Podělali se

ako Brno.

Mi napadlo skor ze super duper bude si zalozit pobocku firmy v UA alebo v RU.
Logish - kupit si tam firmene afticko.
A vyrazit z pobocky do centraly a zdrzat sa tu nejaky ten rok :D :D :D

Jediné auto, které jsem si kupoval za své, bylo to první, Škoda 1000 MB. Dodnes na ně se slzou v oku vzpomínám. Koupil jsem tisícovku od opilce, který ji měl několik let kvůli zákazu řízení v garáži na špalkách. Jediné, co mi na ní vadilo, byl ten jednookruháč na brzdy, takže každých 5000 km počůraná nějaká pneu od brzdové kapaliny. Ale, když o tom člověk věděl, dalo se jezdit i na ruční brzdu.
Potom jsem měl už jenom auta služební, taky škodovky, protože jsem ročně najezdil kolem 60.000. Poté co mne přestalo bavit pracovat, jsem dal na radu jedné emerické poradkyně, že největším nebezpečím pro důchodce jsou: dobré auto, pohodlné kanape, širokoúhlá televize a dobrá kuchařka a postupuju podle info Veľkého Bociana, že má od trenéra z gymu za úkol denně našlapat 14.000 kroků. Zkuste to, není to sranda, zvlášť v pozdějším věku.
Když jsem navíc zjistil, že s tarifem od Veľkého Bociana mne 1 km na dráze, nebo autobusem přijde cca na 0,70 Kč, a po sedmdesátce je MHD v Praze zdarma, bylo jasné, že auto je zbytečná hromada polisovaného budoucího šrotu. Tak žádné nevlastním a pokud je náhodou (tak 1x za Q) potřebuji, půjčím si je od mlaďochů, kteří mají dvě. Moje Tlapka navíc skvěle ovládá net a všechno těžší (brambory, cibule, třešně, jahody, Odkolkův pecen) objednává ve větších množstvích internetem přímo od Vidláků s dovážkou až k nám před barák.
Fakt nevím, k čemu je dobré vlastnit auto, pokud nepodnikám

Existuje automobilka, která má zakázek dost.
Tatra Kopřivnice.

Le Figaro: Jen potíže? Francii čeká apokalypsa!

Po návratu k obchodní aktivity na podzim nečekají Francii „potíže“, jak varoval prezident Macron, ale skutečná apokalypsa, uvedl publicista Le Figaro Marc Landré.
Ilustrační foto
6. července 2020 - 04:20

Jak novinář poznamenal, k tomu, abychom to pochopili, stačí do konce roku prozkoumat prognózy snižování ekonomiky a růstu nezaměstnanosti v zemi. Kromě toho je riziko sociálního výbuchu v pozadí krize větší než kdy jindy, je si autor jistý.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu 14. a minulý pátek již upozornil, že návrat k podnikání po letních prázdninách bude obtížný kvůli globálnímu ekonomickému zpomalení během pandemie, a že je nutné se připravit na vlnu propouštění a bankrotů, připomněl komentátor Le Figaro Marc Landré.

Podle autora článku, při použití Macronem slova „obtížný“ pro letošní rok je v nejlepším případě eufemismus, protože podle všech odborníků zemi čeká skutečně apokalyptický scénář. Jak novinář zdůraznil, si většina Francouzů, do dnešního dne ušetřena důsledky zdravotní krize, dosud si to neuvědomila, ale horizont před nimi není, než ten nejčernější.

Figaro: Krize Francie – vláda odtržená od reality!

Pro posouzení rozsahu budoucí krize stačí uvést prognózy ohledně všech hlavních makroekonomických ukazatelů: Snížení HDP bude nejméně 11%, rozpočtový schodek do konce roku překročí 250 miliard eur, což je 5krát více, než se očekávalo před krizí, vládní výdaje vzrostou nejméně o 460 miliard eur."
------
Druhá nejmocnější země evropy, jaderná velmoc...

Ale nevlastní kolonii Bémendundméren, do které může v případě potřeby nahnat pár set tisíc nejagresivnějších importovaných gaunerů a pověřit je pacifikací dosavadního obyvatelstva.

Ve VW chybí chlap, posledním byl Piëch a ve škodovce Vahland. Ten po zbytečně poseroutsky přiznaném Dieselgatu z VW utekl. Teď už tam jsou skoro všude nalezlí jen šmudlové, kteří za prachy udělají cokoliv. Nový management je složený zvláště z absolventů všech možných pofiderních oborů, genderově silně postižených, bez jakékoliv morálky a bez vize. Touží pouze po vlastním prospěchu, takoví influenceři, youtubeři, makajcí pouze na sobě a prachy jim nesmrdí ať si je vydělají jakkoliv. Ten starý základ odborníků, který tam ještě zůstal a firmu vlastně táhne, to má den ode dne těžší. Bezohledné útoky nových manadementů nelze snášet do nekonečna. To vlastně není obraz jen VW a škodovky, takto to vypadá ve všech větších firmách, nadnárodní v tomto vedou jsou takovým vzorem a implementuje tyto zvyky do společnosti. Projevilo se to v úřadech, v politice, v Bruseli, v "civilizovaném" světě... Prostě jsme, my obyčejní, totálně v prdeli.

MUDr. Ivan David
2 hod ·

Kdo si mastí kapsy na úkor spotřebitelů i zemědělců?

Během pandemie COVID-19 vzrostly spotřebitelské ceny masa až o 30%. U hovězího je nejlevnější ořez na guláš s cenami od 150 Kč/kg. Přední začíná na cenách od 175 kč/kg a nejlevnější zadní je za 200 Kč/kg. Zemědělci však nejsou těmi, kdo na růstu spotřebitelských cen vydělává. Naopak chovatelům skotu klesly během pandemie výkupní ceny, které jim platí jatka ,až na 30,70 Kč/kg u krav, a na 55,71 Kč/kg u telat.

Zpracovatelé a zejména obchodní řetězce na obchodu s masem nyní vydělávají více než 300%. Maso je prodáváno spotřebitelům za TROJNÁSOBEK. To je výsledek budování kapitalismu podle požadavků na hospodářskou soutěž dle práva EU. Za 1. Československé republiky přitom byla marže větší než 30% považována podle tehdejších zákonů za nelegální „šmelinu“. Předválečnou republiku rozhodně nikdo nemůže označit za komunistickou nebo socialistickou zemi. Kdepak asi udělali chybu páni z Bruselu, kteří českým vládám diktovali podmínky ekonomické transformace?

Prvovýrobci masných plemen skotu a drůbeže řadu let trpí přebytkem masa na trhu, který je způsoben povolováním dalších a dalších bezcelních dovozů ze třetích zemí. Před rokem 1994 – tedy před podpisem dohody o Světové obchodní organizaci (WTO) - bylo Evropské společenství (ES -později EU-15) vývozcem hovězího i kuřecího. Stejně jako vepřového, zeleniny nebo ovoce. Polovina vývozů z ES mířila do východní Evropy. Tehdy měla ES vývozní dotace, které byly později přejmenovány a nadále umožňují vyvážet dotované potraviny ze západoevropských zemí nejen do východních zemí.

Dohoda o WTO sama o sobě otevřela trh pro dovozy o tzv. minimální bezcelní kvóty v objemu cca 7 až 10% roční spotřeby. Na ni však navázaly další dohody o liberalizaci obchodu se zeměmi mimo EU. Kvůli nim je dnes EU čistým dovozcem potravin. Do EU jako celku jsou dnes dováženy hovězí a kuřecí v objemu 20 až 25% roční spotřeby. Což je trojnásobný růst oproti roku 1993. Současně jsou však z EU hovězí i kuřecí vyváženy v rozsahu 10 až 13% roční spotřeby. A to ještě statistiky v tunách i v eurech v tomto případě dost zkresluje vstup nových zemí z Východu v roce 2004. Do EU tak vstoupily země jako ČR, které jsou po celou dobu „budování kapitalismu“ čistými dovozci a nyní je to v kolonce „obchod uvnitř EU“. Výjimku tvoří pouze Polsko, které rady z Bruselu odmítlo a dnes je čistým vývozcem. Poláci vyváží ve velkém i do ČR.

