Dr Calhoun a jiné bláboly

Autor
Štítky

Že já se ještě na něco dívám. Zase blbost na entou.

Dr Calhouna nám citují, aby nám dokázali, jak to s náma (bělochama) jde špatně, protože vymíráme, protože jsme přelidnění a tak nemáme šanci, je to dáno přírodou a geneticky a bla bla bla a bla bla bla. Vědecky si to ověřili.

Zaprvé pro jistotu upozorním, že doktor Calhoun není doktorem medicíny, tedy skutečným doktorem, který se musel nadřít obrovskou masu informací, ale jen nějakým tím pod-doktorem, přírodní vědy nebo filosofie. Nějakej takovej ten sranda obor, kam si chodíte jen povídat a za kterej dostanete pak sranda diplom, jak z plzeňskejch práv. Už jsem se vyflákl na to ověřovat, jestli má aspoň diplom z toho, co pak dělal nebo si ho šel udělat z něčeho snadnějšího. V podstatě je to stejně jedno. Už jen to, že se mu tam psalo jen Dr. bylo podezřelý.

Co je důležité je, že jeho vědecký přístup je jak z Járy Cimmermana. "Metodou radioaktviního uhlíku jsme zjistili, že Jára Cimmerman přišel do Liptákova 16 února 1909, v pět hodin odpolene - plus mínus 200 let."

Celý ten slavný experiment je o tom, že pan taky-doktor postavil myšičkám něco jako uzavřené myší sídliště, nechal je tam přemnožit a pak se kochal tím, jaký maj z toho přemnožení poruchy až nakonec vychcípaj všechny. Taky to připomíná Holzmana: "Dneska vám povím něco o takovým pokusu s rybičkou a kanárkem.... (a za dalších 10 min) ... a tak jsem vzal toho kanárka a dal ho do toho akvária, jo ...  a tu rybičku do tý klece....."

Prostě pan americký vědec v šedesátých letech objevoval něco, co ví snad každej od počátku chovu zvířat někde v neolitu. Zvířata potřebují prostor. Bože, co je tohle za vědu. Už jako děcko jsem věděl, že narvat 4 velký králiky do jednoho kotce, tak se tam pokoušou a narvat 50 slepic do jednoho kurníku velikosti kuchyňky paneláku, tak se tam poklovou. Nemusel jsem na to dělat žádnej výzkum, byla to tehdy pro mně, jakožto kluka z města, evidence a ještě evidentnějí to bylo pro všechny na tý vesnici.

Pan americký doktor čehosi to ovšem viděl jinak. Svým způsobem souhlasím s tím, že není evidence dost evidentní, aby se nemohla čas od času ověřit, ale ověřením myslím jen ověření.

Magořina pana doktora začíná v momentě, kdy to svý myší gheto prohlásil za myší RÁJ, či myší UTOPII a prezentoval to, jakože jim zařídil PERFEKTNÍ podmínky, protože jim tam zajistil dostatek žrádla, vody, dbal aby tam nezatáhl myší nemoci a samozřejmě tam nebyli žádní predátoři.

Nezajistil jim tam dost PROSTORU a dost potřebných AKTIVIT a celá teze o DEGENERACI Z BLAHOBYTU okamžitě letí ven komínem! Ta zvířata nedegenerovala z blahobytu, ale z DEPRIVACE. - Já bych to nazval myším lágrem, ghetem, věznicí, případně zlatou klecí, s ohledem na ten dostatek žrádla. Výraz zlatá klec ostatně každej okamžitě chápe, že to důležitý je KLEC, to dělá ten problém a to zlatá je tam jen to povrchní, co dělá, že to vypadá hezky na prví letmý pohled.

Přirovnávat jeho uzavřený, umělý, myší sídliště k lidským městům či společnostem je mimo mísu. Z našich měst se dá odjet, (třeba na chalupu nebo se odstěhovat) nejsou uzavřená. Máme třeba fitka, kde si můžeme uměle simulovat fyzickou námahu potřebnou kdysi k získávání potravy. My tu námahu potřebujeme a stejně tak ji určitě potřebovaly ty myši, jenže on jim tam žádný fitka neudělal. Taky máme fotbalový a jiný stadiony, kde se rituálně simulují bitky, divadla a televize, kde se simulují konflikty.

Kdy se naše společnost nejvíce podobala jeho experimentu bylo za socíku. Tehdy jsme žili v uzavřeném státě a měli dostatek základní péče. K žádné speciální degeneraci z přemnožení a "blahobytu" nedocházelo. Množili jsme se líp než dnes a že máme blahobyt jsme si nemysleli i když se nám to často říkalo.

