To není bonmot, to je čistočistá pravda. Zemědělec nemá nikdy dobrý počasí. Věčně mu něco hapruje. Ono není divu... napodobuje přírodu a za deset tisíc let neolitické revoluce se snaží být lepší v něčem, na co příroda měla miliardu let. Svým způsobem zemědělec vlastně jen třídí přírodní procesy a snaží se, aby se mu nemíchaly dohromady. Jak se začnou míchat, nedokáže si s tím poradit a splakává nad výdělkem.
A teď vážně... Včerejší článek si zaslouží pokračování. Dnes si popovídáme především o technologii skladování obilí. Asi nejlepší stejnojmenná kniha na toto téma vyšla v roce 1949 v Sovětském svazu a pokud se člověk přenese přes to, že všechno vymyslel soudruh Stalin, nepozbývá nic na své platnosti dodnes. Zároveň to ukazuje, že ohledně skladování obilí dosáhlo lidstvo maxima možností hned po Druhé světové. Od té doby se technologie stala chytřejší i levnější, ale obilí je pořád stejné.
Takže:
Obilí se dá skladovat v silech v maximálním sloupci okolo 50ti metrů výšky. Vyšší sila nemá cenu stavět. Vyšší sloupec obilí má tendenci se drtit i samovznítit. Při vypouštění obilí spodem vzniká v onom sloupci vír podobně jako ve vodě, který je schopen ohýbat železo. Padesátky jekly se v něm zkroutí do šroubovice jako nic. Tu a tam se stane, že zemědělec zapomene na trakotorovém vozíku kladivo nebo krumpáč. To se nám dostane do sila a pak se nestačíme divit, co s tím dokáže udělat dostatečně vysoký sloupec zrníček.
Stejně tak je nevhodné dělat tubus sila příliš široký. Nejrozumnější se jeví do deseti metrů průměru. Při nasypávání dochází k samotřídění, kdy nejtežší zrna padají rovnou dolů, ale všechny plevy, pluchy, kousky slámy a další příměsi jsou odnášeny trubulencemi ve vzduchu ke stěnám, kde vytváří izolaci jako skelná vata. Pokud má silo příliš velký průměr, je těch nečistot na stěnách příliš. Drží se v tom brouci, natahuje to vlhkost, které se nejde zbavit, může se to vznítit a podobně. Ideální obilná buňka tak má průměr osm metrů a výšku padesát.
Běžné komunistické silo je o něco nižší a má i o něco měnší průměr a je dimenzované tak, aby se do jedné buňky vešlo tisíc tun. To je zhruba množství, které se dá pomocí dopravníků naskladnit nebo vyskladnit za 24 hodin. Silo má takových buněk sedm nebo osm ve třech řadách uspořádaných jako plástve v úlu. Kapacita sila je tak kousek přes dvacet tisíc tun.
Já sám mám na starosti tři taková sila, k tomu ještě jedno dvojnásobně veliké a ještě dvě menší. Celková kapacita 135 tisíc tun. Každý rok se to na okrese Znojmo bez problémů naplní. Naše konkurence disponuje zhruba s dvojnásobnou kapacitou a soukromí zemědělci mají ve svých halaách kapacitu na dalších sto tisíc tun. Okres Znojmo s okolím vyprodukuje ročně 300 - 500 tisíc tun obilovin.
Půl milionu tun představuje zhruba dvacet tisíc plně naložených náklaďáků. Kdyby každý náklaďák potřeboval na silnici padesát metrů prostoru v koloně, byla by kolona dlouhá 1000 km. Asi jako deset plně vyzbrojených tankových divizí při přesunu.
Na okrese Znojmo je také celkem asi 30 sušáren obilovin s kapacitou asi 15 tun/hod. Tato papírová hodnota zpravidla není nikdy dosažena, protože zrno se musí sušit šetrně a v mnoha případech je nutné ho sušit dvakrát. Reálně je možné na každé sušárně během sezóny usušit maximálně 5000 tun. Představuje to zhruba třetinu úrody.
Sušení je samozřejmě velmi drahý a náročný špás. Výkon hořáku takové sušárny je kolem 2000 kW a k tomu 30 - 50kW výkonu ventilátorů. Plynovod musí být středotlaký a plyn se musí u RWE objednávat dopředu, protože jak se něco takového rozjede, lidem v okolí by přestaly hořet sporáky i kotle. Plynárny s tím musejí počítat dopředu. Včera jsem uváděl, že odsušení jedho tunoprocenta stojí 40 Kč a průměrně se odsušuje 5% vlhkosti na každé tuně. Každá vysušená tuna stojí 200 Kč. Dohromady to na Znojemsku může dělat desítky milionů korun.
