Výlet do Tennessee

Autor
Štítky

Než přejdu k povídání o Tennessee, ráda bych se s vámi podělila o malou úvahu. Před nějakými 10 dny zemřel americký herec Sidney Pioitier.  Shodou okolnosti jsem se týden předtím dívala na film, za který získal Oskara - Lilies of the Field. (Máte-li chuť, zkuste se na to mrknout. Byť je to v angličtině, může tomu porozumět i středně pokročilý student jazyka, protože většina komunikace probíhá mezi hlavní postavou - Homerem Smithem, což je takový Ferda Mravenec, práce všeho druhu, a jeptiškami z německého kláštera, které žijí v Kalifornii na farmě, kterou jejich řád zdědil, z nichž pouze matka představená umí trochu anglicky, ostatní mluví německy. https://www.youtube.com/watch?v=o9usfYeY5vU&t=132s ) A v tom filmu jsem si všimla několika detailů, které mi od té doby tak nějak vrtají hlavou. Jak už jsem se zmínila, hlavní postavou je člověk, který se živí opravami a měl by být poměrně zdatný řemeslník. Přesto, když vytáhne nářadí, rukojeť kladiva je sněhobílá, ani jedna šmouha. A když staví zeď, chodí si pro každou cihlu zvlášť snad 50 metrů, kýbl s maltou tahá v ruce, přestože v předchozích scénách se vyskytovalo kolečko. Každý, kdo někdy podobné práce vykonával, ví, že rukojeť kladiva, které skutečně používáte, je zašlá od potu smíchaného s prachem, že cihly si navezete kolečkem tam, kde stavíte a že maltu v ruce taky netaháte, je-li po ruce kolečko. Ty scény jely podle scénáře, takže nám je naservírovali scénárista, režisér a produkční. Ani jednoho nezarazily ty drobné nesrovnalosti, protože zřejmě ani jeden z nich nepracoval rukama. Kolik takových filmů jsme shlédli, kdy nám nereálnou skutečnost prezentují umělci. Nekřiví nám to reálný pohled na svět, zvlášť pokud to pokřivení nebude tak patrné jako v tomhle filmu? Do jaké míry nám filmy ovlivňují naše vidění světa a názory na něj?

A teď už k tématu.

Začínám mít pocit, že vám už musí Mississippi lézt krkem. Udělejme si tedy krátký výlet do Tennessee. Byli jsme s Billem v Tennessee několikrát, především ve městě Knoxville navštívit Billovy přátele. Když se podíváte na mapu a necháte si zobrazit trasu mezi středem Mississippi a Knoxville, je vám jasné, že člověk musí jet přes město Chattanooga s tím, že do samotné Chattanoogy to trvá nějakých 6 hodin. Ideální čas na to, udělat si přestávku přes noc. A to víte, že jsem k tomu Billa aktivně přemlouvala, vždyť kdo by neznal písničku Glenna Millera - Chattanooga Choo Choo (Vláček do Chattanoogy)! https://www.youtube.com/watch?v=xO21y9Gflx0 Ráda jsem ji poslouchala už od mala, ale nikdy jsem necítila potřebu si o Chattanooze něco zjistit, takže mi spadla čelist, když jsme Chattanoogou projížděli a já zjistila, že počtem obyvatel se dá srovnat s Plzní, velikostí je někde mezi Brnem a Prahou, je sídlem několika univerzit, a že ta písnička není náhoda, protože co je pro českou železnici Česká Třebová,  to je pro Tennessee Chattanooga. Písnička popisuje cestu vlakem z nádraží Pennsylvania v New Yorku přes Baltimore a Severní Karolínu s konečnou stanicí v Chattanooze. To víte, jen jsme projížděli, tak nebylo tolik času na prohlídku města se všemi jeho atrakcemi, zvlášť když Bill se se svým bolavým kolenem sotva belhal. Večer, když jsme šli na večeři, jen jsem od stolu smutně sledovala světla pozemní lanovky (á la Petřín) jak se pomalu sunou na vrchol Lookout Mountain (Vyhlídková hora), protože mi bylo jasné, že tam se nepodívám. Přesto jsem aspoň Billa ukecala, abychom se zastavili na tom dnes už bývalém nádraží, které bylo přeměněno na luxusní hotel. Mít představu o tom, kam vlastně ten vláček do Chattanoogy směřoval.