Taky tam, kde se doopravdy žije v nekonečném blahobytu - třeba u Kennedyů, Rotschildů a Rockefellerů, u nás třeba Kroupové a Stropničtí je rozmnožování zcela v pořádku. Taky low-cost importovaní evropané, co žijou někde na západoevropských sídlištích se dobře rozmnožují. Jejich rozmnožovací strategie je pořád ještě nasměrovaná na množství a nízkou přidanou hodnotu. Když neplatíte děcku kroužky ani vzdělání a stojí vás jen jídlo, oblečení, televizi a i ten mobil si někde sám ukradne, tak pak těch dětí utáhnete i z dávek klidně 5-10 bez velké námahy.

Kdo vymírá jsou skuteční evropané, kteří nedostávaj žádný dávky, jsou jim navíc odsávány peníze z příjmů jednak pro blahobyt vrchnosti, jednak na dávky barevnejm a prostě jim nezbejvaj prachy, aby těch dětí měli víc, finančně a časově by to neutáhli, do bídy své děti dostat nechtějí a zanedbávat je taky nechtějí. Vymírají přesně ti, co vidíme ve Francii ve žlutejch vestách. Ti v žádné utopii ani ráji nežijí, spíš naopak, žijí v pekle, věčně pod útokem státních orgánů, imigrantů, médií, neziskovek, žádný blahobyt neznají, spíš věčný strach o živobytí i přežití a predátory mají jak ve vlastních "elitách" a jejich námezdních bojůvkách antify, tak v násilných imigrantech.

Calhoun popisoval ty superkrásné jedince, přílišně o sebe pečující, kterým prý v naší společnosti odpovídají metrosexuálové a šampónci. Calhoun asi zrovna chyběl, když se učilo o zástupných chováních. To je, když byste potřebovali něco udělat (třeba umlátit šéfa železnou trubkou a pak pochcat jeho mrtvolu) a ono to nejde (protože jste slabá žena a nebo chlap, co ví, že by skončil ve vězení, kde by se teprv něco dozveděl o přelidnění a deprivacích).

Tak tyhle rozporuplné situace, řeší mozek tak, že začnete dělat něco jiného, co dělat může. Jedno chování zastoupí jiné. Jeleni se v okamžicích velkého stresu při soubojích začnou pást, vězni unudění k smrti a napružení z malého prostoru donekonečna posilují a ty chudinky Calhounovy myšky, co neměly, co by udělaly, se začaly příliš starat o svůj vzhled. Úplně stejně jako se někteří lidé z přílišného stresu začnou kompulsivně sprchovat třeba 20 x denně. No a když se donekonečna staráte o svůj vzhled, tak vypadáte dokonaleji.
Jako člověk se můžete uzavírat do práce - workaholici, utíkat se do alkoholového zapomnění - alkohlici, do sexu - sexoholici, do sportu atd. Je celkem jedno co.

Šampónci a metrosexuálové sice existují, ale kde je kolem sebe vidíte? To není žádný masový jev. Mladý Stropnický třeba, ale to je buzik a způsobeno to je 4%. Reklama na Dermacol, ale to je nahraný. Nějací holiči či prodavači z krámů z hadrama, přicmrdávači v módním průmyslu? Tam to je profesionální úchylka, stejně jako jsou prodavačky kosmetiky zmalovaný jen proto, že to maj všechno pod nosem. Nějací teenageři, co ještě nevybádali jak na holky?

Hopsající vejskající asexuální kráska Michael Jackson třeba udával tón nějakou dobu, šampóni z boysbandů, ale z jedný strany tomu konkuroval drsnej rap a z druhý grunge nebo jak se ten Nirvanovskej styl jmenoval. Jackon byl zase poškozenej v dětství a všichni ostatní se do těch kalhotek dostávali až moc nadšeně.

Možná kdyby Calhoun pracoval trošku systematičtěji a místo, aby do svý myší stodoly občas zašel tam byl prostě pořád, měl tam mraky pozorovatelů, myši všechny označený a mohl přesně říct, kdy se co který myši stalo, tak bychom se třeba něco dozvěděli, co se tam dělo, jaký mechanismy se tam spouštěly. 

Ale jestli tam jen trávil pár hodin denně, koukal na myší kolonii a když tam viděl něco, co mu přišlo zajímavý a pak to zapsal, tak to sice taky o něčem vypovídá, ale tak na úrovni statistiky. Nějakej přesněj mechanismus se z toho nedá vyvozovat. Ne víc, než věděl každej sedlák, že i zvířata potřebují svůj prostor.

