Dnes se ještě jednou vrátíme k uplynulým prezidentským volbám, protože je zapotřebí dokončit toto tříčlánkové poučení z krizového vývoje. Můj včerejší článek totiž spustil docela velkou zpětnou vazbu, že se ve svém hodnocení mýlím. Podle mnohých ve volbách zvítězila především média, která dokázala Babiše dostatečně démonizovat a Pavla andělizovat. Dokázala z referenda o vládě udělat referendum o Babišovi, využít každé jeho slabiny a naopak schovat či vymlčet slabiny Petra Pavla.
Ano, souhlasím s tím, že média mají v tomto ohledu velkou moc. Ale nejsou všemocná. Jestliže jsem před půl rokem tvrdil, že velká média už nedokáží vymlčet demonstraci a její svolání se obejde bez asistence České televize, tak teď nebudu tvrdit, že jsou schopni tam na Kavkách dělat zázraky, které nikdo neprokoukne. Média samozřejmě Pavlovi hodně nadržovala, ale stejné to bylo i v předchozích dvou volbách. Přesto Zeman vyhrál. Proti Drahošovi to také vypadalo, že nemá šanci a intervjuci byli proti němu stejně jako teď byli proti Babišovi. Navíc za Zemanem nestáli profesionální marketéři. Přesto zvítězil.
Stejně tak si stojím za tím, že Babiš nehrál špatnou hru. Samozřejmě nelze hlasy jen tak sčítat, ale s trochou nadsázky Babiš posbíral všechny hlasy z prvního kola, posbíral všechny hlasy Jaroslava Bašty, zmobilizoval dvě stě tisíc lidí, aby přišli k volbám a hodili mu to a zároveň ještě vyškrábal šedesát tisíc hlasů u těch sedmi Havlů z prvního kola. Ano, já vím, že byli lidi, kteří ho v prvním kole volili a ve druhém ne, já vím, že ho nevolili někteří od SPD, ba dokonce to i voliči Bašty hodili generálovi. Ale za všechny tyto odpadlíky si Babiš sehnal náhradu a ještě k tomu něco přidal. To prostě není špatná hra.
Já vím, že se to neposlouchá lehce, ale v SOUČASNÉM ROZLOŽENÍ SIL má Pětikolka většinu. To neznamená, že je vláda populární, chraň Bůh. To neznamená, že nadpoloviční většina voličů souhlasí s vládními kroky a je naprosto spokojená. To rozhodně ne. Ale nespokojenost voličů s vládou není natolik velká, aby překousli svojí nechuť k Babišovi. Tečka. Nepomohl ani halasně prohlašovaný mír, nepomohly drahé energie, nepomohlo pomáhání lidem. Volby prostě ukázaly maximální počet lidí, kteří jsou schopni Babišovi uvěřit, odpustit, nebo ho alespoň považovat za menší zlo. Ostatní (i z vesnic) to raději hodili generálovi.
Ne, Fiala nemá příští volby vyhrané, to ani náhodou, ale pokud potrvá současný stav, tak jeho voliči zřejmě neutečou k Babišovi. Hnutí ANO narazilo na své přirozené limity a není schopno integrovat víc voličských skupin. Kdysi dávno razil v ČSSD Zeman heslo, že komunisti jsou jen zdivočelí voliči ČSSD. Také to úplně nefungovalo. Ve stejné situaci je i hnutí ANO. Pokud se přikloní k SPD, bude ztrácet voliče typu Vondrák a Macura. Pokud se přikloní ke středu, bude ztrácet voliče typu Foldyna. 40% hlasů ve volbách je krajní limit, kterého ale v parlamentních volbách hnutí ANO nikdy nedosáhne, protože to prostě nejde.
Babiš i Okamura navíc oba vyloučili vzájemnou spolupráci. Ale stejně tak je v podstatě vyloučena spolupráce Babiše a kterékoliv strany Pětikolky. Tedy… přesně do chvíle, kdy by ANO + SPD měly dohromady přes 50% poslanců. V té chvíli by se nějaký Jurečka, Rakušan či Bartoš určitě obětovali a šli s ANO do koalice, aby se „k moci nedostali extrémisté.“ Nezlobte se na mě, ale já pro takový scénář nevidím dostatečné preference.
Pokud nedojde na opravdu masivní krizi nebo masivní válku, tak voliči Pětikolky budou možná na Fialu naštvaní, ale za Babišem mu neutečou a za Okamurou také ne. A pokud někteří utečou, za dva roky tu bude dvě stě tisíc nových mladých prvovoličů, kteří ty útěkáře bez problémů nahradí. Stejně tak se nedá čekat, že by voliči utekli za naprosto neschopným Šmardou, či neviditelnými Svobodnými. Trikolora či KSČM, ti jsou v oněch čtyřiceti procentech, co teď Babiše volili.
Pětikolka půjde od válu jedině v případě, že se tu najde nějaká šikovná strana, která bude cílit na zklamané voliče především ODS, protože ta musela ze svého programu obětovat nejvíc, aby se Péťa mohl stát dostatečně blyštivým. Případně, kdyby došlo v ODS k vnitrostanicekému převratu…. ale ten teď nejspíš nikdo nebude riskovat, protože do voleb se to dá v klidu doklepat a Babiš je sice silný, ale ne dost silný. Musela by se u nás najít nová síla, která by byla schopná přitáhnout konzervativněji laděné pětikoaliční voliče a zároveň by nebyla nepřijatelná jak pro Babiše, tak pro Okamuru.
ANO a SPD v současné situaci těžko získají ve volbách 100+1 poslanců. A i kdyby získaly, ANO se spojí spíš s ODS, než s SPD. To je prostě realita. Aby to tak nebylo, musela by SPD rapidně vyrůst a ANO o dost přijít. Nechuť ke koalici s SPD by ANO překouslo jedině tehdy, kdyby SPD byla silnější než ODS a jinak se vláda udělat nedala, což si bez velkých geopolitických otřesů nedovedu úplně představit. A upřímně… raději se bez těch otřesů obejdu.
Moje úvaha je jednoduchá – Jestli je pravda, že vláda nemá podporu nadpoloviční většiny voličů, ale zároveň to tito odpůrci vlády raději hodili Pavlovi než Babišovi, tak to znamená, že na ulici leží spousta hlasů, na které ani v parlamentních volbách ANO a SPD nejspíš nedosáhnou. Čím méně populární vláda, tím více hlasů je k dispozici. Čeká se tedy na sílu, která není provládní, ale zároveň není ani ANO ani SPD.
