Novinářská šlechta

už přes něj dostali... 

Jak dlouho už tu máme tu naší demokracii? Dvacet osm let? Čtvrt století a kousek. Docela slušná doba. Člověk se za tu dobu stihne narodit, vychodit školu, najde si nějaký ten obor, třeba i udělá vysokou a začne pracovat. Z malého škvrněte se stane dospělým. Zažije lecjaké veletoče, přijde o iluze, nejméně desetkrát změní své sny, nápady i možnosti a leckdo si dokonale zkazí život, že už to nikdy nenapraví. Je to vlastně velmi dlouhá doba. 

Když se nad tím ale zamyslíme, byla vlastně krátká. Po více než dvacet let se bojovaly staré bitvy, které se nepohnuly ani o krok dopředu. Dvacet let boje s komunismem. Komunisti sice nevládli, byli imrvére v opozici, ale na bubnování proti totalitě to stačilo. Je to sice už víc jak deset let, ale pamatujete Paroubka? Jak studenti skandovali heslo, že nacismus = komunismus a komunismus = ČSSD? 

Pamatuju si Drtinovou Černého, Kmentu a další prominentní novináře, kteří obhajovali akumulaci kapitálu a psali pohrdavé odsudky o hloupém plebsu. Co já přečtl článků o tom,jak jsou odbory škodlivé a jak je vůbec škodlivý sociální stát. Heslem dne byl kapitalismus a podnikavost. Pokud se podíváte na staré novinové články, nemine den, kdy nejsou v novinách chváleni Bakalové, Koláčkové i další. Petru Kelnerovi byly věnovány celé rubriky. Na prostý lid měla být hlavně přísnost... Všichni ti špičkoví novináři psali články o pokulhávající české produktivitě práce, ale nepřipisovali to mizerné organizaci práce, ale připisovali to lenosti pracovníků. Tam podle nich tkvěly rezervy. 

Ekonomové měli k dispozici celé  stránky s palcovými titulky, kde složitě rozebírali společneské jevy, ale celkové vyznění bylo pořád stejné. Flexibilizace práce, snazší vyhazovy, menší ochrana zaměstnanců, menší odstupné, menší nemocenská, zdravotnické poplatky, zmrazení důchodů. A samozřejmě, že se máme zle, za to můžou komunisti.... a Putin. 

Babiš budoval svůj Agrofert dvacet let. Dvacet let se přátelil s politiky, měl telefonní čísla na premiéry, vstupoval do zákulisí, drobnými postrky pozdržel či postrčil zákony, státní pohledávky, konsolidační agenturu a další instituce tak, aby něco ovládl, zprivatizoval a vydělal. Nebyl sám. Jistý Chrenek si takhle založil zdravotní pojišťovnu, pak si ji i oddlužil, Bakala obdobně ovládl OKD, nejinak tomu bylo ve Vítkovickém holdingu, Plzeňské škodovce, ve zbrojovkách a koneckonců na každém okrese. Všude se kupčilo, potají jednalo s náměstky a ministry, přesouvaly se cenné papíry, až je měl ten správný člověk a pak se ohromně vydělávalo. To nebylo naráz. To trvalo dvacet let a víc. 

Po těchto dvacet let žádný z těch elitních novinářů neřešil Kostelecké uzeniny či sedláka Radu. Nikdo neřešil OKDi když si o tom cvrlikali vrabci na střeše a slavné byty křičely až do nebe. Novináři nevyšetřovali, měli své mafiánské kauzy, ale to byly malé ryby.Velký kapitál byl přítel, platil jim hostiny, rauty, granty. Byla to šťastná symbióza. Dvacet let článků v celorepublikových denících o tom, v jaké skvělé době žijeme, jak je ten kapitalismus důležitý, jak potřebujeme miliardářské podnikatele. Dvacet let článků o Jablotronu a OKD, Mostecké uhelné. Dvacet let článků o skvělých Spojených státech, kteří vždycky dobře jednají. Dvacet let článků o neschopném sociálním státu, o levici, kterou se vytírá zadek,kdežto pravicí se lidi zdraví. Dvacet let pohrdání důchodci a odboráři.  Dvacet let. Tisíce a tisíce článků. 