Zajímavější by bylo dělat tenhle pokus teďkon, kdy se dají všechny myši označit čipem, celý myší sídliště by se dalo prošpikovat elektronikou, abyste přesně věděli, kde kdy jaká myš byla a vedle jaký jiný. Všude mít kamerky, abyste viděli, co se přesně při jaké komunikaci, páření a konfliktu dělo. Jak přesně se která samice chová ke svým mladým, jestli problémy začínají u těch dominantních samic, co mají skutečný blahobyt nebo u podřízených samic, co žijí ve věčném stresu nebo jestli to je záleží na tom jestli byl otec dominantní či podřízený nebo jeslti nejlíp/nejhůř jsou na tom potomci dominantních samců a podřízených samic. Jestli jsou postiženy stejně všechna mláďata z vrhu. Nebo jen samci nebo jen samice, jestli prvorození nebo naposledy rození atd.

Taky by to chtělo konrolní vzorky s myšma, kterým jsme tam uměle přidali nějaký problém, aby se měli jak zabavit. Kontrolní vzorky, kde by myši potřebovaly nějakou společnou aktivitu, aby se mohly třeba nažrat, tak by jich musel být určitý počet na jednom místě. Potom vzorek, kde by myši mohly odcházet a další vzorek, kde by se jim tam například přidávaly jiné myši. Jiné myši stejného druhu, ale z úplně nespřízněného chovu. Jiné myši, kde ta původní zakladatelská skupina byli sourozenci a jen potomci žili po pár generací mimo. Jiné myši už trochu jiného druhu - třeba právě do skupiny původně polních myší přidávat bílé myši a obráceně. Míchat to v různýcn poměrech málo do hodně, třetina na dvě třetiny. Půl napůl. -


Pak by se z toho dalo třeba něco vyvozovat. Pro MYŠI, protože jistě zcela překvapivě pro spoustu amerických vědců, myši a lidé jsou jiné druhy a to co platí pro jedny neplatí vždy pro druhé a naopak.

Na jeho obranu uvedu, že pokus několikrát opakoval a nejen s bílejma myškama, ale i s hnědejma krysama. - Samozřejmě, výsledek byl stejnej, ale to už nejde použít ta milovaná paralela: "bílý myši, jo vidíte, tak ty blahobytem zdegenerovaly, jo a běloši jsou taky bílí, jo, teda ne bílí jako bílý myši jo, jo, pokožka bělochů je teda růžová a nažloutlá, někdy nafialovělá, zarudlá, našedlá, jo, nahnědlá, a vlasy jsou bílý jenom ve stáří, ale jinak jsou platinově bloďatý, jo, blonďatý, jo, kaštanový od světlé po tmavou, zrzavý a černý, jo, ale to je jedno, protože se bělochům stejně říká bílí, jo, stejně jako těm myším, jo chápete jo? Věda, jo, z Ameriky, jo? Bílý a bílý, jo? To samý, jo? Stejněj osud, chápete, jo, nevyhnutelný, jo?" - Uvažování debila z novin či FFUK.

Pokus pana Calhouna vypovídá něco o myších, hodně o panu Calhounovi (skoro tolik jako jeho vzhled, americkýho kravaťáka z padesátejch let s knírkem), něco o americké vědě a něco o těch, co z jeho práce chtějí něco vyvozovat. 
Taky něco obecného o všech zvířatech a všech savcích. Ale co a kdy.... nestojí to za hlubší zkoumání.

Zrovna tak bych si já mohl vzít k pozorování třeba mraveniště, počítat kolik zraněnejch mravenců sežerou ostatní mravenci z mraveniště a pak při každým případu pomatenýho kanibala říkat, že naše města jsou mraveniště a my se vzájemně sežereme. Taky bych mohl pozorovat hyeny, kde je dominantní pohlaví samičí a začít z toho vyvozovat něco o feministkách a třeba náročnosti jejich porodů. Nebo sledovat homosexualitu u lvů či vnitrodruhové vraždy u koní. - Prostě věda podle Cimmermana. - Tady klobouk Svěrákovi, protože i když už třicet let dokazuje, že má místo "páteře" jen velkou kroutící se žížalu, se zesměšňováním takovýhle taky-vědátorů, trefil přesně hřebíček na hlavičku.