Pokud vláda naopak populární je a má nadpoloviční většinu, tak platí víceméně to samé. Tam kolem ANO a SPD už není kde brát a pokud jim nějaká síla hlasy ubere, narazí na stejné limity. Ergo kladívko, jediné volné hlasy, které mohou být k dispozici, jsou hlasy voličů Pětikolky. Vše ostatní je obsazené.
Jak vypadá (zklamaný volič) Pětikolky? Asi nebude proruský, bude mít rád NATO, bude podporovat Ukrajinu proti Rusku, nebude mu vadit, že dodáváme zbraně. Ale bude mu vadit neschopný Fiala, tragické státní hospodaření, grýndýl… a v zahraniční politice může vyžadovat méně servilní postoj našeho premiéra či prezidenta, nebo možná bude euroskeptický. Alternativě se ale podobat moc nebude…
PS.
V následujících týdnech by měla být hotová moje knížka o zemědělství. Hned, jak ji budu mít doma, začnu ji rozesílat těm, co mě podpořili a stojí o ni. Zájem byl nakonec větší, než jsem předpokládal, takže se chystám udělat ještě dotisk. Na všechny se tedy dostane.
Kdo by si ji chtěl ještě předobjednat (a je ochoten přijmout riziko, že se mnou bude patřičně zatočeno a já nebudu schopen dostát svým závazkům) může si knihu předobjednat zasláním částky nejméně 350,- Kč na číslo účtu: 164 883 276 / 0300. Během čtrnácti dnů spustíme aplikaci, kde se o předplacenou knihu budete moci přihlásit a nechat si ji zaslat domů.
- Log in to post comments
Komentáře
Já bych taky souhlasila,
jenže jemu nejde o to, aby se děti naučily matematiku, fyziku, chemii, ale o to, aby zavčasu se jim vštěpovaly ty správné názory. Ale nejsem si jista, že to k něčemu povede. Nám taky vštěpovali od malička ty správné názory a přesto přišel 17. listopad, a byli vypískáni. Je tady jen taková nepodstatná maličkost: naši rodiče to ještě měli v hlavách v pořádku, aspoň někteří, a doma nám vysvětlovali to, co jsme se ve škole "naučili", i s tím, že to ve škole nemáme říkat.
Obávám se, že dnešní rodiče už to nedokážou.
Anna ne z
Souhlasím s vámi, že naši rodiče nám říkali i tu "druhou, jinou verzi" oproti tomu co jsme se učili ve škole. A my jsme měli možnost verze poměřovat a každý si tvořil názor dle toho čemu víc věřil, co ho víc do života ovlivnilo. Ale bylo to na základě "přemýšlení". A navíc při pohledu dozadu si myslím, že to v těch minulých dobách neměli ani zdaleka ve školství "zmáknuté" tak, jako to mají dnes. Pořád tam byl prostor. Tohle už je vymývání "hlav" a nalévání pseudoproblémů a pseudoinformací . (A když vzpomenu jak žák udal učitelku...) A chápu to stejně jako vy. Tady mu nejde o to, aby se učili to správné z "klasického všeobecného vzdělání", tady jde právě o to co chtějí, aby jim od dětství dostávalo do hlavy
Targus
Nějak nic z toho nepadlo v debatách, že? To určitě nebyl nějaký klamající úmysl! To celé je zlý sen! Vítejme v té nejtvrdší realitě
Nemáš pravdu
Nemáš pravdu. Například o potřebě důchodové reformy mluvil Pavel opakovaně a řekl to i v závěrečné debatě na nově. Si to znovu poslechni.
https://www.lidovky.cz/domov/prezidentske-volby-debata-nova-babis-pavel…
Bohužel opravdu nemám potřebu dělat si dobře
sledováním počinů a keců soudruha diplomovaného vyzvědače.
Podle očekávání. Ani…
Podle očekávání. Ani nepočkal na jmenování. Tenhle sebedestruktivní národ vždy miluje ty, co ho okrádají a nenávidí ty, za kterých bohatnou. 300 makali jeho předci od nevidím do nevidím za hlad. To je prostě v genech. Apropó v tisku je ticho po pěšině ale nakonci roku 2022 jsme se stali jedinou zemí EU, která je v ekonomické recesi a jsme jediná země, která se v tomto roce dále prudce zadlužila, zatímco ostatní se prudce oddlužují. Čechům není pomoci a teď už ani nebude nikoho, kdo by jim mohl pomoci.
Ignáci, jako vždy to…
Ignáci, jako vždy to formulujete správně. Moc takových zde není, pokračujte. Chybí zde i Antonín, synapse...atd.
Následky OHLUPOVANI prý veřejnoprávním GR televize
Jehož funkci pan Babiš nezrušil a nežádal rozbití jeho monopolu na informace mělo za následek nejen to,že tehdy prohrál volby a tak umožnil vznik pétidemolice ,ale i to,že nyní katastrofický prohrál a došlo k instalaci generála,který s vámi českými knedlíky "udělá pořadek!"
No ni?
včelka Mája zaspala?
Včelko, pořád ještě tapetuješ?
Volby už skončily!
Smiř se s tím.
The Game is Over!
:-)
Ne, asi už zabíjejí nadále…
Ne, asi už zabíjejí nadále nepotřebné trubce!
Vilík-náš jednoduchej kolík
Čudloš, podívej se na čas mého prvního příspěvku, jestli jsem zaspala nebo ne...
Neumíš to? Tak ti to opíšu - můj první příspěvek se konal ve 23.21 (a ty ostatní byly hned v závěsu) ty orientační nemehlo...
A jinak - Hra skončila, to si piš, začne tvrdý režim a teror. Buď zdráv, "umělče", a jen tak mimochodem - přeju nám to... :-)
Alternativa? Kdepak, jen praskající bublinky.
Nenechává mě klidným marné pinožení se na scestné cestě tzv. alternativy pod vedením jednou Bárty, pak Robejškem, Babišem, Rajchlem, Piráty, Vrábelem, Vidlákem, Majerovou apod. , co už jich bylo.
Kdepak, jsou tady jen dvě volitelné skutečně k fialovýmpavlovým opoziční strany , s nadějí dostat se do PS, a to KSČM a SPD.
