Průzkum bojem vs. hra na válku

Pá, 08. 11. 2019, 07:09
Autor
Vidlák a.a.
Štítky
Bílá hora
O bitvě na Bílé hoře, která má dnes smutné výročí jsem ještě nepsal a tak to dnes napravíme. Začnu tím, že retrospektivně shrnu tehdejší události. 
Císařská i povstalecká armáda mají za sebou dlouhý rok. Jsme v době počátků třicetileté války, armády jsou žoldnéřského typu a to co bude za dvacet let samozřejmostí - že armády se vydržují pořád a nikoliv jen na krátkou vojenskou kampaň, to se právě v tuto dobu vyjevuje. Stejně tak se vyjevuje, že na zabití jednoho nepřítele je zapotřebí nesmírná suma peněz. Armády především manévrují, různě si na výhodných místech zatarasí cestu, druhá strana si najde jinou cestu, tu a tam dojde k bitce, ale během následujících třiceti let v podstatě žádná velká bitva nijak zásadně nezmění poměr sil. 
Je to ve středověku víceméně poprvé, kdy o vítězství nerozhoduje ani tak vojenské umění velitelů, ale situace v zázemí. Kdo bude schopen na bojiště déle dodávat vojáky a vybavení, ten zvítězí bez ohledu na to jak dopadne konkrétní bitva. První, kdo toto beze zbytku chápe, ten sice není pod Bílou horou, ale nedaleko obsazuje Žatecko a Lounsko, prodává falešné milosti, organizuje nákup vína a za pár neděl už ho bude prodávat vítězným císařským vojákům v Praze. Albrecht Eusebius Valdštejn je v této době plukovníkem, má nahospodařeno a na pobělohorské době vydělá jako nikdo jiný.
Je listopad, vojenské operace jsou v podstatě u konce, obě armády už několik týdnů provádějí operace, aby zalezly na zimu do teplých táborů. Velení mají převzít kvartýrmajstři a bude se čekat na jaro. Terén je rozměklý, tu a tam už v noci mrzne a stavovská armáda je usazená v podstatě nedobytném postavení. Je opřená o největší město království, zásobování je tudíž snadné.
Císřský generál Tilly se chystá na poslední bitvu sezóny, která má být v podstatě takový průzkum bojem. Udělat si větší jasno o postavení nepřítele, pocuchat stavovským dikretorům ještě trochu nervy a předvést anglickým velvyslancům, kteří zrovna obědvají u Fridricha Falckého, že anglická půjčka na vojsko jsou vyhozené peníze.
 
Za dvě hodiny bylo po všem... 
 
Ale jinak to bylo přesně jako v ostatních bitvách tehdejší doby. Útočníci měli jen pár set padlých a prohravší obránci pár tisíc. Slavní Moravané Jindřicha Šlika byli vlastně jediní, co to parádně schytali. Ostatní vojáci se zachránili za hradbami Prahy. Poměr sil se výrazně nezměnil, do Prahy také dorazily povstalecké jednotky, které se bitvy nezúčastnily a tak na konci dne mělo stavovské vojsko víc mužů než ráno. 
Jenže to už stavovská armáda neměla velitele a země neměla krále. Všichni zdrhali jak to jen šlo. Žoldnéři, kteří už dávno nedostali plat naopak zjistili, že peněz je dost, jen ne pro ně. 
 
Maxmilián Bavorský vstoupil do Prahy až za delší dobu. Prostě nedokázal uvěřit, že by to bylo tak snadné. Otevřené brány považoval za past. Ale pak si odvezl takovou kořist, že by za to mohla stavovská armáda bojovat leta letoucí. Stavovští velitelé a šlechta už ořezávají brky, aby psali ponížené supliky císaři, že to tak nemysleli, měšťané se vzdávají na milost i nemilost a poddaným je to v podstatě jedno, protože válka byla hlavně drahá a ničila jim živobytí. 
 