Ty jiné bláboly z nadpisu, tak to jsou třeba marxovy vědecké-ekonomické teorie, kdy úplně přehlídl, že ani kuře zadarmo nehrabe. To jsou Freudovy pomatené bláboly o tom jak si to malý děti chtěj rozdat s vlastníma rodičema, protože láska a láska, jo. To jsou ty feministické kastátorské štěky. Postmodernismus, multikulturalismus, postfaktismus, konec dějin, všichni ti filosofové na baterky a la Sorosův Popper či chartoid Patočka slavný jen chartoidním potleskem, politologové na baterky a la anticharismatický Fiala. Teorie ropného zlomu, nejrůznější ekonomické teorie, kecy o globálním oteplování, když kdysi na pólech rostly rostliny a běhali býložravci a Gónsko, které bývalo zelené ještě před pár set lety.

Všechno pořád to samý. - Na západě už je doslova učej, že nemaj věřit zdravýmu rozumu.

No a pak člověk padne na dřevorubce Krautschneidera a radši jde moudro hledat tam.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 2.9 (12 hlasů)

Komentáře

Planeta je uzavřený systém v rámci znečištění, např. freony působící na ozonovou vrstvu zasáhly všechny. Otevřený systém to je v rámci různých národů, protože planeta je dost velká. Z hlediska migrace jde o otevřený systém, ale z hlediska možností výroby potravy máme nějaké využitelné množství půdy= uzavřený systém.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nechci vypadat jako nějaký příznivec sociálního darwinismu, ale neváhal bych upozornit, že se vzrůstajícími schopnostmi zdravotní péče a celkovou humanizací společnosti v podstatě také zvyšujeme zastoupení v přírodě jinak rychle vyřaditelných vadných genů. Jinými slovy, v tomto bodě Calhounův experiment možná modeluje lidskou společnost více, než by nám bylo milé...

Jinak k otázce populačních křivek např. nedávno Keblichar s vnořenými odkazy: https://kechlibar.net/2019/01/08/porodnice-sveta/

Ve stručnosti - v relativních hodnotách na matku se růst zpomaluje již prakticky všude... s výjimkou zemí střední Afriky.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Apropo - kontrolní otázka - co má společného Pavlov s behaviorismem?

Zatím bez slepic

Nevím, zda jsem behaviorista, leč kdykoliv zaslechnu jméno Pavlov, vybaví se mi slintající pes. I kdyby šlo o stanici metra.

Zatím bez slepic

Behaviorismus je (nejen) psychologický směr, který neuznává vnitřní psychické děje, ale pouze vnější příznaky - tedy chování člověka a zvířat. Tvrzení, že existuje něco jiného než vnější chování (např. uvažování) považují behavioristé za nevědecké, a nechtějí mít s takovým šarlatánstvím nic společného.

O zakladateli behaviorismu Watsonovi jsem psal výše. Ten měl 12 dětí, zcela ignoroval jejich zájmy a talenty - protože to je lidí i dětí pavěda a nesmysl. Jak sám učil na univerzitě „Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu, jakého náhodně zvolím – lékaře, právníka, umělce, obchodníka, dokonce i žebráka, zloděje bez ohledu na jeho talent, sklony i bez ohledu na vlastnosti jeho předků“ --- Vychovával své děti podle svého uvážení - a všechny děti pak spáchaly sebevraždu do jednoho u těch dětí, o jejichž osudu se ví.

Watson byl Američan, a vlastně může být takovým americkým symbolem vědy. Americký vědec klidně zlikviduje libovolný počet lidí, libovolný počet dětí, kohokoli a cokoli - protože jeho teorie má pravdu a basta fidli.

Průměrný počet slepic: 2 (1 hlas)

In reply to by Donald Trump (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak já chtěl být samozřejmě vtipnej s tím psem... Každopádně s Watsonem je to v podstatě stejné, jako s Jean-Jacques Rousseauem, z něhož dnešná pedagogičtí nadšenci učurávají... (Pro neznalé, svých pět dětí šoupnul do sirotčince s 95% nadějí, že se nedožijí dospělosti). A z ekonomických důvodů to vážně nebylo.

Zatím bez slepic

Pavlov je objevitelem teorie zákonů podmiňování. Tedy poté, co Thorndike objevil učení pokusem a omylem, tak Pavlov objevil učení podmiňováním. Což patří do základní sorty teorií behaviorismu.

Zatím bez slepic

Je mi líto Bechtěreva, že je znám většinou jen v souvislosti s B. nemocí. Věnoval se podobné problematice jako Pavlov, také se spolu o ní často přeli. Podmíněný reflex nazýval asociačním reflexem, rozpracoval jeho metodiku a na některé jeho myšlenky Watson navázal. Jinak má asociace je Pavlov - behaviorismus - rozvoj reklamy (bohužel). Jinak behav. je vhodným příkladem atlantického pragmatismu.