Dokud tohle tzv. alternativci nepochopí, a oni to díky neustálým ambicím nových a nových „bojovníků“ a jejich uzavřeným bublinám nepochopí, nemá smysl se o cokoli pokoušet.
Budu jen sledovat to marné pinožení a volit podle svého, jednu z těch dvou stran, budu-li vůbec volit.
Přesně takové hodnocení jsem čekala : 3
Polovina z vás bude dál volit své nové a nové sanonastavené či ještě hůře nastrčené idoly, po volbách vždy bečet že to zase nevyšlo, jak že je možné že jenom 1,5 či 09 %, když přece všichni musí vědět...?
Nemůže to takto vyjít, jen zbytečně držíte v pozicích dříve ODS, dnes Pětikoalici.
Váš problém.
Mě už je naštěstí fuk, já jsem každopádně za vodou :-) .
Přesně takové hodnocení jsem čekala : 3
Polovina z vás bude dál volit své nové a nové sanonastavené či ještě hůře nastrčené idoly, po volbách vždy bečet že to zase nevyšlo, jak že je možné že jenom 1,5 či 09 %, když přece všichni musí vědět...?
Nemůže to takto vyjít, jen zbytečně držíte v pozicích dříve ODS, dnes Pětikoalici.
Váš problém.
Mě už je naštěstí fuk, já jsem každopádně za vodou :-) .
Pokrok o krok.
Nejlepší jsou bolševici, volíme je proto všici. Mají lokty jako kly a ovládají mimikry.
Chtěl bych
volit potřeby, jen nevím jak se volí. Marně bloudím po webech, všude se jen trollí.
Potřeba se volí sama na…
Potřeba se volí sama na hajzlu - buď velká nebo malá..., rozhoduje si to mimo nás :-)
Vidlákovi
Danieli , poslední dobou se více a více objevují kopírované články z jiných medií. Co s tím budeš dělat až místní trové začnou místo stupidních štěků kopírivat články a rozhovory třeba Šafra , Romancova, Mitrofanova , Džamily a podobných.
Mazat
Dědky. K mazání se propracují všichni.
Targusi,
kdo je ten “spol”?
Taky by me to zajimalo
Ale jsem stary, hloupy a osklivy
Mozna se mi tady zpet bude libit vic nez na hyperkorektni literrarni kavarne
Ten spol. je heslem
k mému zde zabetonovanému nicku.
Možná, že si časem ukradu kousíček života a napíšu Vidlákovi o deblokaci či nové heslo, případně se podívám do mailového koše.
"Spol" je ta společnost…
"Spol" je ta společnost štěkajících, za kterou štěká...
Targus a spol.
Jak vidím , tak už Vás ve škole naučili:
Dědeček a babička ujídají chlebíčka. Až z nich budou kosti bude chleba dosti
Když bych to shrnul...
Když bych to shrnul, tak každého trochu konzervativně smýšlejícího člověka (ať už s příklonem napravo nebo nalevo) co nechce zelenorudé globalistické totalitní šílenství čekají perná léta. A jako bonus není co volit a i kdyby bylo nemá to šanci vyhrát.
ad dkseeker
S tím souhlasím, takže slepici.
ad dk
Teď jsme měli možnost koho volit. Ne sice spasitele, ale aspoň někoho, kdo bude na "naší straně", kdo se nás "zastane", kdo nebude chtít devastovat naši zem na úkor všech okolo. Snažili jsme se. Ale stále víc mi připadá, že to vše bylo jen divadlo pro "lid", pro nás.
Říkala jsem sice předem, že nedopustí Babiše na Hrad, ale stejně jsem doufala, volila. Prostě naděje neumírá. Ale de facto jsem "věděla", že určitě se na tom tak dlouho pracovalo, Rychetský, nesmyslná koalice zvolená proti "jednomu silnějšímu", "nepřehlasovatelnost" a chyběl už jen Hrad, tak to bylo "jasné" aby to bylo v kupě. Hráli jsme to divadélko s nimi a poskytovali "alibi" jak to bylo spravedlivé, že zvítězili. Neměli jsme asi šanci. Tím nerozporuji počítání hlasů, ani patologickou nenávist antibabiš, ve všem kus pravdy je. Bála jsem se, že když to nedopadne, půjde to hodně rychle. A je to ještě mnohem rychlejší, snad každou hodinu nějaké hrůzné prohlášení či informace. Tohle je jen můj názor...
Náhody? Neexistují?
Dnes jsem poslouchala vysílání na alternativě. Zaujala mě jedna věc, která tam byla prezentována a sice zajímavé výsledky 3 voleb ve 3 různých státech v různých dobách (v posledních několika letech):
vítězové: poražení:
Francie - Macron 58,5% Le Pen 41,5%
SK - Čaputová 58,4% Ševčovič 41,6%
ČR - Pavel 58,3% Babiš 41,6%
vzájemný rozdíl 0,2% vzájemný rozdíl 0,2% náhoda???
ad Bobina
Ne, nemůže to být náhoda, už jsem to zde včera také prezentovala. A o to je to celé děsivější. Už nemusíme chodit k volbám...
Pro malý vzorek (tři…
Pro malý vzorek (tři výsledky voleb z cca 20 prezidentských voleb za posledních pět let) to samozřejmě náhoda být může.
https://en.wikipedia.org/wiki/Insensitivity_to_sample_size
Euroatlantická civilizace spěje k zániku pěkným fofrem
Miroslav Macek: Podíváte-li se na zahájení mistrovství Ewropy v krasobruslení ve Finsku a na transgenderovou bruslařku/bruslaře, neříkejte mi, že si též nemyslíte, že euroatlantická civilizace spěje k zániku ještě rychleji, než jsme si mysleli…
https://necenzurovanapravda.cz/2023/01/podivejte-se-na-vykon-trans-kras…
OT/Rozhovor s německým generálem o ukrajinské krizi.
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2023/01/31/general-kujat-nyni-by-by…
A ještě jedna OT zpráva. Slovenský generál ve
výslužbě komentuje válečné dění na Ukrajině.
Str. 796 dole a je potřeba otevřít spojler.
Na své otázky tam naleznou možné odpovědi Stridor a (zřejmě placený) diskutér Gogo.
