Tož jsme měli v republice šéfa amerického zamini Pompea. Krátká dvoudenní návštěva, setkání s ministrem zahraničí, návštěva senátu, pokec s premiérem, pár zdvořilostních frází se Zemanem a odlet. Nějaké ty policejní manévry kvůli vzácné návštěvě, ale jinak klídeček. 

Krátce shrnu, co jsme se dozvěděli... 

Moje osobní vidlácké krédo zní, že se musí kydat. Platí to pro jakékoliv lejno. Skutečné, duševní, symbolické, slovní, i jakékoliv jiné. Není to zase až tak triviální úvaha, proto mi dneska dovolte rozvláčnější článek u kterého vlastně ani nevím jestli bude dostatečně srozumitelný. Budu nucen používat neslušná slova, ale bez nich bych musel text příliš okecávat. Odpusťte mi to prosím. 

Abych řekl pravdu, Luboše Xavera Veselého jsem znal jen podle jména. Moc lidí se Xaver nejmenuje a tak vám takové jméno utkví. Podobně jako Jiří X Doležal. Od obou dvou jsem tu a tam něco četl, zahlédl je v televizi nebo na internetu, ale kromě toho jejich jména mi v duši žádnou velkou brázdu nezanechali. Když jem si dal jejich jméno do vyhledávače, zjistil jsem o nich kupu věcí, které jsem vůbec nezaznamenal. 

Já nevím, možná je chyba ve mně. Jsem z vesnice, bojím se jezdit do Brna i Prahy, furt se hrabu v hlíně, v posledních týdnech stojím víc u míchačky jak u manželky, v práci teď nevím kam dřív skočit, tak jsem možná jen přepracovaný. Ale řekněte mi někdo... to už Zeman toho Babiše omilostnil?

Pokud vím, tak řekl na Barandově, že jako prezident má ústavní právo abolice a pokud to bude nutné, tak toto právo použije. Nic jiného se nestalo. Prezident upozornil veřejnost a Soukupa, že má právo do případu zasáhnout.

Tak nám náš prezident zase rozvířil stojaté vody a umožnil všem novinářům i blogerům, aby si mohli vydělat na svůj denní chleba. Při návštěvě Srbska prohlásil, že Srbsko má rád a Kosovo rád nemá. Teda on to neřekl úplně přesně takhle. Řekl to anglicky, dalo by se to vykládat i méně přímočaře, ale novinářský překlad tuším od TV Seznam už si žije svým životem. 

Takže náš prezident má rád Srbsko a nemá rád Kosovo. 

Andrej Babiš v pátek večer prohlásil, že se Šmardou ve vládě nebude. Zatímco doteď byl Šmarda problém především pana prezidenta, teď už je i problém Babišův. Zkrátka zlatý voči Šmardíku... 

Musím říci, že Babiš konečně vyčistil vzduch a budoucnost se zjevila jasnější přímočařejší. Většinu mých vlastních vidáckých otázek mohu považovat za vyřešenou. 

Ve svém předchozím článku se stejným nadpisem jsem tvrdil, že Zeman v srpnu vyzkouší odhodlání ČSSD položit vládu. Vida, ač nejsem analytikem, trefil jsem to přesně. Musím ale konstatovat, že stejný názor měla většina čtenářů tohoto obskurního a xenofobního blogu, takže to ode mě zase takové terno nebylo. Zeman včera odmítl jmenovat Šmardu ministrem kultury, protože tento se kulturou nikdy nezabýval a vyzval Hamáčka, aby mu dodal jiného kandidáta, který by byl pro kulturu kompetentnější. 

Babiš to prý bude řešit až po dovolené...

Zeman včera odvolal ministra kultury Staňka. Poděkoval mu za dobrou práci, jistě v soukromí spolu chvíli dštili síru na ČSSD, kamery si užily, Staněk měl poslední hvězdnou chvilku a pak... nic. Žádný Šmarda jako by ani nebyl. Vidlácky bych ale řekl, že se mi dost vyjasňuje. 

Čestl jsem si článek Jana Campbella

Bude to opravdu dlouho trvat... Ale dost srandy. 

Zcela podle všech předpokladů ČSSD trvá na novém ksichtě, který (jak asi předpokládají) zachrání stranu v jejím pádu ke dnu. Je jen smutnou shodou, že s tím přišli ve stejný den, kdy se rozpustili Robejškovi Realisté. Je dost možné, že teď mají podobně velkou voličskou základnu.