Z Chattanoogy jsme dojeli k přátelům, kteří nás mimo jiné vzali na jednodenní výlet do Great Smoky Mountains (Velké kouřové hory - ony opravdu mají zdáli namodralý nádech, jako by se z nich kouřilo), konkrétně do Cades Cove, což je takový skanzen rozkládající se na rozloze zhruba 25 čtverečních kilometrů (okružní vyhlídková trasa měří cca 18 km). Původně tu prý měli letní ležení Čerokíové, kteří tak přečkávali pylovou sezónu z kvetoucí kukuřice, jak ji pěstovali v nížině podél řeky Tennessee. Později se v Cades Cove usadili bělošští osadníci. Velkou paseku v komunitě způsobila válka Severu proti Jihu, která značným způsobem zdecimovala zdejší populaci, a když už se z této rány komunita vzpamatovala, přišla rána další, tentokrát ve 30. letech minulého století - skanzen. Zatímco ve skanzenech na Veselém kopci nebo v Rožnově pod Radhoštěm sestěhovávali starodávné dřevěné stavby, které by se jinak zbouraly, na jedno místo, v Cades Cove nechali stavby na místě, byli to obyvatelé, koho vystěhovali. Z dobových dokumentů vyplývá (a je pochopitelné), že s vystěhováním bylo spojeno hodně hořkosti a křivd. Nicméně, když dnes přijedete do Cades Cove, přivítá vás pohoda a klid. Máte pocit, že tady je ještě svět v pořádku. Už jenom příjezd do Cades Cove. U začátku vyhlídkové cesty narazíte na kovovou krabici, ve které jsou uloženy prospekty k Cades Cove. Krabice není zamčená, u ní je cena za prospekt s tím, že návštěvník si prospekt vezme a do kasičky hodí příslušný obnos. Všechno založeno na důvěře. Nikde ani živáčka, který by to kontroloval. A pak už jedete a před vámi se objevují nádherná panoramata, pasoucí se koně a srnky, staré budovy, potoky valící se vody... (Prý je možné vidět i medvědy, ale to štěstí jsme neměli.) Zahanbeně přiznávám, že jsme výlet absolvovali v autě, jen s několika zastaveními. Billovo koleno mu nedovolovalo chodit velké vzdálenosti, a mimo jiné nás tlačil čas, protože jsme museli být do 4 odpoledne zpátky v Knoxville. Pokud byste snad do Cades Cove někdy zavítali, nechte si na to dostatek času. Stojí to za to.

Poslední, co jsme v okolí Knoxville navštívili, byla mléčná farma Sweetwater Valley Farm. Vedle samotného chovu mléčných krav mají i sýrárnu, která je přes sklo spojená s firemní prodejnou sýrů, takže nakupující může i vidět, jak se sýry dělají. Samotný obchod nabízí širokou škálu sýrů v chladícím boxu podél průhledů do výrobny. Uprostřed obchodu pak je možnost jednotlivé sýry okoštovat. Z počtu krav, které jsem viděla bych si dovolila spekulovat o tom, že vedle prodeje ve firemní prodejně musí zásobovat i další podniky v okolí. Vedle toho, v jiné budově mají expozici vysvětlující výrobu sýra. Jinými slovy, vedle samotné produkce mléka a výroby sýrů mají dobře podchycený i marketing.

Nevím, jestli se ještě někdy do Tennessee podívám. Bill chtěl navštívit kamaráda, co se přestěhoval do Nashville, ale do toho přišel Covid. Uvidíme...

Na první kompilaci obrázků vidíte snímky z původního nádraží v Chattanooze. Pokud máte pocit, že vám interiér něco připomíná, myslím, že by to mohla být Fantova kavárna na hlavním nádraží v Praze. Obě budovy byly postaveny zhruba ve stejnou dobu, takže podobný styl je pochopitelný. Druhá kompilace snímků představuje Cades Cove. A poslední snímek, jak jinak, je ze Sweetwater Valley Farm.

nádraží

skanzen

nabídka jídla

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (91 hlas)

Komentáře

Dokud se herci drží svého kopyta, dá se jejich přikrášlování reality ještě zdůvodnit uměleckou nadsázkou, která zůstává jen ve virtuální rovině pohádek a nezasahuje do reálného života. Mnohem horší je situace, kdy herec pod vlivem potlesku publika podlehne dojmu, že je vyvoleným vést davy a začne všem předepisovat jeho způsob života. Nejčastěji její, protože se jedná zhusta o herečky.
Ti se potom setkávají s politiky, navzájem si ovlivňují názory a z toho vznikne naprosto nestravitelný návod na život pro ostatní obyvatele. Třeba Green Deal. To se politici i herci chtějí zapsat do dějin a zachránit planetu. Do dějin se zapíší, o tom není pochyb, ale jen negativně asi jako Adolf Hitler. A vždy to odnese prostý lid.
Všem by moc prospělo, kdyby poslanci, ministři, senátoři museli žít povinně min. 1 měsíc za průměrný plat bez možnosti vedlejších příjmů a služeb od lobistů. Ale to je stejně nereálné jako filmy či úvahy herců bez kontaktu s normálně vydělávajícími lidmi. Jsou i výjimky, ale enní jich moc.

