Myslím toho pána, co dělá zástupce Šabatové....
Napsal před pár dny článek na PL, už ani nevím o čem, ale vím, že tam napsal větičku něco jako, že nechápe tu psychopatickou nenávist k Havlovi u některých.
Přijde mi velice zvláštní, že to jde radši napsat do novin, rovnou ty lidi označí za psychopaty, než aby se jich prostě šel zeptat.
Když já dumám, proč někteří lidé Havla až nekriticky obdivují, nacházím plno důvodů a všechny se dají rozdělit jen do dvou skupin.
1. Osobní zájem
2. Nedostatek informací
Není to nic komplikovaného k objevení. Ad 1. jde o vše od pouhé snahy zapadnout do skupiny; přes vědomí, že jinak letíte z práce; celá škála od vědomého po podvědomé chápání, že vaše osobní privilegia stojí a padají s režimem; snahu být na straně silnějších, mocnějších, bohatších; snahu se symbolicky vykoupit za spáchané podvody a zlodějiny nákupama různých laviček, výrobou srdíček, lepením zrcátek; až po přímou spoluvinu s Havlem a výrobou a udržováním jeho kultu z přímo zištných důvodů, pro různé granty a dotace.
Ad 2. Taky kde co, od cizinců, co neví nic o České republice, jen Havla někde potkali, ožrali se s ním a je to pro ně setkání s přátelskou celebritou; přes ty cizince, co přijedou, přečtou či zaplatěj si průvodce a berou za bernou minci, co se tam píše; dětičky a studentíci s vymytejma hlavama; lidi, co se nikdy o nic nezajímají a pamatují si jen to nejpovrchnější atd, atd.
V opačném směru nemůže být pro pana Křečka nijak náročné zjistit, co někomu na Havlovi vadit může. Když nic jiného, tak si může sednout k počítači a otvírat si diskuse pod články, stačí už jen na novinkách.cz. Vedle si otevře google a může začít ověřovat.
Jak dlouho tak může někomu trvat zjistit třeba, že Václav Havel podporoval třeba humanitární bombardování? 10 sekund? Je to už skoro 20 let, ale tohle nikdo tehdy dospělej nemohl přehlídnout. On to hájil naplno v TV a pak se to ještě rozepisovalo všude v médiích.
Jestli máme humanitární bombardování, tak co humanitární znásilňování, humanitární mučení a humanitární genocída? Kdyby žil doktor Mengele, tak by nám třeba vysvětlil, že jeho sadistické pokusy na vězních byli v podstatě jen humanitární výzkum a řekl by si o izarelský metál za vědu a fotku s Bonem z U2.
Jak by mohl pan Křeček ve svým věku o humanitárním bombardování nevědět? Samozřejmě, že to ví, ale tak nějak sám sebe přesvědčil, že to nepočítá a tady je zakopanej pes. Jsou lidi, kteří o tom sami sebe přesvědčit nedokážou a těm všechna takováhle křečkovská prohlášení přijdou, jen jako plivání do obličeje. Těžko se mít za psychopata, když vám vadí zabíjení nevinných.
Panu Křečkovi to přijde psychopatické. Inu což, on zas vypadá jako sociopat, což je druh lidí neschopných jakékoliv empatie, ale schopných ji perfektne zahrát, když chtějí něco z někoho něco vyrazit.
Havel totiž nemá na svědomí jen humanitární bombardování. Jsou to poamnestiční vraždy a znásilnění. Je to jeho vlastní zlodějská restituce. Je to jeho vlastizrádní omlouvání se němcům a zjevná práce pro ně. Jeho konexe se Sorosem a tajnejma službama, včetně těch sovětských. Totální zkorumpovanost, co jiného je přijímat peníze a pak plnit sponzorovi přání. Je to jeho sexuální život zpustlíka a alkoholismus. Totální nedostatek morálky a současná licoměrná snaha se ji stále dovolávat. Je to jeho marnivost a mocichtivost. Je to jeho tahání se s komunisty, od stalinistických a trockistických kumpánů z charty, po Čalfu a spol. Výčet by mohl pokračovat.
