Rozdíl mezi hospodářem a blbečkem

Trochu off mísu:
http://casopisargument.cz/2019/02/12/surkov-putinuv-stat-ma-velkou-budo…

Tady nejde o to, zda souhlasit či nesouhlasit!
Tady jde o to, vzít na vědomí poněkud fanfaronskýa vědomě provokativní pokus alternativní variantu pojetí státu.

Pochopitelně stejně nepřenosnou k nám jako tu naši k nim!
Tím "naši" mám na mysli nebožku evropskou demokracii, nikoli zombizovanou současnou tragikomickou parodickou ohnilotinu, která má s evropslou demokracií z doby ještě před cca přelomem šedesátých a sedmdesátých let společnou akorát vinětu na lahvi.

Osobně mám největší problém s používaným slovním spojením "boj proti globálnímu oteplování". Je to vrchol ledovce mediání manipulace, postavené na cinknutých údajích o vlivu člověka na vývoj klimatu. Ve skutečnosti se nalézáme zřejmě blízko u vrcholu přirozeného a člověkem neovlivnitelného klimatického cyklu. Tomu se dá pouze přizpůsobit, s tím se nedá bojovat. kdo se o to snaží a nebo to hlásá je....
Z polopravd a lží a překroucením faktů se vytvořili mediální pojmy, na který se navěšují další nesmysle podporované zaplacenými a poblbanými aktivisty.

Synonymem boje proti globálnímu oteplování je boj proti větrným mlýnům.

Z článku vyplývá, že vidláci jsou ti prý dobří a třeba terorizující ekoblbeček tím špatným. Naskýtá se však úhel pohledu, ve kterém zlý blbeček není tím dobrým, ale tím mnohem silnějším než vidláci. Jaktože vidláci – ač jsou v jasné přesile – nedokážou udělat nic s jedním blbečkem? Asi proto, že se od toho blbečka v podstatě asi nějak zásadně neliší. Jak jinak vysvětlit, že jeden blbeček se svým „ne!“ zabrání mnohem početnější kohortě vidláků vybudovat si třeba rybník? V takovém případě se jeden blbeček jeví jako kurevsky schopnej silňák a sorta vidláků jako stádo debilních ovcí v němž všichni strachy serou před nadřazeným čoklem.

Nedávno jsem byl u sousedů když se jim narodili jehňata – dvojčata. Sousedi se jali přemístit jehňata i s matkou do stáje, aby je třeba beran nezabil. Když jsem s nima šel do výběhu, tak za náma šly ovce, celá ta jejich grupa. Vesničáci vědívají, že beran je někdy kurva a jak se k němu člověk otočí zády, tak mu ta bílá mrcha někdy vrazí pořádně do zad. To mi problesklo hlavou při chůzi přes dvorek a tak jsem se otočil kde že ty blbý ovce sou. A co se nestalo, ta veletupě působící zvířata z mě neznámého důvodu udělala těsnou rojnici a doklusávala za náma v jedné řadě. Fakt šlo asi šest ovcí těsne vedle sebe (nikoliv za sebou) a jak byly rozeběhnutý, působilo to dost drsně – kdyby se rozběhli na nás, tak by nám nezbylo nic jinýho než zdrhnout, jinak by nás asi slušně převálcovali. Jenže jsou to ovce, stačilo že jsem se otočil a zkoukl je a hnedle bylo po nějakym pocitu „stádní síly“, stačilo kdybych se rozešel proti nim a rozprchli by se do stran včetně berana.

A takhle je to asi prostě s pokrytcema, jak se srotí do jakéhosi stáda, tak si připadají silní, dělají mezi sebou že jsou si vzájemně strašně velkými a skvělými kámoši, ale když se objeví predátor, tak proti němu neudělá nikdo z nich vůbec nic → a každej bude spolíhat na to, že si snad predátor vybere klidně jejich nejbližšího kámoše než je samé. Pak se to obéká žalem a tím, že prej (vlastně obětovanej) kámoš měl strašnou smůlu.
Když se k ovečkám vydá na snídani třeba medvěd, tak ty debilové se třeba ušlapou jen aby se schovali někam za jiný ovce a medvěd sežral třeba jejich starou nebo děcko nebo kamaráda, ale hlavně aby to zrovna voni přežili.

Kdyby se proti hladovýmu medvědovi srotilo celý stádo a šlo do něj hlava nehlava, tak by medvěd neměl šanci, to stádo by ho po chvíli třeba ušlapalo nebo utrkalo. Jenže on by stačil jistojistě zabít první ovci, možná i druhou nebo jí šeredně zranit a ještě asi i třetí. A v tom stádě není nikdo, kdo by proti tomu medvědovi vyrazil v tý první lajně. Všichni by to opět chtěli po jinejch, aby zrovna ti jiní byli těmi prvními na ráně, ale nikdo tím prvním v reálu nebude.