Průměrný počet slepic: 5 (24 hlasů)
Trvalý odkaz

https://youtu.be/Kfe6d6MzeLM

– čínské video po mně chce, abych vstoupil do čínské armády
– ruské video po mně chce, abych vstoupil do ruské armády
– americké video po mně chce, abych vstoupil do čínské nebo ruské armády


Chinese Army: “Are you brave enough?”
Russian Army: “Are you strong enough?”
American Army: “Are you gay enough?”

USA: Emma has two moms
Russia: Ivan has two guns
China: Zheng has two rocket launchers

Průměrný počet slepic: 4.7 (28 hlasů)

In reply to by Maneca

Trvalý odkaz

- německá armáda po vás chce, abyste uměl létat se stíhacím letadlem na biopaliva a správně používal transgenderové záchody

Průměrný počet slepic: 4.6 (31 hlas)
Trvalý odkaz

Dnes vysel v Neviditelnem psovi vynikajici clanek o tom jak si stoji CR v inflaci. Hruzne cteni. https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/ekonomika-inflace-3-8.A220113_104736_p_ekonomika_wag  Jen jeden odstavec : "Ve 3. čtvrtletí roku 2021 byl medián platů 32 979 Kč, což při zohlednění inflace znamená, že téměř polovina výdělečně činných občanů nyní pobírá plat s menší kupní silou, než pobírali v roce 1990. K tomu by se hodilo doplnit údaj, kolik občanů přežívá jen díky příspěvku na bydlení (v listopadu 2021 to bylo 126 600 domácností) a dalším sociálním dávkám (to jsem nenašel). Slogan z počátku privatizačního Eldoráda „Do roka budeme snídat šampaňské s kaviárem“ se tak zjevně nenaplnil, nebo jen malému podílu občanů."

Průměrný počet slepic: 4.8 (24 hlasů)

To by mě zajímali ti, co mají alespoň mediánové platy.
Stopro to nejsou zaměstnanci "sociálních služeb" ,  prodavačky/pokladní, většina zaměstnanců veřejných institucí, část pedagogů a všichni nepedagogičtí zaměstnanci ve školství, všichni sanitáři a ošetřovatelky (nižší zdravotnický personál), část řidičů, všichni knihovníci a knihovnice, část hudebníků (tím myslím orchestry a filharmonie) a jistě by se našly další profese. Přičemž část těchto nízkopříjmových skupin má povinně minim. Bc. VŠ vzdělání. 

Dávky HN pobíralo v r. 2020 kolem 180 000 domácností.
Tady je přehled příjemců SSP v r. 2020 - https://www.czso.cz/documents/10180/142872062/19002921k3.pdf/341e85c4-68c3-48e3-b093-9dc8d679dc83?version=1.1
a hmotné nouze - https://www.czso.cz/documents/10180/142872062/19002921k4.pdf/cfa1b1cb-f910-46b3-af6a-df212a404026?version=1.1 (bohužel jsou tam absurdně přihňácnuté i příspěvky pro zdravotně postižené, což a) zásadně zkresluje údaje a b) je nesmysl, protože dávky PnP a PnZP nemají se soc. statusem vůbec nic společného).

Průměrný počet slepic: 4.6 (14 hlasů)

Z dobových materiálů, kolem roku 1923, oznámení banky příslušníkovi střední vrstvy, který měl u této banky uloženy celoživotní úspory :
"Banka velmi lituje, že nemůže dále spravovat Váš vklad ve výši šedesáti osmi tisíc marek, protože náklady podstatně překračují výši zůstatku. Využíváme tudíž práva vyplacení vašeho vkladu. Jelikož nemáme k dispozici žádné bankovky dostatečně nízké nominální hodnoty, zaokrouhlujeme poukázanou částku na jeden milion marek. Příloha 1 000 000 marek v hotovosti."
(na obálce byla orazítkovaná poštovní známka za pět milionů marek)

Přečtěte si ten " Černý obelisk" od Remarque. Je to tam zábavnou formou řečeno takřka všecko, od biologie až po kulturu. I zmínky o řešení jsou tam. Já už to asi začnu realizovat, myslel jsme že až v dubnu, ale nezdá se mi to, nějak cítím ve vzduchu puch páleného masa a kostí už teď. Ale váhám....já blbec totiž stále věřím v to lepší v lidech, někde tam uvnitř.

