Requiem...

Vpondělí ráno zemřel papež František. Bylo mu osmdesát osm let a v posledních týdnech ležel se zápalem plíce, protože měl jen jednu. V neděli přednesl Urbi et Orbi a zřejmě to bylo nad síly jeho nemocného organismu. Zemřel chcimír, který měl odvahu mluvit o nezbytnosti dialogu s Ruskem, ale také velký zastánce migrace a přítel progresívních liberálních novot. Jeho smrt je velmi symbolická, spolu s ním tak nějak umírá i starý svět. Svět, kde se liberalismus zdál tak neporazitelný, že se k němu přidala i katolická církev. Zároveň umírá na Velikonoce, což je svátek zmrtvýchvstání a nového začátku.

O den dřív se František ještě potkal s J.D. Vancem, což je představitel už toho nového světa, který právě přebírá otěže. I to je symbolické… mnoho různých proroctví tvrdí, že František byl poslední papež a žádný další už nebude. Starý svět je definitivně pryč. Dokonce i Uršula Leyenová už říká, že Západ, jak ho známe, skončil.

Koho by před pětatřiceti roky napadlo, že neuplynou ani dvě generace a USA si bude dělat svou perestrojku a tamní prezident se ji bude snažit řešit vlastně stejným způsobem jako Gorbačov? Zbavit se příživníků, stáhnout se na území, které je možné udržet a udělat ze sebe benzínovou pumpu s atomovkami. Koho by napadlo, že to bude právě americký prezident, který bude nahlas pronášet věci, na které se tady nesmělo bez trestu ani pomyslet? Koho by napadlo, že dobří a věrní slouhové americké moci se ze dne na den stanou nepotřebnými kůly v plotě? Ani toho Fukuyamu to nenapadlo a psal o konci dějin…

Koho by napadlo, že konzervativci se na ten nový svět budou těšit a progresívní liberálové si naopak budou myslet, že líp už bylo? Ještě jsme si toho vlastně ani nevšimli, ale teď jsme progres my. My jsme ti, kteří chtějí svět přestavět a udělat ho lepší, ti druzí měli svých pětatřicet let času a celkem to dojebali. Teď se to jen projevuje. Životní úroveň klesá a staří woke a klima apoštolové se už vlastně ani nepokoušejí tvrdit, že ho dokáží vrátit, ale místo toho hlásají (evropské) hodnoty, které ospravedlňují bídu.

Koho by napadlo, že to „zaostalé Rusko“ bude schopno držet válečný krok se státy NATO? Jen si nemysleme, na Ukrajinu šlo přesně tolik západní pomoci, kolik jí západní společnost snesla. Šlo tam mnohem víc, než se plánovalo před válkou a šlo tam mnohem víc, než nám řekli. Válka proti technologicky vyspělému nepříteli nedopadla o nic lépe než válka proti „vousáčům v sandálech.“ Když Trump říká, že už ho nebaví to sabotování mírových rozhovorů, nekecá. On už má splněno. Už v očích Američanů ospravedlnil, proč se z této války stáhnout.

Nedělejme si žádné iluze, kdyby Rusko bylo těsně před porážkou, jak tvrdí naši progresívní spoluobčané, tak by ho Trump s největší radostí dorazil, protože dohoda o ruských surovinách by byla stokrát lukrativnější než dohoda o ukrajinských minerálech. Rusko je ovšem schopno produkovat dostatek výzbroje a má dostatečné lidské zdroje, aby mělo nad státy NATO navrch. Ano, má v zádech Čínu, Indii či KLDR. Ale i ta korejská dikatura je nějak podivně schopná. Dodala Rusku miliony granátů a sama sebe proti Jižní Koreji nijak neoslabila.

Koho by napadlo, že o nápravu poměrů se tentokrát nebudou pokoušet mladí, ale jejich rodiče? To je snad poprvé v dějinách, kdy se revolučně chovají ti, kteří pro dnešní chcípající kobylu dlouhá léta pracovali.

Koho by napadlo, že neziskové organizace jsou vlastně ohromně ziskové a slouží k tomu, aby stát mohl dělat to, co je mu zákonem zakázáno? Koho by napadlo, že neziskové organizace berou peníze především z veřejných zdrojů a i když mluví za lid, žádný lid je nepodporuje?

V České republice v prvním čtvrtletí zkrachovalo nejvíc firem v historii od roku 1990. Ceny potravin neustále rostou, i když vstupy nijak zvlášť nepodražily. Bydlení je pro běžného člověka naprosto nedostupné. Naše vláda nás dokázala rozhádat se všemi velmocemi a naopak nás dostat do holportu se Stěpanem Banderou a několika budoucími chalífáty. Školství se rozkládá před očima, migrační pakt je realitou, novináře zajímá, že Turek jel 200 km/h, ale okázale je nezajímá ani Dozimetr ani Fialova kampelička. A řešením všeho má být pokračování války proti Rusku, i když i těm nejhloupějším liberálům přece musí docházet, že už je to jen samoúčel, vhodný k tomu, aby si někteří ještě nahrabali z kapes ostatních.

Protagonisté starého světa končí. Ať už v něm sehráli jakoukoliv úlohu. U vesla už není ani Viktorka Nullandová, ani Klaus Šváb, ani starý Jirka Soros. Papež František také odešel. Milion chlívek už dávno není, co býval. A jako je zcela jednosměrný pohyb jednotlivců od liberálního majnstrýmu ke konzervativní alternativě, stejně jednosměrný pohyb bude i v případě celých států. Kdo se jednou vymaní z dusivého objetí progresivismu, kdo se jednou vymaní z cancel culture, kdo snese pohled na svět, jaký doopravdy je, bez příkras, ten už se do korigovaných informací vrátit nechce.

Je to tady, přátelé. Teď to začne nabírat rychlost. Ale na to jsme se přece připravovali. Kvůli tomu jsme se zvedli z gaučů a naplnili Václaváky. Kvůli tomu jsme změnili naše životy. Teď se ukáže, jestli obstojíme.

_____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu