válka

Články

Taktika Saruman

Autor

Přátelé, můj včerejší článek byl velmi pesimistický. Pohybovat se na hraně velké války a prožívat větší krizi, než byla ta kubánská, to není žádná sranda. Pojďme si ale popsat stejné jevy jiným úhlem pohledu. Možná trochu optimističtějším. Ano, pořád se přibližujeme přímé konfrontaci s Ruskem, ano, snadno to může sklouznout k jaderným zbraním, ano, vládnou nám magoři a šílenci, pro které není žádná cizí oběť dost velká ano, v Kremlu sedí vládce, který nepokrytě mluví o tom, že v nejhorším případě prostě to červené tlačítko zmáčkne….

K čemu na Ukrajině směřujeme?

Autor

Ne, fakt k tomu nepotřebujete rozsáhlé vojenské znalosti. Nepotřebujete k tomu číst analýzy různých vojenských machírků, kteří jsou stejně poplatní propagandě, jako Česká televize. Nepotřebujete k tomu ani plukovníka Foltýna, ani generála Koudelku, ani prezidentčíka Pavla. Nepotřebujete k tomu ani kriegsministryni Černochovou, ani Jense Stoltenberga. Nepotřebujete k tomu ani lidi z opačné strany. Big Sergeho, vojenský kanál Rybar, nepotřebujete k tomu ani zprávy od Peskova nebo Zacharovové.

Bohaté vám postačí sledovat trička a apely našich pětikoaličních politiků.

Pár postřehů, které s ničím nesouvisejí

Autor

Tak nám skončilo mistrovství světa v hokeji. Národ se nám krásně semknul, v hubených letech, které prožíváme, to byl krásný osvěžující moment. V poslední době naše země zrovna neprožívá skvělé časy a tak vlastně není divu, že toto mistrovství bylo asi nejvíc politické za dlouhá léta. Kdo si neudělal fotku ze stadionu, jako by nebyl. Především vládní politici tam byli jako doma. Sice museli snášet pískot publika, kdykoliv se na ně zaměřila kamera, ale to na stranickém fejsbůku nikdo neuvidí.

Stále více ruský mír... nebo ruská válka?

Autor

Tak jsme se dozvěděli, že švýcarská mírová konference o Ukrajině (bez účasti Ruska) bude i bez účasti zemí globálního jihu a východu. Pozváno bylo sto šedesát zemí, přijede jich prý padesát. Ti ostatní tam možná vyšlou pozorovatele, protože je dobré, aby věděli, co se šustne, ale nehodlají předstírat, že bez účasti Ruska a Číny se něco vyřeší. Obzvlášť v době, kdy se Číňan s Rusem veřejně objímají. Mírová konference zemí NATO vyřeší asi totéž, co konference o obnově Luhanské oblasti…

Srdečné pozdravy z fronty

Autor

Prezident Biden se prý nezúčastní mírového summitu o Ukrajině, který se má odehrát na začátku července ve Švýcarsku… To je ta konference, kde se má jednat o ukrajinském míru. Putin si prý ve stejnou dobu uspořádá vlastní konferenci a bude se tam jednat o ruském míru. Anthony Blinken přijede do ČR a zřejmě bude Fialovi říkat samé ošklivé zprávy. Americký kondotiér, Erik Prince (takový americký Prigožin, ale s lepší voňavkou v podpaží), otevřeně mluví o ukrajinské porážce, Němci jednoznačně odmítli vyslat na Ukrajinu vojáky a odmítli obchodní válku s Čínou.

Hotovo...

Autor

Jsem chcimír od první minuty války na Ukrajině. Cítil jsem ji v kostech už pár měsíců předem a ukrajinskou krizi jsem sledoval už od Majdanu. Vnímal jsem ji jako existenciální záležitost. Tohle nebyla klasická „velká hra“ velmocí, které se štengrovaly prostřednictvím nějakých milicí a režimů ve třetích zemích. Tohle nebyl Asad vs. umírnění lidojedi. Tohle nebylo foukání do revolučních ohníčků v Libyi. Tohle bylo vážné, je to vážné a bude to vážné.

Válečná konference

Autor

Jak je to dlouho, co Američané schválili schválili těch šedesát miliard pro Ukrajinu? Tedy… ono to nebylo tolik, většina peněz jde na znovuvyzbrojení americké armády, něco jde Izraeli a něco Tchajwanu, Ukrajina z těch šedesáti miliard reálně dostane asi třetinu. Ale pamatujete, jak nám chciválkové říkali, že pomoc Ukrajině dorazí v řádu dní, ne-li v řádu hodin? Vše je připraveno dopředu, zbraně i munice jsou už v Rumunsku a v Polsku a hned jak to Biden podepíše, ukrajinská armáda to bude mít k dispozici takřka okamžitě. Jak je to dlouho? Měsíc?

Liberální mohylizace

Autor

Poté, co se v Polsku a pobaltských zemích dali slyšet různí politici, že je třeba pomoci Ukrajině s návratem jejích zdrhlých mužů, aby je mohla poslat na frontu, byla jen otázka času, kdy se toho někdo chopí i u nás. A protože jsme Češi, máme takových hned víc. Jednak Ondřeje Koláře (ano toho Ondřeje Koláře, jehož tatínek dělá prezidenta za hradní gumu) a určitě se najde i někdo u nás na vlastenecké scéně, který sice uvidí úplně jiné důvody, proč Ukrajince poslat domů, ale ve výsledku se s Ondřejem Kolářem vlastně shodne.

Další jedenácté září...

Autor
Štítky

Málo platné, Američané byli první. Měli svoje jedenácté září už před více než dvaceti lety. Udělalo z největšího světového věřitele největšího světového dlužníka, vojenskoprůmyslový komplex jim začal bujet přímo rakovinotvorně, zbraně se hodně zdražily, ale zato bojeschopnost šla dolů, USA prohrály vliv na středním východě a jak vidno, tak také v Africe. V Nigeru teď z té stejné základny na jedné straně odcházejí američtí vojáci a z druhé strany přicházejí ruští Wagnerovci… tedy, oni se teď už jmenují jinak.