To samý když stádo ovcí hlídá ovčáckej pes, proti tomu taky žádná ovce nejde. A nevím jaká je statistika pro počet čoklů na počet ovcí, jestli čokl (s pocitem síly či namlácení od bačy) zvládne ovládat třeba 150 ovcí. Když jich bude ještě víc, tak se při zásahu čokla ty ovce při úprku rozdělí v podstatě na dvě stáda, ale to jedno ten čokl zase udrží. A neudělají s ním ovce nic, i když by ho byly schopný třeba ušlapat → byť by to ale zase ta první nebo dvě tři šeredně odsrali.

Takže vidláci jsou v případě střetu třeba se zmiňovaným ekoblbečkem asi stejní zbabělci jako ovce ve stádu, nejraději by asi aby se našel někdo kdo je terorizujícího blbečka/silňáka zbaví, ale nikdo z nich to nedokáže, páč hrozí, že by to zrovna on nějak odsral.

Všelijací stádysti si často stěžují, jací jsou jejich nadřízení (či dokonce zvolení/vyvolení) prý pokrytci, ale nevidím rozdíl mezi pokrytectvím hlídacího čokla či „báječného“ hospodáře kterej si ovci dá k obědu, a pokrytectvím ovce, která se přes proklamované přátelství schová v případě průserou klidně za svýho nejlepšího kámoše a bude si přát, aby to odsral ten nejlepší kámoš místo ní. Toť asi prostě stádní zákon.

----------------------------

Líbí se mi třeba, jak Vidlák popisuje své kutění svých všelijakých bastlů (krédo Čecha: jde-li to, tak bastl nade všecko!). To třeba soused si udělal malej jeřáb z lešenářskejch trubek za traktor, připne to vzadu na traktor a hydraulika (spodní ramena) mu to přes páku krásně zvedá → trojnožku při porážce vepře neviděl už roky, taky na tom úspěšně taháme třeba májku. Strejc si udělal něco podobnýho, akorát jako tesař na to použil trám. Funguje to oběma, ale soused se nebojí na tom zvednout klidně tunu :-).

Nicméně naskýtá se taková otázka kterou zmínil Targus – jak sám přiznal – ve svý oproti realitě všelijak pozměněný povídce, čili tedy v povídce alá fejkňůs, dezinformace a zdramatyčnění netolik dramatického (myslím to ve srandě Targusi :-), povídka fakt dobrá, ale na hovno je, že člověk z toho tu pravdu a vymyšlenost fakt nepozná, čili v podstatě ne nepodobné fejkňůs a dezinformaci).
Tedy otázka zmaru a pocitu promarněnosti a zbytečnosti atd. z toho, že není nikdo, kdo by vyvinuté a vybudované bastly převzal a pokračoval v nich.

A tedy co by se mohlo stát za pár let Vidlákovi? Děcka by mohla zdrhnout či některá zemřít a Vidlák by na stará kolena mohl zůstat sám obklopen svými bastly topíce se ve stesku, marnosti a bolesti, že není nikdo, kdo by v době keplové měl o staré zájem a chtěl v tom pokračovat. A s pocitem promarněnosti a bolesti se odebírat na onen svět.
Nebo by ještě před tím mohl klidně zdědkovatět a začít nenávidět své bližní, že to po něm nechtí převzít a chovat se k nim hnusně dědkovatě – jedovatě nadávat a nenávidět.

----------------------------

Mnozí razí tezi, že minulost prý vytvořila přítomnost či ovlivňuje budoucnost. Co z minulosti však vytvořilo to, co se děje dnes či bude dít ještě později, jaký vliv měla třeba bitva u Moháče na barvu nejnovějšího modelu z mladoboleslavské automobilky? Nebo jaký vliv měl třeba druhý sjezd KSČ na rozmístění ikonek na ploše keplu Milouše Zemanů, současného Bimbíka z Hrádečku? Pakliže by vše souviselo se vším, nějaký vliv by to mít muselo. Pakliže souvisí jen něco s něčím, tak co konkrétně a kdy a kde zapříčinilo třeba to, že neuronová síť Gůgl translátoru zase pokroutila nějaký český překlad při hledání podkladů pro genderové vyznání o prospěchu růžových trenek na vykrmenost kočky domácí vlastněné homosexuálním párečkem?
Kdepak, říkám jednoznačně → minulost která nebaví tahaná do přítomnosti i budoucnosti je projevem nemocných bytostí, bytostí, jež si za svůj život zvolili jasnou chorobu.

