Vidíme to stejně

Omlouvám se za delší odmlčení. Byl jsem o víkendu na svatbě mého kamaráda z dětství. Už jsem tu o něm kdysi psal... Vyučený houslař, který se naprostou náhodou a šťastným řízením osudu dostal do rukou uznávaného houslaře českého původu ve Španělsku, který ho doučil, on se potom osamostatnil a dneska ve Španělsku vyrábí špičkové hudební nástroje... samozřejmě jako každého správného umělce světové úrovně ho od hladu dělí tři jídla a zpravidla je dvě jídla pozadu.  

Bral si tu holku z Kolumbie, o které jsem zde již také kdysi psal článek... 

To ještě není všechno. Na svatbě byl i jeho bratr, který naopak ve Švédsku pracuje jako grafik, který vezme od designéra jeho malůvku a převede ji do trojrozměrného počítačového výkresu. V současné době dělá pro Volvo. Přivezl si také holku - takovou vysokou urostlou blonďatou "švédskou kobylu", přesně takovou, jak si švédku představujete. Veterinářka. 

Byl tam také  jejich bratranec - také jsem o něm psal... Ten si vzal rusku a žili několik let v Permu. To je to město daleko za Moskvou, ale přesto je z něj k nám stejně daleko jako na Sibiř. Přivezl ženu i dvě děti. 

Přijel i jejich prastrýc - ten v roce 68 utekl do Bavorska, kde se uchytil jako elektrikář, vzal si němku a dodnes žije nedaleko Augsburgu. 

Přijela i jejich sestřenice toho času pracující jako zdravotní sestra v Drážďanech, předtím v Holandsku a předtím v Itálii. Tato sestřenice má bratra, který pracuje v německu jako klarinetář. 

K tomu tam byla celá řada dávných kamarádů - truhlářů, jaderných techniků, škodováckých inženýrů, krupirérů, lesníků, matfyáků, ajťáků a já Vidlák... 

Proč to tak sáhodolouze píšu.... 

Zkrátka sešli jsme se tam prakticky z celé Evropy a blízkého okolí. U stolů se mluvilo čtyřmi jazyky, překládali jsme si navzájem a povídali jsme dlouho do noci. A hlavně se ukázalo, že kupodivu nikdo z nás nepracuje ve státní správě, nikdo není úředník, nikdo se neživí papírováním a všichni více méně pracujeme rukama či hlavou, ale všichni něco doopravdy vytváříme. 

A světe div se... všichni máme prakticky totožný názor na migraci, zelenou energii, zhoršování bezpečnostní situace a všichni se shodujeme na chmurných mracích na obzorech naší budoucnosti. Nějak bylo jedno, že jeden je zavedený Bavorák v důchodu, druhá zdravotní sestra v bývalé NDR, třetí napůl Rus a čtvrtý v podstatě naturalizovaný Švéd. 

Mezi Vidlákem z jižní moravy a matfyzáckým inženýrem z Permu není zase tak velký rozdíl. Houslař ze Španělska si v hodnocení příčin a následků docela dobře rozuměl s kontrolorem svárů ze Škody JS. 

K půlnoci dojel jeden známý, který je úředníkem na krajském magistrátu v Karlových Varech a v té chvíli bylo po diskusi....

Po víkendovém pokecu si troufám tvrdit: 

1. Lišíme se nikoliv podle národů, ale podle toho, jestli něco dopravdy děláme nebo jen vytváříme papíry a pravidla. A protože neúměrně narostli byrokrati, kteří nic neumějí a nic nevytvářejí, není divu že neúměrně narostl i jejich hlas. Ale funguje to i obráceně... ve chvíli kdy nebudou byrokrati, nebudou se vymýšlet kraviny. A protože nám nefachčenkové z úřadů ženou celou Evropu mílovými kroky k průseru, brzy se mi mé přání splní. 

2. Ukazuje se, že chudý španělský houslař a bohatý bavorský důchodce - elektrikář vidí svět prakticky totožně. Jen každý á jinou škálu možností se  s tím poprat. Dost jsem změnil názor na němce... ty elektroauta a bezjadernou energii chtějí ti blbci v kancelářích, Němec, který něco dělá rukama také přemýšlí a má stejně malou šanci s tím něco dělat jako jihomoravští vidláci. 

3. Ve švédsku se opravdu v Malmo střílí, v Bavorsku se opravdu každý den bodá noži do lidí a v Drážďanech podstatně méně, ale také. Ve Valencii se nikomu nelíbí barcelonské snahy o odtržení, v Itálii Salvini nejspíš vyhraje volby s ústavní většinou, v Rusku Putina podporuje velká většina kromě přebujelé "moskevské kavárny". 

V Plzni je pořád slušné pivo i když už to není co bejvalo, máme i smrkové lesy, které kůrovec nesežere, pořád ještě vyrábíme komponenty pro jaderný průmysl a ti inženýři co stavěli Temelín, ti pořád ještě ve škodovce pracují. Kasína stále obírají důvěřivce, ale mít tam podíl, to je terno. 

Moje víno portského typu je lepší než španělské, ale španělské červené je lepší než to moje.  Bílá vína z moravy jsou světová, ale nejlepší bylo jakési kolumbijské ouzo (prý se dělá tak, že se rozkouše kukuřice, naplive se do nádoby, nechá zkvasit, pak se to vypálí)

Knedlozelovepřo k obědu dostalo stejný počet bodů jako valencijská paela k večeři. 

A já se zase začnu učit anglicky...