Hrdinně proti řepce

Autor

Dobře že se vrátil čtenář Donald Trump. Jen znovu zavítal, hned mám mraky témat na články. Tak jen doufám Donalde, že chvíli zůstanete. A stejně tak platí, co jsem Vám včera napsal v komentářích - pošlete mi cokoliv, zveřejním to. O Vás jako autora bych nechtěl přijít ani za milion. Nevím proč jsme spolu nikdy nenavázali kontakt i když jste prý něco posílal. Prosím zkuste to znovu - alespoň krátký mail na zkontaktování. 

A teď už k dnešnímu článku... Donald Trump mě včera vybídl, abych se hrdinně postavil proti řepce. že bych tím ukázal něco víc než je jen řvaní, které nic nevyřeší. Ale mé články prý vyznívaly spíš opačně.... 

Ano, to je přesně ono Donalde. Já totiž nic proti řepce nemám. Dokonce si naprosto vidlácky myslím, že se do naší krajiny hodí stejně jako pomeranče do Španělska. Pomerančové háje také spotřebovávají živiny v půdě, ale nějak jsem si nevšiml, že by proti pomerančům byly nějaké protesty při jejich pěstování. 

Ŕepka olejka je plodina, které se u nás velmi dobře daří, ohromně jí vyhovuje naše podnebí a dává zde vysoké výnosy které zaplatí zemědělcům spoustu nákladů. Tedy platilo to donedávna. Teď se začíná ukazovat, že řepka se z jiných částí světa dá dovézt levněji a tak se Preol nažere a české zemědělce a českou řepku k tomu vůbec nepotřebuje.

Z řepky se vyrábí tak široká škála produktů, že by se její produkce zdělala i bez přidávání do biopaliv. Řepkový stolní olej je jeden z nejlepších, řepka se přidává třeba i do řezných emulzí pro soustruhy, řepná sláma je vynikající jako biomasa na topení. 

Řepka ze všech zemědělských plodin nejvíce brání erozi půdy, protože vytváří hustý a propletený porost, kterým neprojde ani slunce ani vítr. Řepka zadrží na poli násobně víc vody než pšenice i jetel. Řepka je to poslední co drží naživu včely, protože nebýt řepky, možná by byly včely méně otrávené, ale zahynuly by hlady, protože nemají skoro nic jiného na sběr nektaru. Len, mák a podobné kdysi hojně pěstované rostliny se už skoro nedělají, protože je nikdo nechce. Semeno svazenky si kupuje jen pár zoufalých včelařů, kteří jsou příliš daleko od řepkového pole. Bavíme se o zemědělské krajině - ne o horách.

V neposlední řadě je řepka skvělá na zelené hnojení. Stačí ji rozhodit před deštěm rozmetadlem. Nepotřebuje vpravit do půdy, snadno vyroste a udusí svým rychlým růstem veškerý plevel. A pokud se s ní na podzim pohne pluhem, bezpečně zajde a další rok se neobjeví. Zaoraná listová růžice naopak přinese do půdy hodně vody a hluboké kořeny slouží jako potrubí pro další vsakování. Zároveň je půda zdvihnutá a kyprá jen od rychlého kořenového růstu mnoha set vlásečnicových kořenů, které půdu udrží pohromadě, zvednou ji, ale pluh s nimi nemá žádnou práci. 

Já používám na svých pozemcích řepku každý rok jako zelené hnojení po sklizni zeleniny. Zároveň ji běžně vysévám v rámci osevního postupu na příslušnou část pozemků. 

Řepka dlouho vydrží uskladněná, nepotřebuje žádnou chemii, na řepná semínka prakticky nejdou žádní brouci. Má vysokou energetickou hodnotu pro výživu i průmysl a její likvidace různými pseudoekology bude znamenat jedno jediné - že ubude zase další plodina  v už tak štíhlém osevním postupu. Proč je osevní postup tak štíhlý? Protože o nic jiného není plošně a globálně zájem.