Každé silo je také vybavené provzdušňovacím zařízením. Výkonné vysokotlaké ventilátory foukají přímo do buněk obilí a konstrukce provzdušňovacího zařízení je docela kumšt. Pokud by se vzduch pohyboval obilím příliš pomalu, vzal by hodně vlhkosti, rychle by jeho vlhkost stoupla na 100% a o pár metrů výš by už voda vezi zrníčky zase kondenzovala. Pokud by vzduch proudil příliš rychle, žádnou vlhkost by nenabral, jen by procházel.
Na jednu tisícitunovou buňku je zapotřebí cca 7,5 kW výkonu na provzdušňování. Hned od žní až do podzimu je nutné do buňky foukat v každou vhodnou chvíli, kdy je vzduch o něco chladnější než zrno. Zhruba se dá říci, že do obilí se během podzimu fouká zhruba šedesát dní v kuse. Za těchto šedesát dní krát dvacet čtyři hodin je možné zrnu ubrat 1 - 2 % vlhkosti. Tolik ke spekulacím o možnostech fukarů při sušení obilí. Vzduch může zrno dosušit, ale pokud je zrno příliš mokré, neudělá nic a je nutné teplo. Navíc zrno je docela hezký přírodní vynález. Vysušíte ho sušárnou a za týden je znovu vlhké.... Odsušíte jen povrch zrna. Uvnitř voda zůstane a za týden se rovnoměrně rozptýlí v zrnu, jste na tom sice lépe, ale musíte sušit ještě jednou.
Průměrná obsazenost jednoho sila představuje tři lidi, kteří pracují přímo s obilím, k tomu jedna účetní a jedna laborantka. Na každém sile jsou laboratorní přístroje v ceně několika milionů korun. Vzorky se odebírají nejen při žních, ale i během roku.
V silech jsou zavěšené teploměry, protože to je jediný způsob, jak zjišťovat, zda se se zrnem něco neděje. V tomto je to jednoduché. Ať zrno plesniví, ať ho žerou brouci, ať má tendenci se vznítit, všechno se projeví nárůstem teploty. Nejsnadnější řešení představuje s obilím pohnout. Prostě se z buňky přetáhne do jiné. Přetažení zrno provzdušní, brouky to normálně mechanicky umlátí a z mně neznámých důvodů to zpravidla pomůže i od plísně. V kombinaci s provzdušňováním to řeší 90% problémů. Zbylých deset procent řeší chemie - zpravidla Cyklon B, neboli Uragán, případně Gastoxin, neboli fosforovodík. Kromě plísní a brouků se na silech samozřejmě bojuje i s potkany.
Letošní problémy se zelenými zrny jsou něco, co se posledních padesát let řešilo pomocí herbicidů. V tomto ohledu hlásím, že existují i jiné herbicidy než Roundup. Roundup měl jen tu pochybnou výhodu, že byl natolik laciný, že se s ním dalo nahradit kde co. To také způsobilo jeho nadužívání a způsobilo, že Roundup se stal pro laiky jediným herbicidem a jediným postřikem o kterém už slyšeli. Ve skutečnosti se na obilí aplikuje postřiků celá řada a nemusíte mi to věřit, postřiky se aplikují i v Rusku. Akorát že Rusové mají svoje vlastní chemické továrny i svoje vlastní herbicidy. Pokud Putin říkal, že tam u nich dělají obilniny bio, tak kecal (nebo to novináři blbě pochopili). Nedělají je bio, jen nepoužívají americké prostředky, mají svoje. Jestli jsou ovšem méně jedovaté, o tom bych pochyboval. Jsou jen založené na jiném biologickém principu.
Roundup působil na zelené části rostlin a zablokoval jim buněčné dýchání. Aby fungoval, potřeboval chlorofil. Proto byl tak oblíbený. Mohli jste jím postříkat čerstvě oseté pole. Roundup vyhubil plevel, po dvou třech dnech se rozložil na něco jiného a nově vzešlé rostlinky vesele rostly. Totálních herbicidů ale existuje víc a některé dokáží pole vyhubit na celé roky. Stačí pokazit dávkování.
