Pár glos

http://casopisargument.cz/?p=39244

Vážený Vidláku, chvíli jsem váhal, ale nakonec se tady ke Covid vyjádřím, i když víte, že se tématu vyhýbám. Předtím ale dovolte poblahopřát k Homerovi - jakoby se někde zjevila reinkarnace Terezy Spencer (dej jí bůh lehké spočinutí). To je snad Vidláku na samostatnou pravidelnou rubriku, jako byla Ranní kávička... Přemýšlejte o tom prosím, pokud by to šlo. Tady někdo odvádí neskutečně tvrdou a zajímavou práci.

A nyní ke Covid. Zachovám se jako právník, ne jako hodnotitel, ne jako diskutující na jakékoli straně.
Jak odmítnout kontrolu v hospodě - toho je plný internet. Stačí se odvolat na správní řád a na jakoukoli otázku odpovědět, že nechcete s ohledem na ustanovení správního řádu k věci jakkoli vypovídat a vzdáváte se práva v uvedeném případě na předkládání důkazů (viz. zákon 500/2004 Sb., konkrétně paragrafy 53 odst.2 a 55 odst.4). To jenom pro pořádek, nesmíte říkat nic jiného, občanku nemusíte nikomu ukazovat, a už vůbec ne hygieně. Pochopitelně policistovi ano, ale ten ze zákona nemůže Vaše údaje sdělit nikomu jinému, jinak je to pro něj trestný čin (tedy nemůže Vaše údaje sdělit ani orgánům hygieny).
To, že nemusíte nikomu dokládat Váš zdravotní stav je zcela jasné, já se tím občas bavím, ale nutno říci, že většina hostinských je ráda, že Vás v hospodě má....