Zdegenerované maloměšťáctvo nejvíce bude slyšet na takřka jakékoliv " řešení" až když přijde o celoživotní úspory. Je tam toho prý až 3 biliony korunáčik, samozřejmě že fiktivních - ve fondu pojištění je jen několik procent z tohoto " aktiva" občanstva (a pasiva cizích bank).
Zatím je to ale plus minus dobré. Jen ten Michl s kečupem kdy přiběhne, asi čeká na Voloďu, až se kruh zas trochu více uzavře...

Průměrný počet slepic: 3.8 (16 hlasů)
Trvalý odkaz

Ono taky jde o to, co divák očekává.

Já se přiznám, že když jsem podnikal, ráno skočil v šest do dodávky a pak v sedm-osm večer přijel zbouchanej domů, tak když jsem se svalil do křesla, se mi rozhodně nechtělo přemýšlet u nějakého artového filmu, či dumat nad nelogičnostmi děje. Já prostě potřeboval vypnout palici.

Takže klíďo akčňák, kde hrdina vyskočil ze čtvrtého patra, udělal parakotoul a v následující sekundě vyřídil 10 sráčů.

Průměrný počet slepic: 2.6 (15 hlasů)

jsem rád chodil na americké filmy. Byla to pro mě záruka kvality (nebo dobré zábavy). Jestli to nebylo tím, že tehdejší cenzoři mimi "ideologické nezávadnosti" nedbali taky trochu na kvalitu. Dnes je tomu naopak. Americký film si nepustím. Záruka škváru.

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)

In reply to by Siloš (neověřeno)

Trvalý odkaz

se ten převrat dělal,aby se zvětšily trhy a dostal se sem i ten brak,i na tom se dá vydělat.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Co se filmů/seriálů a propagandy týče, doporučuji ke shlédnutí dokument "Hollywoodism" - je na "rouře".

Suše popisuje kdo a proč financuje US filmovou tvorbu, proč je taková, jaká je, a jakým způsobem ji zneužívají US vláda a Pentagon k propagandě. Zejména pasáž o týmech vojenských psychologů coby poradců stojí za pozornost.  
Totéž co o Hollywoodu platí i o ostatních velkoproducentech filmů a seriálů.

To údolí, resp. celý národní park má zajímavou historii.
Začal vznikat na začátku Velké recese a během ní se setsakra hodil. Posloužil totiž jak pracovní tábor pro několik tisíc nezaměstnaných mladých mužů ve věku 18-25 let. Ti za dolar denně stavěli silnice, klučili křoví, opravovali budovy a stavěli zázemí pro budoucí turisty. "Pobyty" byly smluvní a kontrakt trval 6 měsíců. Pak nastoupila další skupina.
Vládní program skončil v r. 1936.
I samotné financování vzniku parku bylo zvláštní. Zákonodárci států zahrnujících Smoky Mountains  usoudili ve 20. letech 20.století, že vznikající turistický průmysl a automobilismus si žádají nějakou zajímavou atrakci. Ale protože většina z nich byli zároveň businessmani, rozhodli, že to musí být za co nejméně vládních financí. Na odkup půdy bylo potřeba 10 mio USD (tehdejších), takže vlády Severní Karoliny a Tennessee daly dohromady po 2 mio USD od vládních institucí a korporátu, dalších 5 mio USD investoval klan Rockefellerů a poslední milion pocházel z lidových sbírek (vč. školních dětí).  
https://www.nps.gov/grsm/learn/historyculture/stories.htm

Průměrný počet slepic: 4 (12 hlasů)

Pane Občane, obdivuju, kolik relevantních informací dokážete při svém vytížení vyhledat. Máte můj obdiv.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Zaujaly mě paní Petro staré dřevěné stavby. Zdá se mi, že by to mohly být prvořadé památky, jako jsou u nás skanzeny.

Je s podivem, že v Americe se nic takového nebuduje, když se kromě jiného na tom dá dobře vydělávat. 

O historickém významu nemluvě.

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

Třeba se bojí, že by to sežrali termiti.

U nějakých běžných baráků s životností kolem 20 let by to až tolik nevadilo, ale u staveb, kterémají vydržet déle, asi ano.

