Už vím, kam zmizel...

Autor
Štítky

Přátelé, v posledních dnech jsme už vícekrát spekulovali, kam zmizel náš statečný TZLD Otakar Foltýn, protože od té doby, co vylezl ze zákopu a schytal nejprve palbu zepředu do dezolátů a potom zezadu od jeho vlády, tak do toho zákopu zase zalezl a od té doby o něm není ani vidu ani slechu. Až do včerejška jsem o něm měl jedinou zprávu… má se totiž vyskytnout příští týden ve Štrasburku na tradiční snídani českých europoslanců.

Mimochodem, tohle mu fakt nezávidím. Bude sedět u stolu, kolem něj bude několik snaživých mopslíků typu Ondřej Kolář nebo Danuše Nerudová, ale proti němu bude sedět Kateřina Konečná, nebude nic říkat, ale jen se na něj bude mnohovýznamově usmívat…

Nicméně vězte, že náš strategický komunikátor nezahálí a kromě toho, že dává rozhovory, které Fialovi pokaždé uberou jedno až dvě procenta preferencí, tak se skutečně pokouší o strategickou komunikaci. A normálně ho podezírám, že si to přečetl u mě, protože jsem nedávno v jednom článku napsal, že kdybych byl strategickým komunikátorem já, snažil bych se vyprávět příběhy o tom, jak mladí pomáhají starým, jak uprchlíci pomáhají domácím, jak jsme všichni semknuti, jak je Fiala náš táta a Markéta Pekarová naše máma, vyprávěl bych o dobrovolnících na povodních a tohle všechno bych cpal do infantilních krátkých videí, které bych pouštěl na Tiktoku.

Ale musím začít od začátku…

Asi nejvíc státních zaměstnanců mě čte na Vnitru. Tam jsou celé chodby, kde u kafe probírají, co Vidlák zase napsal a interně říkají naší vládě „pětisračka.“ Inu, i když mediálně to tak nevypadá, Rakušan fakt není oblíbeným ministrem. Je všeobecně a zavile nenáviděn většinou podřízených a tak není divu, že na něj bonzují, kde mohou.

Včera mi přišel mail jednoho zaměstnance ministerstva vnitra, kde mi zatepla hlásil, že PreVítek s Foltýnem spojili síly a chtějí pomocí dojemných lidských příběhů popularizovat práci ministerských úředníků. A pustili se do toho s vojáckou rázností (takže od začátku blbě). Rozeslali podřízeným mail následujícího znění:

Vážená paní generální ředitelko,

Vážený pane generální řediteli,

Vážená paní ředitelko,

Vážený pane řediteli,

obracím se na Vás v souvislosti se společnou iniciativou Ministerstva vnitra a týmu strategické komunikace Úřadu vlády. Cílem iniciativy je podpořit komunikaci veřejné správy.

Rádi bychom ukázali příklady práce našich kolegů/kolegyň formou stručných sdělení, krátkých příběhů z oblasti veřejných institucí, kde naši zaměstnanci prokázali, že svoji práci dělají skvěle každý den.

I když veřejné instituce  a její výsledky často představují kolektivní úsilí a koordinaci širokých týmů, máme zájem o zdůraznění příběhů jednotlivců a malých skupin. Rádi bychom ukázali, jak konkrétní zaměstnanci nebo úzké týmy s osobní angažovaností a odhodláním dokázali přinést významné změny.

Za tímto účelem shromažďujeme příběhy a příklady, které ukazují, jak práce našich zaměstnanců kladně ovlivňuje životy občanů a společnosti. Hledáme příběhy, které ilustrují nejen profesionální přístup, ale také ukazují lidskou stránku naší práce.

Dovoluji si Vás proto oslovit s žádostí o spolupráci a sdílení takových příkladů za Vaši organizaci. Jednat by se mělo o velmi konkrétní příběhy, které mohou být zaznamenané v nejrůznějších formách. Mohou to být například i o děkovné dopisy, pochvalná vyjádření zahrnující informace, ze kterých lze stručně takový příběh napsat. Podrobnější informace posíláme v příloze.

Požádám Vás o zaslání takových příběhů ideálně do pátku 18. října 2024, a to prostřednictvím e-mailu ředitele mé kanceláře (mail). V případě jakýchkoli dotazů či pro další informace se na nás neváhejte obrátit.