Letošek ukazuje i mimo zemědělství, v jak komplikovaném světě žijeme a že je snadné něco zakázat nebo nařídit a pak zjistit, že to funguje dobře jen na papíře. Lesy České republiky měly nenažrané manžery a předražené zakázky. Tak je donutili dělat transparentní výběrová řízení. Krade se tam furt, ale k tomu trvá rok, než se někde začne kácet. Výsledkem je, že dřevo sklízí kůrovec.
Roundup se k nám začal vozit a nadužíval se. Tak se zakázal a s ním i pro jistotu všechno ostatní a letos máme ohroženou úrodu jednoduše proto, že příroda jaksi hraje jinak.
Před třiceti roky se tleskalo našemu vstupu do světové obchodní organizace. Tleskalo se otevření hranic a tleskalo se volnému pohybu osob i zboží. A díky tomu se naše pšenice prodává za světové ceny. Proto se naši zemědělci musejí přizpůsobovat postupům platným jinde, protože pokud nebudou rabovat jako jinde, zkrachují a jejich pole převezmou ti, kteří rabovali a dosáhli zisku. A zkuste říci nějakému majiteli deseti zděděných hektarů pro dědečkovi, že mu dáte nájem 500 Kč na hektar, protože hospodaříte ekologicky a bio, proto máte nižší výnosy a menší zisk. Obratem přijde druhý, který nabídne obvyklé tři tisíce za hektar a už nedodá, že nebude ani hnojit mrvou, ani se žinýrovat se střídáním plodin. Hádejte, koho si majitel desti hektarů vybere. Buď si za nájem udělá velký nákup v Lidlu a nebo pojede do Chorvatska... snadné rozhodování.
Letošek ledacos ukáže - i v zemědělství. A až bude chleba stát šedesát korun, bude to i proto, že není otrávený desikantem... ale je ho podstatně méně, protože obilí se muselo často přetahovat, muselo se do něj víc foukat, hodně se ho muselo zkrmit nebo se z něj udělala kyselina citronová a to co plesnivělo, tím se nakrmily ryby, kterým to nevadí a zbytek se spálil... na nic jiného se totiž nehodilo.
Ačkoliv mám rád bio a nefandím postřikům , přesto nehodlám být fanatikem ekologie a letos bych raději desikoval. Já sám se snažím postřikům vyhýbat, ale ne za cenu zničení úrody. Raději trochu jedu navíc (protože další jedy se stejně aplikovaly), protože zrovna letos bude úroda hodně důležitá. Pořád platí, co jsem už několikrát napsal. Letošní zima bude stát za houby. Potravin bude málo a budou drahé.
Jo a mimochodem... I v Německu mají letos problémy se zelenými zrny. Ptali jsme se jich, jak to řeší... Odpověděli nám, že se chtěli zeptat nás... Také na to nejsou zařízení a jejich škála možností je také už zakázaná. Ale prý nevadí... Dovezeme...
- Log in to post comments
Komentáře
nevím jak kde
Ale mám osobní zkušenost s vyvařováním. Když jsme v létech 1969-1990 organizovali turistické tábory pro adolescenty , většinou na Slovensku, v plánu byla cesta po stopách SNP, ve skutečnosti skaut. Tam jsme si vařili sami a to podle příručky Státního úřadu sociálního zabezpečení "Stravování v ústavech sociální péče" Dodnes ji mám schovanou :-) Pod dohledem vařily holky a někdy i kluci a všechno snědli... akorát, než jsme nakoupili dole v civilizaci, tak jsem dávkování pro 10 porcí násobil třemi. Pro mně by stačilo násobit dvěma a dneska je pro mně tehdejší poměr zcela dostačující. A tenkrát nebyly náhražky
Dovolím si jeden OT vzkaz Lacovi, vztažený k
nedávným železničním neštěstím.
Podle vašich poznámek je zcela zřejmé, že víte o práci v dlouhodobém psychickém stresu, jako je např. řízení těžkých strojů (auta, pracovní stroje, lokomotivy, tramvaje), úplné hovno.
Pokud byste měl opravdu zájem se na chvíli alespoň přiblížit zátěži, kterou řidiči, či strojníci podstupují, postupujte následovně:
1/ Nachystejte si budíka přesně na čtyři hodiny spánku. Tímto způsobem se lehoučce přiblížíte působení tzv. spánkového dluhu, který je u výše propíraných profesí normou a který je dostihuje zejména koncem týdne, avšak působí už od začátku pracovního cyklu.
