Trocha snění pro odlehčení situace

Autor

Heleďte, já pro dnešek přestanu s tím věštěním apokalypsy. V poslední době mám ze sebe pocit, že mě musíte vidět jako zachmuřeného opelichaného krkavce, který sedí na poslední větvi uschlého stromu, obzor za mnou je temný jako před blizzardem a moje černé oči jasně říkají, že ať dopadne zápas jakkoliv, mrchožrout si přijde na své. 

Dnes chci snít. Stalo se mi něco, co zažívám  jednou za čas  a mám chuť se z toho vypsat. Začít ale musím před pětadvaceti roky. 

Svoji průmyslovku jsem absolvoval v Lokti. To je to půvabné městečko na řece Ohři, kde se přímo nad řekou tyčí stejnojmenný hrad. Klíč ke království českému. Byl tam vězněn i malý Karel IV. Bylo mi tehdy patnáct, byl rok 1996 a já si přímo na hradě našel brigádu jako průvodce. To byly ty dřevní doby českého kapitalismu, hrad se pozvolna dával dohromady, nebylo moc peněz ani velké dotace, ale všude bylo plno schopných a vzdělaných mladých lidí a já se tam dostal do kolektivu vysokoškoláků historie, kteří tenkrát za to průvodcování a práci na hradě nechtěli moc peněz. Nakonec jsem tam zůstal po celou střední školu a získal jsem tam vztah k historii, který mi zůstal dodnes. Sice jsem ho v různých etapách života tlumil nebo odsouval, ale mám ho v hlavě napořád. Přičichl jsem tam k historickému šermu, ke kterému jsem se teď zase vrátil a snažím se zájem o něj vzbudit u svých dětí.

Ten hrad se mi strašně líbil. Obzvlášť tenkrát, kdy se tam dalo dělat skoro cokoliv -  dohled památkového ústavu byl takový volný, protože nový režim se ještě nerozhodl, jestli si hrad zaslouží dotace nebo si zaslouží privatizaci na cokoliv, co sype.  Nakonec přišel na hrad nový ředitel, vytvořila se kupodivu dobrá struktura a dneska je to jeden z nejkrásnějších českých hradů, perfektně opravený, zapojený do kulturního dění ve městě. U těch začátků jsem byl... 

Za pár let nato jsem se byl podívat na českém Neuschwansteinu. Neznáte? Zámek a hrad Starý Hrozňatov u Chebu. Románská věž, ve které umučili hladem blahoslaveného Hroznatu z kláštera v Teplé a u toho empírový zámeček z 19. století. Tehdy oběť divoké privatizace. Objekt sloužil jako zástava za dávno vytunelované peníze. Já se tam nachomýtl se svojí novomanželkou při jednom z našich výletů. Právě to oddlužili. Podlezl jsem zamčená vrata, postavil jsem se na to nádherné nádvoří lemované spadlými taškami ze střechy a rozbitými okny a snil jsem o tom, že někde seženu těch mizerných 8 milionů za které to prodávali (a pak seženu dalších padesát na opravu) a stanu se tím hradním pánem ve vlastním zámku. Jak tam bude stylová hospůdka, nějaké ubytování, prohlídková trasa, středověké trhy, jak se zámek stane středobodem kultury v obci.  Samozřejmě jsem si uvědomoval, že toho nikdy nedosáhnu, že mi žádná banka tolik peněz nepůjčí, ale ještě několik týdnů mě to drželo a vymýšlel jsem, jak se k těm penězům dostat, s kým bych se musel spojit a koho přesvědčit, že je to dobrý nápad.  Pak to koupil nějaký podnikatel a dneska je z toho krásný zámeček... ale jen pro něj. Pro veřejnost je zatím uzavřený. 

Pak jsem se stěhoval do Vidlákova na Jižní Moravě, kde jsem se našel v prasátkách, obdělávání polí, vytváření soběstačnosti... s manželkou jsme si pořídili pět dětí, které rostou jako z vody. Opravil jsem dům, zařídil si hezký život a měl jsem radost, že tentokrát to nebyly vzdušné zámky a dotáhl jsem to do konce. 