Děkuji za Váš čas věnovaný tomuto tématu.

Podepsána státní tajemnice

A protože strategickou komunikaci řídí voják, který umí jen vojenské příručky, tak jim k tomu ještě udělal manuál v příloze, který vypadá následovně:

Konkrétní příběhy zaměstnanců, které stojí za zviditelnění

I. Jak na to?
I když veřejná správa a její výsledky často představují kolektivní úsilí a koordinaci
širokých týmů, máme zájem o zdůraznění příběhů jednotlivců a malých skupin, které
hráli klíčovou roli v těchto příbězích. Chceme ukázat, jak konkrétní úředníci nebo úzké
týmy s osobní angažovaností a odhodláním dokázali přinést významné změny a
konkrétní pozitivní dopad. Tyto příběhy nám umožňují lépe pochopit a prezentovat
přínos jednotlivců v rámci širšího státního aparátu, čímž reflektují skutečné lidské úsilí
a osobní obětavost, které stojí za úspěchy veřejné správy jako celku.


Silný úvod
Krátké a výstižné uvedení do situace, které upoutá pozornost a jasně vysvětlí, proč je příběh
důležitý.
Kontext
opis situace nebo problému, který úředníci řešili. Mělo by to zahrnovat informace o výchozím
bodu, problémech nebo výzvách, které čelili.

Akce
Podrobný popis kroků a opatření, které úředníci podnikli. To zahrnuje konkrétní činnosti,
inovativní přístupy nebo řešení, která byla aplikována.
Výsledky

Kvalitativní a kvantitativní popis výsledků a dopadů na občany nebo komunitu. Zahrňte
konkrétní údaje, které ukazují zlepšení nebo úspěch (např. snížení doby čekání, zvýšení
spokojenosti, záchrana zdraví, majetku, vyřešení bezvýchodné situace).
Osobní příběhy

Zahrňte citace nebo svědectví od lidí, kterým úředníci pomohli, pokud je to možné. To
dodává materiálu lidský a emocionální rozměr.
Vizuální materiál
Použijte fotografie, grafy nebo infografiky, které ilustrují příběh a jeho dopady. Vizuální prvky
pomáhají lépe komunikovat výsledky a dělají materiál atraktivnějším.
Ohlasy a uznání
Zahrňte jakékoliv pozitivní ohlasy od veřejnosti, médií nebo jiných institucí, které potvrzují
úspěch projektu/činu/příběhu/pomoci.

Závěr
Shrnutí klíčových bodů a výzva k akci/následování, pokud je relevantní (např. povzbuzení
k dalšímu zapojení nebo spolupráci).

Jak jsem si tohle všechno přečetl, rozhostil se v mé duši hluboký mír. Strategický komunikátor neví o komunikaci vůbec nic. Neví, co by měl zobrazovat, neví, jak by měl pracovat a tak dělá to, co dělá každý špatný manažer. Udělá poradu a doufá, že se v záplavě řečí vyskytne něco geniálního. Zaměstnanci ministerstva z toho mají samozřejmě srandu, protože se po nich chce spisovatelská práce, o které nic nevědí a zachránit to má tupý manuál.

Neříkalo se, že Foltýn angažoval někoho, kdo komunikaci rozumí? Někoho, kdo dělal kampaně? Zvonku to tak teda nevyzerá. A zevnitř zřejmě také ne.

Panu plukovníkovi gratulujeme a posíláme klíčenku. Právě úspěšně rozvrátil další ministerstvo a podařilo se mu skoro nemožné, Rakušan je svými úředníky považován za ještě většího blba, než byl považován doteď.

Vlastně by mě zajímalo, kdo jako první dostal ten nápad, že strategickým komunikátorem udělají vojenskou gumu. Podle mě to musel být ten stejný, kterého napadlo, že vojenskou gumu udělají prezidentem.

________________________________________________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (343 hlasů)

Komentáře

Vidlák by měl asi na kobereček spolu s Nerudovou přinést bedýnku (spíš několik) "Staré myslivecké" a dotyčnou komisi nechat provést porovnání. A pak zveřejnit, po kolikáté lahvi byla Nerudová komisí uznána za mladou a krásnou.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Mohl by mne za nějakých sto, dvě stě tisíc komunikátor zaměstnat. Dokázal bych vyplodit tisíce děkovných dopisů na různé strany, třeba i našemu premiérovi či ministru financí nebo komukoliv ve vládě. Ale to by dalo hodně práce a bylo by to za stoprocentní příplatek a recept od ministra zdravotnictví na lék proti nevolnosti.

