Žňové střípky II. Hranice kejdy

Autor

Štítky

Na silo, kde trávím žně, dovážejí své přebytky možná poslední soukromníci, kteří v okrese provozují živočišnou výrobu. Jak sami říkají, dělají tu neskutečnou blbost a snaží se udržet nějaký ten dobytek. Samozřejmě máme na okrese Vodňanské kuře, Jave Pork i Agro Jevišovice. Máme tam dokonce i nějaké dojírny, ale to je všechno zaplaceno velkokapitálem, kde se náklady počítají poněkud jinak.

Jedno zemědělské družstvo drží několik vepřínů a drží je jen proto, že obdrželi před několika roky individuální dotaci na provoz, která byla navázaná na cenu vepřového. Díky tomu byli schopní několik starých kravínů předělat na vepříny a dotace jim dorovnávají ztrátu nízkých výkupních cen.

Jan pro zajímavost... Výkupní cena vepřového na jatkách je pod třicet korun za kilo živé váhy. Pokud započítáme ztrátu na vnitřnostech, kostech a nevyužitelné tkáni a jateční provoz, dostaneme se na průměrnou cenu vepřového kolem 60 - 65 korun za kilo. Jatka také tuto cenu víceméně kalkulují a mají ji. Hádejte, kdo si bere ten rozdíl mezi cenou na pultu a cenou na jatkách...

Zkrátka a dobře, pokud nemáte vepřín ve vskutku olbřímích rozměrech a takřka nekonečný kapitál, budete jen čekat, kdy skončí dotační titul a pak toho nejspíš necháte.

Seděl jsem s předsedou a když lamentoval, řekl jsem mu, že má alespoň dost kejdy a hnoje a může takřka všechna svá pole hnojit. Podíval se na mě s úkosem, nic neřekl, ale druhý den mi přinesl mapu, kterou vytiskl ze svého polního GPS systému. (Dneska už i malý zemědělec jezdí podle souřadnic. Má na to naprogramované traktory, kombajny i rozmetadla či postřikovače, protože se to prostě vyplatí). Ukázal mi mapu a upozornil na čáru, která ohraničovala každou vesnici ve vzdálenosti asi 300metrů od posledního baráku.

Byla to hranice hnojení kejdou a mrvou. Blíž k vesnici se nesmí, protože si někdo vždycky stěžoval na zápach.

Jižní morava je dost osídlená. Vesnice jsou pár kilometrů od sebe. Když nesmíte hnojit až na kraj vesnice, vlastně vám moc místa na hnojení nezbude. A tak má milé družstvo dost hnoje na to, aby zásobovalo i další soukromníky. Kteří mají stejný problém. V našich krajích tak máme dobrou třetinu polí nehnojitelnou jednoduše proto, že se to ekluje těm stejným lidem, kteří volají po ekologickém zemědělství, ale nikdo jim neřekl, že ekologické zemědělství znamená práci s hovny.

A tak je v blízkosti vesnic půda mnohem horší než za prvním kopečkem. Lidi nechtějí hnůj a tak se jim o tom víc práší, jezdí tam mnohem častěji postřikovače a rozmetadla se všemi jedy a nemá smysl tam moc orat, protože se stejně jen převrací směs jílu a písku. Na druhou stranu se tam pak dobře daří hrabošům.

To jen abychom věděli o dalším problému, který se už stal neřešitelným...

Poptal jsem se ostatních. Mají to stejné, ale nechtějí o tom moc mluvit. Svým způsobem dělají něco, co je zakázané. Hnojit se má celé pole, nejen určitá část. V praxi není reálné dodržet literu nařízení, že hnůj je třeba v podstatě ihned zaorat. Mění se počasí, pověrnost, technika tu a tam kiksne. Ale to nezajímá ani lidi ani úředníky. A tak se u vesnic nehnojí ani tam, kde by se hnojit mohlo.

