Teče mi topení

Letos jsem se pustil do rekonstrukce topení. Máme nová pravidla pro provoz kotlů na tuhá paliva a já si o kotlíkových dotacích myslím své. Nicméně zákony je nutné dodržovat alespoň trochu a tak jsem si letos koupil kotel na uhlí ve třetí emisní třídě. Budou se vyrábět jen do konce letošního roku. pak už jen čtvrtá a pátá třída. Od roku 2022 se nebudousmět provozovat kotle první a druhé třídy, tož jsem připraven. 

Navíc třetí emisní třída je poslední normální ruční kotel, kde normálně zatopíte, normálně nasypete putnu uhlí a pokud topíte správným způsobem, tak to skoro nekouří. Kromě toho kupuji zásadně jen černé uhlí, koks nebo antracit. Mimochodem třetí emisní třída se od té druhé liší jednou litinovou destičkou, která je vložena mezi články výměníku. Miluju české hlavičky - zřejmě to postačilo ve zkušebně, by to prošlo, ale jinak je to stejná blbost jako celý zákon o emisích. Pochybuju, že by se k věci podobně postavil třeba Němec. 

Takže kotel jsem měl a letos přes prázdniny jsem předělával doma záchody. Byla tam poslední stará topná stoupačka v baráku, předělalo se to na měď a kupodivu mi po skončení vší práce vyzbyl ještě slušný balík peněz. To se mi nestává úplně často a tak jsem se rozhodl, že kotel rovnou nainstaluji a udělám páteřní rozvod topení po sklepě ke stoupačkám a vlastně celou rekonstrukci topení kompletně dokončím.  

To víte, jsem na tu soběstačnost, chci mít doma uděláno všechno jednoduše a tak mám topení na samotížný rozvod. Nepotřebuji žádná čerpadla, výpadek proudu pro mě nic neznamená, jen musím mít poněkud tlustší roury. A tak jsem rozvod u kotle dělal ve dvoucoulových nerezových trubkách a zbytek pak v měděných trubkách průměr 42 mm. Nerez jsem spojoval závitově, trubky pájením.

Nikdy jsem sám s takovými průměry nepracoval. Jen jsem to hodněkrát viděl a sám jsem dělal s menšími průměry. Ale jsem muž činu,jen tak něco mě nerozhází a pustil jsem se do toho. Dalo mi to zabrat, ale dodělal jsem to a přišel den nového napuštění systému a vyzkoušení.

Hned mi teklo první šroubení. Ještě jsem neměl napuštěný ani kotel a už to teklo. První oprava. Pak tekl další spoj a pak další a další. Nakonec se ukázalo, že i ta pájená měď není udělaná pořádně a taky to teklo. Po nějaké době jsem přišel na to proč... velká měděná trubka stíhá odvádět teplo a cín se nedostatečně vcucne.  Chce to dva hořáky. Udělal jsem to. Ale stejně to teklo. Pak se ukázalo, že cín se musí přidávat i když už dole vytéká ven, protože trubka je velká a prostě se musí přidávat víc. Znovu oprava. 

Pak už to konečně bylo dobré. Po asi patnáctém napuštění a vypuštění systému to přestalo kapat. Zatopil jsem a hele, zase mi začala voda protékat závitovými spoji. Jen maličko. Ale kape. To už jsem nevydržel a zavolal odborníky. Přijel chlap, ledabyle na to koukl a povídá: "Vy jste musel přepájet ten měděný rozvod že? No jo, to se musí velkým hořákem a přidávat hodně cínu. A zavity jste těsnil nějakým moderním sajrajtem že? Použil jste na těsnění teflonovou pastu a ne šňůru. To víte, pasta je dobrá v malých průměrech, ale tyto velké závity se teplem roztahují víc než malé a ta pasta to prostě neutěsní. Tady to chce konopí natřené fermeží."

A bylo vymalováno. Příští týden to snad vypustíme naposled, chlap přiveze dva kolegy a dají to celé do pořádku. Ani to nebude moc drahé. Když přijde odborník, je to hned. A já jsem zase o něco chytřejší. Zkušenost je to, co dostanete chvíli poté, co jste to potřebovali.

Když jsem to dělal a pak opravoval, to jsem se něco nasakroval, byl jsem naštvaný a pak zase odhodlaný to zvládnout, dal jsem do toho všechno, každá kapka vody na spoji mě nabudila, dělal jsem u toho dlouho do noci, prosil jsem Všemohoucího, aby shlédl na moje odhodlání a nadšení.... a kdepak všechno marné. Draze nabyté zkušenosti, které jsem si mohl za pár korun koupit... 

Uvědomil jsem si jednu věc... míváme běžně pocit, že když se o něco nasadíme, dáme do toho všechno, jsme nadšení a odhodlaní, že máme právo na úspěch... Ale je to omyl. Musí se to taky umět... Platí to pro politiku stejně jako jakoukoliv ideu. Je jedno jestli děláte topení, budujete beztřídní společnost, chcete mít velkou firmu, snažíte se o ekologii a nebo Hate free. Nestačí svaté nadšení, nestačí dlouhý čas plný dřiny, nestačí odhodlání, ba nestačí ani modlitby. Musí se to umět. Pak totiž přijde někdo a udělá to levou zadní, protože v tom umí chodit a už to někdy obdobně dělal. Pokud začínáte s něčím novým, to až ty neúspěchy vám dají zkušenosti a až pak po mnoha a mnoha nezdarech se teprve něco podaří. Vlastně jediné, co se do věci dá vložit, je trpělivost. Až dlouho po ní přijde zkušenost a pak teprve úspěch.