----------------------------

CHOROBA ZVANÁ ZISK!!!
Jsou dva druhy lidí, lakomci a pohodáři. Pohodář je rád když může dělat to, co ho baví, a navíc se snaží lecos chápat, tedy hlavně to, co se ho nějak týká. Lakomec ať dělá co dělá, dělá to z jediného důvodu a ten se jmenuje ZISK. Ať lakomec dělá co dělá, je to vždy s pocitem, že tím něco lepšího získává. A nehodlá se s tím co získá nijak dělit, leda vykšeftovat za něco co pro něj představuje ještě větší zisk.

Možná v každém lidském společenství a době by se našli tací, kteří to co dělají dělají proto, že je to zkrátka baví → a nejsou pak zklamáni z toho, že to třeba nikdo nepřevezme nebo v tom nepokračuje, oni si prostě prožili své a jsou za to rádi. Kdežto lakomci pořád chtějí získávat a je jim jedno, jakými způsoby to získají. Ti chytřejší či surovější z nich, než aby dřeli (jako ti zbabělí), tak ukradnou nebo si to nějak vyintrikují. Pro zisk nemá se přeci nikterak lkáti!

----------------------------

Někteří následníci po nás asi budou muset řešit sucho či nedostatek vody, ale bude to snad díky tomu, že jejich předkové byli nenažraní a v rámci svého sobeckého získávání zplumdrovali z planety tolik, že to odsrali i další generace? Nebo se ti potomci dočkají pouze realizace toho, že jsou sami ještě lakomější a ziskuchtivější než jejich předkové a tudíž se jim dostane ještě míň? Já si myslím, že to druhé.

Kdyby se ti, co se ve středověku bili za doktrínu království či feudálu či církve, ocitli v době ne dnes, ale ještě o něco let dále, kolik z nich by se asi tak chytlo za hlavu a rezignovaně prohlásilo pro jaký nesmysly se to tenkrát vlastně rvali? Však co bude řešeno za pár let? Témata, o kterých se to, co je nyní domektáváno o středověké či novověké minulosti, jeví již nyní mnohdy jako naprosto nezáživné a nudné (a defakto stále stejné) povídačky z pečovateláku asi už alzhajmriků. Mnohdy je v tom typická hymna starců: že to minulé prý bylo skvělé a fungující až ideálně, a to mladé je prý svinstvo co se v tom a s tím odmítá dál dřít.

Silná témata budoucnosti jsou možná např.: Jak napravit přestřižený/poslepovaný/přešmodrchaný genom a zabránit či alespoň zbrzdit např. nekrotickou degeneraci? Jak rozpoznat chybu z neuronové sítě při vzorkování v počtu sto miliónů až desítky miliard operací; jak to udělat při počtu operací v řádu desítek až stovek kvadriliónů; či jak to udělat při počtech operací v řádu pentaliónů a více? Jak zastavit „průniky realit“ při nadměrném užití 3D brýlí či 3D projekcí? A jak poznat, kdy a u koho jde již o nadměrné používání 3D volovin či se to k nadměrnosti blíží? Jak zastavit „psychózy“ při stimulaci mozkových vln pro panoramatické vnímání zorného pole? Jak se zbavit revoltujícího stáda když ve městě padne rozvod některé sítě pro celé čtvrtě a zachovat přitom nějaké potřebné produkty? Ale samozřejmě o něco dřív to bude asi v „pozitivních“ variantách :-) → bylo nalezeno řešení pro degénský genom; neuronová síť již půjde snadno opravit; atd. + atbd. (a tak blbě dále.) Co za nepochopitelné a sotva-něco-předchozího-připomínající mazmeky, krumply a harampáky k těmto tématům potřebné "doba" vytvoří, to se jistě nemá cenu snažit představovat :-).

Budoucnost o pár let později bude jistě mnohem „silnější“ než jakou jsou si dnes vidláci či blbečci jsou schopní vůbec nějak představit. Všelijaké změny zřejmě přijdou tak rychle, že nějaké individuální vidláctví či čoklovství nebude dávat absolutně žádný smysl a bude zůstávat jen pachuť enormní méněcennosti a zbytečnosti – a o tom, co a jak vlastně vytváří ty rádobyudivující zázraky a jevy, které vidláka či blbečka zdaleka přesahují, nebude pořádně vědět nikdo z vidláků ani blbečků. Řekl bych, že události nebudou pobírány už vůbec a ze starého světa, který se tak rád vydával za převeliký, předůležitý a přemoudrý, nezbyde v paměti člověka vůbec, vůbec nic.

A řekl bych, že jestli o tom někdo bude něco skutečně vědět, nebude mít ani smítko důvodu pro to, aby to jakkoliv vidlákům či blbečkům sděloval, přeci jen posledním poslem lidstvu byl prorok Mohamed a jiní zvěstovatelé „zaručeností lidstvu“ nejsou.

----------------------------

Čas na trochu „citátů“ :-).

