Odložená platba

Včerejší diskusí zarezonovalo naše poměrně časté téma přírody tentokrát ve vztahu k australským požárům a samozřejmě došlo na našeho kůrovce. Proto se chci omluvit Targusovi - jeho článek posuneme o pár dnů, protože kromě přírody, která by nás měla zajímat z podstaty věci, tak navíc pokračuje íránská story, tentokrát plná demonstrantů a britských velvyslanců, aby středověcí ajatoláhové odstoupili. Během dne se dozvíme další informace a zítra to prodebatujeme. Dneska si dáme přírodu... 

Začnu osobní vzpomínkou... V roce 1993 naší tehdejší třídní učitelku navštívila její vyemigrovaná rodina z Austrálie. Vnuk paní učitelky byl v našem věku a ona ho vzala do školy, aby popovídal o tom, jaká ta Austrálie vlastně je. Utkvěla mi jedna věc - v Austrálii je v létě takévé horko, že se nesmí běhat, protože člověk po chvíli znenadání omdlí horkem z přehřátí, což je nebezpečné především pro člověka který je sám- pokud by omdlel přímo na sluníčku a nikdo  mu nepomohl, nemusí to přežít... 

Austrálie je horký a suchý kontinent. Po antarktidě je nejsušší. V létě tam teploty běžně dosahují čtyřiceti stupňů, všechno vyschne do naprostého suchopáru. Australský buš pak snadno zahoří... Doteď je to asi všechno jasné... Když je někde horko a sucho, tak tam prostě hoří. Na to nepotřebujete australské teploty, stačí žně u nás, kdy máte suché ještě neposečené pole a pak stačí jedna jiskřička od žací lišty, když křísne o kámen a pole hoří jak fík. Australské teploty jsou vyšší, vše je sušší, požáry jsou častější. 

Když teď sleduju ty komentáře k australským požárům, nemohu uvěřit, k čemu jsme za poslední roky dospěli. Prý je to globálním oteplováním, rekordní vedra... přemnožené lidstvo, miliarda mrtvých zvířat... Komentář stíhá komentář, každý trousí moudra, prokádá se to drastickými záběry, běžný divák a čtenář to hltá a ve víru keců zanikne to podstatné... 

Víte, ono v Austrálii hoří od nepaměti, protože sucho tam není od letoška, ale bylo vždycky. A je tak nějak jedno, jestli požár začal kvůli teplotě 45° nebo 39°. V létě je buš suchý a hoří... 

Problém je v něčem jiném - od jisté doby se člověk vzmohl, začal se starat o přírodu a k tomu patří i velká letadla na hašení, výkonná hasičská technika, systém varování před požáry, zpracované požádní plány. A najednou buš hoří mnohem méně často. Respektive většina požárů je rychle odhalena, včas ohraničena a zlikvidována. Nechceme přece, aby lidem hořely domy že? 

Jenže... když nepřijde požár, tak nám jaksi na zemi přibývá palivo... V zimě naroste tráva, keře shodí nějaké větve a tak se to hromadí a hromadí. Protože na hasičskou techniku peníze jsou, ale těžko někdo bude uklízet tisíce čtverečních kilometrů divočiny. To ani nejde. A tak kdysi přicházely požáry pravidelně a často, jen tak prolétly rychle krajinou, shořela při nich trocha suché trávy a sem tam větev, větším stromům to neublížilo, zvířata to víc vyhnalo než zabilo a vyčistilo to buš od bordelu, od jisté doby se hasí. Díky tomu máme v buši místa, kde nehořelo celá dlouhá desetiletí, ale příroda pěkně ukládala palivo. 

A teď se prostě jen zadařilo... místo malého požáru trochy trávy máme požár jako z pekla, protože je tam dost materiálu na hoření. je ho tam tolik , že ten oheň umí zapálit i stromy, kterým to dřív nijak neuškodilo. A tak to hoří a hoří a najednou to hasiči nezvládají, protože svými předchozími zásahy v podstatě připravovali tuto situaci. 

