to byly pořádné ludry.

Je to dobrý nápad, když ženy vyjdou do ulic s tím, že chtějí mír. Blbé je datum. Tato sobota 10. prosince. Ve stejný den totiž Vrabel organizuje průvod na Hrad s peticí a potom zapálíme svíčky u Úřadu vlády za oběti vlády, tedy sami za sebe. Oběťmi vlády jsme my všichni, běžní občané, kteří nejsou propojeni s vládou a jejími lidmi. Zaprodanci jsou jimi také. Zatím to nevědí. Myslí si, že jsou elita a my jen blbí dezoláti, plebs. Jenže je nenapadlo, že jsou na jedno použití. Až udělají svoji práci, tak se v té mizérii uvíznou spolu s námi. Stejně jako nám, ani jim nikdo nepomůže. Naší demoliční vládě budou ženy s růžemi jen pro smích. To Vrabelova akce má aspoň naději na změnu. Jistotu člověk nemá nikde.

Jak se zda nesmi se obsah tady opravdu,ale opravdu ,a nikdo včetně žen dozvědět! Proč to tady neni!Jakekoli demonstrace bez požadavku na vysmivajici se nam vlladu ČR skonci jen placnutim do vody dlani v lavoru a to bude tak cele!
Je mi zahadou proč tu pan Šef piše takove članky!Nemela by se ho na to zeptat jeho manželka a zařvat KDE JSOU I MOJE POŽADAVKY?
A to 2O kusu na skle!Mam pravdu ?Kdo je proti at to tu napise a zduvodni!
No ni

„Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbude, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ podotkl ruský prezident na jednání ruské rady pro lidská práva podle agentury TASS.
Prohlásil, že hrozba jaderné války narůstá. Ruské zbraně jsou prý podle Putina vyspělejší než ty, kterými disponují ostatní mocnosti.
Putin: Hrozba jaderné války narůstá
včera 15:50 – Moskva • Aktualizováno včera 16:59
David Strnad, Alex Švamberk, Novinky, ČTK

se nyní žel nerozhoduje na vládě, ta zasalutuje a když bude "požadavek krví bránit západní hodnoty", tak pod palbu střel ty naše muže, syny a vnuky pošle. Časté menší demonstrace způsobí, že je arogantní, domýšliví mocipáni budou vnímat jako lidový folklór.
Naštěstí zapojení armády ČR do války vážně nehrozí - jistě na více než vojsk USA, Bundeswehru, o armádě Polska ani nemluvě. A minimálně ti první dva to jistě nechtějí. Nicméně preventivně vláda zvedla vojákům a jiným ozbrojeným (a to slovo je důležité - ozbrojeným) složkám moci výkonné plat - a to výrazně. Vypovídající... a děsivé...
Je ještě jiný způsob, jak motivovat muže se do války zapojit - zoufalcům, kteří přišli o práci nevědí, jak dál uživit třeba i rodinu, jimž hrozí exekuce z neschopnosti platit třeba hypotéky nabídnout vysoký žold. Kolik jich již na Ukrajině je? A kolik jich bude? Z beznaděje?
Doporučuji - pan Bašta uspořádal na půdě parlamentu nebo senátu(?) diskusní setkání zajímavých lidí, kteří mají co říci k současnému vývoji. Zdeněk Koudelka se v první polovině vyjádřil ke korespondenčním volbám, v té druhé vysvětluje, jak prezident vyhlašuje válku. Jistě ne plácáním náčelníka generálního štábu genmjr. Karla Řehky. ( https://youtu.be/xyqgflATiIM)
Dobrý je i Drulák: https://youtu.be/Rrdw5uC8OLQ
Nebo pořad zde: https://youtu.be/17xj9wKa-ZQ (jaderné zbraně, případní konflikt)
Soustřeďme se nyní na reálné a aktuální problémy - nyní volba prezidenta, pak jednotný tlak na předčasné volby. Jestli vyhraje Nerudová, nebo Pavel, tak se vše obrovsky zkomplikuje - oba totiž udělají všechno pro to, aby pětikoalici podrželi!

https://www.prvnizpravy.cz/sloupky/udavacstvi-a-zakaz-myslet/

Omlouvám se Vidlákovi, že tak trochu zneužívám jeho dobře rozhořený ohýnek a přihřívám si na něm svoji polívčičku.
Být mi o 20 let méně, začal bych se učit Maďarsky, abych, kdyby to tady bylo k nežití, měl kam odejít.

