Před pondělkem přidám ještě jeden povolební článek. Popovídal jsem si s mým bratrem Masterem, který mě upozornil na pár zajímavých věcí o které bych se s vámi rád podělil. Jejich leitmotivem je nadpis tohoto článku. 

Čím déle se nad věcí zamýšlím, tím více docházím k tomu, že jsme všichni podcenili to co Andrejko sám říkal. Program Antibabiš. Když teď pročítám fejsbůk, kde figuruji i v jiné bublině než alternativy, tak jsem si nemohl nevšimnout těch oslavných ód, že Babiš je jde konečně od válu.

Takže máme sečteno a podtrženo.

SPOLU 27,7

ANO 27,2

(PIR)STAN 15,6

SPD 9,5

Nejhorší je, když se všecko moje sýčkování vyplní v podstatě naráz. Posuďte sami: 

1. Riziko malých stran se ukázalo velké. Malé strany se do sněmovny nedostaly, ale spolehlivě alternativě ubraly 10% hlasů, které se rozdělily v podstatě napůl s výhodou pro demoblok. Sázka na KSČM se minimálně čtenářům Kydů nijak nevyplatila. 

Je 14.00 a já pouštím nový článek, který budu postupně doplňovat jak budou chodit údaje. A protože jsem na chatě v Beskydech a je tu mizerný signál, zřejmě nebudu tak operativní jak jsem původně doufal. Každopádně jsem v tom s vámi a budu napjatě sledovat výsledky. 

Co je možné říci hned...

Účast byla zřejmě vyšší než obvykle, protože i ve Vidlákově jsem zažil nebývalou frontu a do volební urny se obálka těžko cpala, jak byla plná. To samé hlásila i všechna média. 

Blíží se finále řežby klanů. Třicet let se každé čtyři roky v neokoloniální gubernii odehrává velecirkus žvanění o vzdušných zlatých zámcích zvyšování životní úrovně a dohánění takzvaně vyspělých států.  Občanstvo v emočním vytržení sleduje, který z plejády provařených zločinců a lhářů se ujme pomyslného kormidla vládní agendy. Nejkrásnější studie atmosféry předvolebních rejů je nepřekonatelná povídka Jaroslava Haška s názvem Obecní volby.

Dnešek jsem si zabral pro sebe, protože podle mě má dneska naposled smysl k volbám něco říkat. Proto tento článek bude abnormálně dlouhý. Zítra vyjde text pana Václava Fischera, ale doufám, že večer už pustím nějaký článek s prvními povolebními dojmy. Dneska má podle mě naposled smysl probrat aktuální předvolební situaci a také se pokusit o nějakou predikci výsledků. Zítra si pak řekneme, jak moc jsem byl mimo a kdo ze čtenářů se trefil nejlépe. 

Blíží se volby v šípkovém království

Jak převzít vládu lidu nad našimi věcmi, ó lide český, moravský a slezský, ať mír dál zůstává s touto krajinou

Před několika málo dny jsem krátce pobyl v Žítkové, velmi blízko domu, ve kterém žila poslední žítkovská bohyně Irma. Jednou ráno, za svítání, jsem si s ní dal soukromou schůzku pod stromem, u stolu, u kterého sedávala každý den.
Poprosil jsem ji, aby mi poslala vzkaz, dala znamení. Z blízkého stromu spadlo v ranním tichu jablko. Přijal jsem s radostí její vzkaz a naložím s ním po svém.

Mnoho lidí napsalo analýzy voleb, a koho volit. Upřímně mi analýzy většinou přišly povrchní. Fakticky vůbec nemluvily o tom hlavním a nejdůležitějším, o čem ve volbých půjde. Většinou jen chodily kolem horké kaše, aniž by vůbec volební analýzy či názory trefily hřebíček na hlavičku.

Nechtěj jsem o volbách psát, ale nakonec mě to vyprovokovalo.

1) V těchto volbách se na prvním místě hlasuje o tom, zda:

a) budeme Češi jako národ a stát (alespoň trochu a jak moc) svéprávní, nebo

Tak nám konečně vystřelily i hlavní kalibry demokratické opozice. Je pár dní do voleb a letošní Kubiceho zpráva se jmenuje Pandora Papers. Náš premiér oligarcha si v roce 2009 koupil ve Francii jakési nemovitosti. Koupil si je přes svoje zahraniční firmy a těmto zahraničním firmám poslal svoje peníze z Česka. Podle jakýchsi investigativních sil celý tento kšeftík nese známky praní peněz. Má to dokonce i nějaký anglický název a bude se to prověřovat. Vynechal jsem něco? 

 Krátký úvodník: 

Tento týden si dám trochu voraz... Nahromadily se mi nějaké nevydané texty jiných autorů, které se hodí k volbám. To abyste ze všeho měli ještě více hlavu v pejru. Všem autorům jsem slíbil, že texty do voleb vyjdou, takže pokud si mám před uzavřením hlasovacích místností ještě škrtnout, musím to rychle pouštět. V dalších dnech budu dávat své texty jedině kdyby se stalo něco významného. Přednost budou mít ostatní. 

Pan Vidlák mi navrhnul, abych do jeho Kydů pravidelně psala své postřehy z života na americkém jižanském venkově. Je to pro mne čest. Než začnu psát o Americe se zvláštním přihlédnutím, nikoliv ke Kardašově Řečici, jak by baron von Kratzmar citoval dílo svého gymnaziálního profesora, ale k Mississippi - několik cimrmanovských úkroků stranou:

Zaprvé - mezi Českem a Mississippi je 7-hodinový posun, takže když vy si po obědě u kafíčka čtete a komentujete článek, my teprve vstáváme. Proto se omlouvám, že na vaše dotazy odpovím až se zpožděním.