Češi a čecháčci

Musím říct, že jsem do revoluce slovo čecháček ani naznal. Byli jsme tu češi, případně čechoslováci. Na Moravě se muselo říkat, že oni jsou vlastně moraváci, i když tam musel člověk mluvit spisovnou češtinou pořád, takže jsem se tam cejtil jako mezi těma češtějšíma ... ale když to chtěli.

Během studií na mateřské škole na mě zkoušeli machrovat kde čím, že dotyčný dál doplivne, že dál dočůrá, že umí plavat, že umí kličku, že umí počítat do sta atd. I chyb na mně samozřejmě našli plno, těch, který oni neměli i těch co měli sami.

Nikoho ale nikdy nenapadlo mi říkat, že jsem čecháček, s implicitním předpokladem, že on tedy ne a že je to teda nějak špatný být čecháček. Jak léta šla, ani na dalších školách to nikdo nevytáhl. Až do revoluce tu čecháčci prostě nebyli.

Nevím, kdo to vymyslel, ale na to, abyste o někom říkali čecháček, musíte umět výborně česky, takže nejspíš to vymyslel čech. Prý to vymysleli za protektorátu, nějací ti protektorátní kolaborantští novináři. Je to možné. To slovíčko se neobjevuje ani v Babičce Boženy Němcové, ani v Jiráskovi, ani v Palackém, ani v Máchovi.

Je to vytvořené zdrobňující koncovkou -áček, která někdy zní pohrdlivě jako rusáček, žiďáček, čuráček a někdy ne poláček, slováček, někdy dokonce mile rypáček, hlupáček, miláček, chlupáček, ušáček. Jednou jsem dokonce viděl film, kde překladatel zápolil s překladem a slovem zadáček označil buď anus či anální sex. Lingvisticky mně to traumatizovalo tak, že si to pamatuju dodnes. Někde se prostě zdrobněliny nehoděj a už vůbec ty chybně vytvořené.

Čecháček je výraz, kterým se mluvčí snaží ponížit označeného a zároveň ukázat, že on je něco lepšího. Ti čecháčci jakoby nevědí, nemají rozhled, nerozumí tomu důležitému, světovému. (Ale on to ví, on je ten lepší než oni, že paní učitelko). Přesně jako malý, nejistý děti, co nevěří samy sobě a tak se štelují do mluvčích učitelek, jejichž slovo je pro ně slovo boží, jsou poslušné na slovo a ještě se snaží nutit k poslušnosti ostatní, aby se zalíbili. (A učitelky jsou zatím nány, co půlku příkazů vydávají hloupě a nepromyšleně, jak vědí ostatní dospělí.) Zatímco ostatní děti se i přes zakáz vrtí, čtou si pod lavicí, jedí co a kdy nemají atd. (Vrtí se a čtou si pod lavicí, protože se momentálně nudí, protože látku buď chápou nebo jsou zas dávno ztraceni, každopádně se tak jako tak nic neučí a jedí podle toho, jak jim klesla hladina cukru v krvi a přesně podle toho, na co mají chuť, čili co přesně tělo potřebuje - na což nepomyslela ani učitelka ani šplhounek).

Není divu, že prvním a vrchním porevolučním čecháčkovačem byl Václav Havel. Rozmazlený, nevzdělaný hoch z rodiny bývalé honorace. Když jako hlava státu tepal čecháčkovství, působil jako zakomplexovaný rodič, co se v hospodě posmívá svému, tříletému dítěti, že se bojí bojí cizích lidí. Bože, jsou to cizí lidi, ono je malý, tak je opatrný a schovává za svý rodiče. Havel tím vypadal trapně a zakomplexovaně.

