Předlouhých pět let...

No, mene desive? Zbavi se do 15 let okovu "holokaustu" a zacnou delat vlastni politiku, jakou delali minulých 500let, takze mame se na co tesit, i kdyz se nam to nelibi, vzdy jsme byli "hranicni" oblast dvou svetu a na hranicich se vzdy bojovalo :(

Jů Es Ej je poněkud problematický z toho důvodu, že starší ročníky dost obtížně vstřebávají zdejší životní styl, potažmo faktickou neexistenci sociální a zdravotní záchranné sítě.
Za sebe mohu říci, že z mnoha desítek odběhlíků jich naprostá většina přiběhla zpět, jen co vydělali pár baků, pokud vůbec. Byli i tací, co přijeli v trenkách a s dluhem, páč je vybrali bez karty.
Z těch, kteří to vydrželi, stojí za zmínku snad jen tetina spolužačka, která tráví zbytek svých dnů v sanatoriu s kolegou Alzem Heimerů. A její manžel, který musel setrvat, protože mu nezbylo ani na cestu do Česka. Po 50 letech emigrace nic moc...
A z ostatních pak manželčina spolužačka, která ovšem připílila, když se jí ozval fotr, že jí přepíše starou dřevěnici v prdeli světa - pardon - na horské louce po její babičce. Jelikož tam není vodní pramen, nechtěl bych tam strašit ani po smrti.
A to je asi tak vše, čím se mohou mí známí hrdobit.

No je strasne zvlastni tady v CR potkat americanku, co vam vysvetluje, ze je u nas vice svobody.

Víš, na jaký úrok jsem rozjížděl svou firmu?
Devatenáct a půl procenta. Ubohých tři sta tisíc krytých barákem s pozemky za 1,5 mio.
Zlatí židi.

Také jsem si to přečetla a nenávist Vlka k Zemanovi přesahuje myslitelné meze. Je mi to líto, některé úvahy Vlka jsem opravdu ráda četla, i když někdy dosti demagogicky vysvětluje svá "čísla a grafy " i když by mohl vědět, co vše lze ve statistice zfalšovat, velkou zásluhu má co se týče Ukrajiny, ale tohle je zarytá nenávist. Jako "zvědavou bábu" by mne zajímalo proč, myslím, že na scéně je řada politiků s daleko horším profilem, tam musí být něco ryze osobního

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2018/11/10/vyroci-na-ktere-se-tento…
Vyjmenoval pět podle něj velkých mužů - TGM, Beneš, Štefánik, Havel, Dubček
a v posledním odstavci to napálil natvrdo :-). Jako drsnej vtip ta věta dobrý, ale jestli ji myslel vážně -- je to jeho názor a já jej respektuji :-).
Citace tedy:

"Jedno vím ale docela určitě – jsem si jistý, že kdyby to situace vyžadovala, klidně by jeden každý z těch pěti položil za zemi, kterou reprezentoval – život."

Podle mě TGM ani hovno, na to byl myslím moc učitelskej; Beneš se předvedl jak odkudsi z bezpečí z Anglie udatně "bojuje" - ale někdo přece kecat s jinejma musí, že? - a to prej muselo cz platit anglánům výcvik všech cs vojáků a i těch atentátníků na Heydricha, fakt supr spojenci, počítám že cz muselo zacálovat i ten Benešův "udatný" pobyt tam; Štefánik co si pamatuju ze školy v přírodě když nás dovlekli k ňákýmu jeho pomníku prej exl při havárii éra a prej se nevědělo, jestli to byla nehoda nebo jakejsi úmysl ať již vražednej či sebevražednej - ale třeba nám lhali nebo to byl někdo jinej, já na ty předhazovaný "hrdiny" seru; hyena Havel že by natáhl ráfy v nějakym boji? ChaChaCha. Dubček podle mě taky těžko, ale o tom nevim nic, jen že když exl tak to tehdy rozesmutnilo mojí babičku.