Svým způsobem není divu, že se nám všechno odstěhovalo do Číny a ještě tomu všichni tleskali. Komíny nechtěli, zápach nechtěli, lomy nechtěli, doly nechtěli, spalovny odpadů nechtějí, ani tu jadernou elektránu nechtějí. Proč byli lidi před sto lety tak hloupí, že ze svých ekologických vesniček, kde se živili polní prací na čerstvém vzduchu, tak prchali do špinavých dělnických domů pod dýmajícími továrnami a ještě měli pocit, že si polepšili....

Hodnocení

Komentáře

Když za večerů běžím kolem hypotečních ghett,

smrdí to tam z žump a čističek. Veřejná kanalizace je daleko. To i Ostrava za Novotného smrděla líp. Ti hypoteční zbohatlíci si smrdí sami sobě tak, že pohnojené pole voní jako jasmínový háj.

Kdyby srali přímo na pole

za plotem, smrděli by méně.

Mám

pocit, že blbost lidská je nekonečná. Ti kteří neumí víc než vyrobit z chleba hnůj jdou proti té už naprosté menšině, která ještě umí vyrobit z hnoje chléb.

Chci se zeptat Vidláka

Ta minimální vzdálenost od lidských sídel pro hnojení je určena nějakou vyhláškou nebo zákonem?
Zemědělci kteří hospodaří na poli za naší ulicí ( vzdálenost domů od pole je maximálně 12 m) si s používáním kejdy rozhodně starosti nedělají. Je pravda, že poslední dva roky na to mají nějaký udělátor co tu kejdu pouští cca 5 cm do země a za tím to hned podmítá. Před tím to jen tak rozstříkali po vrchu a podmítali to až za 14 dní. To byla v těch vedrech předchozích let fakt síla. Jiná věc je, že mě tahle "vůně domova" jak se u nás říká, nijak zvlášt nevadí.
Ale nemá to tak každý, někteří sousedé držťkovali dost. Mě podstatně hůř smrdí, když každý rok pravidelně zahoří 3 km vzdálená zpracovatelna elektrodpadu.

Gdysi mi říkala známá, "já…

Gdysi mi říkala známá, "já peníze nepotřebuju, gdyby je po mě nechtěli". Vpodstatě hodná žena. VVěděla , žeto tak je už od dob ne paměti, gdyž přišli s tou vymožeností platit a nemít na to. To si představte jak se to zavádělo na vesnicách, gde lidi neměli peníze. Vrchnost posílala bubnovače předčítat lidu nové daně a chuj je zajímalo, gde to vemou. No prostě jako dnes. Jejich potomci šli teda volky nevolky dělat do měst na daně aby rodinu nevyexekuovali a i tak to nestačilo, páč sami museli platit daně městu. a eště je každej manufakturník vzal na hůl. To byly prvopočátky liberalizmu, ale nastavenou laťku nepříjemností s placením vymyšlenin žádnej režim nepodlezl ani nepřeskočil. Zůstalo to lidem jako cejch, že člověk je na světě aby furt musel něco platit.

A dneska je to uzákoněno jako super demosgrátická výhoda, že za zahození hlasu při volbách do urny musí táhnout za sebou všechny ty povinnosti, keré mu prostřednictvím jakéhosi předsedajícího naložili na káru. A zkus tu káru vyklopit do příkopy, že to není tvoje. To tě hned předseda všech předsedů ubezpečí, že dlužíš igdyby ses na hlavu postavil.

A né málo, páč podepsal novej čertovskej úpis na hromadu cizejch miliard, keré blboňům bude pouštět žilou, pokud se rána eště víc neroztrhne. Těch pár vychcanců co se z teho má velmi dobře to nevytrhne. Ti už stejně berou superdůchody za zavedení kolonializmu u nás No šak je všichni znáte. Kamarádi.

Ale RAmcha je milosrdný. Gdyž to bude moc bolet, zbaví blboňe posledních zbytků rozumu a budou rádi, že se nažerou druhojakostního chleba a napijou užitkové vody s daní, igdyby si na to měli něgde nakrást.

Si projeďte Vavákovu kroniku.