Jsou to odpovědi vojáka v době, kdy soudruzi ještě "vyhrávali".
Můj názor - soudruh generál má perfektně našprtané poučky a číslíčka. Bohužel jen číslíčka nám vojnu jaksi nevyhrávají. Ale je dobré sllyšet názor někoho, kdo se vedením ozbrojeného boje zabýval alespoň v teoretické rovině.
Covid story
Kratka covidova uplne OT storka.
Mal som suseda. Fajn chlap. Kedze sme male bohom zabudnute mesto snad najblizsie k vojne, tak v nasom malom spitali sa vsetko vie. GDPR sa tu nenosi …
Sused bol svedok kowidowy. Kazdy sme nejaky. Ked porucila strana a vlada, stal na vakcinu medzi prvymi.
Ked prisiel na rad booster, skocil po nom ako slepice po flusu a hrdo zvestoval, ze dostal 300€ ako spravne fungujuci obcan dochodca.
V novembri si dal supnut na zaklade hesla vakcina je sloboda, ci nieco take, druhy booster.
Cez Vianoce som sa dozvedel od susedy, ze na manzela dosadla spava nemoc a nechutenstvo a ze sa jej straca pred ocami.
V piatok sa racil dostavit do spitala, ze teda daco nem dobre a nech ho preklepneme. Prisiel po vlastnych.
V sobotu kyslik, bo mierne rozpraval z cesty, no vysetrenie krvi ukazalo vysoku saturaciu, takze kyslikom to nebolo.
Nasledoval test na covid. Prekvapujuco pozitivny. Ktobytobolpovedal po 4 vakcinaciach za 2 roky…
V nedelu pri rannej vizite sa zistilo vrzganie na plucach. CRP vyskocilo do nebies. Telota pacienta 36,7.
Nasadene atb.
V pondelok CRP poskocilo vyssie, nasadilo sa dalsie atb. Teplota akoby sa nechumelilo – normal.
Dnes nadranom dodychal.
Sice robim na inom odd, ale stale mi nespadlo obocie po rannej sprave.
Pac sa to podoba ako vajce vajcu tomu, co absolvoval prof. Krcmery.
Na tom VAIDS asi nieco bude.
Vakciny vsak za to samozrejme nemozu, ci?
Vsetkym pekny den....
Jedna strana by tu byla
Jmenuje se Svobodní. Má dlouhou tradici, její hlavní krédo je "méně státu", ale volím je jen já, od té doby co mě ODS zklamala. Ostatní ji nevolí, protože "nemá šanci", tak radši volí "menší zlo" - což se zatím vždy ukázalo jako velké zlo. Také se pokouší různé další strany převzít její program (asi jde o šéfování strany) - naposled Trikolora, takže radši šli s nimi do koalice a ta získala tolik, co by dřív získali Svobodní sami. Nevím, proč vymýšlet nové značky (třeba PRO), když tu jedna nezprofanovaná je. Jenže lid radši volí komouše a když se vyjádřím "komouše nebrat", tak se mi směje "to už je dávno promlčené", nebo "tenkrát tam byli všichni". Nebyli, jen desetina všehoschopných a zločiny komunismu jsou nepromlčitelné. Výsledek 70 procent pro 2 komouše, z toho jeden nevzdělaný a prolhaný, o druhém s manželkou politručkou (kdo byl na vojně, ví co je to politruk) se to teprve dozvíme ale typuji, že to žádná sláva nebude. Ale teď když máte co jste chtěli, můžete vyrazit na tu zdravotní prohlídku, jak vám doporučila naše skvělá ministryně války, aby jste se pak nemuseli u odvodu zdržovat.
Svobodní určitě ne!
Jsou tady snad 20 let a nedokázali téměř nic kromě pár drobků (post europoslance a post senátora). Stali se jakousi pravicovou dogmatickou sektou a dostatečně nepochopili, že dnešní dělicí linie nevede po ose pravice versus levice, ale globalismus versus patriotismus. Odsoudili Trikoloru, že podpořila Babiše. Jsem zvědav, zda odsoudí a distancují se také od PRO, kteří Babiše také pragmaticky podpořili:-) S PRO totiž Svobodní navázali užší spolupráci. Libor Vondráček je sympatický chlápek a umí kultivovaně diskutovat, ale chybí mu oproti kolegovi právníkovi Rajchlovi tah na branku. Svobodní jsou slepou uličkou, minimálně pokud půjdou do voleb samostatně. Tudy opravdu cesta nevede.
Jsem rád
že Trikoloru odsoudili za podporu Babiše. Kdyby Babiše podporovali, už bych jim hlas nikdy nedal. Že navázali spolupráci s PRO mě těší, ale jak už jsem psal, více stejných stran je chyba, bylo by lepší, kdyby byla jen jedna.
Ale v PRO podpořili Babiše taky,
takže pokud nejsou oportunisté, tak to musí odsoudit taky:-) Ale souhlasím s tím, že je nutná nějaké volné sjednocení. Vždy součastná pětidemolice integruje dokonce"konzervativní" a "pravicovou" ODS a extrémně levicové Piráty.
Skutečně jsem překvapen
kdo všechno byl ochoten dát hlas Babišovi. Moje přesvědčení mi to nikdy nedovolí. Nepovažuji to ani za rozumné. Možná by byl horší, než ten generál (to záleží co generál předvede, třeba pojede Zelenskýho přesvědčit, aby se dohodl s Rusama, z Tchajvanu zajistí čipy a Číňany nějak uchlácholí, přestane chtít zvyšovat daně a bude hej).
Taky jsem volívala Svobodné
až do té doby, co "zglobálněli". Po odchodu Petra Macha. Těď mají zase slušné vedení i názory, Vondráčka čtu a poslouchám docela ráda.
Zdivočelí sociální demokraté
nebyli podle Zemana komunisté, ale republikáni. To jen pro pořádek. Jinak dnes s Vidlákem celkem souhlas. On to sice záměrně neřekl napřímo, ale jeden z jeho nedávných komentářů říká zcela jednoznačně, kdo by tou novou silou mohl a měl být. A já si to myslím taky. Zatím je velmi předčasné mluvit o tom, že by se Rajchlovo PRO mohlo stát dominantní silou jako ANO, ale potenciál nahradit Okamuru a stát se tak přijatelnější i pro voliče mimo alternativu určitě má. Už včera bylo pozdě. Okamura je žábou na prameni, ze kterého odčerpává životodárnou energii pro zásadnější politickou změnu.