2/ Nachystejte si tužku nebo propisku a jeden list papíru formátu A4 se čtverečkovaným tiskem o velikosti 5 mm - k dostání v papírnictví.
3/ přemluvte nějakého dobrovolníka, který vám bude ochoten věnovat asi tak patnáct minut svého života, anebo si zapůjčte metronom, či jiné jemu podobné zařízení, které vám každých 10 sekund vyšle časový signál.
4/ Až se vám začne chtít spát (asi to bude po obědě) můžete začít. Uchopíte tužku a na povel dobrovolníka či gong metronomu započnete hezky křížkovat každé jedno políčko na prvním řádku papíru A4.
5/ po deseti sekundách zazní gong či dobrovolník oznámí uplynutí časového intervalu jiným způsobem a vy ihned začnete proškrtávat řádek druhý, a to bez ohledu na výsledek v prvním řádku.
6/ za dalších deset sekund přejdete na řádek třetí a dále budete pokračovat analogicky každých deset sekund po řádcích, až do konce papíru. Pokud budete svěží a čilý, můžete po proškrtání jedné stránky zkusit otočit list a pokračovat.
7/ Druhý den si udělejte kafčo, očíslujte si jednotlivé sloupečky na proškrtaném papíře a přiložením pravítka jednoduše vyhodnoťte dosažené výsledky tak, že do posledního čtverečku napíšete počet správně zaškrtnutých čtverečků v jednotlivých řádcích. Nepočítají se čtverečky, které nejsou proškrtnuty oběma čárkami, anebo, které jsou přetaženy do druhého políčka. Prostě počítají se jen úplné křížky bez přetažení.
Až vyhodnotíte všechny řádky, podívejte se, jak se číslovka správně zatržených čtverečků proměňuje v čase a s počtem již vyplněných řádků.
Pozn.:Jak obstojný výsledek se považuje průměr 20 křížků na řádek bez výraznějších výkyvů.
Ještě kratičká poznámka ke kecům,
že strojvůdce způsobil nehodu první den po dovolené.
Nejvíce těžkých nehod se stává v pondělky a pátky. V pondělí to prostě nějakou dobu trvá, než se organizmus přizpůsobí psychické zátěži po víkendovém uvolnění, v pátek už všichni jedeme nosem po zemi.
Kvalita výrobků
Při zkoumání kvality vyrobených aut se zjistilo, že nejhorší vozy se vyrábí v pondělí a pátek, nejlepší v úterý. Pak kvalita setrvale klesá až k pátečním minimům. Buď budou standardy pro řidiče a strojvůdce počítat s hodnotami z pondělí a pátku jako normou, nebo se musíme smířit s nehodami přes veškerou pečlivost. Při obrovském tlaku na řidiče a strojvůdce v časovém limitu ty nehody vznikat budou.
Dá se to vyřešit druhým párem očí, ale k tomu nedojde, protože neviditelná ruka trhu to nedovolí. Ani autonomní systémy nejsou řešením - zatím.
Re: Gerd Bohužel jste to opět nyní odshora až dolů perfektně
posral těm jedině správným soudruhům.
Jediné, co jste neposral a co by si posrání zasluhovalo, je ZRUŠENÍ VÝPRAVČÍCH!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Když se sáhlo k tomuto kroku. tehdy jsem prorokoval co se v horizontu několika let bude dít.
Ten horizont je způsoen "usednutím" systému. Tedy pozice, kdy jsou si všichni jisti, že nový systém funguje a ztratí zvýšenou ostražitost.
Btw. neumím si představit, až se jednou stane, že ty "chytré" systémy vypnou kvůli absenci elektrického proudu v síti...
Autonomní systémy
Autonomní systémy ani nemusí nikdo vypínat, stačí malá chybička v softwaru jako u Boeing 737 MAX.
já něcio přidám
https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/173782/nehody-na-kolejich-…
je to ještě horší, než jsem myslela.....
Starý
vrtulník,který tedy bude aktuální.