Průměrný počet slepic: 3.5 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Kapitalismus je jako farma. (Za dob továren)

Fritzmorgen (https://t.me/s/fritzmorgenblog) informativně ukazuje, proč „subkapitalisté“ nemají ponětí o realitě. Přesněji naopak – proč je třeba při úvahách o ideálním „postkapitalistickém“ systému opustit úvahy o realitě a přejít k nějakým „kulovým koním ve vzduchoprázdnu“. Například jako v tomto příspěvku - na „farmy“. Vidíte, existuje určitá „kapitalistická farma“ a „socialistická farma“...
To je ono! Po tomto úvodu lze téma uzavřít a samozřejmě se „nehrabat“ v rysech „kapitalistických“ a „socialistických statků“. Protože tento model nemá o nic větší vztah k současné realitě než letový model Pepelats (z filmu „Kin-dza-dza“) se skutečným letadlem. Pepelats, dovolte mi, abych vám připomněl, také vypadal, že létal na obrazovce, a dokonce měl pro tento let nějaké opodstatnění („lutz“, „gravitsap“) - ale je jasné, že ve skutečnosti (bez složitého systému kabelů) na milimetr by to ze země vůbec nevzlétlo.
Tak je to tady: ve skutečnosti v současné realitě žádné „individuální farmy“ – provozující kapitalistický „typ činnosti“, o „socialistickém“ pomlčme – neexistovaly. S okolním světem byly farmy propojeny mnoha složitými a často nezřejmými vztahy. Například čerpání půjček od bank – což ve skutečnosti nakonec tyto farmy zabilo. To poslední je vlastně velmi známý příběh, prakticky standard „osudu svobodných podnikatelů“, kterými byli zemědělci. (Zejména v USA se to stalo epicky – protože tam byla „svoboda kapitalismu“ v první fázi skutečná a farmáři se skutečně množili a množili – a pak byli velmi ostře „zatlučeni“. A ano – Velká hospodářská krize se zde stala jen katalyzátorem, skutečný krach „svobodných podnikatelů“ začal ještě předtím.)
To vše je však druhotné, i když úpadek bank, jako nevyhnutelného prvku kapitalistického systému, je velmi symptomatický. (Vinu za to ale mají i komunisté: no, ano, Marx nepsal o bankách v Kapitálu - to znamená, že neexistují! Sice to byl Marx, kdo napsal... ale to je jedno.) primární věc je, že v každém případě všechny tyto "farmy", stejně jako "rodinné podniky", tak milované Fritzmorgenem a "úctyhodnějšími" kapitalisty, jsou již extrémně vzdálenou minulostí. Tak vzdálené, že NIKDO žijící nyní, včetně starší generace na Západě, nic z toho všeho neviděl.
A současností je „růst kapitalizace Nvidie“ o 1,5 bilionu dolarů za rok. Ještě jednou: za 1 (jeden) rok se jistou korporaci, vyrábějící grafické karty, podařilo zhodnotit - například – o 15 000 (patnáct tisíc) letadel Boeing 373-800. Nebo řekněme o 18 miliard barelů ropy - navzdory skutečnosti, že lidstvo produkuje asi 5 miliard "barelů" ročně. Nebo, řekněme, o 6000 milionů tun pšenice. Netřeba dodávat, že ani letadla, ani ropa, ani pšenice – a vůbec nic – se v důsledku tohoto „kapitalizačního růstu“ ve světě nezvýšilo.