Zatím bez slepic

Aspoň vidíte, že celý svět podlézá USA. Co se první dostalo do USA, to dostalo "autorství". Na druhé straně Bechtěrev to zbytečně komplikoval. Namísto vyprsknutí principu podmíněného/asociačního reflexu začal puntičkařit v nepodstatných náležitostech.

Stejné to máte s našimi fenomenálními českými vývojovými psychology, konkétně Matějčkem. Jeho objevy a termíny se přemalovávají jmény amerických objevitelů a americkými termíny. Například "deprivace" je pomaličku v USA přemalovávaná na "attachment problem" anglického Bowlbyho. Jde to pomalu, protože Matějček se rozšířil daleko daleko za hranice.

Zatím bez slepic

Jen pro informaci, psychologie je řízena z USA. V zásadě čeští a slovenští psychologové uznávají jako svou nadřazenou organizaci APA (Americká psychologická asociace).

Když APA rozhodla (po drsné demonstraci a nátlaku homosexualistických organizací), že homosexualita není nemoc, okamžitě se to stalo platným v celém světě.

Když APA rozhodne, že je 823 pohlaví, tak to tak bude platit v celém světě od té vteřiny, co to v USA rozhodnou.

Prostě Bechtěrev měl tu smůlu, že o psychologii rozhoduje USA, ale štěstí, že o medicíně nerozhoduje USA. Proto není oficiálně autorem podmíněného učení - ač Bechtěrev je jinak bahaviorista přímo ve fanatickém a extrémně krajním vydání. A proto je Bechtěrev autorem nějakých věcí v medicíně.

Zatím bez slepic

Zajímavě o tom mluvil Peter Marman na Slobodném vysielači. Je to někde v těch jeho prvních pořadech "O slobodě..."

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Je tady někdo, kdo mi vysvětlí jak se počítá porodnost na jednu ženu? Je to základní parametr pro demografii a já ho nechápu. Jak s číslem pro ČR zamává moje smrt v mé sedmdesátce, když jsem porodila jedno dítě, které je už hodně let plnoleté? Jak se projeví smrt devadesátileté bezdětné ženy? Jak se na tom čísle projeví smrt devadesátileté, která sice měla tři děti, ale žádné z nich už nežije? Jak jsou zahrnuty ty 18ti a víceleté, které mají na rození dětí ještě čas? Za pomoc předem děkuji.

Zatím bez slepic

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Babalubo, Vám na Vaši otázku odpověděl Donald Trump.
Na moji otázku na určení potřeb myší mi od Myšů ani od vědců odpověď nepřišla. Zajímá mě, jaký požadavek má myš na sortiment fitka, jaké má možnosti k návštěvě strýčka v přespolním okrese, nakolik naše chemické hospodářství omezuje její schopnost předpovídat počasí, jak je spokojena s pokrytím svého území signálem mobilních operátorů a vůbec tisíce dalších otázek mám (nekonečný prostor variant). Dokud mi myš neodpoví (a vědec to nepotvrdí), potom musím zatím stavět pokus páně dr. Calhouna na roveň výzkumu chování hracích kostek v závislosti na vlhkosti mojí dlaně, jméně prababičky kohokoliv a velikosti bot házejícího.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

Myslím, že určitá interpretace Calhouna přichází od chování našich mileniálů aneb generace sněhových vloček. Jakmile mizí potřeba praktických dovedností, tak začnou blbnout a hledat "důležité problémy k řešení". Např. transgenderové záchodky, nastolení tolerance společnosti k pedofilům, demokratizace vlastnictví na Klinice, jak se co nejkvalitněji zfetovat, zjišťují že je všichni omezují na svobodě a utlačují, atd.

Postupně samice zmagoří a zblbnou rovněž, u nich to probíhá několikanásobně rychleji než u samců, jak lze vidět na prakticky všech aktivistkách či na našich minystryních (zdravíme Marksovou, Jourovou, a další). Pokud ženy/samice nepotřebují hledat kvalitního samce, se kterým bude bojovat s životem kolem sebe, tak si vybírají hezouny a anarchisty. Samci/muži nevědí, jak vlastně získat samici/ženu, protože přirozeně podle instinktů to nejde. Takže si nakonec začne vybírat samice, muži se jen čančají, ale ničeho se neodváží.