Řepka vysává půdu úplně stejně jako všechny ostatní plodiny. Stejně jako pšenice, slunečnice, kukuřice, ječmen, oves, žito, cukrová řepa, hrášek a další. 

Dneska se na polích sv podstatě dokolečka střídá pšenice, řepka a kukuřice. Na části polí se ještě objeví ječmen. Na ještě menší ploše se objeví slunečnice, tu a tam se objeví technické konopí, mák a v teplých oblastech ještě cukrová řepa. Horské oblasti zase mají místo cukrové řepy oves a žito. 

V praxi to ale vypadá tak, že za desetileté období se na jednom poli objeví třikrát pšenice, dvakrát řepka, (nebo naopak - třikrát řepka a dvakrát pšenice) dvakrát kukuřice, jednou ječmen, jednou slunečnice a jednou něco z toho ostatního. Pokud se podaří završit boj proti řepce (a zatím je to na slibné cestě) dosáhneme toho, že místo řepky se vystřídá víckrát pšenice s kukuřicí. Se všemi důsledky pro erozi i sníženou diverzitu. 

Jsou sice zemědělci, kteří pěstují třeba i ostropestřec, dělají zelený hrášek pro konzervárny, pěstují dýně na semínka a podobně, ale to se dělá vždycky jen a jedině na smlouvu s odběratelem a odběratel toho zase tak moc nepotřebuje. V Polsku si to koupí laciněji. Tam jim nikdo nekecá do hnojení a postřiků a nikdo jim nebrání vozit to na náš trh. 

Takže já skutečně nebudu nikdy ten, kdo bojuje proti řepce. Dovedu si představit následky po vítězství.  A opravdu bych nechtěl bojovat proti něčemu, co naše zemědělství a diverzitu spíše zachraňuje než ničí. Ekologové ale bojují velmi srdnatě a podle mě do pár let budou slavit velké vítězství. 

Bohužel jsem si vědom, že má osvěta ohledně řepky jako normální plodiny i přes velké množství článků na Kydech zatím neměla patřičný dosah. 

Stejně tak asi nemělo moc velkou odezvu mé psaní o tom, že je nutné pole rozdělovat větrolamy a mezemi. Že je nutné orat, protože orba řeší 80% chemických postřiků, ale je bohužel dražší než ty postřiky. A pokud bude průměrný zemědělec prodávat korporacím, tak bude v jejich rukách. A pokud zákazníci budou od korporací nakupovat, tak budou mít to, co jim korporace nabízejí. 

Jediné v čem jsem uspěl, že to už slušně funguje alespoň na mých pozemcích.  Že dneska prakticky celou naší rodinnou úrodu bez problémů rozprodáme městským rodinám, které si nás našly.  Jezdí k nám pro brambory, ovoce, víno... i na ty zabijačky. Dělají si u nás marmeládu i kompoty. Tchán přibral několik nových záhumenků a jsme dychtiví nejen pronajímat, ale i koupit pozemky. Naše už splacené strojové vybavení má potenciál ještě na několik hektarů a pořád to budeme stíhat po práci. Zvládáme rostlinnou i živočišnou výrobu ve špičkové kvalitě s minimem chemie i zootechnických zásahů. Zvládáme to uskladnit i rozprodat. Máme malé náklady, protože toho málo potřebujeme zvenčí. 

A nejsme ve Vidlákově jediní. Už to dělají i další a pokud to takhle půjde dál, za pár let budou všechny malé záhumenky obdělávané pěkně postaru jak to má být pěkně radlicí a hnojem. A doufám, že na nich poroste i řepka, protože i my musíme mít něco, co přinese peníze a nepotřebuje to trvalou péči. Kdybychom tu měli tepleji, pěstovali bychom olivovníky... 

Lidi si prostě své vidláky našli a zatím to vypadá na slušný potenciál dalšího rozvoje. A mám stále neodbytnější pocit, že to tak je i jinde.  Státní aparát se sice bude snažit vidákům i jejich zákazníkům všemožně klást překážky, ale jakmile se kontakty jednou navážou, už se jen tak nezpřetrhají. Dokonce si dovedu představit i plnou legalizaci těchto aktivit podobně jak to zvládli vinaři či včelaři. 