Do takto nestabilní situace na trhu celého skotu a živých kuřat přišla pandemie COVID-19, která způsobila pokles odběru zvířat od chovatelů. Na velkých jatkách byl omezen provoz, některé zpracovatelské závody byly zavřeny úplně. Z části kvůli nedostatku obalů dovážených z Číny z části kvůli sanitárním opatřením. Chovatelé u masného skotu i kuřat se kvůli sníženým odběrům dostali do problémů. Musí zvířata déle krmit, ale dostávají za maso méně než před tím. Současně však kvůli menšímu objemu masa na pultech rostly spotřebitelské ceny masa.

Dnes budeme na zemědělském výboru Evropského parlamentu projednávat nedostatečnou pomoc EU zemědělcům, kteří jsou důsledky pandemie COVID-19 těžce poškozeni. Komise vypsala jako intervenční opatření dotaci na soukromé skladování chlazeného masa na dobu 90 dnů. Zvláštní je, že za této situace nepřistoupila k omezení dovozů. „Řešení“, s nímž přišla Komise je účinné podobně, jako když nemocnému AIDS lékař podá Aspirin.

Velký problém je i to, že vnitrostátní zákony o regulaci cen byly kvůli vstupu do EU „osekány“ v zájmu údajné „hospodářské soutěže“. Český zákon o cenách, který kdysi umožňoval ceny regulovat, po harmonizaci s právem EU prakticky znemožňuje státní zásah např. ve formě moratoria na zvyšování cen během pandemie. Za 1. ČS republiky to možné bylo. Jenže tehdy nebyla EU.

ale než budu citovat, podotknu, že i staří Tuzemci měli na věc podobný názor.
Volný, až svévolný výcuc z Tao-Te-Ťingu, verše 63 a 64 (překlad Jiřího Navrátila):
---
Zabývá se těžkým, dokud je ještě lehké.
Zabývá se velkým, dokud je ještě malé.
Všechno těžké pod nebem počíná stále jako lehké.
Všechno velké pod nebem počíná stále jako malé.
Proto tedy povolaný:
nedělá nikdy nic velkého,
proto dokonává své velké dílo.
Kdo lehko svoluje, vzbuzuje málo důvěry.
Kdo bere mnohé na lehkou váhu,
má mnoho těžkostí.
Proto tedy povolaný:
nebere nic na lehkou váhu,
proto je prost všech těžkostí.
...
Co je ještě v klidu,
dá se lehko uchopit.
Co tu ještě není,
o tom se dají lehko snovat plány.
Co je ještě útlé,
dá se lehko zlomit.
Co je ještě nepatrné,
dá se lehko rozptýlit.
Musíme působit na to, co tu ještě není.
Musíme dávat do pořádku to,
co ještě není zmateno.
Strom o objemu dvou sáhů
vyrůstá ze stébélka tenkého jako vlásek.
Věž o devíti patrech vyrůstá z hromádky země.
...
Dbej konce stejně jako počátku,
a nebude zkažených věcí.
---
Starý mistr hovoří květnatě a dosti obecně; staří tuzemci se s tím nesrali, řkouce:

Ohýbaj mňa, mamko, dokáď su já Janko.
Až já budu Jano, neohneš mňa, mamo.

Takto popsaný vztah se primárně obrací ke vztahu rodičů a dětí, ale v hlubších vrstvách nese stejné poselství, jako ony verše z Tao-Te-Ťingu: působit na to, co tu ještě není. Kluci ve VW, dokud mohli velet politikům (...skákej!), podcenili je a dali jim vyrůst přespříliš a do směru, který se teď obrací proti nim, fyzika-nefyzika. Teď, místo aby měli průmyslníci politiky již naohýbané (jako třeba Michael Thonet své bukové špalíky a tyčky) do vzájemně kompatibilních tvarů, sami se musí ohýbat do forem vpravdě bizarních.

Naštěstí ovšem nic neroste do nebe, dokonce ani zpupnost politiků ne. Řešení a východisko z krize opět naznačuje Tao-Te-Ťing; kdo chce, může ho tam najít. Ale čtou politici Starého mistra? - řečnická otázka.