Nová strana
Pane Jáchym.
Jsem také pro,založit alternativní stranu,jenže co půjde proti pětikoalici,to Rakušan prohlásí za extremistickou stranu a jít proti vůli USA,tak dostane po hlavě hned.Je nutno být připravený,snad v USA vyhraje Trump,pak lze jít do boje otevřeně.
Na Litterate už může publikovat každý.
Dokonce i pederast.
Tři promarněné šance, jak se vyhnout třetí světové válce
Druhá Amerika (aneb tři promarněné šance, jak se vyhnout třetí světové válce)
Matthew Ehret, 29. ledna 2023, přeložil jsem ze Strategic culture
Zdá se, že dnešní svět se rychle vymyká kontrole.
Strach z jaderné konfrontace mezi Ruskem a NATO vzrostl na horečku a probudilo se něco horšího, než co bylo k vidění i v temných letech studené války.
Kolektivním Západem se přehnala zvláštní forma šílenství, když americký Kongres nalévá miliardy dolarů další smrtící pomoci režimu v Kyjevě, o němž usměvavý senátor Lindsey Graham prohlásil, že Kyjev "bude bojovat proti Rusku do posledního Ukrajince".
Jedná se o tentýž americký Kongres, který bezostyšně živí nacisty zamořené vojenské jednotky na Ukrajině a skupiny napojené na ISIS v Sýrii a Iráku, který se navíc rozhodl prohlásit Rusko za "státního sponzora terorismu", přičemž Senát o tom 27. července hlasoval jednomyslně a Sněmovna reprezentantů jej následovala v těsném závěsu s rezolucí, která má obrovskou podporu obou stran.
Mezitím v Bruselu a v zemích "pěti očí" (Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Spojené království a Spojené státy) sílí tlak na zákaz účasti ruského prezidenta na zasedání G20, zatímco v mnoha zemích bývalého Sovětského svazu včetně Lotyšska, Estonska, Litvy atd..., které byly v posledních dvou desetiletích začleněny do NATO, se urychluje uctívání nacistických "hrdinů".
Řeči o jaderném Armagedonu se staly běžnou záležitostí a zdá se, že nikdo z neoliberálních politiků na vedoucích pozicích neuvažuje o snaze zacelit rozpory mezi Východem a Západem.
Co se děje? Zbláznil se snad svět?
Proč se vedoucí představitelé "svobodného a demokratického" Západu stali natolik slepými i vůči svým vlastním strategickým zájmům, že raději dobrovolně riskují rozšíření termonukleárního ohně po celé zeměkouli, než aby ukončili politiku "globálního NATO" a mezinárodního unipolarismu?
Tato krize způsobená člověkem - stejně jako všechny krize způsobené člověkem - má řešení.
Tato řešení však vyžadují, aby obě strany, ruská i americká, řádně identifikovaly povahu těch agentur, které tlačí svět na pokraj vyhlazení.
Jedině tak totiž můžeme náležitě ocenit potenciál obnovy ústavních tradic samotných USA a zároveň vytvořit základ skutečné nové bezpečnostní architektury, která je tak zoufale potřebná, má-li svět přežít zbývající desetiletí 21. století.
Pochopení cesty potřebné k překonání současné bouře vyžaduje návrat k nedávné historii, počínaje rozpadem Sovětského svazu a třemi pregnantními okamžiky, kdy lidstvo téměř přijalo novou epochu oboustranně výhodné spolupráce, jejímž motorem bylo strategické spojenectví USA a Ruska.
1988-1992: První pokus o éru multipolární spolupráce byl zmařen.
V roce 1988 bylo stále jasnější, že systém vzájemně zaručeného zničení končí.
Strnulé ekonomické systémy sovětského bloku nebyly schopny zavést do všeobecné civilní ekonomiky potřebné technologické inovace, které by byly nutné k tomu, aby se zabránilo všeobecnému zhroucení.
Každý ví o temných dnech perestrojky a západem řízeném drancování v 90. letech...
ale málokdo si uvědomuje zralý potenciál pro nový věk spolupráce a hojnosti, jehož hybnou silou byly síly v americké inteligenci a jejich ruské protějšky, které v této krizi viděly příležitost proměnit meče v radlice.
Tyto osobnosti se snažily vybudovat novou architekturu založenou na vzájemném rozvoji, opatřeních k budování důvěry a vědeckém pokroku.
Již několik let probíhaly zákulisní rozhovory s předními představiteli nové Gorbačovovy administrativy a jejich americkými protějšky z Reaganovy administrativy, a dokonce i s vedoucími představiteli německého průmyslu v čele s předsedou Deutsche Bank Alfredem Herrhausenem. Tito protimalthusovští státníci si možná plně neuvědomovali, jakým zlým silám se postavili, ale přesto usilovně pracovali na ukončení studené války nikoliv rozdrcením Ruska do zapomnění, ale na zajištění nové synergie průmyslové a vědecké spolupráce mezi Východem a Západem.
O těchto plánech a možnostech pro věk spolupráce založené na rozsáhlém průmyslovém pokroku vypráví jak nedávná autobiografie doktora Edwarda Lozanského z Americké univerzity v Moskvě, tak dokumentární film Schillerova institutu z roku 2008 Ztracená šance z roku 1989.
Tyto osobnosti usilovně pracovaly na představení rozvojových plánů, které zahrnovaly miliardy dolarů slibovaných investic do modernizace všech odvětví sovětské ekonomiky, jejichž základem byla rozsáhlá infrastruktura a průmyslový růst.
Navzdory mnoha slibům o spolupráci mezi Východem a Západem se v 90. letech 20. století namísto toho stalo Rusko zakrváceným a plavajícím se žraloky.
Osobnosti jako Strobe Talbott a Jeffrey Sachs dostaly za úkol zlomit ruskou vládu a její lid ekonomicky, psychologicky a morálně v rámci programu šokové terapie, na který dohlížely nejhorší složky MMF, londýnské City a washingtonští utopisté.
Dokonce i základní bezpečnostní záruky byly opuštěny, neboť sliby tehdejšího ministra zahraničí Jamese Bakera, že "NATO se nepohne ani o píď nad rámec svého uspořádání z roku 1992", byly stále více opouštěny, jak se NATO měnilo z obranné aliance studené války na novou ambiciózní globální útočnou strukturu, která absorbuje co nejvíce bývalých sovětských států, jež může získat.