Není náhoda, že ty požáry hoří v obydlených oblastech - ano přesně tam, kde hasiči celá desetiletí pracují a zachraňují životy i majetek. V neobydlených částech Austrálie mezitím hoří každý rok, ale nikdo si toho nevšimne, protože požár trochy trávy není ničím zajímavý...

Zopakuji to, co jsem psal už v článcích o hospodaření s vodou i s lesy... vysokoškolsky vzdělaní inženýři a doktoři si udělali celé fakulty, které zcela dle zákona a vyhlášek vychovaly tisíce projektantů i pracovníků, aby se voda trubkami odvedla z krajiny rovnou do řek. Proč? Protože nikdo nechce mít na botičkách od Gucciho bláto. Celá desetiletí odváděli v souladu s přáním lidu vodu pryč a tď se diví, že se jim to povedlo. 

Jiní inženýři zase zcela podle zákona v souladu s vědeckými poznatky vychovali tisíce pracovníků, kteří v lesích dokolečka dokola sázeli smrky, protože to dobře rostlo a dalo se to použít. Zároveň dobře placení kindermanažeři zredukovali péči řádného hospodáře na zisk. Zrušili hájovny, zrušili dřevorubecké party, které ještě před třiceti lety byly v každém polesí.  Ano, kdysi skoro celý zisk ze dřeva padl na plat hajného a dřevorubců. Dneska peníze odcházejí z lesa kamsi do Prahy a tak není divu, že Praha vzkvétá a lesy chřadnou. Tisíce ekologů si přáli a přivazováním ke stromům to zdůrazňovali, že les se má ponechat přirozeně. Lesy ČR jim to splnily... o lesy se už dávno nikdo nestará, jen se v nich kácí.  A teď se všichni diví, že se jim to splnilo.  Les byl kdysi pojištěním pro majitele. Nechal se růst a až jednou přišla pohroma, les se pokácel, dřevo se prodalo, majitel se zahojil z pohromy a nechalo se to růst znovu. A v mezičase se les chránil - především vyřezáváním nemocného dřeva na otop. Ale to ještě byla lidská práce levná - pacholek mohl za den přivézt jeden vůz dřeva a stejně se to sedlákovi vyplatilo. 

V té Austrálii je to přesně totéž. Kvalifikovaní inženýři a doktoři přes požární ochranu vychovali tisíce následníků, kteří zcela v souladu s přáními obyvatel vytvořili systém, který zachránil tisíce životů a miliardy peněz v majetku. Ale příroda se o svoje připravit nenechá. Teď jen jednorázově udělala přesně to, co by v jiných podmínkách dělala pozvolna každý rok. Na ty požáry se tam schylovalo dlouhá léta. Kdyby to nebylo letos, stalo by se to za rok nebo dva. Teď tam lidi čekají na evakuaci na plážích a viní ze svého neštěstí premiéra. Zbytečně... příroda jede podle svého, stejně jako to dělá v případě našich vyschlých studní a zničených lesů. 

Ano, je možné udělat monokultury, je možné mít les produkující dřevo, je možné mít chovný rybník.  Je možné zabrat buš pro stavbu baráků. Je možné vyměřit pole a pěstovat řepku.  Ale je nutné se o to řádně starat a dát tomu co to potřebuje. T ynáklady stejně jednou budou zaplaceny. Je možné platbu odložit a doufat, že to zasáhne někoho jiného. Ale jednoho dne nás neřádná péče dožene. 

 Nebo je možné to nechat na přírodě a nezasahovat jí do toho. Příroda si vždycky vytvoří co potřebuje. Má dost času. Ona si zavede rovnováhu. Ale nebudeme mít les, ale prales. Nebudeme mít louky, ale savanu. Nebudeme mít rovnou řeku, ale meandrující tok. 

Hlavně ale nejde to dělat napůl. Není možné vnést do krajiny člověčinu a pak chtít po přírodě, aby to respektovala a starala se o to. Pokud přírodě něco zabereme, musíme se starat my. Příroda to umí jen po svém. Pokud to zanedbáme, přijdeme o všechno a ještě to bude katastrofa nevídaných rozměrů. Přitom ale tohle všechno je jen odložená platba za špatnou péči.