Do Vidlákova jsme přišli zrovna v době, kdy tam dostali velkou dotaci na rekonstrukci tamního zámku. To už byla jiná doba, památkový ústav to měl pevně v rukou, rekonstrukci připravil slovutný architekt Fránek z Brna a já se k tomu nachomýtl zrovna ve chvíli, kdy se rekonstrukce chýlila ke konci. Zámek byl předtím zcela vyrabovaný, nedochoval se žádný mobiliář ani jiné památky, takže tehdy stál Vidlákov před zajímavým problémem. Součástí rekonstrukce byl i pětiletý program návštěvnosti včetně pracovních míst a celoročního provozu. Byl tu zrekonstruovaný zámek, který pět let musí být celoročně otevřený veřejnosti, ale nic v něm. To se potkalo s mojí další vášní - já sbírám Lego. A tak se na místním zámku objevily výstavy místních umělců včetně mých kostiček. Postupně jsme se s kamarádem vrátili k historickému šermu a teď se pravidelně navzájem osekáváme na zámeckém nádvoří.  Zase jsem byl u toho... 

Proč to celé píšu: 

Teď v posledních dnech jsem se z pracovních důvodů probíral nabídkou realit na jižní moravě. Hledal jsem něco úplně jiného, ale vyskočilo to na mě a já nakoukl. 

Ve Znojmě se prodává poslední dochovaný mlýn na dyjském kanálu. Tedy dochovaný mlýn - dochovaly se budovy, nikoliv zařízení. Majiteli došly síly uprostřed rekonstrukce.  Teď se to prodává za mizerných patnáct mega a protože je to za takovou cenu, tak je v tom určitě ještě nějaký háček... Ale je tam všechno. Vinný sklep, mlýnice, obytné prostory, kanál s náhonem, stodola na druhém břehu, desetkrát větší zahrada než mám teď... Ale zároveň je to česky maličké a krásné. 

Nechci sem dávat přímo odkaz, ale když dáte do vyhledávače: Prodej mlýna Znojmo, tak vám to vyskočí. 

A já mám najednou zase v hlavě, jak by se tam vešla hospůdka, nějaké ubytování, jak by se tam dala udělat vodní elektrárna nebo replika mlýnského zařízení. Jak by se tam vešel vinohrad s mojí odrůdou, kterou mám na světě jen já, jak by tam mohli žít lidi, jak by se na dvoře dělaly zabijačky, popíjelo se víno, jak by se to zapojilo do městského kulturního života. Úplně se vidím, jak v kostýmu pana otce volám dceru, aby hostům přinesla sklínku mého portského. Vidím plný sklep vína, kravku, vodní kolo,  prostě nádhera. 

Pár dní se mě to teď bude držet. Budu se zamýšlet, jak dát dohromady peníze, ale je to zhruba stejná chiméra, jako ten Starý Hrozňatov.  Nikdy si to na sebe nevydělá, vždycky to bude jen srdcová záležitost, která bude jen a jen žrát peníze. Určitě by se na to daly sehnat i nějaké dotace, dalo by se pro to ledacos udělat. Ale už je mi čtyřicet, závisí na mně celá rodina, dovedu si mnohem lépe představit všechny překážky a průšvihy a hlavně je mi jasné, že bych tam musel stavět a zedničit do konce života.  

Tohle zřejmě dlouho na prodej nezůstane, někdo si z toho udělá penzion nebo firemní sídlo a možná, když za pár let pojedu kolem, tak tam bude klapat dřevěné kolo nebo šumět moderní vírová turbína. Ale na chvíli mi bylo zase dvacet a strašně strašně moc se mi chtělo dojet do té realitky a tam křičet na celé kolo, že to koupím,  že peníze seženu, prodám všechno co mám a děj se vůle Boží...  

Hele není tu mezi vámi někdo, kdo se do něčeho podobně šíleného pustil? Kdo za draho a nesmyslně koupil a pak se dřel dřel a dřel, aby na to vydělal, zadlužil se do konce života, ale vydupal to ze země? Jestli jo, tak by mě zajímalo, jestli se to dá přežít. 

Jdu si vsadit Sportku. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (142 hlasů)

Komentáře

"...Není morální ani zákonné jen tak darovat či odkázat majetek jen jednomu dítěti...."
Kde je to v zákoně zakázáno? Pokud to darují s notářským zápisem a převede se nemovitost na katastru, tak na tom nic nezákonného není (vlastní zkušenost).