Nyní krátký příběh, který mi vyprávěl můj spolužák, právník v nadnárodní korporaci, kde porušování předpisů, hlavně těch pracovních je zcela běžné. Uvedená korporace po dlouhém boji dosáhla toho, že se musel odebrat k očkování, ale vzdoroval dlouho a statečně. Dlužno říci, že oni ho dost potřebují, na problematiku, kterou řeší, jsou dva lidé v republice a outsorsing by je přišel draho. A jeho šéf ho dost kryl, ale pak už to nešlo.
Tedy můj kolega přišel do očkovacího místa, kde byla fronta až do nekonečna, vyseděl asi čtyřicet minut, a pak se otevřela jáma pekla. Paní dotazující se byla milá (bylo to v nemocnici),ale kolega se nejdříve zeptal, jestli je doktorkou, má atestaci a může se mu prokázat, aby si zapsal její údaje. Patnáct minut dohadování, pak přemlouvání ať neblbne. Kolega s milou tváří Josefa Švejka dosáhl toho, že zjistil, že dotazující se byla staniční sestra. Pak někdo pochopil, že je zle a sestra byla vyměněna za lékaře. Kolega mezi tím s ní diskutoval recept na drobenkový koláč. Lidé ve frontě šíleli. Dostavil se lékař, tentokrát opravdu lékař, a kolega ho požádal o stejné věci, jako předtím domnělou doktorku. Dalších patnáct minut ztracených, neboť víme, že lékaři rozumí všemu. Ale přes tvrdého právníka neprojdou. Kolega mu vysvětlil, že podle formuláře o informovaném souhlasu se má vyjádřit k možným onemocněním, a že ho zajímá, zda jde o lékaře, který má k této problematice atestaci. Neboť jak víme, skvělý očař může být mizerný internista. Kolega pohovořil o tom, že zná bezvadně určitou část odborných mezinárodních předpisů v oblasti chemických látek, ale na rozvod by si pořídil odborného advokáta.
Uraženost doktora neznala mezí, kolega ale trval na svém a navíc mu pan doktor odmítal dát své osobní údaje, neboť kolega mu řekl, že když bude mít vážnou reakci na vakcinaci, bude chtít nemocnici žalovat a proto musí vědět, kdo ho poučoval. Na to ho lékař vyzval, aby nemocnici opustil, což kolega neučinil a dožádal se šéfa nemocnice. Tuto část zkrátím, než se dostavil šéf nemocnice, tak z chodeb odešla řada nadávajících čekatelů na vakcinaci, kolegu přicházeli přemlouvat různí zaměstnanci nemocnice. Kolega však trval na právu být očkován, byl slušný a klidný, pouze všechny znervózňoval tím, že si si stále něco psal na notebooku. Asi po dalších třiceti minutách se dostavil náměstek ředitele nemocnice (který byl někde ve městě) a řekl, že chce situaci řešit, a ať si kolega vezme jeho údaje, a že ho může žalovat nebo povolat jako svědka. S tím kolega vyjádřil souhlas, ale trval na tom, že chce vidět údaje o doktorovi, který s ním bude vyplňovat informovaný souhlas. Dotyčný nerudný lékař pronesl několik nepěkných slov a odešel s tím, ať si to náměstek vyžere. Ten povolal nějakou paní doktorku, která ukázala kolegovi papír (průkaz nemocnice), kde byla její funkce a vyplývalo z toho, že má odbornost na to, aby vyhodnotila kolegovi možné obtíže, dokonce mu přinesla osvědčení o atestaci (či jak se to jmenuje). Takhle uběhly skoro jedna a půl hodiny. Po celou tu dobu se personál nemocnice snažil kolegu odlákat do jiné místnosti, ten se ale držel židle a nepěkně brzdil provoz.
Nutno říci, že to ale byl teprve začátek celé věci. Na formuláři o informovaném souhlasu totiž stálo, že se dostavil dobrovolně. Kolega prohlásil, že ve svých letech nebude lhát, že tam dobrovolně není, ale je tam na nátlak svého zaměstnavatele a požadoval, aby tato věta tam byla zapsána. Další půl hodina, nakonec náměstek odchází s tím, že volá na ministerstvo, co s tím má dělat. Poté kolega vypověděl, pečlivě poučen naším společným kamarádem lékařem, jak je alergický na každou maličkost, jak se mu snadno dělají modřiny a jak omdlívá, když vidí krev. Řekl že má v poslední době snížený tlak a požádal, aby byl pečlivě vyšetřen, aby si nemocnice vyžádala jeho dokumentaci, a mohlo být vše dobře posouzeno. Když na to paní doktorka kývla, s nadějí že se ho zbaví (nutno podotknout, že tam byly tři pracoviště a on jedno blokoval celou dobu), sdělil jí kolega, že ale chce, aby mu nemocnice o tom vystavila potvrzení, že ho odmítá očkovat, pokud se neseznámí s dokumentací a nebude zjištěn jeho zdravotní stav. Paní doktorka nebyla nerudná, a už tu hru hrála s ním a poučila ho, že na takové vyšetření nemají peníze a musí ke svému obvoďákovi, a že by měl zaměstnavatele požádat o příspěvek, když to po něm (vakcinaci) chce. Kolega dále řekl, že to není problém, že to udělá, že ale také po nemocnici chce papír od výrobce (nejlépe smlouvu s výrobcem), že je vakcína v pořádku a že po ní nemůže za žádných okolností umřít. A požádal paní doktorku, že chce stejné prohlášení od nemocnice a od ní. V tu chvíli se stala nerudnou paní doktorka. Posléze přišel náměstek, že ministerstvo dalo od formuláře ruce pryč, že je to formulář nemocnice a ať si to vyřídí oni. Také sdělil kolegovi, že volal zřizovateli, a ten mu řekl to samé, ale s tím, že ve formuláři se nesmí nic škrtat a že tam musí být ta dobrovolnost. To už tam kolega byl dvě a půl hodiny a zaměstnanci nemocnice chodili mezi čekající na chodbě, že tam mají člověka, který všechny zdržuje. Nakonec řekl náměstek, že ho očkovat nechtějí, protože to nechce ani on a ať vypadne. To ovšem neměl dělat. Kolega mu suše ukázal zápis, který si průběžně dělal a řekl mu, že mu navrhuje, ať tento zápis podepíší obě strany s tím, že v zápisu bude napsáno, že nechtějí zaměnit dobrovolnost za povinnost a nechtějí mu odpovědět na otázku, zda může po vakcíně umřít a dát toto prohlášení do informovaného souhlasu.
Malá odbočka. Kolega je fakt dobrý, a proto si vzal sebou svoji kolegyni z práce s tím, že po injekcích omdlívá a ona mu pomůže a bude sním. A ona celou dobu u tohohle výstupu seděla a mlčela. Promiňte, že jsem to řekl vidláku až teď, ale pro stupňování příběhu se to hodí sem.
Následovala hodina hádání se o protokol, že ho nechtějí očkovat, ale i díky svědkovi měl kolega navrch. Skončilo to nakonec předem připraveným ústupem, kdy byl společně podepsán protokol, kdy byla vypuštěna zmínka o personálu, který očkuje a nemá atestaci (resp. vyslýchá před podpisem informovaného souhlasu), byla vypuštěny zmínky o některých nepěkných slovech personálu nemocnice a kolega souhlasil s tím, že dodá dokumentaci a vyjádření obvodního lékaře. Naopak tam zůstalo, že kolega požaduje aby tam byla zmínka o nedobrovolnosti očkování s tím, že chápe, že v tomto je nemocnice limitována zřizovatelem a byl zaprotokolováno vyjádření náměstka, že se nemohou vyjádřit k tomu, jestli vakcína jemu může způsobit smrt, protože by to muselo být komunikováno s výrobcem. Obě strany se dohodly, že nemocnice požádá ministerstvo o zprostředkování vyjádření a pokusí se získat smlouvu s výrobcem. A bylo zaznamenáno, že kolega opravdu se očkovat chce, ale je jasné, že musí mít jistotu.
Tím to skončilo. Kolega dal v práci šéfovi protokol k dispozici, a ten se sesul strachy, protože tam byla ta věta o nedobrovolnosti, a kolegovi řekl, ať už nikam nechodí a nadřízeným někam do Evropy nahlásí, že má vše v pořádku mimo zaměstnanců, kterým to nedoporučil lékař. A kolega tento týden píše do nemocnice přes svoji datovou schránku dopis, kdy se nemocnice ptá, jak pokročili. Svého lékaře už navštívil.