Odkaz na kompletní opus, jakož i na několik dalších, je o pár článků níž.
Už před dvěma sty lety vavák jakožto rychtář vobrážel vrchnostě a vyjednával, kterou daň jsou ještě schopni nějak utáhnout, a kterou už prostě ne.
I o tom, že na zaplacení daní zejména pro válečné potřeby si vesnice nakonec musely půjčovat, protože za nezaplacení byly nepříjemné kolektivní tresty.
Blik, o dvěstě let dál, a nic se nezměnilo. Sice bylo zrušeno nevolnictví, robota i poddanství, ale ve finále bylo to zrušení jen formální. V reálu zůstaly zachovány feudální vztahy beze změny. Jen se jmenují jinak.
Ve městech je to dnes mnohem markantnější než na venkově.

Vavák

Vavák musí být pro historiky poklad ( mám ho celého , i když nejsem historik), no, ale hledejte dneska historiky :-(s tímto zájmem. Za feudalizmu, chlap od pluhu, který se musel starat o rodinu, 8 nebo kolik dětí, nebudu hledat, když mu umřel syn na horkou nemoc napsal: Pánbůh dal, Pánbůh vzal, samouk, který dostal i měšťanské právo v Plzni, čímž byl zbaven podanství, se naučil topografii, uměl botaniku atd atd, psal po večerech 46 let kroniku , měl přehled o dění ve světě, kdy tehdy byly jen Krameriovy noviny. Nějak to lidstvo degeneruje. August Sedláček, středoškolský profesor, napsal, vlastní rukou. Vavák taky neměl šrajbmašinu nebo počítač, 15 ti dílnou řadu Hrady, zámky a tvrze.... o ostatních a bylo jich dost nemluvím. Jak to ti chlapi dělali? Asi nekoukali na debilízi:-))

A jenom poznámka k té kejdě . Asi před 10 lety jsme jezdili na kolech po Horní Falci, příhraniční Bavorsko, bylo to koncem srpna a všude byla cítit vůně domova, jak jsem, jako zemědělský synek říkal. Bavoráci vyváželi kejdu na pole a nikomu to nevadilo

Organická hmota

Organickou hmotu lze poli dodat i jinak než kejdou nebo hnojem. Jenže hnůj je taky potřeba. Asi brzy přejdeme povinně na kadibudky na hnojišti a bude hnoje dost. Stačí jen počkat na nařízení z Bruselu, ze kterých se pos..... .

Technická otázka:

Kdo se hlásí jít dobrovolně hnojit vinice?

kejda

Pane Vidlák.
Velké vepříny ustájení na roštech,kde se výkaly splachují vodou,tak vzniká tato kejda a je toho velké množství.
Něco jiného děláte doma,když podestýláte slámou a pak hustou hmotu vyvezete na hnojiště a necháte prohnít,tak ten tolik nesmrdí a když se ještě promíchával s hovězím hnojem,tak se to bez problémů hnojilo i kolem obce,také se to hned zaorávalo.Co píše Rodák,muselo se tak vyřešit,aby se ta kejda,hlavně s bioplynem takto zapravovala hned do půdy.Ze začátku bioplynek,se to stříkalo na pole a to byl problém pro polní zvěř.
Jen bych dodal z drůbežárny,když to vyvezou,tak to rito