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

odkázat jednomu ne, tam musí být zákonné důvody.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Pokud chcete někoho ze zákonných potomků v pokolení přímém vyloučit z dědického řízení (vydědit) musíte to mít řádně (a písemně) odůvodněno.
V tomto směru se rozhodně nevyplácí spoléhat na vlastní intelekt a právní znalosti. Vhodné důvody : zlý syn (zlosyn) nejevil o rodiče zájem, nestaral se, nepomohl v tířivé životní situaci.
Pokud to notář jako řádné důvody vydědění neuzná, dostane Váš zlosyn jistý zákonem určený podíl, byť ostatní dítka dostanou víc.
Zpravidla je jednodušší veci pořešit darovacími smlouvami z doživotním právem užívání nemovitosti pro dárce.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

napsal jsem přece totéž.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

za plotem se táhne podle mého, i podle sousedních pozemků pruh, široký asi 5 m a dlouhý cca 500 m. Ten vlastní asi osm dědiců a dodnes se nedomluvili, co s tím. Podle mne by stačilo nabídnout díly pruhu k odprodeji okolním vlastníkům rodinných domků, peníze si pak rozdělit. Ale asi se nemohou dohodnout... trvá to tak dlouho, že sousedi si tam vysadili ovocné stromy a jak tak na ty jabloně koukám, rostou tam už dobře 15 let..

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

víte že ty jabloně a ta jablka patří jen a jen majitelům toho pozemku?

Jinak : nabídnout k odkoupení je hezká věc, ale víte jak to chodí : když někdo něco dlouho využívá nechce se mu přistoupit na rozumné řešení jaké navrhujete. Chce to "za hubičku" nebo to raději nechává "vyhnít". Praxí ověřeno :-( .

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

oplocené to je jen z mé a jejich strany, po té dlouhé straně, ze silnice je tam přístup volný.
Naopak si myslím, že to majitelům ještě zhodnotili.

Zatím bez slepic

Jak jednou podělím své děti? Udělám to stejně jako to udělal manželčin dědeček, jak to udělal můj tatík a jak to nejspíš udělá můj tchán... Všichni vyhlásili, že dům (grunt) dostane darem ten, kdo na něm bude dál hospodařit, kdo slíbí, že bude půdu obdělávat a ne zatravňovat, kdo prostě potáhne tu káru dál... a kdo je tam nechá dožít na vejminku. Takhle jsem se k hospodářství dostal já  i když jsem byl víc havíř než zemědělec. Dědeček nám dům i grunt daroval, díval se, jak vnučka se šohajem pořídili prasátka, jak se místo rýče používá radlice, viděl, jak se dvůr hemží drobotinou pravnoučat, do toho chlastal jak duha a v klidu si v devadesáti zesnul na cirhózu. Můj táta udělal totéž - vyhlásil, že barák dostane ten, kdo ho tam nechá dožít a já se v klidu domluvil s bráchou, že to bude on, protože já se stěhuju na Moravu. Můj tchán nejspíš udělá totéž - za deset let zjistí, že už mu síly nestačí a vyhlásí výběrové řízení na vnouče/sedláka/pečovatelku/táhnout káru dál. Má jedenáct vnoučat, to by bylo, aby se alespoň jedno nechytlo.  Pět z nich jsou moje, takže mám 50% šanci, že jedno dítě mám z krku. Až zestárnu já, udělám to úplně stejně. Vyhlásím výběrové řízení na svého pečovatele. Ať už to bude moje vnouče nebo moje dítě, stejně si předtím na chvíli vyrazí do světa, vyzkoušejí si nějaký podnájem, naučí se zacházet s penězi... a pak se triumfálně vrátí... ne že jim dělám milost a nechávám je u sebe žít, ale že dělají milost mě, že u nich mohu dožít. Jestli jsem je dobře vychoval, tak to i dobře dopadne. Jestli jsem je vychoval blbě, tak si najdu pečovatele klidně mimo rodinu. 

Takže... dům se dělit nebude a nikdo se z něj nebude nikomu vyplácet. Kdo bude hospodařit a kdo mě bude krmit, ten za to dostane dům. Jak jsem dostal, tak předám dál.

