Dr Calhoun a jiné bláboly

Že já se ještě na něco dívám. Zase blbost na entou.

Dr Calhouna nám citují, aby nám dokázali, jak to s náma (bělochama) jde špatně, protože vymíráme, protože jsme přelidnění a tak nemáme šanci, je to dáno přírodou a geneticky a bla bla bla a bla bla bla. Vědecky si to ověřili.

Zaprvé pro jistotu upozorním, že doktor Calhoun není doktorem medicíny, tedy skutečným doktorem, který se musel nadřít obrovskou masu informací, ale jen nějakým tím pod-doktorem, přírodní vědy nebo filosofie. Nějakej takovej ten sranda obor, kam si chodíte jen povídat a za kterej dostanete pak sranda diplom, jak z plzeňskejch práv. Už jsem se vyflákl na to ověřovat, jestli má aspoň diplom z toho, co pak dělal nebo si ho šel udělat z něčeho snadnějšího. V podstatě je to stejně jedno. Už jen to, že se mu tam psalo jen Dr. bylo podezřelý.

Co je důležité je, že jeho vědecký přístup je jak z Járy Cimmermana. "Metodou radioaktviního uhlíku jsme zjistili, že Jára Cimmerman přišel do Liptákova 16 února 1909, v pět hodin odpolene - plus mínus 200 let."

Celý ten slavný experiment je o tom, že pan taky-doktor postavil myšičkám něco jako uzavřené myší sídliště, nechal je tam přemnožit a pak se kochal tím, jaký maj z toho přemnožení poruchy až nakonec vychcípaj všechny. Taky to připomíná Holzmana: "Dneska vám povím něco o takovým pokusu s rybičkou a kanárkem.... (a za dalších 10 min) ... a tak jsem vzal toho kanárka a dal ho do toho akvária, jo ...  a tu rybičku do tý klece....."

Prostě pan americký vědec v šedesátých letech objevoval něco, co ví snad každej od počátku chovu zvířat někde v neolitu. Zvířata potřebují prostor. Bože, co je tohle za vědu. Už jako děcko jsem věděl, že narvat 4 velký králiky do jednoho kotce, tak se tam pokoušou a narvat 50 slepic do jednoho kurníku velikosti kuchyňky paneláku, tak se tam poklovou. Nemusel jsem na to dělat žádnej výzkum, byla to tehdy pro mně, jakožto kluka z města, evidence a ještě evidentnějí to bylo pro všechny na tý vesnici.

Pan americký doktor čehosi to ovšem viděl jinak. Svým způsobem souhlasím s tím, že není evidence dost evidentní, aby se nemohla čas od času ověřit, ale ověřením myslím jen ověření.

Magořina pana doktora začíná v momentě, kdy to svý myší gheto prohlásil za myší RÁJ, či myší UTOPII a prezentoval to, jakože jim zařídil PERFEKTNÍ podmínky, protože jim tam zajistil dostatek žrádla, vody, dbal aby tam nezatáhl myší nemoci a samozřejmě tam nebyli žádní predátoři.

Nezajistil jim tam dost PROSTORU a dost potřebných AKTIVIT a celá teze o DEGENERACI Z BLAHOBYTU okamžitě letí ven komínem! Ta zvířata nedegenerovala z blahobytu, ale z DEPRIVACE. - Já bych to nazval myším lágrem, ghetem, věznicí, případně zlatou klecí, s ohledem na ten dostatek žrádla. Výraz zlatá klec ostatně každej okamžitě chápe, že to důležitý je KLEC, to dělá ten problém a to zlatá je tam jen to povrchní, co dělá, že to vypadá hezky na prví letmý pohled.

Přirovnávat jeho uzavřený, umělý, myší sídliště k lidským městům či společnostem je mimo mísu. Z našich měst se dá odjet, (třeba na chalupu nebo se odstěhovat) nejsou uzavřená. Máme třeba fitka, kde si můžeme uměle simulovat fyzickou námahu potřebnou kdysi k získávání potravy. My tu námahu potřebujeme a stejně tak ji určitě potřebovaly ty myši, jenže on jim tam žádný fitka neudělal. Taky máme fotbalový a jiný stadiony, kde se rituálně simulují bitky, divadla a televize, kde se simulují konflikty.

Kdy se naše společnost nejvíce podobala jeho experimentu bylo za socíku. Tehdy jsme žili v uzavřeném státě a měli dostatek základní péče. K žádné speciální degeneraci z přemnožení a "blahobytu" nedocházelo. Množili jsme se líp než dnes a že máme blahobyt jsme si nemysleli i když se nám to často říkalo.