Může Maďarsko fungovat jako most mezi Íránem a Evropou?
Vzhledem k tomu, že Budapešť aktivně realizuje svou vlastní politiku "Otevření k východu", Teherán najde v Evropě potenciálně užitečného partnera.
Autor: Mohammad Salami, 07. prosince 2022, přeloženo z The Cradle

Při podpisu protokolu o třetím zasedání smíšené komise pro hospodářskou spolupráci mezi Íránem a Maďarskem 16. listopadu vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podporu práva Íránu na mírové využívání jaderné energie. Na své stránce na Facebooku rovněž napsal, že maďarská vláda má v úmyslu začlenit Írán do systému mezinárodní spolupráce a že Budapešť plánuje rozšířit hospodářskou spolupráci se sankcionovaným Íránem s cílem "normalizovat situaci".
Maďarská vládnoucí strana Fidesz po znovuzískání moci v roce 2010 a sestavení vlády definovala jako svou hlavní prioritu zlepšení národního hospodářství, vytváření pracovních míst a přilákání přímých zahraničních investic. Budapešť postupně přistoupila k vytvoření potřebných právních platforem, jejichž prostřednictvím mohly zahraniční společnosti realizovat investice, zejména v průmyslových odvětvích. Je pravděpodobné, že maďarská zahraniční politika se proto výrazně zaměřuje na rozvoj hospodářských vztahů se zahraničními partnery s cílem udržet a pokračovat v hospodářském růstu a přilákat více přímých zahraničních investic. V letech 1989-2019 Maďarsko získalo přímé zahraniční investice v hodnotě přibližně 97,8 miliardy USD, a to zejména v odvětvích bankovnictví, automobilového průmyslu, vývoje softwaru a přírodních věd. Na EU připadá 89 % všech příchozích přímých zahraničních investic.

Maďarská politika "Otevření k východu"
Přítomnost východních zemí a nárůst objemu obchodu a investic v Maďarsku však stojí za zvláštní pozornost. Tato přítomnost je způsobena maďarskou politikou "otevírání k východu", která se od roku 2012 stala jedním z principů zahraniční politiky a ekonomiky země. Světová finanční a hospodářská krize v letech 2007-2009 a její dopad na evropskou ekonomiku byla pro maďarskou vládu jedním z katalyzátorů zahájení této iniciativy. V důsledku této politiky se Čína stala pátým nejdůležitějším obchodním partnerem Maďarska, přičemž objem bilaterálního obchodu jen v roce 2020 vzrostl meziročně o více než 25 %.

Bez ohledu na diskutabilní úspěch této politiky existují dva body, kvůli kterým je Maďarsko ochotno v této politice rozhodně pokračovat:
Za prvé, poloha Maďarska jako brány do západní Evropy staví Budapešť do pozice důležitého přístupového bodu pro tyto trhy, dokonce jako potenciálně logistického a dopravního uzlu mezi EU a Asií.
Za druhé Budapešť vychází z předpokladu, že skutečné zastoupení maďarských národních zájmů je možné až poté, co se země zviditelní v celosvětovém měřítku a bude schopna získat podporu příslušných mezinárodních a regionálních aktérů.

Írán a Maďarsko
Íránsko-maďarské vztahy nelze oddělit od klíčové politiky Budapešti "Otevření k východu". Maďarsko má zvláštní pohled na východ a to včetně západní Asie, a považuje Írán za důležitého strategického hráče v regionu. "Maďarská vláda vždy podporovala vyvážený přístup Íránu na mezinárodních fórech a další rozvoj bilaterálních vztahů," řekl v červenci Péter Szijjártó. Spolupráce mezi Budapeští a Teheránem se prioritně zaměřuje na několik oblastí: energetiku, obchod, migraci, výměnu studentů a podporu íránských jaderných jednání.
V hospodářské oblasti podepsaly Írán a Maďarsko dosud tři protokoly o hospodářské spolupráci. Většina spolupráce se týká zemědělství, chovu zvířat a zdravotnictví. Kromě toho se objem hospodářského obchodu mezi 2. a 3. smíšenou komisí pro hospodářskou spolupráci zvýšil o 55 procent.
Po nedávném setkání v Budapešti íránský ministr financí a hospodářství Ehsan Khandouzi oznámil plány obou zemí na zvýšení ročního objemu vzájemného obchodu na 100 milionů eur. Kromě toho Írán a Maďarsko podepsaly koncem roku 2021 memorandum o porozumění o rozšíření hospodářské spolupráce v oblasti úpravy vody, osiv, elektráren, krmiv a stavebních materiálů a společných investičních příležitostí.
"Rádi bychom, aby se Írán co nejdříve vrátil do systému mírové spolupráce v rámci mezinárodního společenství. Věříme, že hospodářská spolupráce může být prvním krokem k tomuto návratu," řekl Szijjártó při své poslední návštěvě Íránu.
Kromě hospodářské spolupráce je v Maďarsku 2000 íránských studentů a vláda plánuje poskytnout stipendia 100 íránským studentům. Budapešť rovněž ocenila roli Íránu při prevenci přílivu migrantů do Maďarska, zejména Afghánců, a politicky podporuje íránské získávání mírových jaderných technologií.