Kromě toho, zcela nezávisle na tom, co byl, je znechucující sama o sobě i následná idolatrie jeho osoby, která je už dávno někde v oblasti náboženského uctívání. Jestli se s pojmenováním letiště dá jen nesouhlasit, ale přeci jen je normální pojmenovávat po někom letiště, i když většinou po delší době od jejich smrti, tak velkoformátová fotografie na veřejných budovách už připomíná jednoznačně Stalina, Maa a severokorejské vůdce.
Stejně tak sprejerský koutek, kde místní havloidi agrasivně bojují za svoji nasprejovanou ikonu i když ji dočasně odstraňují z rozhodnutí úřadů a pak si ji tam budou moct zase nastříkat zpět.
Jsou to ceny nosící jeho jméno, které se dávají jakžto velké morální ocenění osobám, poplatným režimu, tak nízké morálky, jako jsou pornoherečky z Pussy Riots.
Je to agresivní nenávist havloidů k jakékoliv kritice jejich modly. - Jestli ožralej Havel spadl do vypuštěnýho bazénu, tak do něj spadl a pokud žijeme v demokracii a máme svobodu slova (za což Havlovi máme bejt právě oficiálně vděčni), tak bysme to měli mít právo říct. To havloidi by se měli vyrovnat s tím, že jejich modla byla přinejmenším jen chybující člověk. Oni si však chtějí jen nekritické uctívání.
Pan Křeček by se měl zamyslet, proč v televizi nemůže být otevřená debata na téma Havel. Když si ČT uspořádá Hyde park na téma Havel, tak si tam pozvou samé prověřené havloidy, co si tam, navzájem potvrzují, jak mají pravdu. Tak by si tam pozvali i jeho kritiky (a nesvítili jim reflektorama do očí a nepouštěli rámus do sluchátek). Pak by tam třeba pro hrdém prohlášení ultrapitomoučké Kubišové, že "je pravdoláskařka, protože neví, proč by měla být pro lež a nenávist" někdo odpověděl, že ani on není pro lež a nenávist a právě proto, že mu vadí ta nekonečná licoměrnost havloidů a že právě oni jsou plní lží a nenávisti (vis okolnosti revoluce, vis útoky na Zemana), nechali by ho dát pár příkladů a pak by se o tom mohli bavit věcně. (já vím, sci-fi)
No a o tohle právě jde s panem Křečkem a všemi dalšími křečky režimu. Oni hlásají, že to nechápou, ale zároveň chápou, že musí umlčet každého, kdo by jim to vysvětlil. Jakmile by se vedla v TV otevřená debata třeba o humanitárním bombardování, oni nemají jak odpovědět. Copak někdo může vylézt před kamery a říct:
"Ale prosím vás, vždyť žádná válka o Kosovo nebyla, podívejte, vždyť je pořád srbské. Žádné humanitární bombardování nebylo."
Samozřejmě, že nemohou a takhle to je se vším.
V podstatě národ teď funguje jako disfunkční rodina.
To jsou ty rodiny, kde se o něčem důležitém nesmí mluvit. Věci se neřeší. Ti silní mají svůj klid a fasádu, ti slabší z toho mají problémy. Ti členové rodiny, co mají na ostatní páky - nejčastěji jeden z rodičů, ale zdaleka nejen ti, utínají veškeré debaty na určité téma. To je prostě rodinné tabu.
V knize Pán močálů byla celá rodina znásilněna (jak se dozvíte na konci) a matka při každé narážce vždy rezolutně řekla, že se "nic nestalo". Dětem (jako víceméně už skoro dospělým v době znásilnění), co potřebovaly spíš podporu, to stačilo ke zmlknutí.
V Kingově knížce Dolores Clairborn zase matka zavraždila manžela, protože zneužíval dceru, sice to prošlo, vylhala se z toho, ale tentokrát to byla dcera, která ani po létech nesnesla otázku: "jak se máš?" okamžitě to utínala otráveným: "dobře" znamenajícím ve skutečnosti "O tom jak mě táta zneužíval a ty ho zabila se asi bavit nechceš, jenže můj život je celej o tomhle. Takže "dobře". Slyšela jsi co's chtěla a už dej pokoj, mám svý sračky na řešení."