Tehdy se zrodila moderní doba... doba stálých armád vydržovaných už natrvalo, doba dlouhých válečných kampaní, které stály nesmírné prostředky. Každé vítězství i prohra byly jen dočasné a na konci toho všeho se ukázalo, že to byl jeden velký průser, který vůbec nic nevyřešil. Výsledek bitev se sále více přesouval do zázemí, územní zisky ani v nejmenším nevyvážily válečné náklady a jak šel čas, byla to vlastně první totální válka ve středověkých dějinách. 
Třixcetiletá válka položila základy průmyslové výroby, protože pokrok šel (jako za každé války) dopředu a malí řemeslníčci už těžko mohli živit, šatit a vyzbrojovat trvale existující armádu mnoha desítek tisíc mužů. Ne náhodu byly  první manufaktury továrny na výrobu mušket, děl a mundůrů. 
 
A prohra stavovské armády? Obyčejná poraženecká nálada. České elity si to rozdaly s rakouskými elitami. Byla to taková hra na válku, která nebyla myšlena vážně. A hlavně ji nikdo nechtěl platit. Zatímco Habsburkové sháněli prachy, lidi a vůbec se připravovali na velký a dlouhý konflikt, stavovská vláda se topila v dluzích a i když v přísahách znělo, že se bude bojovat do statků a hrdel, nikdo to nemyslel vážně. 
Je fakt, že podobnou kravinu už pak nikdo nikdy v Evropě neudělal. Pak už se bojovalo s plným nasazení vždycky a na všech stranách... a nebo se nebojovalo vůbec.  
 
 
 
 
Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Napsal uživatel Godot (neověřeno) dne Pá, 08. 11. 2019, 14:10

Trvalý odkaz

Na rozdíl od Laca G. si myslím, že to dnes Vidlák celkem trefil. Varianty vidím v podstatě dvě:
- buď těžil z nějakého opravdu dobrého stručného výpisu/výcucu jak k maturitě
- nebo to má opravdu dobře obsáhle načtené

Samotná bitva na Bílé hoře je celkem svým průběhem celkem nezajímavá. Podrobně ji faktograficky rozebírá třeba Dušan Uhlíř ("Drama Bílé hory", C Press Brno 2015), kde ji zasazuje do souvislostí stavovského povstání. O samotné bitvě str. 96 - 131. V porovnání s autorovým "Sluncem nad Slavkovem" celkem triviální čtení.
Poněkud epicky se záležitosti věnuje Olivier Chaline ve své "Bílé hoře" (Karolinum 2013), celkem na neuvěřitelných 563 stranách (včetně rejstříků atd.), i on se snaží o zasazení do dobových reálií.

Jak správně píše dnes Gerd, daleko zajímavější než samotná bitva je to, co se (hlavně ekonomicky) odehrálo po ní. Na to téma mi přijde jako nejčtivější klasické dílo prof. Janáčka "Valdštejn a jeho doba" (Svoboda, Praha 1978), kde lze najít i kapitolu "Mincovní konsorcium" (str.241) s vysvětlením principu tzv. "dlouhé mince" (viz Gerd), rolí kupce Hanse de Witta (původem z Nizozemí) v této záležitosti, dvorského žida Jakuba Bassewiho a především zákulisní role samotného císařského pověřence v Čechách Karla z Lichtenštejna.
Vyvrcholením pak byly pobělohorské konfiskace a rozprodej těchto majetků, když placeno bylo právě znehodnocenou "dlouhou mincí".

Správně uvádí Vidlák i Valdštejnovo jméno (tento jedinec bylo opravdu nejvýraznější českou postavou té doby, a proto má smysl se mu věnovat) - Albrecht Eusebius z Vladštejna. Jenže mu tam vypadlo jméno Václav, správně to je "Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna".
Vladštejnové, i přes poněmčenou variantu jejich jména, patřili k nejstarobylejším českým panským rodům. "Eusebius" byl tehdy módní světec, naopak nebylo v Čechách možno najít tradičnější české jméno, než Václav. I spojení těchto dvou jmen u jedné osoby charakterizuje určitou vnitřní rozpolcenost tehdejší české šlechty na rozhraní mezi tradicí a blížícím se všeevropským barokem.

