Přeskupení sil

BINGO. Za pět sloních ptáků.

Pravda vyděsí!

Pravda vyděsí!

A když přijde na tu válku, člověk musí být tak zfanatizovaný nenávistí, projít si všem těmi body, že si bude myslet, že ta válka je v jeho zájmu.

Proto mimo jiné taky mainstream píše, jak píše.

O tomhle tématu náhodou z vlastní a poměrně trpké zkušenosti něco vím.
Předem se omlouvám, že to bude delší - měl by to být samostatný post, ale než by ho Vidlák zveřejnil, uplynul by týden a aktuálnost by byla fuč.

Zavedení registrací je nejspolehlivější způsob, jak zabít svobodnou diskusi. A nejen nejspolehlivější; je to i způsob nejefektivnější, protože má účinek velmi trvanlivý, až nevratný. A nejen nejefektivnější; je i nejlevnější, protože provozovatel/majitel diskusního fóra si ho zavede sám a tím de facto spáchá takovou malou sebevraždu.

Stačí málo: totiž neustále a vytrvale rozesírat trolením diskuse a otravovat její účastníky natolik, až se naxerou a začnou po registraci (= regulaci v zájmu pořádku) sami volat, čímž se výměnou za relativní bezpečí vzdají životodárné svobody. A je to! Cíle bylo dosaženo! Scallop a jeho klony mohou táhnout o dům dál.

Nepřipomíná vám to nic? Mělo by. Je to základní modus operandi firmy P&L. Jejím sloganem je známé heslo "Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí", ale jedna předložka je v tom hesle navíc. Uberte tři písmena a spatříte nahou realitu.
---
Zažil jsem to dvakrát po sobě.

Poprvé to bylo na Respektu; to bylo v době, kdy byl Respekt ještě hoden toho jména.
Diskuse tam byly bouřlivé (tak trochu jako tady), mnohdy i hodnotnější než texty, pod kterými se vedly. V každém případě byly diskuse integrální součástí tamních blogů a díky tomu, že dokázaly poskytnout autorům skvělou zpětnou vazbu, měly tehdejší blogy úroveň téměř akademickou. Když píšu "akademickou", v žádném případě nemyslím suchopárnou, naopak. Spektrum témat bylo mimořádně široké - poezie, próza, komentáře (ale ano, i k aktuálním společenským tématům, jako třeba tady), glosy, úvahy, i texty vysoce odborné. Texty byly (většinou) vypulírovány k obsahové i formální dokonalosti, protože tamní gramatičtí fašisté drželi laťku vysoko a kdo chtěl obstát, prostě se musel snažit. Toto je mimochodem velmi vlastenecké jednání, přesně v duchu toho, co tady někde naznačuje Vidlák: "...na začátku Národního obrození vzniklo něco, co dodnes používáme pro rozlišení - náš jazyk. Je složitý, každé pravidlo má sto výjimek, jemné nuance se vyjadřují slovosledem, máme obrovský smysl pro ironii. A máme to tak, že většině cizinců stačí říct dvě věty a i kdyby se učili česky libovolně dlouho, okamžitě je od domorodce rozpoznán." - S tím by se dalo samozřejmě v detailech polemizovat, ale nevylejme vaničku i s dítětem: náš jazyk je náš národní poklad a péče o něj je praktickým naplněním znémého "...nedej zahynouti nám i budoucím".

Proč to píšu: stačilo málo a tento unikátní, živoucí, inspirativní svět se změnil v něco, co snese srovnání s normalizačním Rudým právem, a ani se neoklepe hnusem. Stačilo (a) zavést registraci diskutujících a (b) ustanovit Erika Taberyho šéfredaktorem. - Nevím, co z toho dvojího bylo primárně horší (tipuju (b), poněvadž v tomto případě (b)=>(a)), ale seberte poslední zbytky odvahy a běžte se podívat na Blogy Respektu teď. Je to na vlastní nebezpečí, předem upozorňuju. Diskuse nulová, úroveň textů žalostná, právě tak, jak se na správnou režimovou hlásnou troubu sluší. Kojzar by záviděl.

