je téměř jistotou, že kdyby se ten samý režim vrátil(nepřeji si to a ani nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky), že opět TITO "giganti" udělají další obrátku.
Ve vašem podání "napravovači dřívějších omylů", dle mne lidé bez páteře"kam vítr, tam plášť", protože nyní je to či ono výhodné. Tož tak!
Neni vycitano clenstvi ve…
Neni vycitano clenstvi ve strane, ale fales falesna po roce 1989.
Věštec - k 1. odstavci
Není nic snadnějšího, než soudit druhého a hodnotit jeho „selhání“. Morálka jako taková je ale dost subjektivní záležitost a každý máme práh jinde. Křesťanská morálka? I Bible říká, že „aby se člověk stal velkým, musí projít údolím stínu smrti a soutěskou vlastní viny a bezmoci“. Podívat se na vlastní stín je odvaha, nezaslouží si odsouzení, protože nade všechno ční přiznání si chyby. Vy to umíte? Nesuď, abys nebyl souzen!
Propustit a moc se s tím nesrat
Kdysi dávno, nedlouho po převratu, jsem jednoho člověka propouštěl. Na svém místě prostě poněkud překážel. Bylo to korektní, s odstupným a tak. Měl jsem z toho trauma, šel jsem se pak vožrat.
Co nastalo? On našel svoje profesní štěstí úplně jinde a v dosti jiném oboru, já o několik řádů lepšího zaměstnance na to místo - všichni spokojeni.
Dneska už bych se s tím tak nebabral - vypadni a hotovo, doba je taková (zlá). A spal bych i bez kořalky (dobře).
Naštěstí už jsem k propouštění kohokoliv už nikdy neměl šanci (naštěstí), ba byl jsem sám "propouštěn" (konec práce pro klienta), ale skoro vždy korektně.
Jak psáno výše - moc se s tím nesrat.
ČT ovinuly mraky... https:/…
ČT ovinuly mraky...
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Herecka-Geislerova-Budeme…
Geislerová je bude rozhánět.
Kolik špaget?
Zkusil jsem si udělat nějaký základní výpočet vycházející z mého pozorování, že každý týden se počet nakažených a mrtvých čtyřnásobí. Odhaduji, že v tomto modelu letošní leden patří k měsíci druhému v pořadí, čemuž odpovídá cca 65 tisíc nakažených na konci měsíce. Na konci února to už bude 16 milionů a to už začne pomalu jít do tuhého a patrně se začnou dělat mimořádná opatření jako oficiálně zavírat školy, lidi přestanou chodit do práce, každý se bude snažit zavřít doma se zásobou potravin a nějak přežít. Březen budou 4 miliardy a na konci dubna už budou na zemi je lidé, kteří nemoc přežili, protože počet nakažených teoreticky vychází na víc jak bilion. Kolik špaget a rýže si nakoupit na 3 měsíce přežívání v uzavřeném domově bez vycházení?
Kadlasi, to je na docela…
Kadlasi, to je na docela hezký článek o přežití - ve čtvrtek něco takového vyjde a hromadně to zdrbneme.
Koronavir.
Pane Vidlák.
Nešířit paniku,neskákal buch na tuto propagandu,vystresovat společnost.
Jak už někdo zmínil,počkat tři týdny,možná měsíc,vždyť je zimní období,kdy řádí chřipky.
Já sežeru balíček špaget na 1 seanci,
za 3 měsíce to je 90 balíků. Budu to ale prokládat něčím jiným, asi tatarákem, haluškama, škvarkama (zrovna se škvaří sádlo) a zalévat slivovicí, té mám pořád dost.
á tak halušky doma nevedeme,…
á tak halušky doma nevedeme, asi se dají udělat z brambor, nebo zešrotujeme trochu obilí na mouku,... sádlo? No, doškvařili jsme třetí kotel včera, tak snad vystačíme, pálenka? Té je taky dost, tož uvidíme. Co nevypijeme, nalejeme na sebe, ono se prý něco také vsákne a kudy teče, či se vsakuje, snad i desinfikuje... :-)
Ale to nepůjde., být zavřený…
Ale to nepůjde., být zavřený v baráku. V březnu, nejpozději v dubnu musí do země brambory.
V březnu brambory? Máte…
V březnu brambory? Máte nějaký mrazuvzdorný?
U nás na jihu není tak drsné…
U nás na jihu není tak drsné podnebí, nesázíme hned zkraje března, a v zemi to něco vydrží. Když bychom je dali stejně jako soused ob jedno pole dříve, riskovali bychom, že první mrazíky spálí listy.
Eh, poslední mrazíky... na…
Eh, poslední mrazíky...
na to, kdy to dáváme do země, se přeptám manžela, jestli se také nepletu.
V Jeseníkách jsme sadili kobzole
vždy 9.5., na osvobození Rudou armádou. Mnohdy do toho ještě sněžilo.
Brambory
Ládik!!!
Měl jsem strejdu,co 9.5 sklízel brambory,sice ve foliovníku.Polabí.
Bylo to křemenové pole,
hlíny poskrovnu, křemeny jsme vybírali pořád. Oral jen zetor, kůň neměl šanci.
No, dříve, dokud i u nás…
No, dříve, dokud i u nás bylo více sněhu, se brambory sázely také až v květnu. Dnes, pokud je příznivé počasí, tak skutečně již na přelomu března a dubna.
U nás na vysočině šly…
U nás na vysočině šly brambory do země vždycky na 1. máje, měli jsme to po roce 89 místo prvomájového průvodu.