Ohledně pokrytí mobilních operátorů je to zajímavá otázka. Za pouhých 15 let jsme zvýšili miliónkrát intenzitu rádiových vln (zejména mikrovln), kterým je vystaveno vše živé 24 hodin denně, 365 dní v roce. Nikdo neví, co to udělá s generací, která v tom bude celý život. Nikdo neví, co to dělá s přírodou. Myslím, že to ovlivňuje vše živé více než se připouští.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ad 1) "Jak s číslem pro ČR zamává moje smrt v mé sedmdesátce, když jsem porodila jedno dítě, které je už hodně let plnoleté?"

Nijak, protože jste už mimo plodný věk.

Ad 2) "Jak se projeví smrt devadesátileté bezdětné ženy?"

Nijak, protože je už mimo plodný věk.

Ad 3) "Jak se na tom čísle projeví smrt devadesátileté, která sice měla tři děti, ale žádné z nich už nežije?"

Nijak, protože 90letá je mimo plodný věk. A úmrtí dítěte se nepočítá, protože plodnost je o "narození", počty zemřelých hodnotí "úmrtnost".

Ad 4) "Jak jsou zahrnuty ty 18ti a víceleté, které mají na rození dětí ještě čas?"

Snižují celkový ukazatele plodnosti, protože jsou v plodném věku, ale nemají ještě žádné děti.

Zatím bez slepic

Přičemž, pokud si dobře pamatuji, je pro prostou obměnu populace optimální 2,1 dítěte na matku (čímž se nahradí oba rodiče a statisticky se nahradí dospělci, kteří mít dítě biologicky nemohou). A protože se desetina dítěte rodí blbě a kluci a děvčátka občas vběhnou pod auto za balonem, či spadnou ze stromu, doporučují demografové na matku děti tři. Pokud může. Samozřejmě se bavíme o reáliích České republiky.
Devadesátiletá matka tří dětí tak může v klidu prohlásit: "Já svůj úkol zde na Zemi splnila."

Zatím bez slepic

Pro mne je důležitá informace, že se do výpočtu porodnosti zahrnují pouze ženy v plodném věku, i když nevím co to je. Teda obecně vím, ale technika výpočtu je mi neznámá. Asi to bude jiné u nás, kde ženy před 18tým rokem téměř nerodí a jiné v zemích, kde ženy běžně rodí už od 15ti.
Pokud by například teoreticky každá žena v ČR a v Nigeru během svého plodného věku porodila přesně 2 děti, a ten plodný věk by byl počítán od 15ti do 45ti let, tak u tisícovky žen v plodném věku by vyšla jiná porodnost v Nigeru, kde by už všechny ženy v této věkové skupině měly odrozeno (porodnost by byla 2,0) a jiná v ČR, kde by měly své dvě děti porozeny pouze ženy mezi 30ti a 45ti lety, ty mladší by neměly žádné (porodnost žen v plodném věku by byla 1,0). To ale neznamená, že ty mladší své dvě děti neporodí, ovšem v době, kdy ze sledované skupiny už vypadnou úspěšné matky po 45. roku věku a přibudou 15ti leté, které v našich podmínkách rodí jen výjimečně.
To je to, co mne u čísel porodnosti mate.

Zatím bez slepic

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Do plodnosti se počítají ženy od 15 do 49 let. To je celosvětová metodika používaná i u nás.

Do plodnosti se počítají ženy v plodném věku. Pokud porodí holka v 13 letech v roce 2000, tak její dítě není započítáno do plodnosti dříve než matka dosáhne 15 let. Tedy od roku 2002 by pak její dítě bylo počítáno do plodnosti.

Zjednodušeně (a nepřesně) lze říci, že plodnost se počítá jako (počet dětí narozených matkám, kterým je teď 15-49 let) děleno (počet žen ve věku 15-49 let).

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Představte si stát, ve kterém:

a) každá žena porodí 5 dětí, a to přesně ve věku 45, 46, 47, 48, 49 let;

b) všechny věkové kategorie žen od 15-49 by byly rovnoměrně zastoupeny.

Jaká by byla plodnost takového státu, kde každá žena má 5 dětí? Plodnost by byla 0,44 dítěte na ženu. Podle čísla plodnosti tento stát beznadějně vymírá.

Zatím bez slepic

Tak nejdřív si asi musíme upřesnit, zda počítáme obecnou míru plodnosti, nebo úhrnnou plodnost. Vzorec uváděný výše je obedná míra plodnosti a znamená kolik se narodilo dětí na plodnou ženu v daném roce. Váš modelový příklad (z 35 žen - v každé věkové kategorii 15-49 zastoupena jedna - se narodí pouze posledním pěti z nich vždy po jednom dítěti) mi dává obecnou míru plodnosti 0,14285, tedy převedeno na promile 142,85 (na 1000 žen v plodném věku se narodí cca 143 dítěte).