Pokud to takto bude fungovat, tak se každá plodina dostane na stejné pole jednou za osm až deset let... tedy kromě pšenice. Ta se tam dostane dvakrát. Každé čtyři roky dostane pole mrvu a pokud bude připravena na jarní setí, tak na podzim se plevel vyhubí hlubokou orbou, protože z 30ti cm hloubky se už nedostane. Stejně tak si pole občas odpočine na jeteli nebo vojtěšce. Obilniny se prostřídají s olejninami, zeleninou, pícninami, okopaninami a  nějakou technickou plodinou. Všechno se vyplatí dělat. Buď na spotřebu nebo na krmení. Každý rok se něčemu zadaří. Půda se začne lepšit. Náklady jsou větší, ale prodej přímo spotřebiteli eliminuje celý ten dlouhý řetězec mezičlánků a kauflandů. Proto já dostávám víc a můj záklazník platí míň a nebo stejně. 

Už se to děje. Ve Vidlákově se daří pěstovat a prodávat. Není to na vytvoření nového eseróčka,  ale na rodinnou dovolenou "u móře" to stačí. Chtělo to jen přímé konatky mezi zemědělcem a spotřebitelem. A chtělo to dělat hodněkrát v malém, aby to bylo pod rozlišovací schopnost Velkého bratra. 

Do toho se dějí i převratné změny ve způsobu pěstování prakticky všeho ve sklenících jako na montážní lince. Je dost možné, že za pdeset, dvacet let zemědělství začne mizet z krajiny, která se bude znovu stávat divokou. Kolem vesnic bude kruh záhumenků, ale zbytek pohltí les či step. 

 

 

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (45 hlasů)

Komentáře

Olej na spálení v motorech snad nemusí bejt BIO.

Zatím bez slepic

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

No to je právě to, "biosložka" tedy i řepka ta do PHM nemusí být ani jedlá a nejedovatá, a pak aby byl výnos co nejvyšší se do řepky napere masivně postřiků proti chorobám a škůdcům a nikdo už neměří pro a proti a všechna i ta ta negativa.
A zrovinka ta řepka je asi chemicky "ošetřována" nejčastější ze všech hospodářských plodin.
Kolik té chemie zůstane v půdě a kolik tato zničí těch organismů vůkol a dokonce i těch v té půdě, co jsou v ní třeba jako prevence té eroze ..
A je otázkou zda pak ta pozitiva vypsaná Vidlákem, nejsou nyní překryta negativy "jedování a trávení" - kdo ví?!
A čeho je moc toho je příliš!
Nemám nic proti zelenému pohnojení řepkou, nebo jejímu pěstování racionálně na olej na menších plochách, ale ta dotovaná "biosložka dojená z půdy" pro kšeft některých je prostě podobný tunel jako soláry na kšeft s dotacemi.....
Protože řepka na přidání do paliva asi fakt žádné limity na chemii moc mít nebude a tak výnos nade vše, a i tam se hovoří o GMO ( a nejen ta do paliva) a tam už vůbec netušíme, do čeho se s prominutím jako lidstvo sereme...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Omlouvám se.... podle článku se řepka pěstuje cca na 12% ploch. V čem je proboha problém? To znamená, že se dostane na stejné pole v průměru jednou za 9 let. Bráno celorepublikovým průměrem...

Jestli si někdo myslí, že v Rakousku mají méně řepky, tak to ho čeká jednoho dne ošklivé překvapení. 

A co cpou v Rakousku na řpku, to vím naprosto přesně - kupují to z mých skladů. Máme to totiž levnější a rakušákům od hranic se vyplatí jezdit pro hnojiva k nám. Kupují toho na hektar o dost víc než čeští zemědělci. A mají také vyšší hektarové výnosy.  Všechna zemědělství a západ od nás se vyznačují především tím, že sypou víc hnojiv a používají víc chemie, protože mají vyšší dotace a mají na to tím pádem víc peněz. 

