Bydlím přímo uprostřed toho nejpostiženějšího regionu. Sever Znojemska. Srážkový stín mezi Pálavou, Vysočinou a Brnem. Pokud něco letí ze západu, vyprší se to nejpozději nad Dukovanami. Pokud něco letí z východu, zůstane to za Mušovskými jezery. Pokud něco letí ze severu, dostane to Moravský kras. My tu máme rádi jen jižní vítr. Ten jediný přináší naducané mraky, které se nad námi pěkně klidně vyprší.
Hranice srážek pro pouště je 250mm za rok. U nás máme průměr 450. Ani o trochu víc. Sucho je tu vidět na každém kroku. Studny pod zahradami musíme mít hluboké, jinak jsme bez vody. V červnu už bývá tráva suchá a léto u nás začínáme zákazem rozdělávání ohňů a zákazem používání obecní vody k zalévání. Teď už nám sem jezdí reportéři, na foťácích zapínají makro a fotí si z blízka přischlé klásky. Na kameru jim to doprovodí nějaký zoufalý zemědělec, který právě v přímém přenosu přichází o všechno a pak mimo kameru sklidí 60% normálního výnosu.
Globální oteplování za to může, to ty emise jsou vinny. Musíme si prý zvykat. Sice srážkové úhrny jsou stejné, vyprávění dědů je furt stejné, suché roky jsou tu kam paměť sahá, ale teď už za to může CO2, konečně máme viníka.
Náš dědečk blahé paměti vyprávěl často, jak to bylo před půl stoletím a mluvil o tom stejném, co dnes zažíváme. Sucho na jaře, kdy pole potřebuje nejvíc vody, pak bouřky v létě, kdy místním potůčkem teklo tolik vody jako ve Vltavě za normálního stavu. Mrazy v zimě, kdy pomrzly vinohrady. Holomrazy, co ničily ozimy, jarní mrazíky co ničily květy... pořád stejné. Tenkrát i dnes. Vsadím se, že dědečkův tatík měl stejné zkušenosti.
Jen tenkrát nebyli lidi tak blbí. Pole se kvalitně orala do velké hloubky. Střídaly si i nevýdělečné plodiny, aby bylo kam vyhnat krávu. Všude to byla samá mez a zídka. V údolíčku uprostřed nebyly domy, ale zahradnictví, kterému povodně nevadily. Políčka byla na svazích odshora až dolů, nikde to nepřetínala silnice s drenáží a kanalizací. Vodomilné plodiny se dávaly dolů, doprostřed něco odolnějšího a nahoře rostl čirok co byl do siláže stejně dobrý jako kukuřice. Všude byly rybníčky. Tak aby si v nich myš urousala břicho, ale byly.
Dneska jsou pole široká a dlouhá, tu a tam mají větrolam. Na to když zasvítí červnové sluníčko, to byste viděli rogalistů, kteří v horkém vzduchu stoupají na dálkové lety. Ale i když je pole velké, nemá vlastně žádný začátek a konec. Začíná a končí dobře zpevněným asfaltovým pruhem s pravidelnými mostečky pro odtok vody. Místní potok už je dávno v trubkách a naše proslavená černozem nerodí, protože místo zahradnictví jsou tam domy z dřevotřísky s pořádnými betonovými ploty. Až jednou zase přijde ta povodeň, tak je celé vidlákovské údolí přepaženo slušnými hrázemi. Ale nahoře, proti proudu, kde byl kousek lužního lesa, pole bylo rozdělené po vrstevnicích na několik štráfů, tam je dneska jeden velký trychtýř o několika čtverečních kilometrech. Navíc už se dávno nehnojí mrvou, v půdě není žádná organická hmota, takže tam nejsou ani žížaly, takže tam nejsou krtci, takže tam nejsou ani jiní živočichové, takže to není kypré a pórovité a tak po takovém poli voda steče stejně dobře jako po betonu.
Všude na zahradách kdysi byly sudy pod každým okapem. voda se nelila do kanálu. to všechno se pěkně v konvích odnosilo a vykropilo na zeleninu. Rostliny se sázely do dolíčků aby voda neodtekla.
My dneska máme neuvěřitelné možnosti. Tak moc velké, že se chováme naprosto idiotsky. Celý problém se suchem nevyřeší žádná dotace na nádržky, ale trochu promyšlený přístup k těm velkým plochám. A samozřejmě to, že si domy ve Vidlákově koupí někdo jiný, než Brňák, který půl zahrady zabetonuje a druhou půlku zatravní, všechny okapy svede pod zem a pak bude přemýšlet, kde se stala chyba.