Věštče,
odpusťte mi mou zvědavost, ale fakt si nejsem jistý z Vašeho jednovětého konstatování
1) kdo je ono "MY", tedy podmět k přísudku zaobíráME.
2) Kdo jste "vy", kteří o sobě říkají "nechceME řešit příčinu" (předpokládám, že se nejedná o plurál majesticus)
3) Je podle vašeho názoru jedna příčina oněch "důsledků" - nebo se jedná o komplex příčin?
4) Jak byste chtěli onu "příčinu" v ideálním případě řešit vy?

Proč mě to zajímá ? Nechci tentokrát prudit ani dělat chytrýho, ale máte hodně odlišný způsob myšlení od toho mého - a tudíž je možné, že mi nějaký úhel pohledu uniká nebo se naopak v něčem shodujeme a pouze mi nedochází v čem.

příčiny nemáme. Ani koule, ani prostředky.
Pokud se shodneme na tezi, že příčinou radikalizace muslimů je mimo jiné zejména neustálé vsírání se soudruhů kapitalistů do jejich životů, a to zejména za účelem laciného odběru ropy a jejích derivátů a samozřejmě také za účelem prodeje předraženého železa, v poslední době dovybaveného lacinou elektronikou z jižní Asie. Ať již za účelem převozu líných prdelí, anebo za účelem mordování okolních kmenů a klanů.

Přemejšlim už třetí den nad tim, jak ve skutečnosti v člověku plyne čas a k něčemu jsem se už domyslel, tak si zde pokusim hrát na trochu toho chytrýho :-). Kdyžtak mi prosím odpusťte když z toho budu vycházet jako debil jakékoliv intenzity (debílek/debil/úplnejKokot i +- další hodnoty v obou směrech)!

***************
Tak malej úvod:
Rozhodně nemám naťuklej celej čas a jeho plynutí unvitř tohosi čehosi čemu se říká člověk. Jako první konkrétní se mi otevírá jak čas funguje v tom co by se dalo nazvat "rozpomínání si" - jen tak pro představu je v tom třeba schopnost vybavit si (vzpomenout si) na nějaký události z minulosti + k tomu rovnou dodám že si myslím, že stejně jako rozpomínat si na něco z minulosti to jde i do budoucnosti -> když si vzpomenete na něco z minulosti, tak jak to probíhá? Vybaví se vám někde v hlavě třeba nějaký obrázky o tom minulém; a myslim si, že kdybyste si to správně přáli, tak se klidně můžou vybavit nějaký obrázky z budoucnosti.
Nicméně rozpomínání si je "disciplína" velmi obsáhlá a i k naťuklému vysvětlování probíhání času v něm bych potřeboval obrázky, který by bylo mnohem jednodušší kreslit a u toho mluvit, než dělat v keplu několik snímků natož animace. Takže o rozpomínání možná někdy déle, dále přejdu na něco jakoby jednoduššího.

***************
Co jsou ale ony "příčiny" a kde je jich začátek? Kdyby mělo platit, že třeba příčina radikalizace některých muslimů je to, že to tam už pěknou dobu bombuje amerika, tak kde by byla příčina toho, že to tam amerika bombuje? Ok, kdyby to bylo proto, že chtěj levně ropu, tak kde je příčina toho, že jí maj drahou? Někde o něco víc v minulosti? V nějaký další předchozí události nebo událostech v minulosti? A i tato ještě dřívější událost má příčinu v něčem ještě staršim? A to pak ještě hlouběji? Vykládají to tak mnozí.
Jestli bude člověk hledat příčina průserů pořád v dál starších událostech, který prý daly vzniknout událostem následujícím, tak se k žádný příčině nedohrabe, to spíš se kur domácí dohrabe ze dvorku na druhej konec planety. Furt bude vytvářet jakýsi řetězce prý-na-sebe-navazujících-událostí, ale vždy se bude dostávat k tomu, že prej předtim bylo ještě něco a neví se co. Pak se začne dostávat i k tomu, že i okolo jednotlivých událostí bylo něco dalšího a to mu bude bourat ty předtim vytvořený řetězce, různě mu je přehazovat, doplňovat, lámat, vyhazovat atd., až z toho bude čim dál víc ťulpachovej, co že se to vlastně děje/dělo a jak strašně moc toho vlastně je a jak je to všechno bláznivý.