Pokud budu dost bohatý, abych dětem do samostatného života pomohl, tak jim pomohu.  Ale nejspíš to nebude penězi. Pomohu jim zedničit, stavět, budu jim hlídat děti... a kdybych měl dost peněz, tak jim něco půjčím  nebo daruju. Nebo nejdřív půjčím a pak jim to daruju. A nebo jim nedám vůbec nic a nechám je žít si po svém a za své. Nemám povinnost je zabezpečit i v dospělosti a nemíním jim usnadňovat život. Pokud někdo z nich bude budižkničemu, tak mu nebudu pomáhat tuplem. Maximálně se postarám, aby neumřel hlady.  Víc pomohu tomu, kdo si dokáže pomoci sám a raději zvětším hromadu tomu, kdo si ji umí zvětšit sám. 

 

Průměrný počet slepic: 4.3 (18 hlasů)

Já to praktikoval stejně. Podědil jsem byt po babičce v Olomouci a začal rozvíjet majetek v Olomouci. Sestra se postarala o maminku a má po ní baráček v Šumperku. K tomu byt v Šumperku po otci, kterému také pomáhala a byt po tetě také v Šumperku o kterou se také starala. A teď se stará o cizí v pečovateláku. Já ji ještě sehnal levný byt v Olomouci a Uničově. Vše pronajímá a má se dobře. Jednou to nejspíš podědí moje dvě děcka, protože ona žádné nemá. Takže jde to, né že ne.
Ale.
Manžel jedné z Vašich dcer, nebo manželka některého z Vašich synů, Vám do toho může hodit vidle a rozjedou se soudy ohledně vydědění. A bude mít, dle mého, částečně pravdu. Nejspíš budou potřebovat vyřešit bydlení a být dnes celý život v nájmu nebo upsaný na 30 let na hypotéku, je blbý vstup do života.

Průměrný počet slepic: 4.5 (6 hlasů)

Dokud neumřu, můžu si se svým majetkem dělat co chci. Mohu ho prodat, rozdat, darovat. Žádná závěť. To se musí vyřešit ještě zaživa. Dědické řízení by to opravdu jen podělalo. 

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

(ale opravdový, ne gender studies romských fekalismů, co se dá zvládnout při brigádě o prázdninách mezi osmičkou a devítkou) jsou jediný dvě věci, na který má smysl si půjčit. A vzhledem k tomu, že v našich reáliích je i relativně kvalitní vzdělání ještě pořád relativně "zdarma", tak zůstává jen to bydlení. (Ono když je na výběr 30 roků sypat nájemné do cizího a po 30 letech mít prd nebo +- stejné peníze cpát do úvěru a po 30 letech mít vlastní bydlení, tak ta volba je celkem zřejmá.)

Ale pochopitelně je dobrý výsledky vidlákova "výběrového řízení" spojit s dohodou všech dětí a jakkoliv se to zdá nepřístojné, tak ji ideálně hodit na papír právě pro případ, kdy nějaký/á budoucí manžel/ka měl/a tendence do stavu věcí nepřiměřeně šťourat.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by Občan

Trvalý odkaz

...děda nejen že se uživil mlynářstvím, ale ještě k tomu skupoval pozemky v širém okolí. Aby měly i další děti, nejen ten nejstarší.
Pak přišli komouši a všecko mu vzali.

Záleží. Prostě jednou tak a jindy jinak, třeba i naprosto opačně.
Jak neskaj - jednou má někdo zadotovány 3 mikropivovary, jindy se druhý musel jo snažit (přeháním, pokud je někdo aspoň průměrně schopný, udrží pivovar i v domku v Skřečoni), aby zavedl aspoň jeden.
Někdy stačí dodávat armádě - a je to. Taky takové znám.
Ne pivo (tekutá potravina) , tuhé potraviny. Anebo škrpále.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

By mne zajímalo, jak "všecko mu vzali". Mí oba dědové měli pole a hospodářství a nikdo jim nic nevzal. Jiná věc je ten mlýn - tam nemám příměr. Pole komouši nikomu, koho jsem znal, nevzali. Akorát téměř každého vmanipulovali (mí dědové) či dokonce donutili vstoupit do JZD. V sousední vesnici (okr. BK - těžce rudý okres) přežilo soukromé hospodaření až do 1989 v podobě dvou bráchů, zemědělců. Staří mládenci, sedření, ale hrdí (která by se k nim přivdala do té dřiny).