***„Dětství si budoucnost představuje stejnou jako přítomnost. Mládí si budoucnost představuje podobnou, ale vylepšenou o rozvinutější schopnosti a bez takové dřiny. Střední věk by leckdy chtěl – třeba zrovna pod tíhou marnosti a nesmyslnosti a debilit – budoucnost snad i úplně jinou než co zná. Rané stáří by chtělo, aby to bylo zase jako v mládí. A pozdní stáří by chtělo, aby to bylo jako v dětství.“***
Jestliže to s „představami o budoucnosti“ takto v čase fachá, co s tím chce kdo udělat? Nezmění jednoznačnost dětství, nezmění nadšení mládí, nezmění mnohkou bezmoc střední, nezmění nostalgii stáří, a nezmění zářivost odcházejících (když nějaká teda je a nenastoupí dřív již reálem osvědčené plínky a demence).

***„Pravidla si vytváří ti, kteří dostali přes držku a na základě těch svých pravidel, které sami nedodržují nebo beztak budou donuceni je porušit, si nevyrovnaní poraženci chtějí připadat lepší. Když se v tom kovou déle, připadají si i neporazitelní … teda až do doby, než znovu dostanou přes držku. Pak se budou snažit vytvořit pravidla ještě tvrdší a ještě víc nenávistnější. A pak zase …“***

***„Nech systém tupci, nech systém chytráku, skutečně vtipné to nemá nikdo z nich“.***

----------------------------

ZISK alá VÍC alá MNOŽSTVÍ
Jistě již nastala doba, kdy platí: „Nevemeš darmo do držky své jméno Hospodina Boha svého“ (alá 5.M.5,11). Jsou jistě již tací (a jistě jich je množství – alá Mark.5,9), kteří i kdyby sebevíce chtěli, nemohou se na Boha obrátit a promluvit, neb by to beztak bylo z jejich strany daremné braní si Hospodina do tlamy své. Ale stádo špinavců s nima kolektivní sebevraždu spáchat může (alá pokračování v tom Mark. – Bible Svatá „kralická“ 1613).

Pokud není někdo zadobře s Bohem, tak se asi nikde jinde než jako otrok ve stádu či otročící stádní čokl (to dle projevování agrese) realizovat nemůže (+ asi jako bonus stahování do toho i jiných). Takže pak asi pořád dokola – jednou čokl, jednou ovce, jednou kost pro čokla, jednou seno pro ovci, jednou hospodář, jednou zákazník, jednou vychytralec, jednou debil … asi zrovna dle času a příhody, nebo možná dle zrovna nejintenzivnějšího dojmu za kterým je se v rámci představovaného zisku „momentálně“ hnáno → avšak zřejmě s jedním společným jmenovatelem, nakonec trpící a beze smyslu.
(krom zmiňovaného Tórického či Evangelijního třeba Korán 21:98)

P.S. Dokydánoť jesti :-)!

komplex.

Vidláku,
článek se mi moc líbí.
Nádherná ukázka rozdílu mezi ekologickým myšlením a bezbřeze pitomým ekologickým aktivizmem oné milky.
****
Co se týče vlivu lidské činnosti na změny klimatu...

Rozhodně bych to neviděl tak černobíle.

Osobně považuji za prokázaný vliv činnosti člověka na klimatické změny, včetně vlivu skleníkových plynů - CO2 i metanu.
Krutě se podceňuje další "skleníkový plyn" - vodní pára.
"Rozhození" atmosférického proudění způsobuje jak sucha, tak záplavy, jak extrémní vedra, tak extrémní mrazy.
Dále synergické působení několika vlivů, kladná zpětná vazba, ovlivnění oceánského proudění salinitou moře (třeba vlivem tání ledovců) i jeho znečištěním...
Prostě těch vlivů je moc, některé jsou způsobené třeba aktivitou Slunce, ale rozhodně bych negativní vliv člověka nezpochybňoval.

Za mimořádně nešťastný považuji zjednodušující a matoucí název "globální oteplování"

Než nasednout na mulu
při útěku z Kábulu
tak to radši na osla
a převlíct se za posla.
Za poslíčka s makovicí
bo prý bývá tma pod svící;
černé fousy bílý turban
pod maskou je Honza Urban
z generálního štábu.
“Vezmu to přes kábu”
hlásí v městské bráně;
už stoupá do stráně
Vysokého Hindukúše
a modlí se suše:
Chvála pánu bohu
že ještě žít mohu.

Na začátku bylo vejce.
Potom přišla slepice?
Nebylo však Boha strejce?
Propadl jsem panice.
Pověz mi to, Bože Karle,
čí to bylo varle?
Nebo bylo Kolumbusa,
toho co plul až do USA?
Tak v tomhle je zmatek
jako v svátku matek
nebo v svátku Valentýna
či v příběhu Rin Tin Tina.