Re: kejda

Dá se v současném zemědělství dosáhnout situace, že zápach kejdy je potlačen na čichem nezaregistrovatelné minimum. Jedna cesta je chemicky, aplikací flokulantů a druhá cesta je použitím anaerobních bakterií. Oba způsoby jsem v nedávné minulosti zkoušel a byly plně funkční i v podmínkách velkých kejdových jímek. Použitý flokulant je prakticky bramborový škrob, čili plně bezpečná organická látka, která svým působením oddělí vodu od organických látek, které jako sediment klesnou na dno a zahuštěný kal se může vyvézt na pole. Bonus spočívá v tom,že zápach je výrazně potlačen.Druhý způsob použitím bakterí je zdlouhavější, musí se nasadit bioreaktor, který produkuje potřebné bakterie a čištění kejdy trvá proti použití flokulantu násobně déle. Ale výsledek je výrazně lepší, méně pracný a levnější. Osobně po vyzkoušení sázím více na bakterie .
Otázka zní. Proč se některý z uvedených postupů v široké míře v zemědělství nepoužívá, i když principy jsou obecně známé? Protože peníze. Vše stojí peníze a náklady nad určitou úroveň jsou nepřijatelné,
Může se stále diskutovat nad udržitelným zemědělstvím, ekologií apod. Ve výsledku to však reálně nikdo nechce, protože by to vedlo ke zdražení potravin a nejen jich a celkově pro politiky, kteří o tom rozhodují, k neúnosné situaci.

Před deštěm lidé čerpají žumpy

na povrch, v blahé naději, že vyjde předpověď. Za pozdního večera a v noci. To je potom paráda, když nezaprší! Jako právě u nás - 24 hodin visí oranžová výstraha na povodně a ještě ani nekáplo.

U nás scá od včerejší cca 17. hodiny.

Ovšem luxusně - jemně, akorát na zálivku a vcucnutí do půdy.
Tentokrát naše mikroklimatická anomálie zapůsobila pozitivně a nadzvedla mraky tak akorát, že nespadly žádné přívaláky.
O kousek vedle to asi bylo horší, protože i naši "dobráci" měli večer a v noci šest výjezdů a přes městečko kmitali hasiči a sanitky tam a zpět až skoro do půlnoci.

U nás je vedro 26°C a výstraha

na záplavy trvá už přes 24 hodiny. Ani kapka a na déšť to nevypadá. Pražský hydrometeorologický ústav opět zapomněl, že součástí ČR je také Slezsko.

Jde to od Biskaje, takže touhle dobou už

byste měli mít zataženo a mělo by lehce pršet. Do dvou hodin tam máte chcanec.
Tady už pomalu přestává a mraky prochu zesvětlaly.

Teď změnili oranžové vodní peklo

na zelený normál a ani nekáplo. Dělají si srandu. Za co berou soudruzi peníze?

Kejda.

Jejda, na poli je kejda!
To to smrdí, to to smrdí
kteří zmrdi
vyvezli ji v tomhle parnu
za tu naši králíkárnu?
A vítr šel na nás zrovna
tak na prádle máme hovna
sousedního prasečáku,
jsme jak tlupa opičáků.
Smrdí tu jak v opičárně
flakon vůně liju marně
na Bandiho sako,
abych voněl jako.

Golf.

Dnes do práce určo nejdu
v noci rozváželi kejdu
na golfové hřiště,
na šichtu až příště.
Z hřiště voní vzdušné zámky
hnědé hmoty plné jamky
přece si, ty vole
nezaseru hole.
Na grínu jsou koleje
počkám, až to poleje
někdy svatý Petr.
Smrdí mi i svetr.

Golf 2.

Proč se nepodporuje golfový průmysl? Jedni by vyráběli hole, druzí by se starali o golfová hřiště, třetí by odpočívali a pak by se všichni prostřídali. Soudruh Albrecht dostal na golfové hřiště dotaci 300 milionů, proč to nemůže mít každý druhý? Výplaty v tomto sektoru nejsou malé, práce není bůhníjak těžká a třeba by se přijel podívat i Tajgr Vůc.

BLM - OT

trochu mimo tem hovien.

Vcera som trochen kukal ako sa vyvija medialna show Elona Muska. Na NASA TV siel klasicky nudny prenos - obdiv komentatorom, ze to vlastne dokazali obkecat.

Ale co som vlastne chcel.
Ak bude mat niekto chvilky s pritomnych hnojnikov, mohol by si kuknut zaznam. Som zvedavy, kolko blackotov vo vysielani napocita.
Moderatori - no black
Riadiace centrum - no black
Fotografi a kameramani - detto
kozmonauti - cista katastrofa - detto

Zeby to bolo tym, ze ked sa ozaj pozaduje kvalifikovana pecizna ci nebezpecna praca tak sa na farbu koze nehladi?? :D :D :D

Gratuluji skvělému technologickému USákovu

že se včera opět dopracoval ke kosmické technologii z roku 1985.