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

takové.

Jézedáci chodili do práce na osm hodin - kecám - v létě na deset a oni s koňmi...

Jak jim to šlo ekonomicky, to nevím, na to jsem byl malý, abych do toho viděl. Ale dřevěnic se zbavili taky. Pamatuju si jen ty koně..., a staré nerudné chlapy, kteří se nikdy neusmáli...

... po nich už nenastoupil nikdo...

Zatím bez slepic

Mlýn zpravidla mlynáře, rodinu a čeleď neuživil.
Spousta mlýnů jela jen na sezónní vodu, těch které mohly mlet po většinu roku byla menšina.
Většina mlynářů musela kromě všech starostí kolem mlýna obdělávat i vlastní či propachtovaná pole.

Průměrný počet slepic: 4.9 (13 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

vesnicti bohaci, tak je to vzite.  Tezko rict nakolik tomu objektivne bylo tak.  Na ilustraci toho jeden pripad ze zacatku 20. stoleti z Nemecka, zminuje se o nem znamy historik kriminalistiky Jurgen Thorwald.  Jeden mlynar propadl cerne magii. Nekde se dovedel, ze kdo zabije 7 manzelek, ziska schopnost letat. Vidina vsemocnosti, nepolapitelnosti, ho zcela ovladla. A vymyslel na svou dobu genialni metodu. Chudi rodice byli radi ze bohaty mlynar chce za zenu jejich dcerusku. Takze i kdyz mu, jaky to pech, po par mesicich umirali, nemeli podezreni, protoze urady neshledavali pri obhlidce nic podezreleho. Zadne stopy po skrteni, zadna voda v plicich po utopeni, zadne stopy jedu v ustech ci zaludku, zadne vpichy jehlou ... A jak to teda delal ? Stocil papirovou trubicku, kterou pri sexu vsunul holce do vaginy, kde je velka plocha sliznice a fukl tam davku arzenikoveho prasku... Chytili ho az u pate obeti.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Fungovaly takove nemovitosti jen diky firme, at remeslne (mlyny), anebo zemedelske (statky), ci obchodni (zamky).
Ne ze by si to vzal nekdo na hrb jako konicka k praci. A stat se tehdy reditelem "firmy" byla z vetsiny zalezitost pouze dedictvi (prvorozeneho syna), prevzeti provozu bezdetneho mistra jeho tovarysem / snatkem s mistrovou dcerou byla spise vyjimka.
Dnes je nepochopitlne, ze jeste pred sto lety jste mohli od prveho dne nastupu do zamestnani naplanovat ekonomicky cely svuj zivot, tak stabilni doby zazili nasi predkove.
Dnes provazi "prevzeti mlyna" smrtelne ekonomicke riziko, plynouci z vysoce nestabilni politicko- hospodarske situace. Zvysi uroky, zdrazi energie, zavedou hygienicky teror v provozovne, rozjede se inflace atd. atd. atd..
Z toho plyne, ze uvazek vetsi nemovitosti k podnikani je vysoce rizikove rozhodnuti.
A to se v CR neplati dan z nemovitosti z ceny odhadu, jak je obvykle na zapade. Bohuzel i to musi do Ceska jednou prijit. Znasobte svoji soucasnou vysi dane tak 20x a budete v obraze, co nas ceka.

Průměrný počet slepic: 5 (25 hlasů)

Ale, ze administrativni podminky ke svobodnemu podnikani se vesly na jeden list papiru a byly vice mene stejne pro cele generace.
Obdobi reknemez od Karla IV po Josefa II nebylo nejakym predkapitalistickym chaosem, naopak cechy mely proces podnikani tvrde podchycen a regulovan. Jednoduchost zivota spocivala v tom, ze podminky byly stabilni a jednoznacne, i kdyz byly tvrde.
To dnes nenaplanujete ani rok dopredu a pokud, pak jen zhruba a se spoustou promennych.
Stabilitu jsme vymenli za svobodu volby, z cehoz jsme ziskali pouze nestabilitu. Dnes muze mit kazdy vsechno, ale bud na to nedosahnete, anebo se vam to nevyplati. Uz jen myslenka na sen je stresujici- mohl bych, ale nemuzu :-)

