Tak nám polskou ústavní krizi mezi premiérem a prezidentem o ústavní soud jako na zavolanou překryl útok šíleného střelce. Čtyřiadvacetiletý Michał Oksiński začal střílet v Krakově nazdařbůh do lidí. Devět jich zabil a dalších patnáct zranil. No… nazdařbůh… nedaleko probíhala demonstrace za prezidenta a proti vládě. Střelce nakonec s nasazením vlastního života zastavili dva policisté, narozdíl od našeho střelce z fakulty, kde všichni jen hlásili, kde se nachází, ale nikdo nic neudělal, takže polský Breiwick nestihl spáchat sebevraždu, byl pouze postřelen, leží v nemocnici a bude zpívat.

dyž jsem před sedmi měsíci podepisoval kupní smlouvu na naši sýpku, měl jsem nachystané ještě peníze na výměnu střešní krytiny a doufal jsem, že do konce roku budeme mít prostředky na výměnu oken. Do zimy sýpku zabezpečit proti větru a dešti, to byl první plán, který jsem měl tenkrát v dubnu v hlavě. Když to zvládneme, budu spokojený a budu to považovat za úspěch. Koneckonců, v Perském zálivu se střílí, ceny benzínu a všeho ostatního rostou… čtenáři budou mít jiné starosti, než podporovat tento projekt. Hlavně ta střecha ať se udělá… vše ostatní se uvidí.

Tak nám Trump prohrál doplňovací volby a co se stalo jako první? Burzy po celém světě padají… Nejvíc poklesly firmy, které dělají „hárdvér a softvér“ kolem umělé ynteligence a dále pak firmy Elona Muska. Prý to spláchlo do kanálu sedmdesát bilionů dolarů, protože nejcennější dneska už nejsou ani technologie, ani informace, ale OČEKÁVÁNÍ investorů, které se s nástupem kovaných a hodnotově orientovaných Demokratů v USA nějak nedostavilo.

V posledních několika dnech jsem popisoval jevy a důvody spíše chmurné budoucnosti.

Osmého března letošního roku jsem napsal článek, který se jmenoval: “ Překročíš-li řeku Halys…“ Hodně jsem to tenkrát za ten článek na fejsbůku schytal. Stal jsem se díky němu přisluhovačem kozomrdů a zrádcem našich konzervativních hodnot. Nepochopil jsem totiž, že když Trump zavelí ke zničení Ajatoláhů, mám se okamžitě postavit do pozoru a vyrazit v jednom šiku. Nechápal jsem Trumpovu taktiku nejednoznačnosti a neviděl jsem v jeho chaotickém konání genialitu. Odmítal jsem věřit, že Izrael i Spojené státy vědí, co dělají. Ale má tehdejší slova byla velmi prorocká. Posuďte sami:

Zatímco u nás probíhají odvážné studentské stávky na podporu bruselských protektorů, v Polsku se mluví o vyhlášení výjimečného stavu, protože mají dostatek záminek pro rozjetí občanské války a ani za jednu nemůže Putin, v Západní Evropě se rabuje ostošest, na Ukrajině byla odhalena tajná mučírna vojáků, kterou nepřekvapivě provozoval pluk Azov, který mají tak rádi náši Foltýnové a Dědkové (mimochodem, to chcete – jdete bojovat za evropské hodnoty a vaši vlastní vám dělají mnohem horší věci než nepřítel), v Izraeli závisí vznik nové vlády na arabských stranách, které sympatizují s Palestinci

O událostech v Polsku jsme se dozvěděli prakticky všechno. Ovšem, dozvěděli jsme se to od Pavla Šika, Angeliky Bazalové, dozvěděli jsme se to ze Sputniku, či Al Jazeery, dozvěděli jsme se to z polských televizních kanálů, ale od České televize a ostatních českých majnstrýových médií jsme se nedozvěděli nic. Je to stejné jako v roce 1989, tehdy byla televize také na té správné straně, i všichni herci tehdy byli na té správné straně, také tenkrát kontrolovali, jestli někdo netleská příliš ledabyle… a všichni se do poslední chvíle bili za režim, který měl na kahánku.

Pocházím z rodiny, která svůj původ odvozuje od Petra Chelčického. Moji předci byli zaťatí Čeští bratři, kteří přijali Husovy myšlenky, ale odmítli je šířit ohněm a mečem. Pro přesvědčení trpěli, místo aby se za něj bili. Po Bílé hoře sto let udrželi tajně svou evangelickou víru a když pak byli nuceni pro tuto víru opustit vlast, udrželi v Prusku dalších dvě stě let český jazyk. Po mamince jsem zdědil širokou duši ze stepí a hluboké sepětí s rodinou,která jediná vás podrží, když se kolem vás sype svět. Víra v mém životě hraje obrovskou roli a můj bratr to má stejně.

Myslel jsem si, že tento víkend bude prostý bouřlivých událostí a já budu moci konečně v klidu poreferovat, jak pokračují práce na Vidlákovně. Máme totiž konečně kladná stanoviska všech dotčených orgánů ohledně vodoprávního rozhodnutí a mohu tak objednat to, na co jsme se složili už v červnu – septik, zemní filtr a nádrže na vyčištěnou vodu. Orgány sice mají teoreticky nějaké lhůty, ve kterých se musejí vyjádřit, ale v praxi se to nedodržuje a tak, podobně jako tomu bylo s připojením elektriky, trvalo to nikoliv třicet dní, ale pět měsíců.

Tohle měla být síla henté západní demogracyje ne? Politika plné ledničky a blyštivých cetek. Už nikdy fronty na banány, protože společnost se snáze smíří s bezdomovci pod mostem a nedostupnými zubaři než s horším společenským statusem. Heslem doby byli mladí, krásní, moderní a dynamičtí jinoši, kteří byli tak flexibilní, až jim zbyla jen prekarizovaná práce, třicetileté zadlužení hypotékou a raději žádné děti, protože nic tak nepokazí dovolenou na Bali, jako řvoucí mimino.