Naštěstí máme to CO2 a globální oteplování.Naštěstí to máme na koho hodit. Všichni kdo chtějí drancovat a ničit mohou pokračovat, protože to ne oni, to ty emise. Výdledek bude jenom jeden. Ať se udělá cokoliv, nic nepomůže, jen to bude horší. Velkokapitál chce pořád drancovat z půdy co nejvíc za co nejmíň peněz. Brňáci pořád chtějí mít anglické trávníky a chtějí chodit po krásném dláždění a ne v prachu a blátě. Všichni chtějí vodoteče a protipovodňová opatření, ale nikdo to nechce na svém pozemku. Každý chce, aby ti druzí šetřili vodou, ale sám těžko bude nosit vodu ze sudu pod stromy. A proč by měl kupovat drahá čerpadla a dělat nějaké hadicové rozvody, když mu to vlastně k ničemu není. V kohoutku voda pořád teče, chleba je sice hnusný, ale pořád ho mají plné regály a i když zemědělci brečí, žrádla je plná lednička.
Znáte to, otočíte láhev s kečupem a nic se neděje. Třepete, třepete a pořád nic a pak to vykecne všechno naráz. My také zatím třepeme a třepeme a až to vyhřezne, to budeme koukat. Naštěstí máme univerzálního viníka - globální oteplování o kterém víme vlastně už víc než o leckteré bulvární celebritě.
- Log in to post comments
Komentáře
Orba
Ono k tomu vsetkemu, co tu napisal Vidlak treba pripojit aj jednu drobnost. Aktualne je strasnou modou orat polia akokolvek. A murphyho zakony proste predurcuju, ze sa orie hlavne po svaznici. Vacsina poli ako naschval je v profile kopca a najjednoduchsie sa tam orie s traktorom bohuzial takto. Aj u nas .... A ked je na takomto poli kukurica....alebo nebodaj zemiaky.... letna burka mi stale donesie tu najurodnejsiu cast pody do zahrady. V kazdom pripade by ste mali vidiet ten hukot, ako ta voda proste z kopca stecie. Nik vsak neprikaze, nenakaze....ci nepouci daneho agronoma/traktoristu/majitela pola, ze sa to takto nerobi. Pytal som sa stareho suseda, preco aj on ma na zahradke policko so zemiakmi na svahu orane po svaznici....odpoved...lebo traktor. Ked boli kone, zvieratu sa do kopca tahat nechcelo. Traktoru je to sumafuk. Voda prisla, odisla, ziadna nezostala....len sucha dolina zostala....potom ... :-/
Citace z kroniky
Tento je z roku 1983, ale četl jsem podobný(nemám čas hledat) z 50let a další z první republiky:
Naposledy pršelo v polovině roku a to 28.června. Potom až do konce roku nepršelo, vyjma drobných deštíků, které však nestačily na "zalití" vegetace. Deštíky se vsákly jen 2-3cm do půdy, která však byla vyprahlá a rozpukaná, takže voda se brzy vypařila. Bylo dost bouřek z tepla, ale vždy pršelo velice málo.
Uvádím pro zajímavost údaj o srážkách roku 1983, tak jak byl uveřejněn pro jednotlivé okresy v Rovnosti v lednu 1984. Okres Blansko měl dlouhodobý roční průměr srážek na léta 1901-1950 celkem 641mm, a v roce 1983 o 193 mm, méně. Vezmeme-li v úvahu, že v druhé polovině roku měřitelně pršelo velmi málo, je patrný deficit srážek v druhé polovině roku.
Nemám co dodat k jeho článku, kromě stejného hodnocení "ještě že se můžem místo řešení vymlouvat na CO2".
Co s tím?
Řešení je jednoduché a sbor neúplatných mudrců už na něj dávno přišel. Ptáte se jaké?
No přece EMISNÍ POVOLENKY!
Srážky
V průměru je srážek pořád přibližně stejně, průměr pro ČR je mezi 650 až 700 mm na m2 za rok (na horách více, v Polabí a na jižní Moravě méně). Při průměrných srážkách 679 mm ročně odteče 189 mm, 245 mm by se mělo vsáknout do půdy a 245 mm odpařit za ideálních podmínek. Ale půda ztratila schopnost vodu zadržet, ať už jde o pole (37,77% rozlohy ČR) nebo lesy (33,81% rozlohy ČR) s vysokým podílem jehličnanů s mizivou schopností zadržet vodu.
Protože jsou mizerné schopnosti půdy zadržet vodu, stačí stabilní teploty roku 1983, aby vody v půdě každý rok o trochu ubylo. A jednoho dne se tím dostaneme na dno.