Průměrný počet slepic: 4.2 (17 hlasů)

Stridor - Ve skutečnosti si až do Napoleona v našich zemích mohla drtivá většina populace nechat o "podnikání" jen zdát Pro devadesát procent lidí byla předem daná kariéra hnojokyda na vsi nebo v lepším případě dožitotního tovaryše v řemeslnické dílně. Ano, pro drtivou většinu řemeslníků byla možnost stát se mistrem zapovězena. Zdaleka nešlo jen o nedostatek kapitálu. Kromě "administrativních překážek" kladl středověk budoucímu podnikateli do cesty i překážky další. Například i když byl tovaryš v díle skutečně dobrý, ale neměl možnost přiženit se ke vdově po mistrovi, byla mu umožněna mistrovská zkouška pouze v případě, že cech rozhodl, že se další dílna v regionu uživí. I za této situace však musel dodržet podmínky podnikání určené cechem : množství a kvalitu vyrobeného tovaru, prodejní cenu, počet tovaryšů a učedníků v dílně, místo prodeje, konkrétní trhy kde směl zboží nabízet. Představa že podmínky byly stabilní a jednoznačné zcela pomíjejí zvůli vládnoucích feudálů (boje o různá městská práva, rozbíjení nebo zabavování zboží, které projíždělo jejich panstvím, blokování přístupu na trhy, brutální výkyvy ve zdaňování ze strany panovníka, celní a mostní poplatky mezi panstvími, právo skladu.... )

Průměrný počet slepic: 4.8 (13 hlasů)
Trvalý odkaz

Což o to, hezký stavení to celkově je.
Docela Vám Vidláku rozumím, projít se po dvoře, vlézt do hospodářských budov, zavřel bych oči a už bych viděl jak to tam klape a co se tam dá vše dělat.
Takové stavby podle mne mají duši, Římani takovým místům říkali genius loci a to ve mne probouzí ty představy jiného života.
Když si to prohlížím, tak vidím vytrvalé osamocené práce s občasnou větší akcí tak na 20- 30let, pokud tedy nevyhrajete v Sportce.
Ovšem po zkušenosti s vlastním snem, si Vám radit netroufám a to proti tomu ten můj sen se stavbami je jen tak čtvrtinový. Startovací čára sice byla hodně jiná, už se to dlouho neobývalo a i elektrika již byla odstřižena, bez vody a kanalizace.
Dnes jsem ve stadiu, že vidím jen proč to nejde, byť stačí málo a určitě by to šlo. Štěstí jsem neměl na řemeslníky a ono předělávat některé věci na 3krát, aby byli funkční ubralo dost sil. To víte naplavenina, kdež se rozkoukala v novém prostředí. Zas už mám ty draze zaplacený zkušenosti.
Jak výše psal Targus, vzpomínky by dali na román u mne ovšem tragikomický.
Bohužel ve psaní nevynikám, že bych aspoň na dodělání zarobil sepsanými událostmi.
Jestli se to dá přežít? Určitě ano, ale hlavně záleží na zbytku rodiny. Pokud to bude Váš společný sen, tak to dokážete.
A jak jsem výše psal, i když jsme o něco starší, zas máme ty zkušenosti, které jsou občas k nezaplacení.

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

Těším se, jak do skanzenu
prodám barák aji ženu
koupí to pan sběratel
toho všeho majitel

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)

Vezměte to všechno pane
jsem rád, že nic nezvostane
vše budete majiti
tohle všechno vlastniti

Průměrný počet slepic: 4.9 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

Když mi bylo 41, žhář mi podpálil barák, 11. září 99. Přišel jsem o všecko, zůstala mi míchačka, žebřík, laserová vodováha Hilti a auto, kterým jsem přijel od večeře v hospodě k požáru. Prachy jsem moc neměl, bo jsem ten barák před půlrokem koupil a dával dokupy. Od nových stropů, zahloubení sklepů, po okna a střechu a všechno. Matroš shořel, štosy kachliček měly tvar válců…. Vzal jsem si u Rajfky výhodný překlenovací úvěr 240tis. (na střechu, bo stěny zůstaly) a splatil 440tis. Varuji před bankovním úvěrem, nejlepší je bez dluhů nebo od věrných přátel, bez úroků.