Místo spolupráce se součástí západního politického diskurzu staly projevy volající po novém světovém řádu a "konci dějin".
Již tehdy se do akce rychle zapojil senátor Joe Biden, který v roce 1992 napsal traktáty jako "Jak jsem se naučil milovat Nový světový řád".
U národů, které se tomuto Novému světovému řádu bránily, byla rychle nasazena balkanizace a bomby, které je měly přimět ke "správnému chování"
Za iluzí amerického vítězství nad komunismem bylo cítit stále rychleji se rozrůstající hnilobu, neboť postindustriální politika 70. a 80. let měnila kdysi mocnou průmyslovou základnu Ameriky v neužitečnou ekonomiku služeb bez suverénní schopnosti postavit se na vlastní nohy, vyrábět pro sebe nebo dokonce udržovat základní infrastrukturu.
Chudoba, užívání drog a kriminalita se za Clintona zvyšovaly, zatímco docházelo k přesunu bohatství, v jehož důsledku byli ubývající američtí malí a střední podnikatelé zlikvidováni novými obrovskými korporacemi, které měly volnou ruku při pohlcování všeho, co mohly získat v rámci finanční deregulační bonanzy Severoamerické dohody o volném obchodu a evropské Maastrichtské smlouvy. V obou smlouvách byly bývalé zóny suverénních národů zbaveny pravomoci legálně emitovat produktivní úvěry, využívat protekcionismus k obraně svých zájmů nebo kontrolovat vlastní národní bankovní systémy. Tam, kde dříve byla suverenita nad těmito životně důležitými pravomocemi právně výsadou národa, po NAFTA a Maastrichtu nyní tuto výsadu získaly nadnárodní subjekty.
1999-2001: Druhý pokus o éru multipolární spolupráce byl zničen
1999-2001: Druhý pokus o éru multipolární spolupráce byl zničen
V rámci tohoto úpadku se na všech stranách bývalé železné opony dostali k moci dva noví vůdci.
S jejich nástupem v letech 1999 a 2000 vznikla naděje, že Vladimir Putin a George Bush mladší by mohli po desetiletí zrady obnovit určitou míru zdravého rozumu.
V roce 2000 se opět objevily naděje, že se podaří zacelit neutěšený rozklad americko-ruských vztahů, protože v Moskvě nastoupil mladý potížista jménem Vladimir Putin, který nahradil alkoholickou trosku Borise Jelcina.
Porážka Ala Gora (jehož hluboké vztahy s ruskými zrádci, jako byli Černomyrdin a Čubajs, mu přinesly na ruce ne málo ruské krve) probudila mezi vlastenci obou národů unavený optimismus.
V USA více než 100 volených zástupců podpořilo výzvu vedenou republikánským kongresmanem Curtem Weldonem z Pensylvánie, který nechal vypracovat zprávu nazvanou "Partnerství mezi USA a Ruskem: Čas pro nový začátek".
V tomto vlivném dokumentu zveřejněném počátkem roku 2001 byla představena ucelená vize, která nebyla k vidění již více než deset let a která volala po novém paradigmatu dotýkajícím se všech aspektů vztahů mezi USA a Ruskem.
Kulturní diplomacie, výuka ruštiny na amerických školách, pomoc zemědělství, rozvoj celého spektra energetiky, výzkum vesmíru, obranná spolupráce, obrana proti asteroidům a výzkum jaderné fúze - to vše zaujímalo v dokumentaci zástupce Weldona významné místo.
Citlivost pro existenční moment, který se neztratí v historii, je patrná z úvodních poznámek zprávy:
"Amerika a Rusko musí uzavřít spojenectví výhodné pro obě strany, nebo budou muset čelit téměř jistotě, že historická nedůvěra se znovu projeví a uvrhne svět do nové studené války. Taková možnost by byla obzvláště tragická, protože Spojené státy a Rusko mají více společného než rozdílného. Vzhledem k tomu, že nejvážnějšími a nejbezprostřednějšími hrozbami pro oba národy jsou terorismus a šíření zbraní hromadného ničení, měli by se Spojené státy a Rusko díky těmto velkým společným nepřátelům stát přirozenými spojenci.
Model bilaterálních vztahů a kontroly zbrojení z dob studené války je založen na vzájemném antagonismu a jaderných hrozbách: situace, která je jako základ americko-ruských vztahů v 21. století nepřijatelná. Rusko a Spojené státy mají každý své specifické bezpečnostní obavy, ale mají více společných bezpečnostních obav. Politika USA by měla povzbudit Rusko, aby uznalo výhody americko-ruské spolupráce v oblastech, jako je boj proti terorismu, nešíření jaderných zbraní a protiraketová obrana... Klíčem k vytvoření americko-ruského spojenectví je učinit tak nyní, dříve než se americko-ruské vztahy dále zhorší. Spojené státy musí Rusku nabídnout vztah, který bude jasně prospěšný jak pro ruské, tak pro americké zájmy, a začít co nejdříve společně pracovat na dosažení oboustranně výhodných cílů."
Právě k tomuto duchu dobré vůle v předních vrstvách amerických politiků se přiklonil Vladimir Putin, když dal Západu na vědomí svůj záměr účasti Ruska v NATO.
Putin samozřejmě nevěděl o nebezpečí, které NATO představuje pod vlivem unipolaristů, jako jsou Gore, Soros, Nulandová a další, ale dokud mezi západními zeměmi měly moc osobnosti, které smýšlely jinak, pak ruská inteligence předpokládala, že jde o organizaci, jejíž destruktivní zaměření lze neutralizovat.
Právě proto Putinova první vystoupení v USA v tomto období po boku prezidenta Bushe demonstrovala optimismus, že by mohla být přijata rozumná zahraniční politika.
Bohužel s nastupující Bushovou administrativou se v rámci vládnoucí třídy v USA objevil další temnější proud, který měl na věc zcela odlišný názor.
Tato skupina nejenže pokračovala v nejhorších prvcích Clintonovy, Gorovy a Talbottovy politiky vůči Rusku z 90. let, ale přidala k nim i obsedantní militaristickou snahu o globální nadvládu s příchutí Pax American, kterou předchozí režim nezaznamenal.
