Žně jsou nedaleko - dnes o pšenici

Opět se dnes budu věnovat svému oboru. Tentokrát té úplně nejzákladnější potravině, kterou u nás máme. V konečném důsledku v úplně každém soustě ji máme. Prasata se krmí pšenicí, krávy se krmí pšenicí, i psi se v granulích krmí pšenicí. V chlebu je pšenice, v rohlících je pšenice, i v konzervách je pšenice. Vegani jedí lepek z pšenice, vegetariáni mají všechno z pšenice. Jogurty se stabilizují pšenicí, z mizerné pšenice se vyrábějí agropelety na topení. Žádná řepka, to pšenice je hlavní plodina. Je jí nejvíc hektarů a všechno se přepočítává na pšenici. Jediný produkt, kde pšenice není, je pivo...

Pšenice představuje zhruba třetinu vší oseté plochy. Na Znojemsku se ročně pomele šedesát tisíc tun pšenice ve Znojemském mlýně a zhruba stejné množství  se zpracuje v míchárnách krmiv.  Já osobně mám na starosti pět obilných sil o kapacitě sto třicet tisíc tun a tato kapacita se z větší půlky naplní právě pšenicí. Kromě Agrofertu je na Znojemsku ještě dalších zhruba dvěstě tisíc tun kapacity, která se také z větší půlky naplní pšenicí. 

Pšenice je základ všeho. Všichni žijeme z této trávy, která vznikla z pšenice dvouzrnky, kdy opravdu v klásku byly dvě zrníčka. Dneska je v klásku cca osmdesát zrn a jedná rostlinka dokáže v příznivých podmínkách odnožit deset pobočných klasů Na hektar se seje dvěstě kilo osiva a výnos může být i deset tun.  Na Znojemsku je sucho a tak se seje na hektar i půl tuny. Leckteré odnože nedostatkem vody zajdou a tak je záhodno mít víc matečných rostlin. 

Mimochodem... výnos dest tun z hektaru je možný jen díky kvalitnímu osivu. Osivo musí být hybrid, musí být dobře připraveno, dobře ošetřeno, vytříděno, namořeno.... kontrolují to státní orgány (UKZÚS) a právě díky tomu to funguje a výnos tvoří zhruba padesátinásobek... Ve středověku se bralo jako úspěch, když byl výnos čtyřnásobný. 

Vždycky se směju, jak nějaký dobrostrdečný aktivista tepe firmu Monsanto, která nutí chudáky rozvojové zemědělce nakupovat patentované osivo. Ti nebozí Indové nemohou vysadit semena z loňské sklizně...  Kdyby to udělali, neměli by výnos. To vůbec nezávisí na GMO... prostě osivo chce svoje a každý, kdo by vysázel loňskou sklizeň, splakal by nad výdělkem.  Jakmile slyším podobné nářky, zařadím si aktivistu do šuplíčku "blbec"  a podle toho s ním jednám. 

Za tři týdny to vypukne a během čtrnácti dnů se na běžném obilném sile sejde tak deset tisíc tun. Každý den se bude přijímat od osmi ráno do deseti večer a během těch dvanácti hodin přijede zruba sto náklaďáků. Traktorů, pětitun, tatrovek i velkých kamionů. Když jde všechno dobře, přijme silo za den tisíc tun pšenice.  

Znojemsko je suché a tak není prakticky nikdy zapotřebí zrno dosušovat. Zrno se přijme tak jak je. Z každé fůry se vezme vzorek, spočítá se, kolik je příměsí a zlomků zrn. Pak nastoupí obchodní zástupci, kteří přijaou pšenici začnou vykupovat. Cenu neurčuje vedoucí. Neurčuje ji ani generální ředitel naší firmy. Neurčuje ji ani Babiš. Cenu za pšenici určuje (jak jinak) Putin. 

Rusko je největší světový exportér pšenice a na Putinovi záleží ten nejdůležitější podpis - kolik milionů tun uvolní k exportu. Podle ruských výnosů (a čínského nákupu) pak burza v Rotterdammu určí cenu, která se mění stejně jako cena ropy. zlata a dalších komodit. 

Někteří zemědělci prodají, někteří mají své vlastní kšefty. Každopádně téměř všichni si nechají pšenici vyčistit a zpravidla je na sile uskladněná do zimy, kdy bývají ceny nejlepší. 

Každé obilné silo postavili komunisti tak, aby bylo možné zrno provzdušňovat a přetahovat. Běžné komunistické silo má dvacet buněk po tisíci tunách. Jedna se nechávala volná a během roku se stylem škatulata hejbejte se postupně obilí několikrát přesypalo. Zprvidla se nemusel dělat nic jiného. Stačilo to provzdušnit a dvakrát přesypat. Přesypání pozabíjelo většinu cizopasníků a provzdušnění a vychlazení eliminovalo ty zbylé.  Pokud byl silomistr odborník, nebylo zapotřebí žádné chemie. 

Dneska je doba jiná. Elektrický proud je údajně drahý a přesypávání obilí se nedělá. A pokud má výkup i moderní silo, tak to ani nejde. Dneska se staví sila tak, že má tři buňky po deseti tisíci tunách. Jak se zrno naskladní, tak zůstane. Přesypávání je neekonomické, protože chemie je levná. 

Když se přemnoží Pilous nebo Potemník moučný, nastoupí příslušná firma, která obilí otráví kyanovodíkem. Už se to nejmenuje Cyklón B, ale Uragán. Vyrábí to stejná kolínská Draslovka a balí se to do stejných plechovek.  Pokud by nestačil Kyanovodík, použije se Fosforovodík nebo jiný podobný hnus. Obilí leží a jen je patřičně otrávené.  Silo se otravuje několikrát ročně, kdy tam nikdo nesmí být, pochcípají i myši a potkani ve sklepích a kdyby tam zůstal člověk, zajde také. 

Samozřejmě podle všech klinických studií je ten plyn zcela bezpečný a nemá žádné vedlejší účinky. 

Pokaždé,když kousnete do pečiva, masa, konzervy či jogurtu, vzpomeňte si na tento text.