Včera jsem napsal, že sedmnáctý listopad je svátek, který není pro všechny. Jsou tací, kterým Pravda a láska zakazuje se oslav účastnit, které lustruje a jejichž kytičky vyhazuje do koše. Ale to bylo včera. Dneska mi dovolte konstatovat, že sedmnáctý listopad už není svátek pro nikoho. Včera tam na Národní třídě vypískali úplně všechny. Premiéra, prezidenta, předsedu senátu, ministra vnitra, Babiše, Schillerovou i Havlíčka… Až tam jsme to po pětatřiceti letech od Plyšáku dopracovali. Tak dlouho jedni organizovali pískání a lustrování na druhé, až se jim dostalo stejné medicíny.

Ke KSČM jsem se ze všech politických stran dostal vlastně až naposled. Až v době, kdy už nebyli protestní stranou, protože Okamura protestoval lépe a radostněji a kdy už byli mimo sněmovnu, protože co Babiš jednou schvátí, to už nenavrátí.  Dostal jsem možnost nakukovat za kulisyaž v době, kdy bylo stoleté dubisko  pokáceno liberální demokracií a všem se zdálo, že je to definitivní konec.

Síkela má za sebou grilování, vy tupci! To jste si nevšimli? Máme hento silné portfólio. Máme komisaře pro šíření genderu v Africe. A vy tady pořád řešíte toho Trumpa. V Europarlamentu se bojuje, aby se komisařkou nestala šílená Ribereová, která by nejraději vymýtila z Evropy veškerou energetiku a vy si toho vůbec nevšímáte. Místo toho sledujete, co se děje za oceánem.

A máte recht… zvolení Donalda Trumpa bude pro naše peněženky i budoucnost poněkud důležitější než všichni ojrokomisaři dohromady. Začalo to hned a vlastně přesně. Poklesem koruny vůči dolaru (i euru).

Tak nám vyhrál Donald Trump. Hodně z nás do poslední chvíle ještě čekala na nějaký kamion hlasovacích lístků na podporu Zklamaly Harrisové, který se odněkud vynoří a zachrání libtardům situaci. Ale nestalo se. Vítězství Donalda Trumpa je o to přesvědčivější, že Republikáni získali i většinu v Senátu, Sněmovně reprezentantů a dokonce mají i většinu guvernérů. Takže na nějaký „impíčment“ mohou všichni rovnou zapomenout. Navíc, Trumpovo vítězství je poměrně přesvědčivé. Vyhrál nejen na počet volitelů, ale i na počet hlasů.

Vposledních dnech mi Fialy vlastně začalo být opravdu líto. Jak na svém fejsbůku vypustil těch šestnáct dezinformací o tom, jak se máme dobře, tak mi začal opravdu připomínat toho Hitlera z filmu Pád Třetí říše. Všechno je v troskách, nepřátelské hordy jsou stále blíže a i když pro obranu vyplýtval poslední rezervy, nijak to nepomohlo. Realita je ve stále větším rozporu s prohlášeními, na mapě se posouvají divize, které sice mají velitele, ale nemají sílu… postupně se vtírá vědomí konce a nejlepší premiér známého vesmíru se stává zneuznaným géniem, kterého nikdo nepochopil.

Tak nám v Kazani probíhá summit BRICS. A dějí se tam naprosto neuvěřitelné věci. Například tam nikdo nepozval Lipavského a dokonce tam nikomu ani nechybí. Čína a Indie oznámily, že se dohodly ohledně hranic v Himalájích. Arménie se prý srovnala s Azerbajdžánem. Módí se objímal s Putinem. Saúdská Arábie a Írán prý provedou společné vojenské cvičení v Rudém moři. Mluvilo se o míru na Ukrajině, ale byl to ruský mír…

Jako přidružené partnerské státy se přidalo dalších třináct zemí včetně Vietnamu, Malajsie, Indonésie, Turecka či Kazachstánu.

Ve chvíli, kdy dostanete nepodmíněný trest za to, že jdete na demonstraci, aniž byste tam něco rozbili nebo někoho napadli, tak nemá smysl se bavit o demokracii. Žádná není. Je vlastně úplně jedno, za co vás přímo odsoudí. V Británii se takhle dostaly do vězení stovky lidí za to, že drželi v ruce nějaký protimigrační transparent. A nebo ani nemuseli na žádnou demonstraci chodit. Stačí, že je naštvala vražda tří děvčat a vyventilovali se na fejsbůku.

Volby skončily a na vládní strany přišla kocovina. Ten, proti kterému nejvíc bojovali, ten všude zabodoval. Ten, který byl vždycky největším ohrožením demokracie, ten je skoro všude převálcoval a co je horší, jeho lidi uspěli i v prvním kole voleb do senátu. Jen v šesti obvodech nepostoupil do druhého kola kandidát za ANO. A to si ještě můžeme škrtnout Vícha a Čunka, kteří jsou spíše kritici vlády, než její příznivci.

Volby nám skončily, výsledky jsou sečteny, vyjednávají se koalice, šampaňské na oslavu úspěchů je vypité, lahve pálenky na žal jsou prázdné. Když je po volbách, tak je před volbami a ty krajské předjímají výsledek parlamentních. Už nebude žádná další kvalifikace, nebude žádný reparát, nebudou ani žádná skutečně tvrdá data a vlastně už ani nebudou žádné necinknuté svobodné volby bez korespondenčních podrazů. A tak si dneska řekneme, co krajské volby znamenají ve světle voleb parlamentních.