Průměrný počet slepic: 5 (21 hlas)

Takže mlýn pojistit v den koupě, lidi jsou vesměs svině.

Průměrný počet slepic: 4 (13 hlasů)

Od věrných přátel, bez úroků? Jakože si půjčíte 500 tisíc (cena nového auta) a za 20 let vrátíte 500 tisíc (cena nového kola nebo třeba taky jen cena plata vajíček)?

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

Mě teď zatěžoval motor za 230tis a byl spláchnutý za 2 měsíce. A teď už zaplatím paušální daň na rok dopředu a chodí mi důchod (už 2x).

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Kdysi jsem měla možnost projít zrekonstruovaný mlýn, ale je to dávno a nevím, jestli ho majitel ještě má, nebo ho prodal.

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

jsem prošel v Kyjově, měl hodně pater a šíleně nákladné požární zabezpečení. Hořlavý prach je sviña.

Průměrný počet slepic: 4 (7 hlasů)

Je to dávno, pozapomněla jsem již na to, jak to tam přesně vypadalo, ale myslím, že ze zařízení tam mnoho nezbylo, spíš to bylo určené pro rodinné akce + posezení s přáteli u piva, tehdy tam byl cestovatel J. Jindra a promítal a hovořil o svých cestách,...

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

s otevřenýma očima, bylo vždy takové, menší, skromnější- světový mír, osvícení pro každou cítící bytost (ano dokonce i Poláky), vynalezení warp pohonu....jo a ještě dostat do postele Liv Tyler...:-)

Průměrný počet slepic: 4.9 (11 hlasů)

Dlouhý vlasy a špičatý uši? A s mečem to taky umí. Pán je, koukám, stejně jako já fantasta... :-)

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

hezke rano, jako pasivni ctenar se sice nezucastnuji, ale tohla mne zaujalo, protoze takove sneni zarezonovalo v me dusi. A navic praprapredek mlynarem byl. Rekl jsem si, ze to nemuze byt problem najit, zvlast kdyz jedna realitka dala i pohled z dronu a je to na nahonu odbocujicim z Dyje se stodolou na protejsim brehu. Mapy.cz maji krome turisticke i volbu leteckeho pohledu. No nebylo to ihned, ale nasel:-). Neprozradim, abych nepokazil hru, kdo driv najde mlyn.
...
Naposledy jsem takhle snil, ze koupim Mariansky mlyn u Mikulova (to koupani v zatopenem lomu ala more u Jadranu), tam to strasilo v inzerci rok a z dnesniho pohledu zalevno ale jsem realista. Mam za sebou svepomocnou rekonstrukci rodinneho domu ve veku, kdy nic neni nemozne, ted mam vek dvojnasobny a nechapu, jak jsem to tenkrat zvladl temer bez penez jen s bezurocnou FKSP pujckou, ktera padla na material.
...
Jeste obcas snim, ze koupim neco u more a budu vyhrivat kosti na slunku a nebudu muset topit, ale doba realizovatelnych nakupu (hezke misto za rozumne penize) je pryc. Ale dotaz pred x lety k pani domaci na Peljesaci ve mne zanechal hluboky dojem. A jak je tady v zime? Loni byla tuha zima, dvakrat jsme zatopili.
...
Ale zprostredkovane neni to az takova hitparada mit majetek v Chorvatsku, ale snit, to muzu 🙂

Průměrný počet slepic: 4.5 (15 hlasů)

zadal jsem a žádný výsledek mi nehodil přímí odkaz na mapy.cz, kde dělám chybu, že vám to ukáží hned první odkazy?

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

Doba není zlá. Teď můžete velmi levně koupit nemovitost v Turecku, díky tamní vysoké inflaci, tedy kurzovým rozdílům a taky hodně lidí tam krachuje a je převis nabídky nemovitostí. Pokud máte důchod v CZK, tak tam budete mít velmi levný život.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

... ale místní sultán je tak trochu megaloman.
A hlavně, jak se tam dostat elektrovozem? A nedejbože bez tečky.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

Na všem jsou nějaké mínusy a jestli jich teď u nás není víc (cena energií a potravin bude neustále stoupat, pokud tedy vůbec budou). To by chtělo tady všechno prodat a koupi něco s pozemkem blízko moře v Turecku. Důchod na účet v ČR a prachy vybírat a platit přes kartu. Nesrat se tam do politiky a máte klid.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

A až se v Turecku usadíte, začnou se tam mydlit sunnité a šííté, vy jako káfir se začnete bát (+ navíc se tam s nikým nedomluvíte) ...