Samozřejmě může vládnout podiv nad skutečností (uvedenou správně Vidlákem), že vítězové u Bílé hory a nad celým stavovským povstáním se zmocnili až neuvěřitelného bohatství oloupením nejen poddaných a měst, ale především zámožné šlechty. Podiv nad tím, že poražení nebyli schopni včas obětovat prostředky na vlastní armádu (silně podfinancovanou), je poněkud ahistorický - tehdejší šlechta nebyla prostě schopna patřičné vzájemné solidarity a určité míry finanční loajality. Nakolik lze k tomuto postoji hledat paralely i dnes ponechám na úvaze laskavého čtenáře, který měl trpělivost dočíst tento můj výplod až sem.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Laco G. Mlynář (neověřeno) dne Pá, 08. 11. 2019, 16:11

Trvalý odkaz

kde měl sídlo Zdeněk Popel z Lobkowicz na tehdejší dobu premiér české vlády (narodil se jinde), tak znalost historie po roce 1603, kdy tento rod přišel pod Říp je povinností místních obyvatel. Je toho spojeného s nimi a s obdobím třicetileté války víc. Třeba defenestrovaní místodržící + jejich písař se po zázračném zachránění po pádu z Ludvíkova křídla PH utekli do paláce pod ochranu paní Polyxeny, manželky zmíněného Zdeňka Popela. Ale to jsou drby.
Důležité je vědět,
1.
že českou rebélii vedli převážně protestanští Němci, Čechů tam bylo tak 40%, obyčejní poddaní byli úplně mimo, ale odnesli později následky válek.
2.
že to vypadá jako že se válčilo o víru, ale ve skutečnosti o politickou moc, když moc ekonomickou už převážně protestanté měli s ohledem na to, že jich bylo ve státě 80%.
3.
že v Evropě vládli převážně španělští a rakouští Habsburkové a že z Madridu se vládlo také v Praze. S ohledem na součty ekonomických potenciálů katolického a protestantského tábora čeští protestanté neměli v rébélii šanci uspět. Neměli dostatečnou zahraniční podporu.
4.
Česká vysoká katolická šlechta bohužel podporovala zdánlivě pravou víru, ale vlastně se cítila být ohrožena ekonomicky protestanty. Tak stát prodala Habsburkům.
5.
Mnozí z katolické šlechty, kteří po BH přišli levně na úkor protestantů k majetkům podporou Habsburků a katolicismu po roce 1989 restituovali zpět majetky. Příkladem je i onen palác na Pražském hradě, kam se schovali místodržící po defenestraci. Stát jej za socíku opravil a bývalá šlechta restituovala, jako jedinou soukromou nemovitost na Hradě. Ale podobně nabytých a restituovaných majetků byla spousta.
6.
Poučení nejen z bitvy na Bílé hoře, třicetileté války, ale i z jiných Našich velkých proher je, jak jsem uvedl výše jedno hlavní: Hájit český zájem a neprodávat jej cizákům.
A také, že bez pořádné mezinárodní podpory i podpory vnitřní není šance prosadit jakýkoliv velký politický projekt.

Zatím bez slepic

že přepisuji fakta z maturitních taháků, přikládám odkaz na první kapitolu románu o předbělohorské době na kterém pracuji a uveřejnil mi jej kdysi Vlk na svém portále https://vlkovobloguje.wordpress.com/2012/11/30/1604-dedictvi-po-vilemov…

Zatím bez slepic

Z ničeho vás ne podezírá, to výše bylo o Vidlakovi, jehož šíře záběru a znalosti mě opravdu udivuje - je to obdivuhodné.
V tom, co píšete, nejsme ve sporu.
P. S.: Shodou náhod mám valdštejnské období načtení opravdu hodně a Janáčkova kniha (viz výše), je strhující čtení, lepší nez detektivka.....

Zatím bez slepic

Stále pěkné, ale kde jsou k dispozici další díly?