Oním "alespoň 2,1 dítěte na ženu" je ovšem míněna úhrnná plodnost (tedy právě onen průměrný počet dětí na ženu v jejím plodném věku). Ta v našem případě činí právě těch 5 (součet obecných měr plodnosti po celý reprodukční věk ženy - zde 35*0,14285).

Žádný paradox zde tedy nenastává, populace by ve vašem státě měla fakticky růst docela raketovým tempem. Pouze došlo k záměně demografických ukazatelů a jejich výkladu.

Co mě na vašem modelu trápí víc, je, jak chcete docílit ono rovnoměrné zastoupení žen v každé věkové kategorii rozmezí plodného věku -
Při zachování 100% schopnosti plodit ve věku 45-49 let by to znamenalo, že bychom museli před dosažením 15 roku života každé dívky tři dívky z pěti buď popravit, nebo vystěhovat a následně naopak zajistit, aby nám žádná neubyla. Každý rok by se totiž narodilo 5x více dětí, než má každá ona modelová skupina žen v plodném věku, a tedy 2,5 krát více dívek - budoucích matek (pokud bych se tvářil, že se děti podělí půl na půl mezi chlapce a dívky).

Hodláte podobně nakládat i s hochy?

Zatím bez slepic

Stačí aby velký počet lidí ze země emigroval, jako je tomu např. na Ukrajině, apod. Já jsem na rozdíl od vás humanista. :-) Já bych část populace nalifroval třeba do Německa, Francie, Švédska, apod., kde ve velkém berou. :-)

Zatím bez slepic

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ještě jsem zapomněla uvést předpoklad, že v oněch tisícčlených vzorcích budou všechny věkové kategorie zastoupeny rovnoměrně. U těch dam z Nigeru by to bylo jedno, ale pokud by ve vzorku z ČR bylo víc žen ze skupiny 15 až 30 let, dopadne naše porodnost ještě hůře.

Zatím bez slepic

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Plodnost není úplně seriózní ukazatel.

Představme si např. že máme dva státy se stejným počtem žen. V obou státech by se rodily každý rok stejný počet dětí. Jen v prvním státě by se všechny děti rodily 20letým matkám, a ve druhém státě 40 letým matkám.

1) Logický selský rozum říká, že oba státy plodí dětí naprosto stejně. Vlastně se i rodí stejný počet dětí každým rokem.

2) Statistický ukazatel plodnosti by ale byl značně rozdílný. V prvním státě by ukazoval asi 3 x větší číslo plodnosti než v tom druhém státě.

Závěr:

a) Jinak řečeno, kdykoli nějaký vědec, statistik, aktivista, kdokoli na vás vyprskne číslo - zajímejte se o metodiku. Jak říká Joseph Goebbels: "Věřím jenom statistice, kterou si sám zfalšuji."

b) Kdykoli na vás vyhrkne vědec s vědeckou studií, zajímajte se o metodiku. Vědci jsou velice náchylní k tomu nahrazovat skutečné argumenty svými vědeckými tituly, počtem publikací a citačním indexem - ačkoli nic z toho nemá přímou vypovídací schopnost.

Zatím bez slepic

Děkuji, přesně to jsem si myslela. Odteď už nebudu nervózní, když uvidím čísla porodnosti pro ČR. Prostě u nás ženy rodí později, než v rozvojovém světě. Ten ukazatel porodnosti je matoucí nesmysl.

Zatím bez slepic

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na druhé straně zase je stát, který rodí děti v nižším věku "více obrátkovější". Pokud začnou děti rodit dříve, tak se tyto děti také dříve stanou matkami - než ve státě, který rodí v pozdějším věku.

Zatím bez slepic

U mladších prvorodiček je především statisticky a z biologického hlediska pravděpodobnější, že budou mít dvě a více dětí než u rodiček, které první dítě rodí po 30. roku. V zásadě platí, že má-li žena první dítě ve věku přes třicet, je větší pravděpodobnost, že zůstane jen u něj, nanejvýš u dvou. Třetí již zcela výjimečně. Je to dáno v prvé řadě biologicky.
Za optimální věk prvního dítěte se u nás považuje cca 25. rok života ženy, kdy je již mentálně dostatečně zralá, bývá sociálně zabezpečená a zároveň je ještě fyzicky dostatečně mladá. Takové prvorodičky mívají pak častěji právě ony žádoucí dvě až (ještě lépe) tři děti.