Jediné, co je v Rakousku, Německu i Holandsku jiné jsou méně zcelené plochy a nenárokové dotace na úhory, ležení půdy ladem a obstarávání neprodukčních ploch - luk a pastvin.  V Německu a Rakousku jsou jednoduše pole menší, mají víc mezí, víc větrolamů, víc neobdělávaných ploch a proto i přes vyšší chemii i hnojiva jsou na tom  půdou lépe... ale ne o moc, i v Německu se drancuje ve velkém. 

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

A ano není to problém JEN řepky.
Soudruzi již pracují na výrobě NEOpotravin v umělém prostředí, tak hurá!
Nám už svítí skleníky do noci až z Polska, ale zase se to dotuje, tak proč si nenačerpat...
Následně pak budu dotace na vědecká zkoumání a následky a takhle si tu žijeme v té EU....

Za sebe ale pozitivně vím, že na stejném poli-lánu vidím i tu řepku častěji, než jednou za těch devět let.
Souhlasím s Vidlákem, že kukuřice a max. cca 3 plodiny celkem a ještě GMO (i u té řepky?) také nejsou pro půdu výhrou.
Problémem jsou dle mne ale zejména ty dotace kdekoliv na světě, které pro i nějaké to "vyšší dobro" znehodnocují normální vztahy a skutečnou hodnotu produkce a obchod s ní.
Problém je to velko a ještě více i nenažrané nadnárodní korporace, ale to ČR nevyřeší, v tom nejede jen Agrofert.
Potravinovou soběstačnost zas a znovu nemáme jako úkol nejbližších let.
Problém je, že zavíráme oči a nechceme vidět, že naše honění za růstem a vyššími výnosy při degradaci a trávení půdy, vody a všeho živého platíme a zaplatíme a to FEST a draze, ale to nikdo do těch nákladů dnes nezapočítává a to ani u řepky včetně....

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Jednoho dne se pěkně vrátíme k tomu co bylo...

Protože dnešní doba nám umožňuje ledacos saturovat. Umělá hnojiva jsou skvělá, ale když saturují hnojení organickou hmotou, tak jsou mor. Agrochemie zachrání úrodu, ale když saturuje orbu a plečkování, tak je to hnus největší.  Už před sto lety se přidával ledek na pole, ale hospodář nikdy nevynechal zimní vyvážení močůvky a podzimní zaorávání hnoje.  

Před sto lety se také z pole sklidilo všechno, nejen zrno. Pokosilo se to, svázalo a všechno - klásky i sláma, tráva i koukol, všechno odjelo pryč a vymlátilo se to doma ve stodole. Už před sto lety měli čističky na obilí, ale všechen koukol se zkrmil spolu se slabými zrny. Dneska ho kombajn vytřídí rovnou a šup, už je znovu zasetý. 

Kdysi strniště poctivě podmítli, pak udělali střední orbu, pak hlubokou. Většina plevele zašla sama bez jediné kapičky herbicidu. Ale ten herbicid je brutálně levnější než orání. 

Když pole napadnou dřepčíci, tak je dobré mít pesticid. Ale když se řepka pěstuje moc často, tak se dřepčíci vyskytnou skoro zákonitě. Vždycky nějaký zapouzdřený potvorák přežije. 

Před sto lety se také nevyplatilo nic převážet. Bylo levnější pěstovat i nevhodné plodiny, jen když to bylo blízko. Nízký výnos byl menší problém než drahá doprava. Dnes je to naopak. Levná doprava vysloveně nutí zemědělce, aby dělal jen to, co se dle půdy a podnebí nejvíc vyplatí. Bavlna je tak levná, že se nevyplatí pěstovat len. A chov ovcí na Novém Zélandu je tak levný, že se vyplatí vlnu přivézt sem a nechovat ovce zde. 

Konzumní mák chtějí zakázat... 

Ale zemědělci v Německu jsou na tom némlich stejně... 

