Začnu jedním ministerským výsměchem. Včera oznámilo Rakušanovo ministerstvo, že lidé, kteří přišli díky povodním o doklady, že si do 18.00 mohou požádat o nové, aby jim je stihli vydat do voleb… Úplně vidím to nadšení, jak lidi odhodili lopaty, pustili z rukou kýble s bahnem a honem běželi si požádat o občanku. V postižených obcích stále nejde proud ani signál, lidi mají úplně jiné starosti, ale mohou si jít požádat o občanku…

Ale… a takhle to uvidí Ústavní soud, postižených obcí není zase tak moc. Vlastně se to týká „jen“ Moravskoslezského kraje, kde tak jako tak nikdy nebyla velká volební účast. Pokud volby někdo napadne, bude se řešit, že jde o několik málo procent voličů a v takovém případě soudci zpravidla rozhodnou, že došlo k určitým pochybením, ale na funkci to nemělo vliv. Obzvlášť ne na funkci hejtmana.

Takže bych si Vidlácky myslel, že volby se odehrají a budou platné.

Když jsem vydal před několika týdny první článek o těchto volbách, napsal jsem v něm, ať si to ještě jednou užijete. Jsou to poslední volby, ve kterých si můžete vyzkoušet své oblíbené strany, koalice a ještě oblíbenější lídry. Už před povodněmi tyto krajské volby „vlastně nikoho nezajímaly.“ Tak jako evropské volby polarizovaly, tak teď je ticho po pěšině. Lidi zajímalo jen to, zda jsou kandidáti provládní nebo protivládní. Pokud nějaké téma zvedalo ze židle, tak to bylo téma celorepublikové.

K volbám podle mě přijde málo lidí a víc než kdy jindy o nich rozhodnou disciplinovaní voliči. Vlastně bych se nedivil, kdyby byla volební účast nižší než v eurovolbách. Přelétavých voličů bude méně, protože přednedávnem byly eurovolby a tam se hodně voličů alespoň prozatímně ukotvilo. Myslím si proto, že trendy budou pokračovat. Není důvod, aby to tak nebylo.

Ale na předpověď si tentokrát netroufám. Moje zpětná vazba, na kterou jsem se doposud vždycky mohl spolehnout, tentokrát mlčí. Nemohu konstatovat nic jiného, než nezájem.

V dalších článcích jsem o krajských volbách napsal, že vítězství bude, když alespoň v některých krajích vypadne z vedení Pětikolka. V současné době není žádný kraj, kde by alespoň jeden modropták, lidovec, topkař, pirát nebo stanař neseděl v krajské radě. Být hejtmanem je v mnoha ohledech lepší, než být premiér. Peníze jsou tam velmi dobré, seslička je pěkně v závětří, protože odpovědnost není velká, přerozdělují se tam velké peníze a můžete si tam zaměstnat hodně kamarádíčků.

Kdyby takový Martin Kuba přišel o křeslo, tak to bude pro Fialu větší rána než celé povodně. Kdyby Grolich skončil jako hejtman Jihomoravského kraje, tak to pro KDU-ČSL bude opravdová pohroma. Takhle bych mohl jít kraj po kraji. Prostě volte především proti vládě a nenechte se ošálit novými bezpečnějšími názvy koalic. V krajích to liberálové dělají rádi a často. Přejmenují si svou TOP09 na nějakou „Iniciativu pro kraj.“ Bacha na to.

S trochou nadsázky bych řekl, postarejte se o to, aby ANO mělo někoho rozumného do koalice. Krajské volby vždycky předjímají výsledek voleb parlamentních, takže i Andrej Babiš má spoustu důvodů chtít, aby jeho lidé nedělali v krajích koalice s jeho pětikoaličními nepřáteli.

V senátních volbách je to ještě jednodušší. Volte konzervativce. Máte jich napříč kandidátkami docela dost. Čunek, Wildumetzová, Válková, Hraba, Magnusek, Folajtár, Turánek, Koudelka, Žák, Nozar Komínek, Kobza, Luzar, Štěpánek, Šťastný… Bohužel se obávám, že v senátu budeme mít nově Břetislava Rychlíka i Dominika Haška. Minule se takhle hladce dostal Tomáš Topfer. Vzal si na sebe prvorepublikovou uniformu, oznámil v Brně, že četník se vrací na místo činu a už se ve Štatlu nemusel ukázat. A vlastně ani v senátu ne.

Mám k vám už jen jednu jedinou a poslední prosbu:

Volte si jak chcete, ale tentokrát si z toho ale opravdu vezměte ponaučení. Politické strany si z toho ponaučení vezmou. Z minulých krajských voleb se poučili liberálové, sestavili svoje koalice a Rychetský jim to posvětil. Teď si zařídili i korespondenční volbu…

Po těchto volbách už budou jen ty sněmovní. Žádné jiné tvrdé potvrzení voličských nálad už nebude. Naposled si můžete porovnat předvolební euforii s realitou. Naposled si ujasníte, jak to doopravdy je. Naposled můžete „volit špatně“ a bude to mít jen malé následky pro váš život. Za sebe říkám, podporujte úspěšné z eurovoleb a zavrhněte neúspěšné z eurovoleb. A pokud mě opět a opakovaně neposlechnete, tak se alespoň teď poučte z výsledků.

Já to hodím Petře Rédové, která ihned po povodních nechala všeho, posbírala i ostatní kandidáty a jela uklízet do Krnova. Dokonce místo sebe poslala i náhradníka do debaty v rádiu. Vždycky jsem si cenil hlavně pracovitosti… Vy si to hoďte komu chcete.

Jestli chcete ještě nějaké vodítko, tak při hlasování Evropského parlamentu o vojenské podpoře Ukrajiny (a střílení raketami dlouhého doletu na Rusko) byla Kateřina Konečná proti, Ondra Dostál byl proti, Ivan David byl proti, Filip Turek byl proti. Vládní ojroposlanci byli pro, kromě Zdechovského, který tam raději nebyl. Všichni Babišovi hoši se zdrželi nebo předstírali, že tam nejsou i když byli. Kromě Knotka, ten tam opravdu nebyl. Nikola Bartůšek za Přísahu se také zdržela. V europarlamentu to funguje tak, že když se zdržíte nebo nehlasujete, tak snižujete potřebné kvórum pro většinu. Usnesení tedy prošlo i díky těm, kteří se zdrželi a nehlasovali. Evropa, ústy evropských poslanců, touží po válce poměrem 425/131.

Nejlepší byl Ondřej Kolář. Ten tu svou pravici při hlasování zvedal s takovou chutí, že to snad měl okoukané přímo u Dolfiho.

________________________________________________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Tento článek (naštěstí) nevyjadřuje oficiální názor Evropského parlamentu.