Ve slavném díle Majora Zemana Studna, zase jeden sourozenec okradl druhýho, ale tak šikovně, že se s tím u soudu nic dělat nedalo, tak jim to tam aspoň okradený chodil po rouškou rodinné návštěvy předhazovat, že si jako z toho "jde ujíst," tak dlouho, až se z toho nakonec dotyčnej zloděj zbláznil a spáchal rozšířenou sebevraždu.
Co si jako pan Křeček myslí? - Že řekne nic se nestalo a ono se nic nestalo? Že řekne, že to přeci nevadí a ono to doopravdy nevadí. Problém je, že se stalo a že vadí.
Jestli Křeček někde vidí patologickou nenávist k Havlovi, já vidím patologickou nenávist k Zemanovi a vlastně nechápu její původ. To nejsou odpůrci Václava Havla, co nosej s radostným povykem městem hovno s Havlovou hlavou, to jsou Zemanovi odpůrci (a Havlovi příznivci). To nejsou Havlovi odpůrci, co někde manifestujou s červenejma kartama a pohledem upřeným do prázdna, to jsou Zemanovi odpůrci. To nejsou Havlovi odpůrci, co někam tahaj malý děti protestovat, to jsou Zemanovi odpůrci s jejich "Viki je mi dvanáct let."
Kde kdo na Havla házel vajíčka, posílal na něj nahatý, počmáraný ženštiny, kradl mu vlajku, odcházel manifestačně z inaugurací atd? Ti kdo nemají rádi Havla se spokojí s tím, že někde v koutku sepíšou vše špatný (ještě relativně dost malý díl) na stránkách "pravda o zrůdě", o kterých by nikdo ani nevěděl, kdyby jim pitomoučká Dášenka a ČT neudělaly reklamu.
Ale zkuste o tom s nimi jen věcně diskutovat. Pamatuju si, jak Vidlák psal, jak musel k raportu, že si troufá veřejně volit Zemana a inkvizitoři/orky pak posuzovali, jestli měl k tomu dost dobré důvody, nedá se mu to vyvrátit a tak je jen ideově pomýlený nebo jestli dost dobré důvody nemá, jeho názory jsou znakem jeho inherentní hajzlovitosti a tak má být zavržen, proklet a vyhnán z tlupy.
Já vím, Vidlák to popsal jinak, ale oni jsou jen další voliči! Oni nemají kontrolovat, jestli všichni správně volí. Je to taková malá tyranie.
Na otevřené debaty, kde se můžete něčeho dobrat, naše havlisty a antizemanovce moc neužije. Nebo se mýlím a někomu se stalo, že by mu někdo z nich v debatě najednou uznal, že třeba zrovna to humanitární bombardování nebyl nemorálnější počin našeho veleducha nebo to tahání na východ asi nebude tak horké, když se na nás z TV dál sypou americké seriály a anglické dokumenty, vlastní/zaměstnávají nás tu dál západní korporace?
Disfunkční rodiny jsou také o tyranii. Tatínek se chce předvést a koupí dceři barák, jenže ona nechce bydlet kousek od rodičů, mít je tam každou chvíli nasáčkovaný s názorama i jak si má správně vyždímat hadr a ještě muset bejt vděčná, co se pro ni udělalo. Jenže tatínek si to vynutí.
Maminka je alkoholička, ale celá rodina musí dělat, že je všechno v pořádku. Děti musí vést domácnost za ni.
Matka neumí hospodařit, koncem měsíce nemaj na jídlo, ale po vejplatě jim nakoupí hezký zbytečnosti, aby jim ukázala, že je má ráda - a na konci měsíce už zas nebude mít peníze.
Tatík se dá na dobročinnost, chodí pomáhat bezdomovcům a feťákům, tahá si domu frustrace, děti tam někdy musí i chodit pomáhat rozdávat jídlo.
Fotr má milenku nebo matka milence a dospívající děti musí držet basu před druhým rodičem.