Přitom sama NVIDIA fakticky nezískala žádný fyzický majetek – nestavěla továrny, nezískala pozemky, nezískala žádné přírodní zdroje, které by měla k dispozici. Co se děje: notoricky známé procesory pro grafické karty od této společnosti vyrábí Samsung nebo TSMC. To znamená, že se jedná o čisté prázdné místo s malým počtem pracovníků - 13 tisíc lidí. I notoricky známý „vlastní kapitál“ společnosti – podle VIKI – činí 43 miliard dolarů (2023), což je samozřejmě hodně, ale ve srovnání s „kapitalizací“ to  vypadá jen  jako haléře. (58krát méně. Stále však není jasné, co se tam považuje za „equity“, protože – viz výše řečeno – tato společnost sama nemá výrobní zařízení.) No a jako třešnička na dortu: čistý zisk za 2023 NVIDIA má hodnotu 23 miliard dolarů.
Navíc: i počet grafických karet nevzrostl o více než ... o 30%. Tedy ještě jednou: „finanční hodnota Nvidie“ vzrostla o 250 %, přestože začala prodávat pouze o 30 % více produktů. (Ponecháme stranou fakt, že tato korporace zatím vlastně žádné grafické karty nevyrábí.) Mimochodem, pokud připustíme, že počet varobených „grafických procesorů“ obecně – nejen těch „vyrobených“ Nvidií - činil ne více než 40 milionů kusů, pak s podílem na trhu 80% dá ne více než 32 milionů kusů „produktu“. To znamená, že se ukázalo, že jedna karta „přinesla“ jako min. zisk 47 000 babek! (Tyto grafické karty jsou slušné - za cenu dobrého auta.)
Je jasné, že to všechno je nesmysl a že ve skutečnosti je souvislost  mezi kapitalizací, ziskovostí a výstupem v moderním světě nulová. Navíc to samozřejmě není „vlastnost“ nějakého konkrétního „podnikání“, je to univerzální pravidlo naší doby. Protože všechny – VŠECHNY– tzv. „High-tech korporace“ světa jsou oceňovány podobným způsobem. (Tedy čistě cucání prstu při pohledu do stropu.) No ano: ještě se nezapomnělo na „fenomén Hubert“ – tedy na to, jak malá firma s nulovým kapitálem „najednou“ začala smlouvat za cenu strojírenské a surovinové giganty...
Nicméně,  i když vezmeme ty druhé, kdo ví, kolik SKUTEČNÝCH zásob ropy má Shell nebo BP? Okamžitě řeknu, že ne, nikdo to neví a nikdo vědět nemůže: tato informace je nejzávažnějším obchodním tajemstvím, jehož prozrazení vám garantuje výpověd. (Ano a vězení se může zdát jako štěstí!) Ale dá se vyjednávat... má to cenu a tak.
Tedy zjednodušeně řečeno, celá (CELÁ) burza je dnes čistě virtuálním fenoménem, který se neliší od žádné online hry. A vše, co se netýká burzy, tvoří zanedbatelný podíl na ekonomice vyspělých zemí. (Tam i venkovské stánky nyní „jdou na veřejnost“ se všemi důsledky.) I bez toho má však „nepapírová ekonomika“ 99 % ekonomických vazeb s ekonomikou „cenných papírů“, tj. tam, kde jsou všechny hodnoty vytvořeny jedním pohybem prstu.  Na tomto pozadí je uvádět jako příklad některé „kulovité farmy“ – nebo některé jiné „kapitalistické modely“, které nezahrnují „veřejné umístění“ – velmi hrubá manipulace.

Ale mnozí tomu bohužel propadnou. To znamená, že „přijímají“, že „je možné vypnout podvodné“ – buďme upřímní – „prvky“ v konkurenčním světě a zvažují podobné modely. Ale toto – viz to, co bylo řečeno výše – je stejně skutečné jako „vypnutí gravitace“ ve fyzickém světě. No, tak co: uvažujme o konstrukci letadla v situaci, kdy neexistuje „gravitace“! Ale: aerodynamika se kvůli tomu nezmění a letadlo je aerodynamika především, jak říkají učebnice.
A nemůžete to zpochybnit:  skutečně se o tom  píše v učebnicích. (No, je to samozřejmě přehnané – ale to není důležité).  Jednoduše se předpokládá, že učebnice nebudou číst jedinci, kteří si dokážou představit, že budou vypouštět letadla bez gravitace. (Mimochodem, teď je to skutečné nebezpečí: kolik lidí už vyrostlo na různých „vesmírných strategiích“, kde tomu tak není.) Totéž je s ekonomikou: ano, samozřejmě, lze si představit „kapitalismus bez lichvy“, „kapitalismus bez podvodu“ („weberovský kapitalismus“).Můžete dokonce najít příklady z historie.