 

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Nastavi si svoje pravidla tak, jak potřebují . Díky tomu se vozí kedlubny do Polska kamiónem z Portugalska. Nakopat je do řiti a podporovat selský rozum. Ten by tento kocourkov nedopustil.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Až nám dopravu Gréta brutálně zdraží, či zruší, vrátíme se pokorně k tomu, co bylo před sto lety :)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Až budou dotace na včely
aby víc medu snášely
to budou medu cisterny
a s nima plné interny
lidí co mají melitus
možná aláhus mešitus.
Sladké se na rty matle
med, fíky i datle
ale hlavně že chutná
to ví i C-putna.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

je skutečně pro srnčí zvěř smrtelná pohroma.
Je toxická, zelená část obsahuje aminokyselinu S-methylcysteinsulfoxid, otravy obvykle způsobuje u volně žijících přežvýkavců (hlavně srn) po konzumaci přezimující listové růžice.
V bachoru se aminokyselina štěpí a vzniká dimethyldisulfid, jehož zneškodňování spotřebuje glutathion.Nedostatek glutathionu je fatální pro červené krvinky, jejichž následný masivní rozpad poškodí játra a ledviny, které začnou selhávat. Důsledkem nedostatečnosti těchto orgánů je kumulace metabolitů v těle a jejich pronikání do mozku - nervové příznaky.
Příznaky otravy: nadýmání, poruchy trávení, průjem, apatie, ztráta plachosti, dezorientace, slepota, úhyn na dehydrataci a podvýživu, nebo smrt v důsledku střetu s vozidly či na zranění (slepá a zmatená zvířata s poruchou koordinace).
To jen tak na doplnění tématu.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Těch jsem měl na zahradě taky několik. Srnky se vůbec nebály, stálý a klepaly se. Volal jsem vždycky nimrody. Od těch jsem si toho proti řepce vyslechl dost. Ty srnky skončily neslavně, u nás doma byl dlouho smutek...

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

zmetání a porody životaneschopných, znetvořených a slabých plodů (report od hajného, nemám důvod mu nevěřit; řepce nemůže kvůli tomu přijít na jméno).

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Gerd.
Jde to nebezpečnou cestou k propasti,je nutno se otočit zpět a co nejdřív.
Doporučoval bych,přečíst si Campbellův článek na PL.

Průměrný počet slepic: 2 (2 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Má spoustu zajímavých pořekadel:

Když káže liška, hlídej si své husy.
Vyznavač bláznivých nápadů zpravidla zmoudří až po pádu.
Lidé a vítr se točí rychle.
Moucha chce být ptákem.
Velké myšlenky vycházejí ze srdce.
Jeden táhne - druhý víc, v půli to udělá ryc - a nikdo nemá nic.
Nevychovaný polovzdělanec a koláč z nevykynutého těsta jsou nestravitelné.
Mladý doktor by měl mít tři hřbitovy.
Kdo se dnes může radovat, by neměl čekat do zítřka.
Dluh je první dědic.
Týden pracovitého člověka má sedm dní, týden lenocha sedmkrát zítra.
Loď by neměla viset na jedné kotvě a život na jedné naději.
Ukrajinské přísloví: Pijme, co se do nás vejde, však nám život brzy přejde.

A když už jsme u těch citátů, dovolím si sem dát Čechovův:

„Doktoři a advokáti, to je jedna banda. Jen s tím rozdílem, že advokát tě jenom odře a doktor tě odře a ještě k tomu zabije.“ — Anton Pavlovič Čechov

Zdroj: https://citaty.net/citaty/5107-georg-rollenhagen-mladickemu-doktorovi-z…

a pár dalších:
https://zahora.estranky.cz/clanky/prislovi_-citaty-a-zrnka-moudrosti/pr…
http://virtualnicajovna.blog.cz/0611/svetova-moudra-iii

