Tak už máme také svého teroristu. Youssefa Moursiho. Egypťana studujícího na Karlově univerzitě, ukázkového angažovaného liberála, který chce dekolonizační querr vzpouru, která zruší rodinu a angažuje se v hnutí Druhá směna, které útočí na spolky jako Hnutí pro Život nebo Aliance pro rodinu, přičemž toto hnutí podpořil dotací z veřejných peněz minulý ministr kultury, Martin Baxa. Zároveň to není ani tak terorista, ale nebinární teroristko. Nedělám si srandu.

Dnes začnu dobrou zprávou. Andrej Babiš se osobně přihlásil k tomu, že zákon o financování neziskovek je zapotřebí a odmítl odvolat Natálii Vachatovou. Je dobré občas ukázat, že jsme stále bdělí a pokud vláda vypustí prostřednictvím Tejce nějaký (blbý) zkušební balónek, tak prostě reagovat. Hlasy ve volbách nejsou žádný bianco šek na celé volební období, ale je třeba Andrejovi přičíst k dobrému, že se o hlas veřejnosti zajímá a reaguje na něj. Je to rozhodně lepší, než když Fiala reagoval na hlas Evropské unie a úpění svého lidu naprosto ignoroval.

Tak nám svět, zdá se, zatím o vlásek uniká katastrofě. Údajně se Američané a Peršané sejdou k jednání v pákistánském Islamábádu. Trump zatím odvolal svoje ultimátum a Íránci popřeli, že by s nimi někdo jednal, ale přesto to vypadá, že na nejhorší alespoň prozatím nedojde. Tedy… pokud se Američané a Izraelci neukážou ještě proradnějšími než doteď a přestávku chtějí využít jen k tomu, aby opět povraždili íránské vedení.

Tentokrát bych v tom ale trochu naděje viděl, protože zítra jdou katarské děti zase do školy a ceny ropy (zatím) klesají.

Do Evropy pluje posledních šest tankerů s LNG. To víte, trvá jim to sem z Perského zálivu tak zhruba tři týdny. Na cestě jsou poslední lodě, které ještě stihly naložit v Kataru a včas propluly Hormuzem. Další tankery ze Zálivu už neplují. Nějaký blbec tam začal zbytečnou válku, která stáhla z globální ekonomiky bilion dolarů, zdvojnásobila ceny ropy a vyeskalovala do úrovně, kdy Íránci předvádějí Netanjahuovi i celému světu, že zasáhnout jaderný reaktor v Dimoně nebude žádný velký problém.

Tak jsme zjistili že u nás působí jakási skupina Earthquake Faction, která je dostatečně sebevědomá na to, aby zapálila v Pardubicích sklad firmy, která spolu s izraelskou zbrojní firmou Elbit vyvíjí snad nějaké drony. Nikomu se nic nestalo, požár byl brzy uhašen, ale musím říct, že od dob „zlého teroristy Baldy“ je to pokrok. Nevěřil bych, že u nás někdo nenávidí Izrael, sionismus, kapitalismus, nebo kdo ví co ještě, tak moc, že bude ochoten riskovat odhalení a dlouhý pobyt v chládku.

Spojené státy sice v Íránu samozřejmě vítězí a odblokují Hormuzský průliv jedním švihnutím malíčku… tedy, jen co se Trumpovi zachce. Stejně snadno by šlo porazit Rusko, stačí jen chtít. Čtyři roky posloucháme stále intenzívněji to stejné zaklínadlo. Jsme mocní, jsme silní a čím více se to rozchází s realitou, tím víc to musíme opakovat, ideálně sborově a na Letné. Je to takový tanec pohanských Baalových proroků, kteří také věřili, že stačí hodně hlasitě křičet tu správnou mantru a realita se změní.

Letadlová loď Gerald R. Ford ukončuje operaci proti Íránu a odplouvá z Rudého moře na Krétu. Nic se nestalo, samozřejmě. Jen na ní „vypukl požár v prádelně,“ který posádka zdolávala třicet hodin a šest set námořníků kvůli tomu přišlo o kajuty. Běžná věc, která na bojeschopnost nemá žádný vliv.

V posledních dnech sleduju trampoty Milionu chlívek, kterak mají problém, proti čemu a za co vlastně mají demonstrovat. Prezident si nepřeje, aby se za něj šikovali, protože mu to kazí vyhlídky na znovuzvolení, Václavka Moravec jim z České televize odešel sám a ještě na ní nakydal tolik špíny, že se libtardi ještě nerozhodli, jestli je neobjektivní Česká televize nebo samotný Moravec. Zároveň se nemohou rozhodnout, jestli jsou pro Gazu nebo pro Izrael, nevědí, jestli Trumpovi v Íránu fandí a nebo jim ta „odporná lidská bytost“ vlastně vadí.

Dnes mám narozeniny. Půlkulaté. Je mi pětačtyřicet. Prožil jsem je hezky. Vyrůstal jsem v úplné rodině, byl jsem vždycky obklopen přáteli, učil jsem se ještě podle starých předrevolučních osnov, takže jsem se na základní i střední škole ještě i něco naučil, do práce jsem šel v době, kdy všude bylo plno chytrých, schopných a šikovných lidí, kteří mě naučili pokoře a úctě k lidskému umu. Těžké epizody a maléry měly v mém životě krátké trvání a nakonec se vždycky v dobré obrátily.