Preco vlastne USAci

nepristavaju niekde uprostred stepi v Montane??
Ci Rusi maju excluzivitu na pristatie na zemi a USA na vode?

Existuje vůbec eurokejda?

Jsou pro ni nějaké harmonizované normy a předpisy? Kejda by se měla pořádně právně ošetřit a chránit ji jako kulturní dědictví, jako euroatlantickou hodnotu. Až se ještě více ujme v Evropě islám, může být po kejdě veta - bude nahrazena velbloudími lejny, které budou volně usychat ve vyprahlé krajině bavorské polopouště a na pakistanských ostrovech za kanálem.

Soudruh Jurečka se včera v nějakých zprávách

pochlubil svým krásným, mladým a chytrým kombajnem za 7 000 000.- Kč.
Ukázal, jak se mu na dotykovém monitoru ukazují kdejaké hodnoty, které čudlíky a joystickem upravuje podle potřeby.
Radoval se z té hračičky jako malé děcko.

Dost by mě zajímalo, kde "malý vidlák" (Jurečka tvrdí, že hospodaří na 30ti hektarech) vezme 7 mega na kombajn. Zejména když NEčerpá dotace.
Vidláku, prosím Vás - je možné, aby 30tihektarový NEdotovaný statek vynášel tolik, že vidlákovi zbude po odečtení nákladů na živobytí a provoz 7 mega na kombajn?

Jurečka

Pane Občan.
Určitě bez dotací to nešlo,jen to nemusí být přímo na Jurečku.
Co vím,tak některý pak dělají služby pro jiné zemědělce a ty mu zaplatí,buď úvěr,nebo leasing.
Jenže z těch 30 ha,kolik asi má ha obilovin.
Pokud víme stát dotuje každý obdělaný ha od 5.000 až 7.000 kč,určitě využívá možnost zelené nafty.

30 hektarů

By šlo obhospodařit ruchadlem Jurečka by to potřeboval,dost sádelnatí

Proto mi to vrtá hlavou.

7 mega už je docela palba a pokud nepěstuje na těch polnostěch zlaté nugety nebo marjánu, tak si neumím představit, jak by na něco takového mohl našetřit.
Projel jsem ARES i CEDR, ale ani manželka nedostává takové dotace, aby to hodilo 7 mega. Ani ta jejich firma Juronka s.r.o. ne.
Leda by měl 29 ha vinic s nějakou superodrůdou a 1 ha obilí, na kterém řádí s tím kombajnem jen tak pro radost; a do sněmovny chodí s kastrůlkem a bandičkou "culifindy" :o)))

To tuhle

Jsem šla kolem zahrádky u vily,maximálně tak 800 metrů a trávu sekal borec na traktoru

dar

Kombajn byl pořízen z drobných darů vděčných spolustraníků. Určitě v tom nebude žádný podvod, to by místní pan farář nikdy nedovolil.:)

Chvála smradu.

Když se kejda kydá
položí to žida;
David začíná se dávit
prak ho přestal bavit
Goliáš se kácí
nad tou defekací.
Smrad zastaví boje
možná kupy hnoje
zajistí nám dobu míru;
smrad vyvezem do vesmíru.

Močůvka mi voněla

Kdysi v padesátých letech jsem trávíval prázdniny u babička na chatě na Vysočině. Nedaleko od louky, na které stála chata, byla jiná louka, kterou vlastnil místní kovář-soukromník, hluchý jako poleno, ale čich měl určitě dobrý. Nejméně 1 x za prázdniny přijel s žebřiňákem na kterém měl naloženu dřevěnou cisternu naplněnou močůvkou. Řebřiňák táhla kravka. Na začátku louky vytloukl špunt a pomalu pojížděl po louce kropíc ji životodárným hnojením. Louka byla cítit podle toho, zda poté pršelo, čili nic asi tak týden. Já to cítil jako vůni. Rozhodně jsme si nestěžovali. Ale to byla úplně jiná doba. Babička vesničany, které potkávala cestou do vesnice zdravila, "Pochválen Pan Ježíš Kristus!" a vesničané jí odpovídali "Až na věky."