 Padl socialismus, nemáme zcestovalej svět, nemáme prachy a část na západě existujících věcí jsme neviděli. No tak si je prohlídneme ve zrychleným režimu. Jéje, tak se naučíme používat kreditku o dvacet let později. Mobily a internet už jsme se učili nastejno. 
 Hlavně, že ta chamtivá verbež ze západu, co sem přišla okrádat národ, kterej ještě neví, co a jak, byla pro Havla morálně, kulturně a lidsky dost na výši. 
 Na úrovni okradačů vdov, sitotků a důchodců, jen ve větším rozměru. (A horníku jako jeho věrný kámoš Bakala) Dneska se jim říká šmejdi a Havel byl slouha těch globálních. Slouha, co místo, aby zemi zveleboval jak moudrý král Karel IV, či železný a zlatý jak Přemysl Otakar, tak ji rozprodal cizákům, za poplácání po zádech. Asi jako hrdina Bonny a klid, co si trošku cucnul vexlu a už rozhazoval tisícovky. Zatím byl jen "mladej," co ještě nic neví.

 Na západě má Havel pověst hrdiny, díky mediální masáži, povedla se jeho loutkovodičům pěkná pohádka. Ale ve skutečnosti, jsou na západě lidi jako my: na ukrajince, co okrádaj o část vejplaty jiný ukrajince koukaj s pohrdáním, jako na špíny, stejně jako my. Na pasáky, co někde na Balkáně unesou holku, zmlátěj, znásilněj a pak ji pasou někde v holanským bordýlku, koukaj s hnusem jako my. Na "podnikatele," co černouškům v Africe prodávaj na splátky televizi 6x dráž než v USA koukaj s opovržením, stejně jako my. Obchodníci s bídou.

 I na Havla by koukali s hnusem a opovržením stejně jako my, kdyby o něm věděli to, co víme my. - Vím to úplně přesně, protože to je přesně ten důvod, kvůli kterýmu se o Havlovi lže. Kdyby prostě jen říkali pravdu, tak se hnusí všem.

 My ho tu měli přímo u nosu, tak na jeho mýtus všichni nevěříme a havloid už je dávno nadávka. Věřej tomu jen cizáci, a zde rodiči zanedbané dětičky se školou vymytejma hlavama. Zanedbané proto, že patří mezi rodičovské povinnosti u dětí demolovat režimní propagandu. (Jedna taková špatná matka, nechala syna hltat režimní propagandu a on se jí pak pateticky upálil, protože nechtěl během 5 měsíců dospět a smířit se s tím, že to všechno byly jen lži. V lednu to bylo 50 let. Dobře jí tak.)

 V čem jsme zaostalí? Českej prodavač z mekáče se vyrovná americkýmu prodavači z mekáče, českej frézař německýmu frézařovi, českej řidič kamiónu anglickýmu kamioňákovi. To u vrchnosti nám to vázlo.

 Vázlo, my trochu dohnali západ a bohužel pro nás i pro ně, západ dohnal a předehnal nás (v tom špatným).

 Když tu byla Marinne Le Pen, tak se ji Soukup na něco ptal a zmínil nás jako malou zemi. To se do nás pořád hustí, ale je nás deset miliónů. Což zas není tak málo, je spousta menších národů. Marinne Le Pen ale hned oponovala, že nejsme tak nedůležitá země a nemyslela to jen jako diplomatickou lichotku. Oni normální lidi na západě byli děsně rádi za nás, poláky, slováky, maďary a Orbána, že jsme do toho Merkelovýho/EU bláznění hodili vidle. To tam oni nedokázali, nikde. Tam to je jak za komančů, lidi vyhazovali za názory z práce. My jsme se vzpouzeli i za ně. - O to víc nás nenáviděl západní tisk.   

 Naproti tomu na ČT, alžírský žid Bernard-Henry Levy, oplzle bohatý, s krví bosenských srbů na rukou a vodorovnejma vráskama po plastice obličeje, tomu Havel samozřejmě velmi chybí a ještě na tam hlásá, jak Marinne Le Pen nemá ráda Francii a nemá ráda Evropu. (nejspíš proto je Marinne proti tomu, aby se Evropa už konečně proměnila na něco mezi Afrikou, Blízkým Východem a pakistánským pedofilním bordelem, jak to chce on)