A to je celá historka k pondělnímu večeru. O případném pokračování budu informovat. Jako právník odmítám jakkoli potvrdit, zda s výše uvedeným postupem souhlasím nebo nikoli. Chci ale říci, že věčně žije a bude žít Josef Švejk.
Tvrdím, že lidi, na které byl učiněn nátlak zaměstnavatelem, nelze za jejich konání (pokud se nechali vakcinovat, aniž chtěli), kritizovat, protože je to stejné, jako když měl někdo v roce 1969 dobrou práci, souhlasil se vstupem. Statečných bylo málo.
Dovedu i pochopit někoho, kdo to udělá kvůli cestování, ale krčím rameny. Sorry jako. Odsuzuji ty, kteří dávají souhlas s očkováním dětí, protože vakcína není dostatečně prověřena.

Na nikoho z očkovaných se ale nedívám úkosem, protože to bylo jejich rozhodnutím, a já je v tom podporuji. V tom tak krátkém žití na tomto světě je zrovna tohle něco, na čem by neměl být zakládán střet a nenávist. Stačí dost toho, které vzniká z lidského a partnerského soužití.
Proto prosím na sebe buďme hodní.
IK

Stát máte v rozvalu, všechno co je cenné mají v právu na razítko cizáci a vy tady mudrujete jako by ste byli normální. Potomkům ste zařídili holokaust na dlužní úpisy a kliďánko se tady šavlujete o hovadinách. Někeří dementi z absťáku nadhoděj opět lži z vylhanýho státu, nejlépe o píchancích, jiní vyblejou ze sebe lásku k vlastizrádcům z prognosťáku, keří s ostatníma vlastizrádcema by podle obyčeje už dávno viseli jako v Maďarsku v pětašedesátém.

1) podíl na půdě (bez daní)
2) podíl na rozpočtu, naše peňáze (bez daní)
3) podíl na rozhodování (bez daní)

To je základ rodu. Nic jinýho. Hotové

Mám poznámku k bodu 2 - viděl jsem toho kluka na pár záběrech a musím říct, že na mě nepůsobil dobře. To, že ho soud osvobodil neznamená, že to rozhodnutí je správné/spravedlivé - podivných rozsudků je v historii plno. 17-ti letý kluk jel do města s poloautomatickou puškou - už jen tento základní fakt mi napovídá, že ten kluk prostě není úplně normální.
Neznáme souvislosti, koukáme na to z hodně velké dálky a s informacemi, které nemusí být úplné. Samozřejmě pro řadu lidí je to teď hrdina - to ale neznamená, že tím hrdinou skutečně je.

Tož jsem si vybrala ty "konečné" rachejtle. A koukám na starý film ze tuším 70tek "Alej zatracení". hmm kdo chce
https://www.youtube.com/watch?v=z1CotdJmwqs.

Také stojí za povšimnutí, že začal proces s Ghislaine Maxwell - partnerkou Jeffreyho Epsteina (který byl obviněn, že provozoval obchod s děvčaty, včetně nezletilých, a který zemřel ve vazbě - prý sebevražda.)

To by se mělo tesat do skály.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Petr-Hampl-Cas-na…
Hampl má u mně ***

Pokud někdy bude na šimpanziu a budu s ním mít možnost promluvit, budu rád.

Hejtman MS kraje Vondrák, je plně pro uzákonění povinného očkování. Teď před chvílí to řekl přímo do televize.

R. I. P.

Ani mít nemůže, protože nebylo dost času na všechny fáze klinických testů.

Zajímalo, kolik lidí by dobrovolně nastoupilo do dopravního letadla, o kterém by věděli, že nemá dokončenou certifikaci, protože nebyl čas na dokončení všech pozemních a letových testů. A kdyby tito lidi museli při vstupu na palubu podepsat lejstro, že poletí na vlastní riziko a výrobce ani aerolinky nenesou žádnou zodpovědnost za případné škody, zranění či úmrtí.