Jaký je rozdíl mezi důchodcem a koněm. Kůň žere obrok,důchodce obden
Vysoušení sila
Úplně stejné problémy s vysoušením sil má plastikářský průmysl. Sila jsou menší, zhruba 60 - 100 m3. Vysoušecí zařízení k nim zabírá ještě větší plochu než to silo a suší se kondenzováním vzduchu ze sila na chladičích. Nic jiného než gravitační vakuová sušička není k dipozici - a ani nebude.
Funguje to způsobem, že se materiál předehřeje v ohřívací násypce, což trvá 30-60 minut. Pak se 1/3 předsušeného materiálu přepustí do vakuové komory, kde se Venturiho generátorem dosáhne podtlaku, při kterém je teplota varu vody 56°C. Pak dojde k vysušení, běžně 20 - 30 minut. Hodinový cyklus sušení je tedy dán objemem předehřívací násypky.
Technickými prostředky to nevyřešíme nikdy dostatečně, zbývá tedy ještě posílat zrno na lodích do oblastí suchého vzduchu, tj. k severnímu pólu. Drahé řešení.
Asi jsme narazili na limit možností sušení zrna. Takže možná přijde na řadu postupné sázení i sklizeň, kdy se část polí oseje dle dosavadních zvyků (ozim a jařiny) a pak se postupně budou osévat další plochy polí se zpožděním 2 týdnů a stejně opožděná bude i sklizeň protažená až do konce září, možná poloviny října. Pak by bylo optimálně využito sušení v silu i kapacity menších kombajnů.
Nebo přejdeme na jiné typy kombajnů, které nyní nemáme, a obilí se bude sklízet nedozrálé a vázané do snopů. Takže možná za 10-20 let.
Vysoušení sila postačí tak akorát na udržení vlhkosti zrna v přijatelných hodnotách. V silu se zrno dosušit za rozumné náklady nedá. Asi bude nutné, aby zrno do sila jelo pomalu přes předehřívací komoru, kde se na zrno rozložené rovnoměrně na pásu bude foukat horký vzduch. Bude to pomalé, komora dlouhá, dopravník pojede pomalu.
Nebude-li zrno dosušené, taky se všichni můžeme sjet námelem. Piráti asi budou spokojeni, ale otrava námelem je vydávána jako jedna z možných příčin čarodějnických procesů v Salemu.
I jako
možný důvod Ježíšova konání
Silo
Problémy sušení a konstrukce sil jsou celkem podrobně popsány zde https://www.svazmlynucr.cz/wp-content/uploads/2014/05/MLYNARSKA-TECHNOL…
Ovšem ani zde nenabízí žádné ekonomicky přijatelné řešení. Taky by byla možnost využít silikagel, křemičitan hořečnatý (sépiolit) a křemičitan vápenatý (plynobeton). Ale vzhledem k ceně by se musely sušit a používat opakovaně.
Technologie vysoušení
Ještě mě napadá technologie vysoušení zrna na dopravníku v komoře elektromagnetickým vlněním o frekvenci 2450MHz. Tedy mikrovlnná trouba ve větším měřítku.
Technické řešení neexistuje?
Tak se smiřte s paličkovcem nachovým https://magazin-legalizace.cz/2155-silenstvi-svateho-antonina
Co dělá s lidma konzumace levného obilí, namaloval Pieter Brughel
Řešení asi bude jako vždycky…
Řešení asi bude jako vždycky kompromisní.
Něco se dá draze usušit, něco se prodá jako horší jakost, něco se prodá na krmení, to nejhorší se zaorá.
Jak to dělají v zemích, kde mají takovýhle podnebí pořád? Obilí se přece pěstuje všude, mají jiný odrůdy? Nebo jiný postupy?
Tak Putin BIO myslel…
Tak Putin BIO myslel jednoduše "NEGENETICKY UPRAVOVANÉ V LABORATOŘI", kdo tvrdí něco jinýho, měl by přestat citovat české novináře a poslechnout si někdy originál na netu z ruska...
Obilí
A co obilí okamžitě přeměnit do slepic? Bude více slepic?
Možná, ale méně chleba. Jak…
Možná, ale méně chleba.
Jak by se vám líbilo přikusovat k párku slepici?
Ježíšmarjá, kde je problém?
Když nebude chleba, budeme jíst koláče.
Kdyby ona tamta upřesnila,…
Kdyby ona tamta upřesnila, že má na mysli bezlepkové koláče, možná by nedopadla tak, jak dopadla.