Řešení je zrušit pěstování kukuřice a řepky pro průmyslové zpracování. A zadržet zimní srážky i za cenu toho, že nádrže budou po většinu roku suché. Ihned, moc času už nemáme a zhoršení stavu bude mít stále rychlejší tendenci.
Schopnost zadržovat vodu?…
Schopnost zadržovat vodu? Nesouhlasím, ona je otázka tpůsob hospodaření na orné půdě kde mizí ornice a pak se snižují výnosy. To ale neimplikuje, že je to nedostatkem vody. Zde bych řekl, že se snížila meliorací, která však se už pomalu začíná rozpadat a znovu ji skoro nikde neobnovují, takže zadržovací schopnost roste. Ano můžou se zvýšit počty rybníků a zvyšují se, tedy "v tomto od cca 50let opět postupně roste.
Co se týká lesa, tam je schopnost zadržování vody od roku 1825 daleko vyšší, nejenom, že rozloha roku 1825=28,9% na rok 20002=33,4%.Kdy přírustek lesní plochy je pro představu roky: 1994=700ha, 1995=600ha..2002=4100ha..2008=1700ha (každý rok roste). S tím, že se mění struktura lesního porostu na listnáče=hlubší kořeny. Ano těžba v 50letech byla poloviční jak dnes, ale stále roste plocha i objem dřeviny...
Problém je spíše v drancování podzemních vod a odtoku z krajiny, tedy ne, že by les zadržel méně vody, ale rychleji odtéká z krajiny, kdy toky jesou regulované a co naprší v době "povodní" rychle odteče protože to přeci dělá škody zemědělcům...
Za sebe nemůžu s vaším názorem souhlasit a přikláním se spíše k názoru p.Cílka.
Týden vody
Poprve jsem to slyšela od geologa a klimatologa Václava Cílka, že hnojení umělými chemikáliemi zahubilo v půdě havěť a zvířátka, kteří dělali v půdě chodbičky a podzemní bunkříčky a tak půdu načechrávali a dělali z ní takovou houbu, že když pak přišel déšť, tak kam dopadl, tam se vsákl a tam zůstal.
Dnes jsou prý u povrchu půdy kompaktní anorganické jílovité vrstvy, po kterých voda odteče pryč jako po umakartu. Půda v krajině prý ztratila retenční schopnost, tj. schopnost zachycovat vodu.
Nevím, jestli jsi to zaznamenal Vidláku, ale minulý týden probíhal "Týden vody s Českým rozhlasem". Spousta zajímavých pořadů, rozhovorů a tak...:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/voda/uz-tyden-sledujeme-kazdou…
Musím zde udělat obzvlášť reklamu ČR Plus, kde mají pravidelný pořad "Radiokniha" (každý den půl hodiny před půlnocí čtou na pokračování nějakou knihu).
Jednotlivé díly je možné poslechnout pak několik dnů i z audioarchívu, postupně ale mizí.
No a tento týden dočetli knihu od Seth M. Siegela: Budiž voda. :
http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D=%C4%8CRo…
Je to kniha o Izraelcích, kteří se stali světovým mistry v hospodaření s vodou.
Zatímco u nás se vymýšlí, jak zmultikulturnit klasickou výchovu dětí předškol a škol nějak ve stylu, že "Sněhurka velmi dobře vychází i s arabskými a africkými trpaslíky", tak Izraelci učí malé děti lásce k vodě, voda je pro ně od dětství "bůh", ke kterému mají obrovský respekt. Pokud si někdo najde čas, fakt doporučuju si alespoň nějaké díly poslechnout.
Je mi líto, že v audioarchivu nezůstává četba radioknihy déle, minule četli knihu o Tomáši Baťovi, také to byla paráda.
A pak má ČT Plus ještě pravidelný pořad "Knihy, na které vám nezbyl čas", ve kterém představují 1x za týden v úterý ve 20.00 světové bestsellery, které našinec opravdu nemá čas sledovat. Ten výběr je naprosto skvělý.:
http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D=%C4%8CRo…
Izrael
Nám by zatím bohatě stačilo zachytit zimní srážky na drobných vodních tocích v rybníčcích a suchých poldrech. Sice by takové nádrže byly většinu léta suché, ale na podzim, v zimě a na jaře by zachytily srážky a plnily podzemní zásoby vody.
Na poušti se více lidí utopí než zahyne žízní. V jednu chvíli dojde k obrovské průtrži mračen, kdy se voda valí koryty pryč a nemá ji co zachytit. Povodně v 2002 byly v srpnu po delší době dešťů. V zimě ničivé povodně nebývají.