Přesně tak, brambory 1.5…
Přesně tak, brambory 1.5. Ale my u nás na severu jsme byli vždycky trochu opožděný, v počasí i v chytrosti... no a díky tomu jsme měli vždycky největší brambory)))
1.máje
Na prvního máje jsem se za mlada jezdil poprvé namočit do Otavy v Katovicích na jezu. Jen pár symbolických temp. Občas (ne moc často) do toho taky zasněžilo. Nechal jsem toho někdy kolem čtyřicítky.
Aladár Tavali ? No, možná…
Aladár Tavali ? No, možná mnoho z nás má svého Aladára. Teda můj tata, člen KSČ až do smrti, kdysi varoval jednoho svýho známýho, že se na něj jiní členové KSČ, co by bývalýho "kulaka" chystají, ať si dá pozor. Tož vzápětí odešel z postu jakéhosi technika na traktor, kombajn a tam vydržel až do důchodu. shodou okolností se po několika desítkách let stal mým tchánem.
I já mám svýho Aladára. Ředitel podniku, který mne kdysi dávno, po r. 1989, zaměstnával, se chystal také propouštět, u jedné kolegyně jsem mu vysvětlila, že paní je sice v práci hodně pomalá, ale na rozdíl od mladších stále sedí na židli a pracuje (pomocné ruční výpočty a sestavy k účetnictví) skutečně velmi pomalu, ale neudělá mi jednu jedinou chybičku, na rozdíl od mladých a neklidných spolupracovnic, po kterých pořád něco musím opravovat a bez kontroly už to vůbec nejde. U dalšího našeho spolupracovníka (ekonoma) mi vyčítal, že prý se ho pořád zastávám,... a protože jsem naznala, že v tom případě má v mnohém pravdu, jen jsem na ředitele "zavrčela" :"tak se s ním aspoň hleďte slušně domluvit, jak a kam odejde. Tak se stalo, vrátil ho na jeho původní místo. A já? Do několika málo měsíců jsem novému ekonomovi, z jiného konci republiky, hlásila, že do půl roku odejdu na mateřskou, aby si zavčas sehnal místo mne náhradu. Jeho reakce? Okamžitě mi zvýšil plat a já díky tomu měla trošku slušnější mateřskou. Dokud to šlo, chodila jsem do firmy pomáhat při zavádění výpočetní techniky - programátorům z firmy, která počítače dodávala, jsem vysvětlovala, jak se co účtuje, aby to dokázali přesně na firmu naprogramovat (tehdy, v r. 1991, ještě nebyly programy, jaké jsou k dispozici dnes.) Skončila jsem s touto výpomocí až dnem, kdy mne odvezli do špitálu. Pár dnů po té, co mne odvezli, ten nový ekonom z firmy odešel a původní ekonom brzy na to také, stal se starostou v nedaleké dědině,... . Asi jsme byli spokojeni všichni, já hlavně proto, že jsem odešla (utekla) zavčas před následným velmi rychlým ekonomickým úpadkem firmy, protože bych tomu stejně nezabránila.
"dopis do Lidic
Dovolím si to i sem nakopírovat.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Krize-kolem-CT-Do-situace…
Celý text dopisu prezidenta republiky:
Vážená paní Šupíková,
žijeme v době, která ztrácí úctu k předkům, jejich životům a utrpení spojeném s 20. stoletím. Pro ty, na které minulý rok dolehl svou nezměrnou krutostí, je velmi těžké unést pýchu a necitlivost lidí domnívajících se, že jsou vykladači jediné pravdy.
Vím, že takové těžké období prožíváte i Vy. A proto vás chci povzbudit tímto osobním dopisem. Prosím, nedejte se a nepodlehněte pocitu, že je vše ztraceno a nic nemá smysl. Není tomu tak! Většina občanů naší krásné země nezapomíná na utrpení Lidic, nezapomíná na nevinné oběti německých okupantů, nezapomíná na přeživší.
Věřte, že není žádného důvodu vnitřně se trápit kvůli několika lidem, kteří mají kamenná srdce. Nemohou vyhrát, ačkoliv se jim dostává velkého prostoru v některých médiích. Úspěch by jim přineslo jedině to, kdybychom jejich tlaku podlehli a vzdali život.
Chci, abyste věděla, že jsem s Vámi a myslím na Vás. Vím, že je ve věku seniorském, kdy chybí fyzické síly, složité čelit náporům zla, ale při památce nevinných obětí máme povinnost dál bojovat.
Přeji vám nejen mnoho vnitřní síly a pevné zdraví, ale zároveň vás chci ujistit, že nejste v tomto světě osamocena.
S úctou
Miloš Zeman
Šupíková
Podle mne jen dobře, že vypadne
Mgr. Martina Lehmannová - odstupující ředitelka Památníku Lidice
pozůstatek po ministru Hermanovi
(i s celým ansámblem, který si dosadila)
Nedělejme umělé přehrady mezi oběťmi nacismu...
Doufám, že paní Šupíková občas pomyslí i na tu ženu, co u nich bydlela a co skončila v Osvětimi. Nemusí souhlasit s tím, že na tom má vinu její matka, naopak, bylo by nepřirozené, kdyby se své maminky nezastávala a nemyslela si o ní jen to nejlepší.
Jde jen o to, aby si nejen ona připomínala i utrpení jiných lidí, než rodáků z Lidic.
Hele tresen/scallope/Dagmar …
Hele tresen/scallope/Dagmar - pomysli na ni radsi ty. Ty pusobis jak placenej nackama pres vsechny ty Hermanny, Minare, Bakaly, Krystliky, lidovce a podobne.
Něco mi říká,
že od vás se žádný soucit s obětmi nacismu čekat nedá. Ani s tou jednou židovkou, ani s nikým dalším.