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

Nemůžu mluvit o celých Státech, jen o místech, kde jsem byla. V Mississippi si je třeba uvědomit, že válka Severu proti Jihu zničila spoustu budov. Seveřanská armáda šla kupředu metodou spálené země a tak je tu skutečně starých staveb poskrovnu a jsou vesměs opečovávané. (Věci z doby před občanskou válkou se nazývají antebellum.) Někdy příště si uděláme výlet do "skanzenu" v Mississippi. Také existují staré obývané domy, jejichž majitelé umožňují placenou prohlídku.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

tak podrobně, jako mapu Evropy, nikdy mě tam netáhlo. Ač miluju hory, pustiny a zimu, podíval jsem se raději do Jižní Afriky. Z Ameriky bych si vybral Aljašku, severní Kanadu, Aleuty. Dokonce jsem alergický na americké filmy, úplně stejně, jako kdysi na ruské. Když se někdo snaží do mě něco nacpat horem dolem, mám averzi. 

Průměrný počet slepic: 4.5 (20 hlasů)

Je v tom jistý rozdíl. I v devadesátkách - v době největšícho tlačení americké pop-kultury do hlaviček nebohých středoevropanů byly u nás promítány US filmy které byly protisystémové.
Např. věci od Olivera Stonea. Upřímně, nedovedu si představit, že by takhle protistátně naladěný režisér v Rusku přežil, natož dostával Oskary a penízky na další filmy.
Ergo : srovnávat ruskou povinně vlasteneckou a americkou dost rozličnou tvorbu může jen tupoun co toho moc neviděl, protože prostě vidět nechce.

Průměrný počet slepic: 2.3 (29 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

který čumí na Kolčak a Bělaja gvardija.

Průměrný počet slepic: 4.6 (17 hlasů)

A jitra jsou zde tichá

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

Štrafbat mě moc neoslovil, už si z něj mnoho nepamatuji. Naopak vysoko hodnotím ruský seriál Trockij z roku 2017.
Místy je to opravdu silné, jen musíte znát reálie, protože režisér si během jednoho dílu dokáže hrát se čtyřmi časovými rovinami.

Zatím bez slepic

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jen se otevřely hranice, otevřely se trhy.
Ten tlak začal po až roce 2014. A do toho protivná angličtina všude v reklamě, v zaměstnání je přímo opruz.
A nevykladejte, že se tady všude používala ruština. V zaměstnání nikde, pouze v školách.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

to raději něco užitečného udělat, učil mě táta. A než se nechat buzerovat nějakým černým imigračním úředníkem… to mi může být celá nadřazená amerika ukradená. 

Průměrný počet slepic: 4 (19 hlasů)

se ještě hádat s kovidovým úředníkem,slyšela jsem,že neni lehké se tam dostat.

Průměrný počet slepic: 4.6 (12 hlasů)

Terazky: „A po americky vietě?“

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

rakousky.

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)

při příletu do ČR není podroben výslechu v češtině?  He?  Je snad nadčlověk jako skopčák? Zdá se mi to silně svinské.  Když to řeknu slušně, tak zkurvené.

Průměrný počet slepic: 4.6 (19 hlasů)

jazyková kolonizace. Až donutí anglicky všechny Evropany,Farskeho plán federalizace EU se pohne hodně dopředu.

Průměrný počet slepic: 4.1 (15 hlasů)

A není to prostě tím, že je angličtina nejrozšířenější? Naprosto a po celém světě?

Například technici - japonský a český inženýr, se naprosto srozumitelně a v detailech i přesně, domluví angličtinou.
Technická dokumentace - v civilizovaných zemích zásadně angličtina, v jiných jazycích jsou pouze dokumenty s lokálním významem.
Podobně číňan - pokud je dokumentace jen v čínštině, tak byla nejspíš původně určena jenom pro místní výrobu.
S jejím předáním mimo čínu, nebylo původně vůbec počítáno, proto nemá anglickou verzi. A potom to dopadne tak, že pokud si český dovozce či servis výrobku, požádá u číňana o dokumentaci, tak ji v 90% dostane v čínštině a těch zbylých 10%, kde se číňan snažil o angličtinu, je katastrofální až komická. Sám mám takových dokumentů od elektroniky (i od samotných polovodičů) tisíce.

Průměrný počet slepic: 2.2 (13 hlasů)

In reply to by Leoš (neověřeno)

Trvalý odkaz

Slyšel jste někdy Japonce mluvit anglicky? Kdyby ano, tak byste tu vasši pasáž o srozumitelném a v detailu přesné domluvě nenapsal ani omylem.