Zatím bez slepic

Napsal uživatel veverka (neověřeno) dne Pá, 08. 11. 2019, 14:16

Trvalý odkaz

schválila sněmovna taky 8. listopadu. Určitě pouhá náhoda, nikoli zlomyslnost. Rok si nepamatuju.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Sasin (neověřeno) dne Pá, 08. 11. 2019, 20:30

Trvalý odkaz

Už od Kristušáka svatého se na našich územích vede jen hybridní válka. Každá strana ve válce má svoji ideologii, své bláboly a své spisovatele, keří dostali dycky dobře zaplaceno. Buď penězama nebo oprátkou. Nu, a pak je tady ta armáda. Tak se pojďme podívat na to, z koho čeho se ty armády skládají. Na jedné straně hybridní vřavy velí zlo ději , otitulovaní tupani a zvýhodnění blboni keří gdyž se zacinká prášulema tak se zjančí a vytáhmou do boje proti těm, keré zlo ději a mordechujci neplatěj nebo začnou sloužit komukoli, kerej má ty prachy, igdyby nakrásně čistě a průzračně nakradený. No a pak je tady druhá armáda, těch zatbrzele nepřizpůsobyvejch, keří se hned tak nelámou v kolenou a nebo jim to časem dojde a hážou písek do strojů zlo dějům oligarchům a veškeré vládní veteši. Ti první se můžou posrat z Káji čtvrtého,, okupanta a gubernátora, a ti druzí se hledaj najít v dějinách keré ti študovaní lempli nezfalšovali. Je to odvěká pranice a dycky se to ukáže jakmile se k veslům dostanou zlo ději se svýma pomocníkama a zaměstnancama. To pak je zle v celé zemi není na zaplacení ničeho smysluplného a sklíčka a plechovky se furt zlevňují.

A z teho mi vychází, že taky patříte do té první armády blboňů, keří nehledají řešení ani nemají žádné smysluplné návrhy, páč na to jako nemají čas. Heh. .

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Laco G. Mlynář (neověřeno) dne Pá, 08. 11. 2019, 22:49

Trvalý odkaz

musím se podělit o dobrou zprávu. Radní našeho městyse (ODS) chtěli zašantročit nemocnici PENTě. Vzdemula se velká vlna odporu a dnes proběhlo referendum proti kterému modroptáci intrikovali. A dopadlo skvěle, je platné a závazné a zakazuje modroptákům prodat nemocnici soukromníkům. Petiční výbor chce převod na krajskou zdravotní. Účast přes 50% a téměř všechny hlasy proti prodeji.
https://www.litomerice.cz/images/Clanky/spr/referendum/2019_zapis_komis…
Takovou odezvu občanské společnosti si modroptáci nepřáli.

Zatím bez slepic

Ale no tak, referendum se hodí jen jako potvrzení vůle vládnoucí strany. Běda, když se projeví opačný názor! Pak se referendum musí opakovat jako v Irsku. Nebo se podívejme na Brexit. Když se výsledek nehodí, volá se po opakování referenda. V našich končinách je to pak přímá volba prezidenta. taky nevyhrál ten správný kandidát, tak se volá po zrušení přímé volby. V případě nemocnice možná počkají, až bude padat nedostatkem peněz na opravy.

Zatím bez slepic

Napsal uživatel Admirál (neověřeno) dne Pá, 08. 11. 2019, 23:12

Trvalý odkaz

Drobná potyčka na Bílé hoře byla začátkem něčeho, po čem zbyly je spáleniště.

Moje městečko shořelo v té době 3x a suplika k císaři po té hlásala že "jen pár lidí tam přehrabují spáleniště".

Pluli jsme po Labi, někde po d Míšní je oblast, kde je od vesnici k vesnici 20 a více kiláků, od 30leté války se nedorodilo….

30letá válka byla asi %tuelnímy ztrátami na populaci nejstrašnější záležitost evropských ději i ve srovnání s I. a II. sv. v.

Zatím bez slepic