Tak. Já si trošku pohraju se slovy
a napíšu, že bezlebkovou dietu už drahně let poctivě dodržuje tuzemská vládnoucí vrstva.
A já proč pořád roste státní…
A já proč pořád roste státní dluh. Ta dieta je totiž značně dražší, než strava lidu prostého.
Ke slepičímu
párku přikusovat slepici?
Tak to bylo myšleno?
Aby těch slepic nebylo…
Aby těch slepic nebylo nakonec přespříliš.
Správná obava. Už teď jich je přespříliš.
V některých politických s(t)ranách by mohli vyprávět.
Ne anonym, zase perlička.
Ne anonym, zase perlička.
Perličce
Nějaké obilí na chléb zůstane. Chléb se stane hlavní součástí oběda a maso bude přílohou. Dva krajíce chleba a k tomu třeba 250 g masa. :-)
Dva krajíce chleba a k tomu třeba 250 g masa. :-)
Byly doby a místa, kde se ke krajíci chleba přidávolo 200 g vody ...
Úplně mimo téma...
"Jakeš hovoří o své největší chybě, kterou za svůj život udělal. „Největší chybu, to bych vám řekl, ale to tam nedávejte... bylo to, že jsem svýho vnuka neochránil před zvěrstvy, které se děly po převratu u nás. To znamená, že na něj se útočilo ve škole, honili ho za účasti učitelů uličkou hanby, kopali do něj, onemocněl depresemi. A dostal se do takové situace, že si vzal v 28 letech život. Byl všude zesměšňován, pronásledován, řvali na něj tak, jak kdysi na mě: Jakeše do koše, a tak dál a tak dál. To mnou tedy otřáslo. Takové byly poměry v této zemi,“ řekl Jakeš. "
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/To-tam-nedavejte-Xaver-pu…
Proto už nejsem…
Proto už nejsem antikomunista.
Patnáct let jsem byl. Velká uřvaná huba, vypnutej mozek a žádný zábrany.
Dneska radši přemejšlím...
Kdyby dnes někdo ty Jakešovy…
Kdyby dnes někdo ty Jakešovy projevy malinko jazykově vyžehlil a narovnal dnes už archaismy a pak ty projevy někde veřejně přednesl, tak se vsadím, že by to mainstream považoval za protiEU provokaci, za útok na hodnoty EU, za pokus o infikaci NÁRODOhospodářstvím... a projevy by patrně zařadil do extremistické dílny SPD.
Úryvek z Jakešova projevu:
"Ale co nám pomůžou jenom kritici. Dyť mi víme, že v Praze nebo Plzni či jinde kolik je tam špíny, tedy ve vzduchu mám na mysli, kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to.. no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal, my taky víme, kdy to chceme realizovat, kolik na to máme, jestli na to vůbec máme, jestli to můžeme vůbec udělat... mám na mysli různá ta ekologická hnutí, ale my potřebujeme, aby vzali, aby se prostě sebrali a šli vyčistit ten potok, pomohli, a ne dělali demonstrace, chodili po náměstích a křičeli prostě udělejte spalovnu, jenom spalovnu v Plzni nebo něco jiného. A mnozí lidé si tu demokracii pletou s tím, že oni budou jen těmi kritiky a určovateli, co se má dít ve společnosti a ti druzí že to budou vykonávat..."
Mimochodem, kolik znáte takových našich politických rétorů, kteří by dokázali mluvit víc jak hodinu spatra tak, aby neztráceli posluchačovu pozornost? Kromě Miloše Zemana a teď Jakeše se mi nikdo další nevybavuje.
Kdyz si poslechnete
unikle odposlechy nasich dnesnich politiku, tak zjistite, ze to taky nejsou zadni genialni recnici ....
Možná tak ještě Václav Klaus starší,
ale ten nesplňuje vaši podmínku - mluvit hodinu. VK je s to říct podstatné několika málo větami, mluvit hodinu nemá zapotřebí.
---
Nepíšu to poprvé, nejsem jediný, kdo to vidí: Jakeš nebyl rétor, ale v řadě věcí měl nepochybně pravdu. Je otázka, zda ke konstatování pravdy, zejména nepříjemné pravdy, nebyl okolnostmi donucen; já bych hádal, že tak trochu byl. K tomu koneckonců život přivede dříve či později každého, i každého politika.
Ale dnešní hlasatelé "pravdy" si s Jakešem nemají moc co vyčítat.