Maminka má radši jedno dítě, tak to dostává dárky cenově desetkrát dražší než to druhé.
Maminka má nějaký alternativní názory a děti doma nemaj televizi, nemaj normální oblečení a nosí nějaké směšné čepice peruánských indiánů. Pak jsou ve škole za mimoně a přitahujou šikanu.
Rodiče se čtyřletému dítěti posmívají, že se bojí cizích lidí nebo osmiletému, že se spletl v hantýrce hry polo.
Dospělá dcera, co si nastěhuje domů přítele, co se svým metrem devadesát a sta kilama začne zavádět svý pravidla.
Rodina, kde se nezdárný synáček živí plagiátorováním diplomek, pro stejný lemply z ještě bohatších rodin a nechává si lít od kámošů šampaňský na hlavu, aby ukázal, že je haur.
Jak si myslíte, že vypadaly rodiny těch různých aktivistů, klinikářů, profesionálních vítačů a spol? Vyvážené funkční rodiny, kde každý člen rodiny měl své místo? Kde si maminka všimla, že jedno dítě je zamlklé a šla z něj vytáhnout, co ho trápí? Kde tatínek dohlížel na to, aby se děti naučily včas plavat, lyžovat a jezdit na kole. Donutil je mít udělaný včas úkoly, chodit s umytejma rukama ke stolu a přišel fandit na synův zápas a druhýmu synovi zas vysvětloval, že je úplně normální, že ho místo fotbalu bavěj knížky a zvířata? Kde se dceři koupěj kolečkový brusle a vážně se pokýve, že je potřeba sledovat třídní módu? Že rodiče připomínali všem dětem, že si nemohou brát věci sourozenců bez dovolení, ani je mlátit a atd, atd?
Sotva.
Jak jsou disfunkční rodiny, tak je pak disfunkční společnost, protože společnost je udělaná jen z lidí, kteří se nacházejí v těch rodinách.
Na úkor bratříčka rozmazlovanej synáček pak vážně věří, že kam přijde má speciální práva a on je ten bohem vyvolený k rozhodování, co by měli ostatní obětovat jeho velkorysostem. Ženština, co v sedmnácti našla únik v hulení, pak dalších pětatřicet let bojuje za legalizaci trávy, i když se v jejím okolí zasebevraždilo několik lidí kvůli drogám, ke kterým se dostali přes trávu. Jenže ti prostě nepočítaj.
Takhle disfunkčně nefunguje teď jen náš národ. Jak je vidno, tak funguje i USA a skrytěji i země západní Evropy.
Samozřejmě, národy byly vždy nějak rozdělené. V demokratických se vedla nějaká debata a hledal nějaký kompromis mezi zájmy bohatých všechno vlastnit a chudých všechno přerozdělit. Komunisti se prosadili svoji násilím a nakonec se ocitli v situaci stárnoucího rodiče, který sice nedovolil dětem, co by chtěly, ale ony mu to vrátily vytvořením si vlastního světa zahrádek, chalup, melouchů a malých domů.
Teď se zase debata nevede. Havel se ve svobodné debatě obhájit nedá. Taky Bataclan, pakistánská znásilnění bělošek v Anglii, Malmo nabo kolínské znásilnění obhajovat prostě nejdou. Dá se jen bouchnout do stolu, prohlásit, že to tak není, rozdurdit se, co si to dovolujou a ukončit debatu. Tím si možná dokážete svoje, umlčíte opozici, ale nikoho nepřesvědčíte a rozdělení zůstává dál.
Havla bude vždycky někdo kritizovat, dokud to druhá strana nevzdá a nepřestane ho nekriticky uctívat a ta nepřestane, pokud jim za to zezadu Soros nepřestane podstrkovat penízky. Pak Havlův mýtus splaskne jako ten Julia Fučíka, když partaj přestala mít moc utnout všechny debaty.
Pan Křeček pak bude koukat, jak staří komunisté v roce 89, kolik lidí je vlastně nemělo rádo.
- Log in to post comments
Komentáře
Vždycky si vybavím to…
Vždycky si vybavím to britské a kanadské mistrování, jak jsme rasisti...