Průměrný počet slepic: 4.2 (17 hlasů)

Jistěže to vypadá trochu směšně.
Pokud Japonec nekašle na výslovnost (a oni se snaží) a ty nemáš nasráno v uších, domluvíte se k naprosté shodě obou stran.
Ještě v roce 1998, ve vznikajícím zastoupení jedné z divizí Matsushity, jsem musel s japonskými techniky a po nocích, vyřizovat možná i nízké stovky telefonátů, s následným vzájemným přeposíláním dokumentů - už ne faxem, ale mailem z klienta Exploreru 8 tuším.
Musel jsem buď já, nebo předchozí i budoucí dlouholetý kolega, nikdo jiný po ruce nebyl a budoucí sekretářka se teprve učila.
Náš tehdejší "šéf" byl prostě na angličtinu balvan - ale byl autorem nápadu a měl k němu i peníze. Bez nich by se rozjezd česko-slovenského, později odděleného výhradního zastoupení, navázaného certifikovaného servisu, vůbec nekonal.
A když kvůli certifikaci servisu a jeho vybavení Japonci přiletěli, komunikoval jsem s nimi také já. Z výsledků té komunikace bylo patrno, že jsem tu japonskou měkkou angličtinu, pobíral asi dost srozumitelně a mluvil asi také. Jednoduše proto, že se stalo přesně to, co se stát mělo.
Prostě jsme se jako technici bezproblémově domluvili, bez ohledu na kultury či mateřské jazyky.
Nevykládej tu ptákoviny Ponkráci, je to už trapné.

Průměrný počet slepic: 2.9 (15 hlasů)

Měl byste psát o něčem, čemu rozumíte. Zkvalitnilo by to diskusi. Tisíce lidí mají jiné zkušenosti s japonskou domluvou.

Průměrný počet slepic: 3.9 (14 hlasů)

Pamatuje si to a ve vhodný okamžik ti to natře - zejména křivé očerňování a pomluvy má v oblibě.
On si rozumí dokonce i s hvězdami, dávej si na něj pozor.
Možná na tebe dokonce něco vyšťourá v triasu, prý je i na toto odborníkem. Má jak paměť paleontologického, tak i kosmického rozměru, fakt velký mudrc.

Průměrný počet slepic: 1.4 (7 hlasů)

Konečně mě někdo prokoukl! Řečeno slovy Kocoura z Červeného trpaslíka, to jsem celý já.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Tak co navrhujete? Máme začít připravovat masívní zavádění výuky japonštiny nebo čínštiny? 

Průměrný počet slepic: 4.1 (12 hlasů)

Významnost jazyků se odvíjí podle ekonomické a kulturní vyspělosti států.

Pro Asiaty je angličtiny velmi obtížná. Například Japonec neslyší rozdíl mezi mnoha změlými a neznělými hláskami. Například nepozná rozdíl mezi L a R, neslyší ho. Reálný celosvětový trapas byl, když japonský lídr přijel popřát před volbami USA prezidentu před volbami hodně štěstí do příští volební kampaně: "Good luck to your next erection."

Asijské jazyky jsou postaveny na slabikách, ne na písmenech. Proto jsou pro ně evropské jazyky nesmírně těžké k naučení.

Já už běžně pracuje v elektronice s datasheety (katalogovými popisy součástek), ve kterých se to hemží čínštinou. Naštěstí sem tam ještě přidají anglické slovo, a odhaduji podle pozice a měrné jednotky čísel o co se jedná.

Ale proč by Čína měla svou výrobní a základní dokumentaci nějak precizovat pro angličtinu? Ta potřeba je u nich čím dál menší.

Nebudeme se učit nic. Vrátí se to do normálu. To jest do situace, kdy svět bude mluvit řadou různých jazyků. A bude se psát prostě v řadě jazyků. Jak je to normální, a bylo normální.

Průměrný počet slepic: 4 (13 hlasů)

Pokud jste to nemyslela jako žert, tak Američané mluvící spisovně, bez dialektových výrazů a přízvuku, se s Japonci bezproblémově domluví.
Domluvili se ostatně docela slušně i v 60.letech, když japonské elektronické firmy, jako třeba Sony a Rotel, úspěšně pronikaly na americký trh, později v sedmdesátkách, při ropné krizi a po ní, se totéž v bleděmodrém opakovalo s japonskými automobilkami.
S číňanem je to horší, číňani neumí buď vůbec, nebo ta vzdělanější část jen přibližně a povrchně, se strašnou spoustou gramatických i faktických chyb, vzniklých průchodem překladači. Skutečně dobře ovládá angličtinu jen asi 22% číňanů. Zbytek se v tom různě plácá a např. obchodníci na Aliexpresu i jinde, využívají překladače téměř zásadně. Jinak by při transakcích nevznikalo tolik "nedorozumění" z jejich strany.
Své role u číňanů hrají i jejich pocity hrdosti, nadřazenosti čínské ekonomiky a její neohrozitelnosti.
Takže proč oni by se učili dobře anglicky, když stejně zbytek světa musí poslouchat nás, nikoliv čína svět...