A pak se to otočilo. Babiš si koupil Mafru. Bakala dovedl OKD ke krachu, Švýcarsko začalo vyšetřovat Mosteckou uhelnou.  Internet se dostal do každé domácnosti spolu s chytrým telefonem. Najednou na naše elitní novináře došlo. Oligarcha už je nepotřeboval. Zařídil se i bez nich. A lidi je taky nepotřebovali. Vystačili si sami. Najednou byli na dlažbě. Sice se chytili v nových projektech, ale to už nejsou ty stejné prachy. Podívejte se na DVTV - na té Drtinové je ten pokles životní úrovně vysloveně vidět. Porovnejte si ji z dob její největší slávy. Do České televize a rozhlasu se už všichni nevejdou a profesní smrtka pomalu práská i tam. 

Nu, začali se bránit. Najednou si vzpomněli na deset patnáct let staré kauzy. Kmenta napsal knihu Boss Babiš ve které popsal praktiky panující při prodeji státního majetku. Bylo by to hezké, kdyby ji vydal v roce 2010. Ale on si vzpomněl až teď. Protože na něj došlo. I ti ostatní najednou rozkrývají dávné průsery. Dokonce někteří zašli tak daleko, že se nechali zaměstnat v těch nejhorších profesích a s překvapením zjistili, co musí prostý člověk vydržet. Bylo by to chvályhodné, kdyby o pár let dřív nezdůrazňovali tu nutnost flexibilizace práce. To si tenkrát ještě mysleli, že na ně nedojde. 

Zeman se stal prezidentem a najednou tam v Praze zjistili, že jim za ty jejich kecy každý neplácá po rameni, ba naopak si myslí svoje, jde a jedná přesně opačně, než by si přáli. A novinář stojí a nedokáže pochopit, jak to venkovský buran mohl hodit Babišovi, když je to takový zloděj. Úplně jednoduše. Takových Babišů je tu tolik, že se jeden další mezi nimi ztratí. Dvacet let si lidi četli, jak mají takové Babiše milovat a chápat jejich nezbytnost a potřebnost. Prostě si zvykli. Byty OKD jdou v tahu, Mostecká uhelná je v tahu, Bakala je v tahu, Všechno je v kopru, jen zbývá DHL sklad za patnáct tisíc čistého. A novináři, kteří to sváděli na komunisty, kteří za nic nemohli. 

Inu novinářská šlechta osaměla. Velké peníze došly, Němci už prodělečné noviny držet nebudou, oligarchové je posílají do háje a jestli si myslí, že na Seznamu budou věčně, tak jsou na omylu. Ani ta ČT tu nebude napořád. A český člověk jim už nevěří. Dvacet let ho oblbovali a to se po náhlém prozření Babišem ještě dlouho neobrátí. Všichni kradli a lidi si zvykli... Zvykli si tak, že Babiš s nimi už nic nedělá a kvůli novinářům nikdo demonstrovat nebude. Ani ti Volímkarlové nebo Drahošovci ne. 

Vztekají se nám novináři, takhle to přece nemělo být... Inu asi skutečně nemělo, ale že to takhle je,  tomu přispěli svými dvaceti roky práce. Dopadli jako ti padesátníci u soustruhu, kteří pro firmu dělali celý život, aby je pak před důchodem vyhodili. A teď se to děje i těm vyvoleným. Těm, co si mysleli, že jich se to netýká a k nim něco podobného nikdy nedojde.  

A mně vůbec nevadí, že si teď vzpomněli a začínají něco dělat. Vůbec mi nevadí, že na Babiše něco hledají. Ale právě tihle už to nezvrátí. Budou muset dvacet let psát jinak a nspat desetitisíce článků, aby si lidi zvykli. tihle se toho už nedočkají. Rok od roku budou míň slyšet až už si jich nikdo ani nevšimne.