Močůvka

Pane Laco G.
Dobré připomenutí.
Jak se posekala louka usušilo seno,tak sedlák vyvážel močůvku,podruhé seči také.
Té dřevěné cisterně jsme říkali lejta.

Zemědělče děkuji za info o lejtě

nevěděl jsem, že to podstatné jméno existuje a ejhle, ono je uvedeno i v II. díle Slovníku spisovného jazyka českého z roku 1960, kde se o tomto heslem píše:
lejta, -y ž. (z němčiny) válcovitý ležatý dřevěný sud na vožení vody, močůvky, na dopravu živých ryb, voznice, vesnický vůz s lejtou.
A opravdu, německo-český slovník z roku 1994 uvádí, že die Leite (rakous., švýc.) voznice, ale také stráň.
A od toho odvozená podstatná jména der Leiter, ředitel, vedoucí, správce, ale také der Leiterwagen, žebřinový vůz. Akorát, že v německu se to vyslovuje LAJ a u nás asi LEJ.
Jak pravil klasik, se učit, se učit, se učit.
To ale nevadí, je zřejmé, že od ředitele se lze dopracovat až k močůvce na žebřiňáku.

jiná doba

Ještě začátkem 80. let, když jsme bydleli na vsi, zdravily sousedky naše čerstvá miminka "Pámbu požehnej." Ač jsme my rodiče bezvěrci, působilo to na nás jako velmi důstojné, obřadné, archetypální uvítání nových človíčků.

Nová doba

Nová doba se blíží a pozdrav opět přijde do módy. Jen se slovo Bůh upřesní na Alláha.

Bude se

zdravit salám

Vysočině zdar?

Salám

Salám je arabsky mír. Takže pozdrav bude assalámu alejkum? A Vy odpovíte: "Mám to na salámu!" Nebo wa alejkum assalám. https://islamcz.webnode.cz/news/nejcasteji-pouzivane-islamske-formulace/

Salamalejkum

sláva všem šejkům

Ano, již na tom pracuje v…

Ano, již na tom pracuje v některých školách.Pozdrav bude Salám Alejkum a odpověď Alejkum Salám. Někdy se ještě dodává Inšaláhh.

In ša Alláh

In ša Alláh je něco jako dá-li Bůh a muslim to obvykle říká, když nechce něco splnit. Pak se dozvíte, že to Alláh nechtěl. Ovšem když muslim řekne: "Slovo beduína!" s rukou na srdci, tak je slib zcela závazný a můžete se spolehnout, že jej splní i vůči nevěřícímu i za cenu vlastního života. Má šá Alláh.

souhlas

Myslel jsem to ironicky. Ještě u nich se říká Bukra (tj. zítra). Když to řekne 3x za sebou v nějakém kratším časovém období, pak to znamená kategoricky nikdy.

V obci

Markovi byl vždycky prasečák už snad 50 let a nikdo kolem nechtěl bydlet a dokonce jednou byla reportáž i v TV,jak ten zlý prasečák všem smrdí a dnes je kolem satelit hned za zdí,tam bych bydlet nechtěla už kvůli kvikotilu a náklaďákům a oni klidně a hned za zdí grilují.

Oprava Makov

Makov

Gaia.
Dokonce na tom prasečáku v Makově mám nějaký stavební podíl a další byl v Korouhvi.
To ještě byla kom.firma Drupork.

Ten

Drupork byl zprivatizován a následně prodán vejvar synáček prochlastal a zemřel v 57 na delirium tremens s dluhem přesně stejným,co získala rodina privatizátora na prodeji. Pěkný příběh polistopadového běsnícího kapitalismu. Byla o tom reportáž v pořadu Reportéři.