Taky tam, kde se doopravdy žije v nekonečném blahobytu - třeba u Kennedyů, Rotschildů a Rockefellerů, u nás třeba Kroupové a Stropničtí je rozmnožování zcela v pořádku. Taky low-cost importovaní evropané, co žijou někde na západoevropských sídlištích se dobře rozmnožují. Jejich rozmnožovací strategie je pořád ještě nasměrovaná na množství a nízkou přidanou hodnotu. Když neplatíte děcku kroužky ani vzdělání a stojí vás jen jídlo, oblečení, televizi a i ten mobil si někde sám ukradne, tak pak těch dětí utáhnete i z dávek klidně 5-10 bez velké námahy.

Kdo vymírá jsou skuteční evropané, kteří nedostávaj žádný dávky, jsou jim navíc odsávány peníze z příjmů jednak pro blahobyt vrchnosti, jednak na dávky barevnejm a prostě jim nezbejvaj prachy, aby těch dětí měli víc, finančně a časově by to neutáhli, do bídy své děti dostat nechtějí a zanedbávat je taky nechtějí. Vymírají přesně ti, co vidíme ve Francii ve žlutejch vestách. Ti v žádné utopii ani ráji nežijí, spíš naopak, žijí v pekle, věčně pod útokem státních orgánů, imigrantů, médií, neziskovek, žádný blahobyt neznají, spíš věčný strach o živobytí i přežití a predátory mají jak ve vlastních "elitách" a jejich námezdních bojůvkách antify, tak v násilných imigrantech.

Calhoun popisoval ty superkrásné jedince, přílišně o sebe pečující, kterým prý v naší společnosti odpovídají metrosexuálové a šampónci. Calhoun asi zrovna chyběl, když se učilo o zástupných chováních. To je, když byste potřebovali něco udělat (třeba umlátit šéfa železnou trubkou a pak pochcat jeho mrtvolu) a ono to nejde (protože jste slabá žena a nebo chlap, co ví, že by skončil ve vězení, kde by se teprv něco dozveděl o přelidnění a deprivacích).

Tak tyhle rozporuplné situace, řeší mozek tak, že začnete dělat něco jiného, co dělat může. Jedno chování zastoupí jiné. Jeleni se v okamžicích velkého stresu při soubojích začnou pást, vězni unudění k smrti a napružení z malého prostoru donekonečna posilují a ty chudinky Calhounovy myšky, co neměly, co by udělaly, se začaly příliš starat o svůj vzhled. Úplně stejně jako se někteří lidé z přílišného stresu začnou kompulsivně sprchovat třeba 20 x denně. No a když se donekonečna staráte o svůj vzhled, tak vypadáte dokonaleji.
Jako člověk se můžete uzavírat do práce - workaholici, utíkat se do alkoholového zapomnění - alkohlici, do sexu - sexoholici, do sportu atd. Je celkem jedno co.

Šampónci a metrosexuálové sice existují, ale kde je kolem sebe vidíte? To není žádný masový jev. Mladý Stropnický třeba, ale to je buzik a způsobeno to je 4%. Reklama na Dermacol, ale to je nahraný. Nějací holiči či prodavači z krámů z hadrama, přicmrdávači v módním průmyslu? Tam to je profesionální úchylka, stejně jako jsou prodavačky kosmetiky zmalovaný jen proto, že to maj všechno pod nosem. Nějací teenageři, co ještě nevybádali jak na holky?

Hopsající vejskající asexuální kráska Michael Jackson třeba udával tón nějakou dobu, šampóni z boysbandů, ale z jedný strany tomu konkuroval drsnej rap a z druhý grunge nebo jak se ten Nirvanovskej styl jmenoval. Jackon byl zase poškozenej v dětství a všichni ostatní se do těch kalhotek dostávali až moc nadšeně.

Možná kdyby Calhoun pracoval trošku systematičtěji a místo, aby do svý myší stodoly občas zašel tam byl prostě pořád, měl tam mraky pozorovatelů, myši všechny označený a mohl přesně říct, kdy se co který myši stalo, tak bychom se třeba něco dozvěděli, co se tam dělo, jaký mechanismy se tam spouštěly. 

Ale jestli tam jen trávil pár hodin denně, koukal na myší kolonii a když tam viděl něco, co mu přišlo zajímavý a pak to zapsal, tak to sice taky o něčem vypovídá, ale tak na úrovni statistiky. Nějakej přesněj mechanismus se z toho nedá vyvozovat. Ne víc, než věděl každej sedlák, že i zvířata potřebují svůj prostor.

Zajímavější by bylo dělat tenhle pokus teďkon, kdy se dají všechny myši označit čipem, celý myší sídliště by se dalo prošpikovat elektronikou, abyste přesně věděli, kde kdy jaká myš byla a vedle jaký jiný. Všude mít kamerky, abyste viděli, co se přesně při jaké komunikaci, páření a konfliktu dělo. Jak přesně se která samice chová ke svým mladým, jestli problémy začínají u těch dominantních samic, co mají skutečný blahobyt nebo u podřízených samic, co žijí ve věčném stresu nebo jestli to je záleží na tom jestli byl otec dominantní či podřízený nebo jeslti nejlíp/nejhůř jsou na tom potomci dominantních samců a podřízených samic. Jestli jsou postiženy stejně všechna mláďata z vrhu. Nebo jen samci nebo jen samice, jestli prvorození nebo naposledy rození atd.