Přísloví: Celkem vzato nám mužům ženské hnutí velice lichotí. Ženy se snaží být nám rovny. To znamená, že představujeme jejich ideál.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

jeden komentar pod clankem z diskuze, ktery to take nepochopil

--------
Tak ono to u nás zas tak rychle nebude postupovat, doufám. Dejme tomu, že se během deseti let dostaneme na úroveň toho, co je dnes v Itálii, Francii, Německu... tzn. imigranti se budou stahovat hlavně do velkých měst (Praha, Brno) a taky se mohou vyskytovat v hojnějším počtu na hranicích se západem. Vy už jste v myšlenkách nejspíš v nějaké občanské válce.. tak pak nám samozřejmě peníze asi k ničemu nebudou, ale to, že budeme mít vlastní elektřinu a vlastní políčko za vysokou zdí (kterou ozdobíme ostnatým drátem), to už by něco znamenat mohlo. Já ovšem doufám, že až takhle daleko to u nás nedojde.
-----

Ja doufam ze to tak daleko nedojde je presne ten nazor, kterej je na nic a kterej umozni aby to tak daleko doslo

mozna bych doporucil precist si od vondrusky knihu "Kronika zaniku Evropy" a zejmena stranu 756, kdy po dalsich 25 letech kecu nekdo prisel na to ze se musi neco delat jako diskutovany Stalin ve druhe svetove valce
https://www.mobaknihy.cz/kronika-zaniku-evropy.html

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Žral by to praotec?
Že mlékem a strdím se cpali, to bych eště chápal, to sou literární eufemizmy, ale jak sa říká řeči se melou a voda teče. Myslím si, že neexistuje žádnej blboň kerej by to pěstoval pro vlastní potřebu a moc mi ani nenapadá jak by vypadal jeho jídelníček, ale po ovoci poznáte je. Obhajovat tyto způsoby dobývání potravin jen přilévá olej do nesoběstačného ohně. Dokonce si myslím, že teho kolem takových podobných monokultur bylo naláteřeno stohy vzlyků, že jako nevíme, musíme, chápeme, ale peňáze a mnoho dalšího kydání a nakonec se to spálí nebo někam zahodí. aby to nekazilo cenu, takže každej gdo to dělá jen pro peňáze na ukradených půdách našich synů a dcer od naší mámy, že si na tem eště nahoní nějakej pronájem, že až sa v ne besách potká s předky dostane takou po držce, že si na to ve všech inkarnacách vzpomene. A můžete o tem psát horem dolem jako o tem školství. Heh

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Dneska je na Kose zase LEO K !
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2019/12/30/konci-jedna-era/#more-96…
Téma se sice toho dnešního dotýká jen okrajově, ale je dobré si to před koncem roku přečíst
(Totéž si myslí i obvyká svolaná invazích chvilkařských elfů na každý kosířský článek, který není o babišovi a o svědcích milošových)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

..."každá plodina dostane na stejné pole jednou za osm až deset let... tedy kromě pšenice. Ta se tam dostane dvakrát. Každé čtyři roky dostane pole mrvu...". Je to jako se vším, přátelé, všeho s mírou a pak bude dobře. A všimněte si, že Vidlák nepíše o ničem jiném, než o tom, co dávno bylo, je známo a taky se praktikovalo, řekl bych že je to prostší než si myslíme! Tedy i ta vzpomínaná řepka by se měla dostat na pole jednou (možná i dvakrát) za deset let...", takhle bych viděl toho „našeho Babiše" v české krajině!

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Možná by stačilo vrátit se k norfolkskému osevnímu postupu (pícnina-jetel, ozim, okopanina, jařina) a jeho modifikacím. Ale dnes se pěstováním několika plodin blížíme k monokulturnímu pěstování se všemi negativy na půdu a už vidíme výsledky.
https://www.uroda.cz/poznatky-z-dlouhodobych-osevnich-pokusu/
Ovšem je nutné říct, že prazáklad současného nedobrého stavu byl položen už dávno před Babišem za vládnutí ministrů zemědělství z řad KDU-ČSL, ODS a ČSSD. Uvedené 3 strany nesou vinu na současném suchu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

kdy Národní obec lži a nenávisti (klausovci-zemanovci-babisovci) kolektivně bojovala proti té hrozné řepce, kterou nám vnutil Sorosův Brusel, aby zničil české zemědělství. Klasický argument lžinenávistníků tehdy byl, že na poli by se měly pěstovat potraviny, produkce pohonných hmot z řepky produkuje víc emisí, než se ušetří, ničí motory ... no prostě celé si to vynutili sudeťáci, aby zničili hrdinný národ českých peciválů. A ejhle, sotva Andrejko nakoupí dva hlavní deníky, nějaké to rádio a Máru, který umí krmit sociální bublinky tou nejšťavňatější baštou, lžinenávistníci najednou začali mít řepku rádi.

