V posledních dnech mám nedobytný pocit, že současný konflikt mezi NATO a Ruskem o Ukrajinu vlastně už probíhá ve své maximální intenzitě. Naši pravdomluvní novináři i politici dnes a denně mluví o zaručené ruské agresi, kdy zdivočelé asijské hordy potáhnou na demokratický Kyjev, kde nikdy nebyl jediný banderovec a stane se to zítra, za týden, no dobře, tak za měsíc, začne to v pondělí, ve středu, až zamrzne step, až rozmrzne step, začne to před olympiádou, po olympiádě, bude to největší válka od roku 1945, Putin už o invazi rozhodl... vynechal jsem něco? 

Tak se nám válka na Ukrajině nekonala. To by samo o sobě nebylo ještě tak zajímavé -  když se v oficiálních médiích mluví o přesném termínu zahájení války, tak by všichni zúčastnění byli blbí, kdyby to splnili. Války se v poslední době dělají spíš na tajnačku, rozjíždějí se nenadále a mívají velmi nečekané pointy. Pojďme si dnes v krátkosti udělat z celé věci nějaké to poučení: 

Včera přibyl do ukrajinské mozaiky další střípek - nejbohatší ukrajinec Rinat Achmetov (to je ten, co mu doopravdy patří Donbas) vyvezl ze země rodinu a sám už je v trapu asi čtrnáct dní. Stejně tak zemi opouštějí soukromá letadla zbohatlíků i milionářských poslanců. Zpráv je docela dost a zdá se, že primárně zdrhají oligarchové z proruského východu země, ale ani ti západní nezůstávají úplně pozadu.  Ještě dříve odjeli diplomati a osádky ambasád.  

Hele, neznáte někdo nějakého toho Ilumináta, který to všechno tady v Evropě řídí? Nebo nějakou tu jejich tajnou radu, Bilderberg, Římský klub, Rotariány, Jezity, Rozenkruciány, Zednáře, židovské či židobolševické spiknutí, Sorose, nebo co já vím ještě.  Jde mi o ty, kteří Lipavskému nařídili, aby dělal šaška na východě Ukrajiny a on tam fakt jel a toho šaška dělal. Jde mi o ty, kteří na post ministryně zahraničí v Británii posadili tu uvědomělou soudružku, která ani netušila, že Voroněž je v Rusku. 

Krátký vysvětlující úvodník: 

Dnes jsem se odmlčel, protože jsem o den dřív měl velmi povedenou zabijačku, která se protáhla do tak pozdních nočních hodin, že se protáhla vlastně do brzkých ranních hodin. Dnešní článek jsem měl ze tří čtvrtin napsaný, ale prostě jsem neměl čas ho dotáhnout do konce. Na to jsem se příliš dobře bavil a ještě lépe si vydělal. 

Tak mi to prosím odpusťte, prostě jsem si vyhodil z kopejtka a nebyl jsem schopný (ani ochotný) udělat nic, abych vás alespoň upozornil.

A teď už dnešní text: 

Řekněme, že se potvrdí černé scénáře v té nejpravděpodobnější podobě a k válce na Ukrajině dojde. Neřešme dnes, kdo začne, kdo první vystřelí, kdo koho předejde, prostě válka se rozjede. Na důvodu nezáleží... podle Vidláka Ukrajina zaútočí na Donbas a Rusko odpoví, podle našich pravdomluvných novinářů bude Putin obnovovat  ruské impérium.

A teď už dnešní článek: 

Hele všímáte si toho taky? Dokonce i v našich vždy pravdomluvných atlantickohodnotných médiích v poslední době nějak moc přibývá fotek na kterých  země svobody a dokonalé demokracie hostící našeho Lufthonzu vypadá úplně stejně jako jihoamerický bordel.  Naše insiderka Petra toto téma také nakousla ve svém článku o výletu do New Orleans.  

V minulých týdnech jsem velmi často komentoval situaci na Ukrajině a myslím, že jsme tamní reálie prokydali ze všech stran. Všichni vidíme tu neustálou eskalaci napětí. Člověk by si skoro řekl, že když už tam navezli tolik zbraní, tak je také použijí. Prostě to nemůže dobře dopadnout a pokud z tohoto mračna nezaprší, tak to bude vlastně obrovské štěstí. 

Dneska bych se chtěl na delší dobu vypořádat se situací na Ukrajině. Ideálně do chvíle, kdy se ukáže, že jsem měl a nebo neměl pravdu, nebo kdy dojde k nějakému průlomu v jednáních nebo konáních a kdy bude možné začít přemýšlet o tom, jak jsou karty vlastně rozdány. Nejprve krátce shrnu situaci: 

Dle diskuse nevyzněl můj včerejší článek úplně tak, jak jsem ho myslel. A protože jde o důležité téma, které podle mě má velmi ošklivý potenciál, zkusím to dneska ještě jednou. To co si myslím dneska to jsem si myslel i včera, ale zkusím to napsat jinak: