To mi včera vyprávěl můj bratr… Také se podíval na fejsbůk paní Pernické, kde probíhá lítá bitva mezi normálními lidmi a libtardy a našel si tam jeden krásný typický příspěvek, ve kterém mladý nadějný a dynamický jinoch vysvětloval svému okolí, že hejtovat paní pekařku je zcela oprávněné. Je zcela správné se do ní pustit, je správné jí kazit živnost, je správné jí škodit, protože…. já vlastně nevím. Asi její zastávání nějakého názoru je nebezpečné naší svobodě a demokracii.

Tak tato věta na reklamní tabuli před prodejnou bohatě stačila na to, aby se spustilo peklo. Pekárna a zdravá výživa Slovanka v Krnově se takto dostala až do CNN Prima News, kterým stálo za to, tam poslat přenosový vůz. Stačila jedna věta a na paní Pernickou se spustily libtardí hnojomety a to velice organizovaně.

Nepečeme z ukrajinského obilí.

Tak se nám ta tragikomedie kolem ukrajinského obilí „plného pesticidů“ pěkně rozjíždí. Kaufland stáhl mouku, kterou mu dodal slovenský mlýn, který měl s jednou šarží problémy a pro jistotu to nechává překontrolovat. V praxi se mouka prostě dodá někam jinam za cenu, díky které se zamhouří obě oči i laboratorní přístroje. Každý den se objevují další a další sprostí podezřelí, třeba ukrajinský slunečnicový olej.

Včera jsem byl v Praze. Měl jsem domluvený rozhovor s Tomášem Doležalem a Petrem Hamplem. A protože jsem měl čas, řekl jsem si, že dotáhnu do konce tu věc s Tomášem Bartkovským z Reflexu. Slíbil jsem mu paštiku a sádlo za výhru v mé soutěži o suverénně nejblbější článek o nedělní demonstraci. Původně jsem to myslel trochu v nadsázce, ale on se mi sám ozval, že o výhru stojí a že mu ji mám poslat na adresu Reflexu.

Dva články o poslední demonstraci jste si už přečetli. Dnes bych rád upozornil na věci, které se do těchto článků nevešly. Na demonstraci a při následném obléhání Strakovky a včerejším happeningu před poslaneckou sněmovnou, se toho totiž stalo mnohem víc a já si rád všímám detailů. Proto se dnes ještě jednou ohlédneme za uplynulými událostmi a vyvodíme z nich nějaké ty důsledky.

Tak mám z demonstrace poprvé pocit, že se nám konečně lekli ti, kteří tady doopravdy vytvářejí celý ten průser. Jako když se na jaře prvně pohnou kry na řece. Ne, ještě jsme nezvítězili, ještě stále je Fiala premiérem a ještě stále se bude celá pětikolka ujišťovat, že se vlastně nic neděje. Pořád o nás budou u Šafra tvrdit, že jsme fašisti (tohle Hovorkový nikdy nezapomenu), pořád budou s různými odborníky na extrémismus propírat, jak Jindrovi nasadit psí hlavu. Ještě nás čeká spousta mravenčí práce, ale vězte, že se to pohnulo.

Proč to říkám…

Občas dávám na svůj fejsbůk krátké glosy. Na aktuální téma, které ale nestojí za velký článek. Ale někdy se stane, že mi z takové glosy nakonec článek vznikne. Včera jsem napsal, že jsme vazaly velmoci, která pouští dvacetiletá ucha k přísně tajným informacím a na únik přijde po půl roce. Že něco takového člověk nevymyslí. Ano, měl jsem na mysli henty utajované materiály o ukrajinské ofenzívě, které vynesl mlaďoučký příslušník národní grady, protože k nim měl bez problémů přístup.

Takhle to bylo i tenkrát, když stavěli Národní divadlo, ne? To se také všude po vesnicích sbíraly příspěvky, aby z toho vznikla instituce, která bude národu ku prospěchu… Jo, tenkrát říkali: „Národ sobě,“ ale v podstatě to bylo to samé, co dneska. Doboví dezoláti, tedy sedláci a podruzi se učili, jak se organizovat a jak stavět první podpůrné struktury pro národní zájmy. V Práglu se zatím zdatně němčilo a ostentativně se ukazoval příklon k Habsburkům…