V takovém světě nelze žít (tedy - já nemohu). Zamáčkl jsem proto slzu, opustil 160 textů a deset let psaní, a zkusil štěstí jinde. Tam to dopadlo podobně, akorát to netrvalo tak dlouho a vše proběhlo v řádu týdnů, nebo snad měsíců. Pak jsem zkoušel i jinde a onde, a nakonec mě má Vidlák zde. Zatím si ponechám svůj pseudonym, poněvadž zážitek, o kterém se ve své anotaci zmiňuje Gerd, mám taky.
---
Tyhle zkušenosti vykrystalizovaly do následujícího poznání:

1. Jaký pán, takový krám. Kydy budou takové, jaký je Vidlák. Jestli se Kydy změní, znamená to, že i Vidlák se změnil - neříkám, jestli k lepšímu či horšímu; všichni se měníme, nikdo není chodící konstanta. Změna je život, strnutí je smrt. Kdo o tom pochybuje, ať navštíví RB.

2. Zapřísahám Vidláka, aby nepřipustil registrace diskutujících. Proces přihlašování je natolik otravný, že zabije spontaneitu. A tím - postupně - umoří květinu diskuse, která ze spontaneity žije. Umořením diskuse se z živého webu stane mrtvý materiál. Kdo o tom pochybuje, ať navštíví RB.

3. Existenci a působení elflusáků scallopova kalibru, ba i horších kusů, je nutno akceptovat. Je to daň za svobodu a materiál, na němž lze trenovat bojové umění argumentace. Je to jeden z pilířů, na němž vyrostly SKUTEČNÉ evropské hodnoty, nemyslím ten vlastizrádný spolek pornobuzeranta Jandy. To už trochu odbíhám od tématu, tedy jen krátce: za jednu z nejpodstatnějších evropských hodnot považuju tah na branku za všech okolností, nikoliv právo všech na všechno, právo běhat po ulici s pavím pérem v zadku a povinnost to platit - to je cesta do pekel.

4. Moje zkušenost mi říká, že skutečného autora jakéhokoli textu pozorné oko rozpozná z prvních pěti slabik. Není to nic divného: každý máme naprosto unikátní centrální nervovou soustavu a ta se jedinečným, nenapodobitelným způsobem otiskuje v celém našem bytí, vytváření textu nevyjímaje. Už existují algoritmy, které nás poznají podle tváře, chůze, pohybových stereotypů; každý z nás má jedinečný rukopis a je známo, že přijde-li kdo o ruce a naučí se psát nohama, jeho "rukopis" se nezmění; dokonce i lidé přišedší o všechny končetiny, kteří při psaní drží tužku ústy, mají stejný "rukopis" jako měli, dokud psali rukou. Nejde tedy ani tak o rukopis, jako o "mozkopis". - Chce-li tedy nějaký elflusák psát pod značkou Alef Nula, Vidlák, Asfaltový holub, matka nebo Targus, ať to zkusí. Hodně štěstí.

Co dodat? Vidlákovi děkuju za to, co tady stvořil. - Kdyby se mu chtělo a shledal to užitečným, ať to z diskuse smaže a vydá jako můj další post.

pocházel člobrda, který tu větu vyslovil?
A myslíte, že byste při zavřených očích poznal kdo, že to mluví, pokud by tu samou větu řekl cigán?
V případě A si tipnu, že ne, v případě B si tipnu, že ano. A to jsou tu už od středověku, tedy ti Vietnamci ne.

Děti sousedů umějí ještě lepší kouzlíčko - při rozhovoru plynule přecházejí z čisté pražštiny bez jakéhokoli cizího přízvuku do vietnamštiny a zpět!
Tuhle zrovna mladej dorazil s kamarády ze školy a máma se patrně ptala na úkoly a další záležitosti, protože dítka se evidentně chystala jít ven. A on se bavil s mámou vietnamsky, s dětmi pražsky a překládal mamince, co říkají (ona česky umí velmi dobře, ale pomalu, takže dětskou kulometnou kadenci ještě úplně nedává). Nakonec ji ukecali, protože zahodil batoh a odkráčeli :o))
A jejich ani ne roční mimino je stejně dvojjazyčné!!!

Když si člověk vezme, že ještě mají ve škole anglinu nebo jiný cizí jazyk, tak ty děti jsou trilingvní a přijde jim to úplně přirozené. Jak kdyby měly tři navzájem propojené mozky, hladce přepínaly z jednoho na druhý a v případě potřeby používaly všechny tři najednou.