Osobnosti jako asistentka Strobea Talbotta Victoria Nulandová našla nové uplatnění jako asistentka Dicka Cheneyho a brzy i velvyslankyně USA při NATO, kde dohlížela na rozsáhlé rozšíření vojenského bloku z 16 na 24 zemí do roku 2008.
Pod vedením Nulandové NATO oficiálně přivítalo snahy Gruzie a Ukrajiny o vstup do aliance.
Nulandová také úzce spolupracovala s krycí skupinou CIA -National Endowment for Democracy a Georgem Sorosem při přípravě půdy pro novou éru operací na změnu režimu v podobě barevných revolucí v Gruzii (2003), na Ukrajině (2004) a humanitárního bombardování zemí které po 11. září 2001 vrátilo národy na Blízkém východě do doby kamenné.
Manžel Nulandové Robert Kagan byl jedním z prvních spoluzakladatelů Projektu pro nové americké století - neokonzervativního think tanku, který vytvořil takové temné politické vize pro 21. století, jako je dokument Přestavba americké obrany ze září 2000, který viděl Rusko i Čínu nikoli jako potenciální spojence, ale jako úhlavní nepřátele, které je třeba zničit, má-li být zajištěna plánovaná globální hegemonie USA.
V naprostém protikladu k pozitivnímu duchu oboustranně výhodné spolupráce, jak si ji představoval zástupce Curt Weldon a spol. si unipolaristické sítě nastíněné v dokumentu PNAC RAD představovaly mnohem temnější světový řád hobbesovského boje každého proti všem, když si představovaly války budoucnosti řečeno:
"Ačkoli může trvat několik desetiletí, než se proces transformace rozvine... "boj" se bude pravděpodobně odehrávat v nových dimenzích: ve vesmíru, "kyberprostoru" a možná i ve světě mikroorganismů. Vzdušná válka již možná nebude vedena piloty s posádkami taktických stíhacích letounů, kteří čistí oblohu od protivníkových stíhaček, ale režimem, jemuž budou dominovat dálková, neviditelná bezpilotní plavidla... Samotný vesmír se stane divadlem války, protože národy získají přístup k vesmírným kapacitám a začnou se na ně spoléhat; dále se bude stírat rozdíl mezi vojenskými a komerčními vesmírnými systémy - bojujícími a nebojujícími stranami. Informační systémy se stanou důležitým cílem útoku, zejména pro nepřátele USA, kteří se snaží překonat sofistikované americké síly. A pokročilé formy biologické války, které mohou "cílit" na konkrétní genotypy, mohou biologickou válku přeměnit z oblasti teroru na politicky užitečný nástroj."
Myšlení velkého stratéga Zbigniewa Brzezinského bylo viditelně v pulsu ideologů, jako byli Kagan, Nulandová a další neokonzervativci jako Paul Wolfowitz, Richard Perle, John Bolton, Donald Rumsfeld a Dick Cheney, kteří řídili tvárné prezidentství Bushe ml.
Byl to právě bývalý poradce pro národní bezpečnost Brzezinski, kdo ve své Velké šachovnici z roku 1997 nastínil potřebné porcování Ruska pod washingtonským diktátem, které bylo cítit i na stránkách bílých knih PNAC.
Brzezinski ve své knize z roku 1997 napsal:
"Potenciálně nejnebezpečnějším scénářem by byla velká koalice Číny, Ruska a možná Íránu, 'antihegemonistická' koalice, kterou by nespojovala ideologie, ale vzájemně se doplňující nespokojenost".
Brzezinski dodal: "To, jak budou Spojené státy manipulovat s hlavními geostrategickými hráči na euroasijské šachovnici a jak budou řídit klíčové geopolitické obraty v Eurasii, bude mít zásadní význam pro dlouhověkost a stabilitu amerického globálního prvenství."
Bohužel pro svět nebyla politická doktrína, kterou přijal George Bush, doktrínou lepších amerických vlastenců kolem Curta Weldona, ale spíše tohoto hájemství unipolaristů, kteří se snažili udělat vše pro to, aby svět zůstal co nejvíce rozdělený a potlačený, zatímco nový Pax Americana mohl upevnit své panství v rámci programu nadvlády celého spektra.
Právě tato skupina se postarala o to, že USA brzy odstoupí od Smlouvy o zákazu balistických raket, kterou Bush vyhlásil 13. prosince 2001.
Smlouva ABM z roku 1972 zajistila, že ruská i americká armáda přestanou rozmísťovat, testovat a vyvíjet námořní, vzdušné, kosmické a mobilní pozemní protiraketové systémy pro zachycení strategických balistických raket.
Odstoupením USA od této smlouvy se zvýšené nebezpečí protiraketového štítu vybudovaného kolem perimetru Ruska (a Číny) stalo neúnosnou existenční hrozbou a byly zahájeny nové závody ve zbrojení mezi útočnými a obrannými systémy.
Den poté, co USA oficiálně opustily smlouvu ABM, Rusko oznámilo odstoupení od smlouvy START II, která by nejen zakázala používání vícenásobných hlavic na ICBMS, ale také výrazně snížila celkový počet hlavic.
Netrvalo dlouho a prezident Putin tuto hrozbu pojmenoval během svého slavného mnichovského projevu o bezpečnosti v roce 2007, v němž Rusko nejen vyjádřilo své chápání skutečných záměrů, za nimiž se skrývají útočné vlastnosti balistických raketových systémů vybudovaných za jeho hranicemi, ale také stanovilo pevné červené linie, pokud jde o pokračující vměšování NATO do Ruska.
2016-2020: Třetí pokus o multipolární spolupráci byl rozvrácen
2016-2020: Třetí pokus o éru multipolární spolupráce je rozvrácen
V letech 2007-2016 západní unipolaristé zdvojnásobili svou nadvládu v plném spektru, přestože se kontury světové politiky drasticky změnily s novým rusko-čínským spojenectvím, které se stalo základem úspěchu euroasijské integrace.
Ostatní národy byly smeteny do pekla v rámci Západem zmanipulovaného arabského jara, po němž následovalo humanitární bombardování Libye v roce 2011 a zaměření se na Sýrii, která byla podrobena podobnému "budování národa".
V Tichomoří Clintonův a Obamův asijský zvrat urychlil vojenské angažmá USA v čínském perimetru s raketami THAAD v Jižní Koreji a 100 000 vojáky rozmístěnými po asijských vládách zmanipulovaných Západem.