Taky by to chtělo konrolní vzorky s myšma, kterým jsme tam uměle přidali nějaký problém, aby se měli jak zabavit. Kontrolní vzorky, kde by myši potřebovaly nějakou společnou aktivitu, aby se mohly třeba nažrat, tak by jich musel být určitý počet na jednom místě. Potom vzorek, kde by myši mohly odcházet a další vzorek, kde by se jim tam například přidávaly jiné myši. Jiné myši stejného druhu, ale z úplně nespřízněného chovu. Jiné myši, kde ta původní zakladatelská skupina byli sourozenci a jen potomci žili po pár generací mimo. Jiné myši už trochu jiného druhu - třeba právě do skupiny původně polních myší přidávat bílé myši a obráceně. Míchat to v různýcn poměrech málo do hodně, třetina na dvě třetiny. Půl napůl. -

Pak by se z toho dalo třeba něco vyvozovat. Pro MYŠI, protože jistě zcela překvapivě pro spoustu amerických vědců, myši a lidé jsou jiné druhy a to co platí pro jedny neplatí vždy pro druhé a naopak.

Na jeho obranu uvedu, že pokus několikrát opakoval a nejen s bílejma myškama, ale i s hnědejma krysama. - Samozřejmě, výsledek byl stejnej, ale to už nejde použít ta milovaná paralela: "bílý myši, jo vidíte, tak ty blahobytem zdegenerovaly, jo a běloši jsou taky bílí, jo, teda ne bílí jako bílý myši jo, jo, pokožka bělochů je teda růžová a nažloutlá, někdy nafialovělá, zarudlá, našedlá, jo, nahnědlá, a vlasy jsou bílý jenom ve stáří, ale jinak jsou platinově bloďatý, jo, blonďatý, jo, kaštanový od světlé po tmavou, zrzavý a černý, jo, ale to je jedno, protože se bělochům stejně říká bílí, jo, stejně jako těm myším, jo chápete jo? Věda, jo, z Ameriky, jo? Bílý a bílý, jo? To samý, jo? Stejněj osud, chápete, jo, nevyhnutelný, jo?" - Uvažování debila z novin či FFUK.

Pokus pana Calhouna vypovídá něco o myších, hodně o panu Calhounovi (skoro tolik jako jeho vzhled, americkýho kravaťáka z padesátejch let s knírkem), něco o americké vědě a něco o těch, co z jeho práce chtějí něco vyvozovat. 
Taky něco obecného o všech zvířatech a všech savcích. Ale co a kdy.... nestojí to za hlubší zkoumání.

Zrovna tak bych si já mohl vzít k pozorování třeba mraveniště, počítat kolik zraněnejch mravenců sežerou ostatní mravenci z mraveniště a pak při každým případu pomatenýho kanibala říkat, že naše města jsou mraveniště a my se vzájemně sežereme. Taky bych mohl pozorovat hyeny, kde je dominantní pohlaví samičí a začít z toho vyvozovat něco o feministkách a třeba náročnosti jejich porodů. Nebo sledovat homosexualitu u lvů či vnitrodruhové vraždy u koní. - Prostě věda podle Cimmermana. - Tady klobouk Svěrákovi, protože i když už třicet let dokazuje, že má místo "páteře" jen velkou kroutící se žížalu, se zesměšňováním takovýhle taky-vědátorů, trefil přesně hřebíček na hlavičku.

Ty jiné bláboly z nadpisu, tak to jsou třeba marxovy vědecké-ekonomické teorie, kdy úplně přehlídl, že ani kuře zadarmo nehrabe. To jsou Freudovy pomatené bláboly o tom jak si to malý děti chtěj rozdat s vlastníma rodičema, protože láska a láska, jo. To jsou ty feministické kastátorské štěky. Postmodernismus, multikulturalismus, postfaktismus, konec dějin, všichni ti filosofové na baterky a la Sorosův Popper či chartoid Patočka slavný jen chartoidním potleskem, politologové na baterky a la anticharismatický Fiala. Teorie ropného zlomu, nejrůznější ekonomické teorie, kecy o globálním oteplování, když kdysi na pólech rostly rostliny a běhali býložravci a Gónsko, které bývalo zelené ještě před pár set lety.

Všechno pořád to samý. - Na západě už je doslova učej, že nemaj věřit zdravýmu rozumu.

No a pak člověk padne na dřevorubce Krautschneidera a radši jde moudro hledat tam.