To ale nebude mít nic společného se současnou realitou. Stejně tak „pracovitý majitel autoservisu“ – i když existuje – nebude mít žádný vztah k moderní ekonomice. Jednoduše proto, že „zisk, který přináší“ – a kapitalismus vyžaduje právě tento zisk a ne fyzický produkt – bude mít tendenci klesat k nule ve vztahu k zisku, který přináší „čistě virtuální průmysl“. (Od kina k AI.) Se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

(Zkráceno z internetu)

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Vzhledem k tomu, že je ve svém oboru dost velká a její výrobky najdeš na celé planetě, asi bych předpokládal, že bude kapitalistická dost.

Její výrobky prodává i nadnárodním řetězcům a taky mojí ženě, která má jeden jediný krám na malém městě. Kupní síla Teska se nedá vůbec srovnat s kupní sílou krámu mojí ženy. Některé věci se rozhodla firma Nestle neprodávat těm velkým, pouze speciálkám a veterinářům. Některá krmiva pro domácí zvířata prostě neseženeš v Tesku, Albertu, Kauflandu, ale v krámku mé ženy ano.

Některé věci od firmy Nestle dost často koupí moje žena levněji, než řetězec, který je objednává po tunách a moje žena pár kartónů. Není to pochopitelně z důvodů, že by Nestle byla Matka Tereza, ona si chce pohlídat celý trh. Což je ale pak výhodné i pro tebe, protože si pak můžeš u mé ženy mnohokrát koupit něco o 50% levněji, než to mají v márketu.

Cenotvorba je na každém podnikateli a tvoje výsada je, že to prostě nekoupíš. Nedávno jsem byl v Tesku a za kafe, které piji, chtěli 177 kč. Večer, když jsem si pustil televizi, tak Kaufland se vytahoval, že to samé mají zrovna v akci za 144. Já ho odpoledne koupil v Albertu za 105. Chápu, jsou to šílené rozdíly, ale je čistě na tobě, jestli nasadí cenu na jeden litr, jestli si to pak ty koupíš.

A jelikož jsem dělal v kšeftu skoro 20 let, rád bych upozornil na jednu věc, kterou si většina lidí neuvědomuje, protože jí nevidí. Hlavní nářez pro obchodníka ohledně konečných cen pro maloobchodního zákazníka spočívá v tom, že předtím musíš mít fakt ostré lokty, protože hlavně budeš bojovat s jinými obchodníky. Když něco skvělého vyrobíš, je to fajn, ale pokud to nedokážeš prodat, bude ti tvůj výrobek k hovnu. Musíš nají tzase někoho, kdo to umí. Oni se tam budou řezat, ale  ty budeš mít odbyt. Tomuto se říká kapitalismus. Nevypadá to sice hezky, ale funguje to a socialisté zatím ještě nikdy funkčnější model nevymysleli.

Průměrný počet slepic: 2.4 (5 hlasů)

Cena i v jednom obchodu obchodního řetězce se pohybuje ve velkém rozsahu, a u některého zboží klidně klesne na 50% ceny původní, a za týden se vrátí zpátky, a opět za čtrnáct dnů znova na 50%, a tak dokola. Prodejce chce snížením ceny nalákat zákazníky. Jedno zboží zlevní jeden týden, a jiné zase další týden. Čokolády, tuňák v konzervě, řepkový olej, atd.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Ano, v tom je Nestlé kapitalista až až. Ale v této úvaze řeč o Nestlé nebyla, vlastně jo, zahrnuto do "nepapírových" firem, to jest firem, které skutečně něco vyrábí. Ale které jsou stejně závislé na finančním systému, kterému se jako jedinému v historii povedlo vykonstruovat perpetum mobile.

Zrovna čtu po druhé- knižku "Was Mann für Geld nicht kaufen kann" ( Moralischen Grenzen des Marktes) od američana M. J. Sandela. Ne, autor není žádný chudák ba ani socialista. Knížka je o tom, že  nástroj společnosti, jímž kdysi tržní hospodářství bylo, se 

se transformoval do tržní společnosti, kde lze všechno koupit -včetně volebního hlasu či náhradní nosičky plodu. A považuje to za nemorální a zkázonosné pro společnost.

Já taky.

Jestli máš zájem (předpokládám, že ti němčina nedělá problémy), rád ti ji pošlu nebo odnesu do cukrárny tvé ženy. I když sladké zrovna nesmím. Ale mám rád. Jsem totiž všežravec, i když brouky asi ne, když bych měl na výběr.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Jak to tak čtu, všichni tady mají názor a někteří i zaručený recept na řešení. Je divné, že se nic neděje. Čím to asi je?

 

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)