Poslušnost vrchnosti frustraci uleví. Šeská kočí, toprá kočí.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

Co to meleš?

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Domeček po němcích?

Zatím bez slepic

Historicky čistý.

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zas krmíte troly,
co nás tady smolí,
žere víc než řepku srnka,
emocí a na nerv brnká.
Tabulku v paměti račte mít:
Troly nikdy nekrmit!

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

- používám klíčová slova národní obce LAN. Podle pokynů jste začali mít rádi řepku, časem si zamilujete i babišovy párky z bramborového škrobu.

Ale soudružské tykání Vám jde vítečně.

Zatím bez slepic

In reply to by scallop (neověřeno)

Trvalý odkaz

Musí to mít hlavu a patu, takhle by ani Koniáš nikoho nepřesvědčil.

Zatím bez slepic

In reply to by scallop (neověřeno)

Trvalý odkaz

"vítečně" ... to je od slova vítač? VY výtečníku!

Zatím bez slepic

In reply to by sho (neověřeno)

Trvalý odkaz

Podle jejich projevu na internetu elfové nepatří k nejchytřejší části populace a češtinu nepovažují za důležitou. Je to důkaz jejich "vítečného" vzdělání. Ale neposmívejme se mu, možná jde o inkludovaného nešťastníka se správným názorem na svět a trpícího klimatickou úzkostí.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

proti hackerskému útoku na ministerstvo práce nebo ministerstvo financí. Nem. Benešov a OKD byl jen test. Až zkolabují ministerstva, která rozdělují peníze, bude po spokojenosti a po babišovi; nepomohla Letná, bude jiný útok na otočení výsledku voleb.

Zatím bez slepic

je začátek nového roku. Tuším žlutý pásek na obrazovce ČT24.

Zatím bez slepic

Jestli hackeři zaútočí na ČT, většina lidí si toho ani nevšimne.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Skoro nikdo si neuvědomí, že řepka, její výkup, je jeden ze způsobů jak dostat peníze do zem sektoru.
Protože za
A/ její pěstování udržuje výměru v "připraveném" stavu
B/ její finanční podpora udržuje nízkou cenu ostatních potravinářských komodit

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

mirek58
Ještě připište o kolik to zdražilo poh.hmoty přidáním řepkového oleje.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Za všechno se musí platit.
Buď drahej chleba, nebo drahej benzín.
A protože zdražení benzínu "lid" přijímá s menším reptáním, vítěz je jasný.
(Ukecalo se to na menší spotřebu nových aut)

Zatím bez slepic

Nijak nezpochybňuji, že za dotace zemědělcům, respektive jejich nastavení, může pouze české ministerstvo zemědělství. Brusel nám doporučil 2 plodiny k pěstování (řepka a kukuřice), ale ministr zemědělství a ředitelé jeho odborů mohli dotace nastavit na jiné plodiny, do toho už nám Brusel nemluvil a jde čistě o českou odpovědnost. Ministr zemědělství je za ANO a náměstci jsou mladé nadějné kádry za ČSSD s právnickým vzděláním. A pak to tak dopadá.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

současný ministr zemědělství Miroslav Toman je za ČSSD.

Zatím bez slepic

In reply to by Laco G. Mlynář (neověřeno)

Trvalý odkaz

Díky za opravu. Pak ČSSD nese plnou odpovědnost za stav zemědělství.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

dotace jsou na ha ne na plodinu, pak jsou na některé komodity, ale řepka do nich nepatří

Zatím bez slepic

Souhlas,

příkaz přidávat řepkový olej do paliva má mít multi efekt.