Maneco
určiě David
kecálisti
zařadil bych
Kalouska a Staňjuru
OT hoří další katedrála ve Francii,
tentokrát v Nantes.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/francie-nantes-pozar-katedrala.A…
Čo
je kolísavé,něch odpadně
Ještě sice nedohořela, ale jedno můžeme již nyní
říci s neochvějnou jistotou: žádný muslim ji nezapálil. Je to náboženství míru.
Tvrdit něco jiného
je předsudečná nenávist.
@ dexx, trochu OT
Nejsem si zcela jist - ale byl jste to Vy, s kým jsem si krátce psal o zastupitelské oligarchii?
Já už je nelituju. Chtěli to…
Já už je nelituju.
Chtěli to, tak to mají.
Je demokracie, sami se pro to rozhodli ve volbách.
Já je lituju
Většina lidí to nechtěla. Aby dobře volili, potřebují informace. Ty poskytují sdělovadla. A ta hájí zájmy pár procent, takže informace mezi lidi pouští jen selektivně. Hodně lidí tvrdě pracuje a nemají čas a energii, si ověřovat každou informaci.
Jestliže i v polském katolíkostánu zvítězí konzervativní kandidát na prezidenta o prsa vietnamské puberťačky, díky starším ročníkům voličů, o něčem to svědčí.
Už to dostali pod kontrolu.
A vyšetřují to jako žhářství, protože hořet začalo uvnitř katedrály na třech místech v prostoru kúru s varhanami.
Požár varhany zcela zničil a vážně poničil průčelní vitrážové okno.
Těch varhan je strašná škoda, protože jejich část patřila mezi nejstarší funkční varhanní stroje na světě - budování varhanního tělesa bylo zahájeno v r. 1619.
Taková zajímavost: Bombardováním 16. a 23.9.1943 "američtí spojenci" srovnali se zemí centrum města a těžce poničili jeho zbytek.
1470 mrtvých, 2500 zraněných, 10 000 lidí bez střechy nad hlavou - všechno civilisté.
700 domů bylo zcela zničeno, 3000 se staly neobyvatelnými. Zničena byla i nemocnice "L’Hôtel-Dieu" (ze 60%), zcela zničen sklad cukru místní obchodní komory, v němž bylo uloženo 5000 tun cukru pro civilní účely a přiléhající obchodní ulice. Zasažena byla i katedrála.
Z města byly bombardováním vyhnány dvě třetiny obyvatel.
Když američané 12. června 1944 vstoupili do trosek města, strašně se divili, proč je Francouzi nevítají jako osvoboditele.
Asi blbý počasí nebo tak něco...
Pod kontrolou měli oheň už v devět ráno.
Ale než jsem to dočetl a dopřekládal, tak uteklo pár hodin.
něco k zamyšlení
https://www.youtube.com/watch?v=Xz3fFjg3QUs
něco k zamyšlení
https://www.youtube.com/watch?v=Xz3fFjg3QUs
Oheň v katedrále možná ano.
Ale požár v téměř celé zemi - v žádném případě.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/francie-islam-kniha-media-pariz…
https://echo24.cz/a/S9RNA/temer-cela-francie-je-zasazena-radikalnim-isl…
Teprve se to rozhořívá.
Já myslím že už jsou…
Já myslím že už jsou ztracený.
Francie, Anglie, Belgie, Švédsko, Itálie, Španělsko, Řecko.
Tam už to nepůjde vrátit k něčemu normálnímu.
Možná by mělo naději Německo, ale oni sami nechtějí, tak budou následovat.
My máme ještě šanci - agresivně protestovat, trestat u voleb, nenechat se zastrašit.
Asi máte pravdu.
Zvrátit by to možná šlo, ale to by musel vzít do rukou odvážný vojevůdce. A nikoho takového vládnoucí zrádcovská klika k veslu nepustí.
zajímavější je, že nás to zajímá, ale
na EuroNews Frenš ani ťuk, pro frantíky zřejmě nezajímavé... njn
Le Soir, Le Parisien, Le Monde,
RTL.fr, Ouest-France, 20Minutes, francetvinfo.fr, Le Point, Le Express, Paris Match, France24 - jen namátkou ty hlavní.
Ve Francii patrně není web, který by o tom neinformoval.
Zkuste do vyhledávače zadat dotaz francouzsky - "cathédrale"+"nantes"+"incendie"