Využití napjatých vztahů Budapešti s EU.
Z pohledu Íránu může Maďarsko pomoci Íránu obejít sankce, vstoupit na světové trhy a působit jako prostředník při zmírňování bojovné evropské politiky vůči Íránu. Napjaté vztahy Budapešti s EU při přijímání politických opatření, která jsou v některých případech v rozporu s vlastními postupy a předpisy EU, rovněž motivují Írán k prohloubení strategického partnerství s Maďarskem, které by pomohlo prosazovat zájmy Teheránu v Evropě.

Maďarsko a EU se již léta střetávají v různých otázkách, od nezávislosti soudů po svobodu médií a práva uprchlíků. V září několik zákonodárců EU prohlásilo, že se Maďarsko stalo "hybridním režimem volební autokracie".
Budapešť na oplátku opakovaně obvinila Brusel z podkopávání svých národních zájmů a vměšování do své vnitřní politiky. V roce 2018 Maďarsko přijalo zákon, který kriminalizuje pomoc nelegálním žadatelům o azyl a za jehož porušení hrozí až rok vězení. EU novou legislativu důrazně odsoudila, ale Maďarsko si stálo za svým.

Otevření k východu
Odpor EU vůči Maďarsku a přijetí jeho těsnějšího přiblížení k východu přimělo Budapešť zaujmout pozitivní, aktivnější postoj vůči zemím, jako je Čína, Rusko, Írán a do jisté míry i Turecko. V současné době má Maďarsko silné hospodářské a energetické vztahy s Ruskem. Tím, že se Budapešť postavila proti návštěvě zvláštního zpravodaje pro lidská práva v Rusku, se stala jediným evropským hlavním městem, které tento postoj zaujalo.
Maďarsko sice v roce 2014 hlasovalo pro dvě rezoluce proti Rusku v souvislosti s Ukrajinou, ale zároveň se postavilo proti balíčku pomoci EU ve výši 18 miliard eur pro tento bojující stát.
Budapešť je vysoce závislá na dodávkách energií z Moskvy - 85 % plynu a 65 % ropy do země dodává Rusko. Na rozdíl od ostatních energeticky závislých členů EU se maďarské orgány důrazně a otevřeně staví proti sankcím vůči Rusku, zejména v energetickém sektoru. V souvislosti s nedostatkem energie v roce 2022 maďarský ministr zahraničí dokonce vyzval Evropu, aby se obrátila na Teherán: "Silnější vstup Íránu na globální energetický trh je v souladu se zájmy všech zemí a národů světa."
V otázce vstupu Švédska a Finska do NATO se Maďarsko - stejně jako Turecko - vyslovilo proti tomuto plánu, který je v podstatě odporem proti rozšiřování NATO v Evropě nebo na východ.
Společné postoje Maďarska s Ruskem a východním blokem se nevyhnutelně překrývají s některými kroky Íránu. Prohloubení strategických vztahů mezi Budapeští a Teheránem se díky koordinaci s Evropou i západní Asií může stát prostředkem k prosazování jejich společných cílů a zájmů.
Maďarsko se zároveň bude vystavovat rizikům z možných západních sankcí, pokud bude považováno že se příliš sbližuje se s Íránem.
----------------
Dr. Mohammad Salami je doktorem mezinárodních vztahů. Je specialistou na politiku západní Asie, zejména na Sýrii, Írán, Jemen a oblast Perského zálivu. Mezi jeho odborné oblasti patří politika a správa věcí veřejných, bezpečnost a boj proti terorismu. Píše jako analytik a sloupkař v různých médiích.

I když koupíš vládě růže, tak tě stáhne z kůže. Vláda není žena, ale jen prohnilá stěna. Dát jí růže není fér, zde se hodí buldozér.

Nemusí pršet, jen když kape. A proto: Holky do toho. Moc vám fandím.

kdy pořádají tyto dámy svůj pochod, má svou akci Láďa Vrabel. Z Hradčanského náměstí se jde k vládě. Skoro to vypadá, že mu do toho Vidlák hodil vidle:-) Jinak se správně píše "zhlédnout", nikoli "shledénout":-)

Pochod za mír by měl být směřován na Rusko jakožto stranu, která tuto válku začala.

Jinak je to jako kdyby například kapsář, který se snaží někoho okrást a dostane za to přes hubu rozhodl pořádat "pochod proti násilí".