V zamotaném prodotovaném světě obtížné posoudit dopady.

Je ale jasné, pokud bude řepku zpracovávat Ježibabiš, pro PAL bude eklahaft.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

ještě jsi Vidláku zapomněl do nyní obvyklého střídání plodin
pšenice-řepka-kukuřice přidat brambory, alespoň tady v předhůří Vysočiny je to zatím stále ještě obvyklé. Ale je fakt, že díky extrémní volatilitě výkupních cen (česky řečeno-některý rok prodaj kilo za pět, někdy jen za korunu-to je pak někdy levnější je rovnou zaorat, sklizeň je drahá) jich tu ubývá. Ony jsou dost nákladné na výsadbu, proorávání i tu sklizeň, a když pak je sucho a neuroděj se, anebo se jich jinde urodilo moc a výkup je za pár drobnejch, tak je radši zaorají a je z toho čistá ztráta. Takže v pěstování brambor už nejsme holt jako republika soběstační.
Ale vlastně u vás na jižní Moravě je to okrajová plodina, když se tam líp daří teplotně náročnějším plodinám, brambory se vždycky nejvíc pěstovaly na vysočině či v podhůřích.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Johan Pohan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Pohan.
To je ten problém,brambory jsou hodně náročné na ruční práce,techniku,sklizeň,třidírnu,sadbu,skladování.Pochopitelně dobře připravit půdu,vyhnojit,lépe hnojem od hovězího dobytka.
Dotace toto nezvýhodňují,tak se většina orientuje na obilí,řepku,kukuřici.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Johan Pohan (neověřeno)

Trvalý odkaz

A vyplatilo by se brambory sklidit, nadělat z nich líh a teprve ten prodávat? Ale to chce finanční rezervu.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Třeba pšenice. Kolem téhle suroviny byly v dané době docela dobré tanečky.
(Kolega už už uzavíral smlouvy na dodávky do nového lihovaru)
Ale vždy vyhrává jedna technologie. Řepka vyhrála, snad díky tomu, že řepkovej olej má vícero použití. Pšenka, brambory jsou jednoúčelové a je problém co se zbytkem.

Zatím bez slepic

Daly by se využít pro chov prasat, ale ten jsme si také omezili.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Když máš pořád ty depky
koupím ti kytici řepky
abysi se furt smála
Lalala lala lala.
Kytice pěkně voní
kam se hrabe řiť koní
budeš s ní zase dáma
v tramvaji pojedeš sama.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nedelali-jsme-to-abychom-…

On je schopnej kvůli svý pomatený pindě vysírat celej svět, ničit lidem životy, ruinovat celý ekonomiky... a jedinej problém vidí, že jsou nenávistný, protože se nechtěj přizpůsobit a žít jako před sto lety enbo rovnou jako v pravěku.

Jakej to je magor a jací magoři je vůbec kdy pustili před kamery.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

ale protože jsem narazila na jeden mimořádně zajímavý a důležitý článek o financování nacistů v jejich začátcích a později během války a dost to naznačuje souvislost s nastávajícím trendem vyviňování nacistů, přikládám odkaz z r. 2010
http://zidovskelisty.blog.cz/1012/ekonomicke-aspekty-druhe-svetove-valky

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

Stejnému tématu se věnuje kniha, která vyšla letos v Německu:
Edgar Dahl - Das erste Opfer des Krieges ist die Wahrheit: Wie die USA den Zweiten Weltkrieg planten.
Velice zajímavá kniha, bohužel v němčině. Pokud by byl zájem, mohu poskytnout jako e-knihu.

Zatím bez slepic

Ne anononym ale Shisho

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

Díky za odkaz. Na střípky toho co článek tak přehledně mapuje jsem během života narazila na různých zdrojích. Takže tomu věřím. Ovšem v tak zhutněné formě je to tedy darda. Ukládám si k pozdějšímu znovu přečtení.

Zatím bez slepic