Takže paní Petro, výuka čínštiny mezi plebsem fakt nehrozí. Kdo ji patrně bude muset brzy ovládat dobře, budou ti američtí kdysi-žraloci, kterým ale všecky zuby už před lety vymlátil číňan. A stačily mu k tomu milióny kontejnerů plastového braku, okopírované milióny komerčních výrobků i statisíce ukradených, zásadních amerických patentů.
Nevěřil jsem tomu, ale 80% toho, co nyní číňan ovládá na poli elektroniky a polovodičů, pochází z USA, zbytek Japonsko a Německo.
Američtí žraloci, oslepení vidinou pohádkových zisků z levné čínské práce, nedávali pozor. Dali číňanovi nejen mašiny nutné k té levné práci a příslušnou nalejvárnu, ale bohužel i veškeré dokumenty.
To byla ta zásadní chyba, která už nejde napravit.

Průměrný počet slepic: 3.2 (9 hlasů)

Spíš to byla ironie. Myslím, že i pro Japonce a Číňany je užívání angličtiny výhodné. Ze dvou důvodů: jednak jim to otvírá velké obchodní možnosti a jednak pokud nechtějí, aby jim cizinec rozuměl, přejdou do mateřského jazyka. Tuhle výhodu ztrácejí ti, jejichž mateřštinou je angličtina. Je klidně možné, že během několika desetiletí skutečně přebere roli mezinárodně dorozumívacího jazyka nějaký jiný jazyk. Ale trochu bych spoléhala na setrvačnost.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

In reply to by Petra

Trvalý odkaz

Ono je výhodné umět jakýkoli významnější jazyk, pokud jde o obchodní možnosti. Řekl bych, že znalosti čínštiny. ruštiny, španělštiny, arabštiny - otvírá obrovské trhy na celém světě.

Zároveň je výhodné pro státy, když mají národní jazyky - chrání to jejich kulturu a identitu.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

In reply to by Petra

Trvalý odkaz

V roce 1985 nám v SSSR byla angličtina zcela naprd.
V socíku to byl obecný jev, páč to byl jazyk třídních nepřátel, vrahů z volstrýtu, rozvracečů, jestřábů z pentagónu, válečných štváčů a kdo například v NDR před uchem Stasi promluvil anglicky, měl problém. U nás se to zaprvé ošvejkovalo a zadruhé existovala státem tolerovaná, soukromá výuka "imperialistických" jazyků, hojně využívaná a kterou jsem prošel také. Moji rodiče, ač oba dělníci, tak mi naznačili, že s tou ruštinou to nemusí být až tak dobré a stačí dvojky, protože nám bude beztak nahovno - a až na výjimky byla.
V osmi mě přihlásili k učitelce povoláním i rodilé mluvčí, s kouzelným jménem Roswitha Špalková :D
O 20 let později, měli Rusové už i exportní výkresy bezezbytku v precizní školní angličtině. Nacionalismus a národní hrdosti šly stranou, bylo v jejich zájmu se v prvé řadě domluvit. 2005 ještě nebyli znova velmocí, jakou jsou dneska.
V ruských základních školách, mají angličtinu i další cizí jazyky nadále nejen volitelné, ale hlavně nepovinné a nematurují z nich.

Průměrný počet slepic: 2.1 (9 hlasů)

Jestli to není spíše tím, že se roku 1991 rozpadl Sovětský svaz. Následný prezident vzniklé Ruské federace Boris Jelcin si pozval do země plné pytle USA poradců a různých USA lidí. A ti USAmeni tomu chtěli rozumět. Mimochodem, odhaduje se, že v této době bylo z Ruska odsáto do zahraničí (převážně do USA) astronomicky tolik peněz. Prý zhruba asi 2 x tolik financí, co stálo Rusy ztráty ve 2. světové válce.

Celé další dekády bylo zajistit, aby Rusko získalo samostatnost od USA vlivu, který jim pomáhal spíše do hrobu.

Mimochodem, jen v roce 1991 se ceny mezi lednem a prosincem zvedly v klíčových věcech na několikanásobek. Mnoho Rusů umírá hlady. Pro Rusy to bylo očkování proti západní cestě a západním poradcům. Jen proto se jim nechce už dále jít cestou EU a USA.