Vlk ty údajně navazující události třeba rozepsal tak nějak, že kdyby nevystřelila Aurora, tak by se nedali další soudruzi do boje atd. atd. a pak by nebyla nějaká další bombardovačka a říše z toho vzniklá atd. atd. a pak by na sebe nehopsli jeho rodiče ... a dneska by nevrčel do klávesnice. Jenže Aurora určitě nebyla spouštěčem třeba Vlkovo nechuti k Zemanovi. A skutečně by bez výstřelu z Aurory nebylo nic z toho dnešního? A něco staršího spustilo i Auroru a kdyby ... a kdyby ... a kdyby ... A fakt to tak je? Tvrdím že není.
Co konkrétního a skutečně jasného při takovémto hledání jakýchsi příčin v minulosti ("tohle za to může/odpovídá") z toho člověk dostane a na co by se skutečně nedalo napasovat další "ale kdyby" či do toho zahrnout "když ale ono tam bylo ještě tohle a tohle a tamto". Spíš bolehlav z toho vychází, ale nic na co by se něco dalo skutečně svést.

****************
Příkladová postava: Franta Odsaj.
Uvedu jinej příklad, snad srozumitelnější. Franta má třeba depku, už tejden. Sluníčko už tejden nesvítí a v bedně samý dobroserský sračky. Sere ho počasí a sere ho svět. Je toho na něj moc. Je sobota večer, vyráží do knajpy "na jedno" a je přesvědčenej, že i když to jedno nebude, že se nevožere. U čtvrtýho kousku do sebe hází prvního velkýho ruma. U osmýho kousku už je těch rumů 5. Po 10-ti kouscích, 6 rumech a 2 vodkách se potácí domů. Poblije se před barákem sousedů a něco z toho poberou kalhoty, hubu utře do rukávu a ještě pochčije sousedce seschlý kytky. V činžáku netrefí správně vchodový futra a pomlátí sklo ve dveřích. Na schodech zapne i přední náhon (ruce) a do bytu se dohrabe. Trochu krve ze střepů zasere peřiny. Ráno má Frantovo stará pro Frantu pochopení a říká mu "miláčku, ty ses tak pěkně ožral, poblitej a zkrvavenej ses krásně vyspal v novym povlečení, já tě miluju už natolik, že podávám žádost o rozvod".
Kdyby ty řetěze událostí na sebe navazovali, tak co by bylo příčinou Frantova rozvodu? To že bylo tejden hnusně? Nebo že v tv byli dobroserský sračky? Nebo že měl nechápavou starou co neměla pro "zvolenou léčbu" pochopení? Nebo že kunčafti v pajzlu byli moc kamarádský a místo jednoho jich zase bylo pravidelných deset a frťany? Nebo že by ta depka?

****************
A teď z nitra:
Ok, Franta měl depku, to překopávat nebudu. Něco prožíval, nějaký nálady. Aniž by si to uvědomil, vyskytla se v něm možnost udělat reakci na něco co prožíval a on zareagoval. Udělal rozhodnutí že půjde po pajzlu. Rozhodl se, že se nevožere. Každej další půlitr byl taky rozhodnutí. Při každym rozhodnutí byl konfrontovanej s nějakejma svýma nálada a rozhodnutim že se nevožere. Kdesi hlouběji v něm byli i pocity, že stará pro tuhle "léčbu" nemá pochopení a zase jiný rozhodnutí.
Kdyby měl Franta správný rozpomínání, tak se vysere na "psychologický" že nakonec prej "depka byla největší příčinou vopice, že rum byl silnou příčinou poblitýho chodníku, že pivo bylo jasnou příčinou sousedky doheblých kytek, a že krev byla silnou měrou příčinou nasranosti starý".
Kdyby měl Franta správný rozpomínání a použil ho, vybavilo by se mu, jak na sebe navazujou jednotlivý rozhodnutí o kterejch ani neví že je dělal a dělá dál, ale ty rozhodnutí že by nebyly lineární a při správnym rozpomínání by se dalo odhalit, že to kdy a jaký udělal rozhodnutí spoluovlivňuje jeho výsledný chování ve světě; a to, co dělá svět mimo něj, že s nim nemá společnýho téměř nic. Lidi se nerozhodujou podle toho, co se děje ve světě, ale rozhodnutí jsou reakce na nějaký jejich vlastní nálady, prožívání. A rozhodnutí můžou za to, že člověk vyhledává k tomu odpovídající prožívání. Chyba pak je spíš v tom, že neví ani o svym rozhodování a ani o tom, proč na něco v sobě reaguje tak jak reaguje. Když člověk reaguje aniž by o tom věděl, dá se to nazvat nevědomým reagováním. Reaguje třeba na nějaké nálady, které se v něm probíhají. Když něco skutečně nepochopí, reagování se nebude měnit a bude dělat ty samé reakce na ty samé nálady.
Zjednodušeně: když přijde třeba určitá depka, reakce bude, že se rozhodne jít se ožrat. A samotnej svět s těma nálada nemá co do činění. Stejná depka a nástup na kocovinu se kolikrát objeví třeba při úplně jinejch událostech, takže i když bude venku sluníčko, Franta se třeba půjde ožrat :-) -> v nitru to bude pořád to samý, třeba reakce na náladu, i když na svět to v tom případě nikdo svádět nebude, páč je přeci pěkně.

*****************
Takže to, jak se choval Franta by při správnym rozpomínání na rozhodování vypadalo třeba takto:
V pondělí ráno ses rozhodl takhle a to se projevilo v pátek večer. V úterý si udělal tohle rozhodnutí a to vygradovalo ve středu. Ve středu si udělal rozhodnutí a to vygraduje až příští sobotu. Ve čtvrtek si udělal dvě rozhodnutí, z nichž jedno vygraduje v pátek a jedno v neděli. V pátek vygradovalo pondělní rozhodnutí a tys udělal další tři, který vygradujou zejtra, za 8 dní a za půl roku.

*****************
Jenom dovětek: jít si svuj život "léčit" tak, že se začnu soustředit na rozhodování a odhalovat ho a budu se snažit udělat jiný rozhodnutí, je cesta do hodně velkýho zapomnění!

*****************
ABSTRAKCE:
Do teď je to třeba logický, jenže ono je to zamotaný do času a rozhodování je jen jedna z částí člověka, takže pak to vypadá i třeba takto: v pondělí vygradovalo to, pro co se rozhodneš až v pátek - a to proto, že v tom máš přání; v úterý nic nevygraduje i když ses pro to rozhodl, páč v tom máš vůli a silně nechceš. V pátek vygradovalo rozhodnutí ale objevila se i myšlenka a teď nevíš. Panika z nepochopení, šok z vnitřních obrázků zkroucených vůlí a negativním zaujetím a hurá zejtra "do knajpy" to přepít, depka nedepka.
Co všechno v člověku je a jak se to mele a ve skutečnosti projevuje, Pánbůh ví najisto :-).

Ale jo, já si to uvědomuju už několik let.
Ale abych se nevytahoval:

Uvědomují si to i tzv. radikální muslimové, kteří emigrují nikoli do lůna zahnívající Evropy, ale obstarají si expresní jízdenku do ráje - pomocí bouchacího pásu, nebo, jsou-li to umírnění modernisté již v Evropě integrovaní, půjčí si náklaďák, projedou davem a nechají se zastřelit.
Jako mučedníci se rázem octnou zcela mimo starosti svých souvěrců i nenáviděných ďaurů.

Zda se přesunou do nebytí či zda se budou coby virtuální entity konečně realizovat své zbožně vlhké sny s virtuálními pannami v božském nevěstinci je otázka mimo možnost empirického ověření.
Nicméně tam či onam určitě utečou.