Má-li rodička první dítě v nízkém věku, nemusí to nutně znamenat, že ji dcera bude následovat (zde hraje větší vliv to sociální prostředí, než biologické předpoklady).

Zatím bez slepic

Ono je to ještě více dané mírou "zkaženosti" a nezodpovědnosti ženy. Jsou prostě ženy, které žijí jak cikánky - i když nejsou cikánského etnika. Rodinu nezachovají, a neustále plodí. Některé už od 14, každé dítě často s jiným mužem. Jejich počet expomenciálně roste s tím, jak mizí otcovská autorita, a jak roste naše "nezatěžování dětí ni autoritami ni povinnostmi".

Něco o tom vím, protože jsem se přiženil k ženě s dětmi. A ačkoli jsem se do výchovy nechtěl nijak vkládat, nakonec jsem v řadě případů musel udělat pořádek, byť jen tím, že jsem musel nastavit meze a hranice.

Také vidím všude kolem sebe, kam vede svobodná či rozvedená matka ve vlivu na děti. V lepším případě jsou děti vychované, ale málo průbojné, nekreativní. V horším se pocikánští, a prostě se z nich stanou něco jako další členové Kliniky.

Zatím bez slepic

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

Obávám se, že byl do celé diskuse zanesen jistý terminologický chaos. Něco jiného říká obecná míra plodnosti, něco úhrnná plodnost a něco jiného porodnost (natalita).
a) Obecná míra plodnosti vyjadřuje kolik se V DANÉM ROCE narodilo dětí na tisíc žen (narozené děti lomeno počet plodných žen krát tisíc)
b) Úhrnná plodnost vyjadřuje součet obecných měr plodnosti v plodném životě ženy, pokud by se za celý její plodný život tato obecná míra nezměnila. To je zhruba to, o čem se mluví, když se říká, "kolik se narodí dětí jedné matce v jejím plodném věku".
c) Porodnost vyjadřuje, kolik se narodí dětí v populaci na tisíc obyvatel. celkem (tedy včetně dětí, starců, mužů a fluidních pohlaví...)

Zatím bez slepic

a) Obecná míra plodnosti vyjadřuje kolik se V DANÉM ROCE narodilo dětí na tisíc PLODNÝCH žen (narozené děti lomeno počet plodných žen krát tisíc)

Zatím bez slepic

In reply to by babaluba (neověřeno)

Trvalý odkaz

A právě proto, že rodí později, stihnou jich porodit méně.

Zatím bez slepic

Hmm, a protože statistice skutečně rozumí málo lidí, proto se píší podobné věco o 0.1 se rodí blbě :D Statistici doporučují mít tři děti, protože ne všichni se můžou množit a můžou mít třebas víc jak jedno dítě, protože po prvním porodu se něco stane ženě...
Takže doporučení 3 děti není protože 0.1 se rodí blbě=statistika asi není něco co jste pochopil (nemyslím ve špatném, na VŠ ji nechápalo hooodně lidí, pouze se naučili počítat příklady...).

Zatím bez slepic

Assi, proč hned tak konfrontačně? Obávám se, že k opravování tady byly závažnější věci, než jeden pokus o nadsázku. Průšvih je, že nepomůže, zjevně, ani velký smajlík... Každopádně, kdybyste místo svého výpadu udělal doplnění, upřesnění či opravu mého výroku, zasloužil byste si poděkování. Takhle jste jen napsal, že máte většího pindíka a dočuráte dál. Nic ve zlém.

Zatím bez slepic

Ech, teď jsem to sám pomotal - ten smajlík byl samozřejmě váš, ale nadsázka už moje. Za zbytkem svého výroku si stojím.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Když nebude co jíst, tak zkrátka někteří zemřou. I když naše DNA je skoro stejná jako myší.

Zatím bez slepic

DNA geny nejsou ničím jiným než předpisem na vaření biochemických látek - proteinů. Protože biochemie myši a člověka je skoro stejná, tak kuchařky obou tomu odpovídají.

Pak je tu část DNA, o kterých nevíme k čemu slouží. Dnešní věda a lidstvo totiž ví o genetice velké prd.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Z "Ranní kávičky T. Spencerové:

"→ newyorská Cold Spring Harbor Laboratory (CSHL) zbavila všech honorárních titulů Jamese Wilsona, dnes devadesátiletého nositele nobelovky z roku 1962 za podíl na objevení DNA… Wilson v CSHL působil přes půl století… v roce 2009 byl vyhozen kvůli studii, která údajně prokazuje souvislost mezi IQ a rasou… a dál si na tom trvá… jako že "a přece se točí"...

Zatím bez slepic