Jen otázky

Budoucnost České republiky je stále ještě v mlze dob minulých, ale přesto se mlhy začínají rozpouštět. pomaloučku polehoučku je na všechny vidět. A tak se v přímém přenosu brzy dozvíme, kdo je na čí straně. Buď budeme mít za měsíc vládu, nebo  to začne nanovo a  nebo budou předčasné volby. 

Zkusíme si shrnout strany a taktiku: 

Prozatím velmi činorodým aktérem je Andrej Babiš a jeho soukromé hnutí ANO. Které se ale ukazuje ne tak soukromé, jak si leckdo (včetně Vidláka) myslel. Samostatné kroky různých Metrnarů, Stropnických, Pelikánů, či Šlechtových začíná ukazovat, že to buď musí být geniální PR záměr ANO šéfa a nebo je celá demokracie a systém politických stran silnější, než druhý nejbohatší člověk v republice. Osobně se pomaloučku začínám přiklánět k té druhé variantě. Zdá se, že ani Andrej Babiš se svým takřka nekonečným penězovodem není schopen zajistit vnitřní disciplínu své soukromé partaje.  Jakmile si člověk, kterého on sám přivede a nominuje, lokne moci a kontaktů, začíná se emancipovat. Jednoznačně to ukazuje, že ty skutečné síly ani velký Andy nemá v rukou a musí se hodně ohánět, aby to nějak zvládnul. 

Je tu samozřejmě i druhá možnost, že je to celé politický záměr. Lidi na jedno použití. Andrej dělá politiku, peče dohody a pak je vybrán obětní kozel, který vyjednané vykoná. Pak je odejít, nejspíš s patřičným odstupným. Andrej je v klidu, protože veřejnosti říká vždycky to, co chce slyšet a vždycky se nepopulárního ministra zbaví, kterýžto odnese hříchy hnutí ANO na svých bedrech do pouště zapomnění. Otázkou pak zůstává, jak dlouho taková taktika bude fungovat?

Tak či onak, podle mě hnutí ANO dosáhlo svého vrcholu a dál bude následovat pokles. Možná rychlý, možná pozvolný, ale pokles. 

Proč to Andrej dělá? Jaké tu existují síly, že i tak bohatý člověk se jích bojí? Proč není zásadový? Proč neprezentuje rozhodnost? Jestliže je schopen tvořit a nebo trpět politiku z posledních týdnů včetně Marakéšské deklarace a rektální alpinismus směrem k EU a USA, proč bych měl jako volič věřit, že Andrej je záruka zásadovosti z hlediska korupce? Že je dost bohatý,a by už nemusel krást? A jak bohatý by musel být, aby nemusel hájit v naší zemi cizí zájmy? 

Druhým aktérem je prezident Zeman. Ten je rovněž už za vrcholem. V toto státě už není meta, které by mohl dosáhnout. Zároveň prožil dost dlouhý a pestrý život na to, aby se o něj už nemusel nějak zásadně bát. V dosavadním bezvládí i v předchozím divokém vládnutí si dokázal ukrojit všechnu moc, která ležela byť jen na chvíli na zemi a nikdo o ni nejevil zájem. Do jisté míry mu současná situace nahrává, ale bude něco dál? 

Čínské investice se moc nepovedly, byť vztahy máme korektní. Podobné je to i s ostatními agendami. Jo, prezident se do ledasčeho pustil, ale výsledek není zase takový, aby to z něj udělalo druhého Masaryka nebo Tomáše Baťu. Docela by mě jako voliče zajímalo, zda má Zeman ještě něco v rukávu. Je to jen trpělivost? Ví Zeman, že na jeho slova stejně dojde a tak si může dovolit čekat, aby pak jako Deus ex machina přiletěl a udělal nějaké nečekané překvapení se kterým nepůjde nic udělat? Nebo je pro něj nejlepší současný stav, kdy se bez Zemanova blahosklonného souhlasu nic neobejde?  Nebo to má pevně v rukou a prostřednictvím svých lidí ve vládě (Metnar a zřejmě i další) prostě má situaci v rukou a dává Andrejovi dost času, aby to pochopil? 

Další figurkou je ČSSD. Strana na lopatkách, s velkým dluhem za Liďák, plná lidí neschopných jakékoliv sebereflexe. Další volby ji nejspíš odnesou na smetiště dějin. A přesto je to strana, která se svým volebním výsledkem asi trhne všechny rekordy v počtu získaných ministerstev. Má dostat vnitro i zahraničí. Je to Andrejova taktika? Ministerstva, kde brzy vyplavou najevo strašné věci, ať řídí politický úhlavní přítel? Aby nemusel mít ty obětní kozly jen ze své strany? Nebo je Zeman tak neústupný a drahý přítel, že Andrej raději platí Hamáčkovi, protože to vyjde levněji? 

Takhle má vypadat funkční vláda? Už teď prakticky každý volič ví, že to nebude nikdy fungovat. Jen se lidi neshodují, kdo za to může. Ale jasné je, že tohle nebude šťastné politické manželství. 

A křena jim mají dělat komunisté svojí tolerancí. A ti mají také svoje požadavky, které jdou nejen proti vůli ČSSD i ANO, ale i proti vůli EU a USA.  Budou chlapci komoušci zásadoví? A nebo prostě dostanou svoje teplá místečka a budou spokojení a nějak se to s důvěrou zaonačí? 

Zkrátka mi to celé nedává smysl. Prakticky nikdo už nedělá to, kvůli čemu byl od svých voličů volen. Komunisti mají ještě čas se vybarvit. Vidím jediný směr, který by mi trochu smysl dával. Andrej se nechce opřít ani o komunisty a doufá, že svojí úlitbou USA a EU se najde ve sněmovně nějaký kovaný demokrat od Kalouska a spol, který patřičně instruovaný z ambasády pro vládu zvedne ruku. Hraje Andrej o naše spojence? A nebo se chce třeba jen přesvědčit, jací spojenci to vlastně jsou. Je nebezpečné být nepřítelem USA... a tak potřebuje vědět, jak nebezpečné je být jejich přítelem. 

Dneska nemám žádné odpovědi. Jen otázky.