Přesně, problém není "málo…
Přesně, problém není "málo deště", problém není "pohádka o schonosti lesů atd." zadržet vodu, ale regulace odtoku "velké vody", tj. aby rychle opustila krajinu a mohlo se na ní hospodařit dělá problém.
..no ja neviem..
..môj "mikrosvet" vyzerá trochu inak.. ..zanedbaná kopanica,desiatky hektárov uzučkých pásikov roličiek na svahu,kde ani kolektivizačný buldozér "nezabral" ,iba zhrnul zopár medzí kde nehrozilo jeho prevrátenie.. ..dodnes pod lesom ležia holé,"skamenelé" kmene starých sliviek.. desiatky rokov boli tieto pozemky iba biedne spásané dobytkom,čo však skončilo už pred 30-35 rokmi,teda kedže to všetko je ohraničené lesom a na pomerne slušne zachovaných medziach terasiek ostalo mnoho ovocných stromov,je to dnes doslova džungľa,z ktorej o každý meter políčka či sádku treba fakt že bojovať.. Teda,myslím takmer ideálne prostredie pre udržanie vlahy v krajine .. ..a čiastočne podobne vyzerá aj "makrosvet" ďalej - povodie menšej riečky,v ktorej sme sa pri jej ústí do Váhu každé leto,ako deti kúpavali... dnes a 10-15 rokov dozadu je to nemožné,koryto je tretinu roka suché.. ,ale späť do "takmer ideálneho " mikrosveta - tento rok sme museli pristúpiť k obetovaniu v posledných rokoch takmer vysychajúcej studne a dali sme urobiť vrt.. ..teraz vodu máme,ale so stratou studne som sa ešte nevyrovnal a vôbec,vôbec to teraz necítim ako úľavu... ani nepamätám,kedy NAOZAJ pršalo (okrem zimy) .. a vlahy ubúda zreteľne z roka na rok.. viem,že sú roky suché a roky mokré .. a že všetko už tu niekedy bolo,ale nemôžem súhlasiť s tým,že to,čo sa momentálne deje s vodou je normálne.. a vo svojom mikrosvete priamo vidím,že to nie je iba vďaka nesprávnemu hospodáreniu.. aj keď súhlasím,že správny prístup v tomto smere môže pomôcť..
Srážky
Prší pořád přibližně stejně, průměr pro ČR je mezi 650 - 700 mm ročních srážek na m2. Většina vody ale odteče díky nevhodné skladbě polí (kukuřice, řepka a k tomu odplavená ornice) a lesů (převaha smrku). A také je díky většímu počtu tropických dní a vyšším teplotám v létě větší odpar vody. Odpařená voda se neztratí, jen spadne někde jinde. Díky velké akumulaci tepla dochází k tzv. tepelným ostrovům, kdy ze země stoupající teplo vytváří stoupavé vzdušné proudy a ty vytvoří překážku, kterou bouřkové fronty obejdou (je to viditelné hlavně u měst s betonem a zdroji tepla, bouřky je obchází kolem). Pak dochází zase k dalšímu odparu a vody je čím dál méně. Řešení? Jsou dvě nezbytné podmínky:
1. zlepšit schopnosti polí a lesů v retenci vody (u polí větší podíl organické hmoty, u lesů vysoký podíl jakýchkoliv listnáčů)
2. zvětšit počty vodních ploch a mokřadů (rybníky, suché poldry, nádrže na zachycení zimních srážek) - to obnoví malý vodní cyklus a odpařená voda se bude vracet ve formě rosy a mlhy a drobných srážek.
Obě podmínky musí být plněny zároveň, navzájem se totiž ovlivňují. Půdu lze v nejhorším případě nechat ladem, ale nádrže je nutné vybudovat dříve, než sucho zahubí ty květinky, které ekologové tak zoufale brání a sucho je stejně zničí.
Změny jsou pozvolné a probíhají desetiletí, proto vidíme s údivem rozdíl při vzpomínkách na dobu o desetiletí dříve a dnešním stavem. Ale dané změny probíhají pořád. V řádu staletí je to vidět na místech zaniklých tvrzí chráněných rybníčky a vodními příkopy, přičemž potok, který je napájel, by na to dnes už nestačil, protože je většinou vyschlý. Jde o změnu počasí cyklickou s cyklem zhruba 400 let, která zde byla i dříve, jen bylo více vodních ploch - nebyly vysušené mokřady a narovnané řeky.
Nejrychlejší efekt přinesou opatření hrazení drobných vodních toků na horách.
Za chvíli budeme nuceni budovat nádrže na zimní srážky všude, kde to půjde. Z nich potom voda bude plnit podzemní zdroje vody. Zatím pořád ještě můžeme změnám zabránit.