 Zpět k věci. Češi, když kdysi přijeli do Ameriky, tak tam nebyli ztracení chudáčci mezi těma lepšíma. Nekoukali na vše s otevřenou pusou. Nehledali komu by dělali kočího nebo služku. Fungovali tam úplně stejně jako všichni ostatní evropani, co tam přišli a dodnes fungujou. Když tam před lety v českém městečku vybuchla továrna, odmítli veškerou pomoc s tím, že si pomůžou sami. Jako všichni normální američani. Čím se tak lišej od čechů tady doma? - Mají tam jinou vrchnost, která jim jinak nastavila zákony. Havel jako president mohl předvést, jak se to dělá a hands-on ukázat, jak se dělaj lepší zákony. Neudělal nic, protože na to neměl, protože ničemu nerozuměl. Byl to línej nezvdělanec.

 Místo toho objížděl zeměkouli, opíjel se s místní pakáží, shraboval pomalovaný plíšky s barevnejma stužkama a diplomy s kulatema razítkama. Když mu umřela manželka-matka-služka, tak si vzal manželku-děcko-režimní exhibku, co podepsala antichartu proti jeho chartě (ale ty kozy). Zval si sem globální celebrity v hopsání po pódiu, jak nemilovaná, politická princezna Diana plná komplexů. 
 To protože se sám cejtí jako čecháček a protože mu chybí vědomí vlastní kvalit, tak se potřebuje ubezpečit venku a každý vnější výraz uznání je pro něj jako droga. Kozatá ženština, vyznamenání, lichotky, doktoráty (a chlast). Každá dávka však vyprchá a zas je tam kde byl. 
 I film si natočil za státní peníze. Špatnej, jen servilní dvůr tleskal. Pornoherec v Boogie Night si takhle natočil hudební desku. Propadla. Mrázkův synáček si takhle koupil v Plzni diplom práv a nosí černý brejličky jak hrdina Bony a klid. Za právníka by si ho vzal jen blázen.

 Respekt, co máte k sobě samotným dáváte najevo i tím, jak se chováte k slabším a jestli cítíte potřebu je bezdůvodně ponižovat, tak jste níž než oni. Ti skuteční lepší táhnou ostaní nahoru.

 Havel byl ten, na koho se to pohrdavé slovo čecháček hodilo jako ulitý. Každý kdo se snaží se trošku povýšit tím, že ostatní nařkne z čecháčkovství (protože dost nepodlézaj jinejm), jen pojmenoval sám sebe.

 Jinak to není a nebude. Nikdo se sebeúctou a špetkou vzdělání to slovo prostě nepoužije, protože mezi čechy patří i Hus, Žižka, Komenský, Masaryk, Baťa, Dvořák, Smetana, Janáček, Hašek, Mácha, horníci z Ostravska i Kladna, legionáři z Ruska, piloti z Anglie, paragáni, co zabili Heydricha a padli v kryptě kostela jen za rohem od havlovic baráku, 27 českých pánů i tisíce a tisíce bezejmených, co šli pro tuhle zemi na smrt po rodinách. Taky všichni obrozenci, co dokázali ve světě téměř nevídané a vydupali ze země český národ, už skoro poněmčený, což nedokázali ani pofrancouštělí bretaňci, ani poangličtělí irové (co mají teď svůj stát, ale ne jazyk), ani dnes téměř poněmčení Lužici a o co se právě snaží katalánci a baskové. 
 
 Abych nezapomněl, čech je i Beneš. Přes všechnu kritiku, co kdo může říct. Přestože já si myslím, že jsme se  za Mnichova bránit měli, i když vůbec nevím, jestli by to dopadlo lépe. Přestože tu demisi přijímat neměl. Beneš přeci jen překomplotoval dvakrát všechny a jednou měl velký podíl na vzniku republiky a podruhé na odsunu němců. Klobouk dolů. Židi si takhle taky vykomplotovali stát a o těch se říká, jak jsou mazaní.

 A proto se skromností a pokorou, s jakými mudrc pozoruje idiota, vždy pozorujte toho, kdo vám nadává do čecháčků, protože vám právě vyklopil, že velký je on sám ubožák.

  Amen