Pod vedením Bidena a Victorie Nulandové vzplála Ukrajina, kde byla ve 2. barevné revoluci svržena proruská vláda Viktora Janukovyče a k moci byl dosazen režim vybraný americkým ministerstvem zahraničí.
Uprostřed tohoto temného světa začalo svítit světlo, když Čína v říjnu 2013 vyhlásila jako svou novou zahraniční politiku iniciativu Pásmo a cesta, která se brzy začala spojovat s ruskou Euroasijskou hospodářskou unií.
V roce 2015 bylo Rusko dostatečně silné na to, aby se pustilo do nové zahraničněpolitické doktríny v Sýrii, která zabránila dalšímu projektu změny režimu, jenž by zapálil srdce země.
V roce 2016 to se světem vypadalo chmurně, protože všechny průzkumy veřejného mínění v Americe předpovídaly jisté vítězství Hillary Clintonové jako 45. prezidentky Spojených států.
Něco se však změnilo.
Nečekané vítězství Donalda Trumpa nejenže zmařilo pokračování neokonzervativní agendy, která našla nový domov v nejhorších složkách Obamovy a Clintonovy Demokratické strany, ale začal být cítit nový potenciál pro obnovu americko-ruských vztahů, protože nový prezident vyzýval k dobrým vztahům s Ruskem a Čínou a zároveň prosazoval ukončení "nekonečných válek" a novou kalibraci americké vojenské aktivity v Sýrii s Rusy.
Během Trumpova prezidentství v letech 2016-2020 byl zahájen plný útok s cílem zvrátit hlasování většiny amerických občanů prostřednictvím masivní manipulace, propagandy "Russiagate" a rozsáhlých mediálních honů na čarodějnice, které se snažily Trumpa vykreslit jako "poskoka Kremlu".
Navzdory tomu se Trumpovi podařilo odvrátit pokusy o impeachment a podařilo se mu uskutečnit řadu reforem, které zahrnovaly omezení financování NED na Ukrajině, v Hongkongu i jinde, odříznutí důležitých složek CIA od konvenčních vojenských operací, sladění amerických vojenských operací s Ruskem v Sýrii a rozsáhlý program budování diplomatických mostů na Blízkém východě díky Abrahamovým smlouvám mezi Izraelem a Arabskými Emiráty a v Asii, kde Trump zprostředkoval setkání s vůdci Jižní a Severní Koreje. Toto budování mostů bylo nejdůležitější ve vztahu k představitelům Ruska a Číny.
Bylo to v dubnu 2019, kdy prezident Trump vystoupil v Bílém domě po boku čínského vicepremiéra Liou Che a řekl:
"Rusko, Čína a my všichni vyrábíme zbraně za stovky miliard dolarů, včetně jaderných, což je směšné. Myslím, že by bylo mnohem lepší, kdybychom se všichni spojili a nevyráběli tyto zbraně, ty tři země se podle mě mohou spojit a zastavit výdaje a utrácet za věci, které jsou produktivnější směrem k dlouhodobému míru."
Přestože Deep State Operations působící v rámci amerického ministerstva zahraničí neúnavně pracovaly na sabotáži těchto pozitivních iniciativ a přestože neokonzervativní tvorové z bažin jako John Bolton a Mike Pompeo nadále obklopovali Trumpův vnitřní okruh jako zmije, bylo by pošetilé ignorovat tyto pozitivní, byť krátkodobé iniciativy k oživení promarněných šancí z let 1990 a 2000.
Povstane "ta druhá Amerika"?
Povstane "ta druhá Amerika"?
Dva roky po dosazení Bidena do Bílého domu svět opět sklouzává k existenciálnímu útesu konfrontace nejen s Ruskem kvůli událostem na Ukrajině, ale stále více i s Čínou v souvislosti s budováním nového NATO - v Tichomoří, kterému někteří začali přezdívat "čtyřka".
Tam, kde byla Ukrajina po barevné revoluci NED využita jako ohnisko tohoto nepřátelského programu proti Rusku, byla barevná revoluce po NED na Tchaj-wanu (v rámci Slunečnicové revoluce 2014) využita k tomu, aby se tato tichomořská ostrovní provincie Číny stala novým potenciálním ohniskem války v Tichomoří.
S více než 140 zeměmi, které se připojily k iniciativě Pásmo a cesta, a s rostoucím seznamem zemí čekajících na vstup do BRICS+ a Šanghajské aliance pro spolupráci je stále jasnější, že noční můra Zbigniewa Brzezinského o nové euroasijské alianci vedené Ruskem, Čínou a Íránem hrozí navždy narušit unipolární paradigma.
Prezident Putin to jasně vyjádřil v nedávném projevu, v němž vyzval ke konci unipolárního systému
Američané vědí, že z proxy války na Ukrajině nemají žádný prospěch, a podle nedávných průzkumů se situace na Ukrajině nedostala ani do první desítky obav většiny Američanů, kterým více záleží na zvýšení cen plynu, potravin a nájmů než na geopolitických ambicích od reality odtržených neoconů.
Průzkumy agentury Rasmussen navíc ukazují, že téměř 70 % Američanů je pevně přesvědčeno, že se Amerika ubírá špatným směrem, a že souhlas s prezidentem i Kongresem se dostal na historické minimum.
Předchozí tři pokusy o svržení unipolaristických ideologů a vytvoření udržitelných základů americko-ruské spolupráce byly umožněny nejen díky dobře postaveným politikům, ale také díky síti dobře organizovaných, informovaných a angažovaných amerických občanů, kteří pochopili, jak přemýšlet o směru, kterým se jejich národ ubírá.
Pokud se má dnešní svět vyhnout důsledkům šílené politiky globálního NATO, která může vést pouze k termonukleární válce, pak to bude díky důležitému faktoru této "druhé Ameriky", jejíž čas, energie a obětavost mohou rozhodnout o tom, zda nastane nový věk temna, nebo nový věk spolupráce.
A to je vše? Škoda. Proč je to tak krátké?
Proč je to tak krátké?
Černomyrdin a Čubajs byli
hrobaři ruské ekonomiky.
Nic více a nic méně.
Česko bojuje o přežití !
Za tohoto stavu se svět třetí světové válce nevyhne !