A tak dále. Jen ten příběh precizní angličtiny by chtělo trochu doplnit o reálie.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

mohu potvrdit. Po r. 1991 měli hlad i rodiny důstojníků od armády, jedli se i šlupky od brambor a kde co. Platy lidi včetně státních zaměstnanců dostávali s několikaměsíčním zpožděním a mezitím inflace znehodnotila i to co měli dostat. V Rusku udělají všechno proto, aby se podobná situace nemohla už nikdy opakovat.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

Vážený pane,
Ani se mi moc nechce reagovat, ale tlačíte ze sebe řádné pitomosti. Nehledě na preferování ruštiny za socialismu, minimálně na středních školách byl k dispozici jako druhý volitelný jazyk také angličtina. Na gymplu jsem sám angličtinu absolvoval a pokračoval v ní v 70-tých letech dalších pár let na pražské technice. Můžu Vás ujistit, že jí byla věnovaná velká pozornost, spolu s ruštinou.
Mimoto existovali Jazykové školy. O nějaké podzemní výuce imperialistických jazyků se Vám asi zdálo v nějakém špatném snu.

Průměrný počet slepic: 4.3 (13 hlasů)

"...Mimoto existovali Jazykové školy...."

No a jak bylo na obyčejné škole, například při hodinách češtiny v čtvrté třídě , šlo to ?

Škola s razčirenym pragramom pa inostranych jazykach. Dopisoval jsem si přes ni(to bylo povinné) s hochem z NDR, jmenoval se Springefeld. :-D Dodnes mám někde zašantročené poštovní známky , co mi poslal. S Honeckerem.

Průměrný počet slepic: 2.5 (8 hlasů)

In reply to by Jožinek Chlorků (neověřeno)

Trvalý odkaz

Máte pravdu, shoda podmětu s přísudkem, občas mi to uletí vlivem slovenštiny. Tam se píše vskutku měkké i v minulém čase vždy. Hluboce se omlouvám, velký Inkvizitore.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Švagr tak studoval němčinu, oni se sestrou chtěli emigrovat a tak se připravoval už nějaký ten rok.
Když začala perestrojka, tak si mysleli že to bude i u nás, ale nemohl se dočkat a tak emigrovali v 88.
A v Německu ani Rakousku je nechtěli a museli se učit anglicky. Dnes nadávají na Kanadu, že se za kovida změnila na totalitu.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Máte pravdu. Mě posílala maminka do kurzu angličtiny a pan farář mi říkal: "Proč se učíš anglicky? Uč se německy jako já. Do Anglie se nepodíváš, do Německa ano." Kdyby to tak tady dnes viděl... A na střední škole nebyl problém dostat se do půlky studující angličtinu, dokonce k nám nastrkali i ty, kteří se už nedostali na výuku němčiny.

Myslím, že výuka angličtiny v Rusku je tak trochu i zásluha setrvačnosti. Na carském dvoře se používala angličtina jako druhý jazyk (asi z důvodu sňatkového spojení s hannoverskou dynastií, jejíž poslední panovnicí byla královna Viktorie. (Následující panovníci byli z dynastie Sachsen-Coburg-Gotha.) Tudíž i nižší šlechta se chtěla nějakým způsobem podobat/přiblížit panovníkovi, takže by se dalo říct, že výuka probíhala metodou padajícího .....

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Petra

Trvalý odkaz

A já si v dobách temného komunismu mohl vybrat, jestli se na střední škole budu učit německy nebo anglicky. A to pěkně prosím nebyla jazyková škola, ani nic zvláštního. Mám dojem, že tu pár lidí vytváří klamný dojem, že angličtina byla za komunistů naprosto něco exotického.

Stejně tak jsem za komunistů na univerzitě běžně louskal anglické manuály. Podle některých lidí zde nemožné.

Upřímně, komu a čemu mám věřit, když mé osobní a opakované zkušenosti jsou naprostým opakem tvrzení některých lidí, zejména Leoše? Leoš se setkal s vrcholným specialistou japonské firmy - a dělá z toho závěry o každém Japonci. To je, jako kdyby se Ponkrác setkal s Albertem Einsteinem, a učinil z toho "Leošovými vědeckými metodami" závěr, že každý jeden Švýcar je fenomenální matematik a fyzik převyšující ostatní národy.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Jihokorejců, lépe řečeno jim ti co byli v Irsku, USA a v Anglii, nerozuměli. A kolega, co se mnou jezdil v autě, měl na starosti roboty, říkal že technické názvosloví měli v angličtině.
Nevěřím, že Číňan je na tom lépe.
My máme podobné názvy v němčině a tchán se za protektorátu učil na mechanika aut, tak používal počeštěné německé výrazy.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)