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Znojmo, Oblekovice, Nesachlebská, čp. 40

Průměrný počet slepic: 2.7 (3 hlasů)

"

Silná skupina ruských lodí, která se formuje ve Středozemním moři, je navržena tak, aby v případě konfliktu na Ukrajině odrazila možnou hrozbu ze strany Šesté flotily USA.

Navíc úderná formace ruského námořnictva ve skutečnosti zcela blokuje vstup do Dardanel, což znemožňuje přesun lodí amerického námořnictva do Černého moře.

Zde stojí za připomenutí, že úderná skupina letadlových lodí protivníka je „prvním klientem“ pro raketové křižníky projekt 1164 „Atlant“ – právě pro jejich zničení vytvořili sovětští konstruktéři tyto výkonné lodě nesoucí 16 osmitunových nadzvukových střel P-1000 „Vulkan“.

Na tomto pozadí vypadá převod MiG-31K s aerobalistickými raketami „Kinžal“ do Kaliningradské oblasti 3. února zcela oprávněně. Rusko tak uzavírá pro nepřítele i západní směr."

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

Velmi správně, kadete Bíglere.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

neúkolovat tu dceru. Ta ať si plní své sny a ne očekávání tatínka

Průměrný počet slepic: 4.7 (11 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já jsem neúkoloval bo jsem svobodomyslný, ale teď jen tiše doufám, že tatínkův příklad převáží nad vlivem školy a kamarádů.

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

První dovolená v Jugoslávii, následuje první dítě, pak již výše zmíněný automobil, zde se stávám zástupcem ředitele, druhá dovolená v Jugoslávii, druhé dítě ..

Průměrný počet slepic: 3.8 (6 hlasů)

In reply to by petr w. (neověřeno)

Trvalý odkaz

převáží,tak se taky prd stane,bude žít svůj život,ne váš

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

žádné povinnosti dětem. Kam by došly, kdyby se naučily, že v životě nemají jen práva a že každá výsada něco stojí. Holky zejména.

Průměrný počet slepic: 4.7 (10 hlasů)

Já to dělám jednoduše - kapesné nedávám, mají možnost si vydělat. Kydat, krmit, rýt, sekat dříví, přebírat brambory, pomáhat při polních pracech.  Uklízet doma musejí zadarmo, protože to děláme pro sebe navzájem. Ale hospodářství je pro ně placené. Snažím se jim dávat kolem stovky na hodinu a dávám jim to se spoustou mravoučných keců, jako že normálně by si za tak podřadnou práci tolik nevydělali a že se musejí dobře učit, aby mohli dělat něco lépe placeného. Zrovna teď o víkendu budeme mít komerční zabijačku - přijde skupina lidí z Brna a čtrnáctiletá dcérenka si vydělá za pomoc v celém dni tisícovku. Povýšila od nádobí přímo k bourání masa.  Dvanáctiletý syn nastupuje k nádobí na svojí první zabijačkovou šichtu a dostane pětikilo, když se nebude flákat.  Opět k tomu budu mít mravoučné kecy, pustím dceru k celkovému vyúčtování a vysvětlím jí, že si na tom praseti může přijít na pět tisíc, když to bude dělat beze mě. Pak jí ukážu výpočet při pěti a deseti zabijačkách, připomenu jí, že je to půl hodina denně po škole, že se postarám o zajištění krmiva a ohlídám vyúčtování, ale když se bude o prasátka stara ona místo mě, může si za sezónu přijít na třicet až padesát tisíc, bude jí to stát 180 hodin za rok a šest až deset sobot při zabijačce. 

Dcérenka má zatím jako jediná z dětí neomezený tarif, ale za to, že se od A do Z postará během roku o čisté koupelny a záchody aniž bychom jí museli upozorňovat. Jednou jsem jí mobil sebral, od té doby jsou naše koupelny i hajzlíky stále lesklé. Dneska už si na to zvykla, dala si to do svého rozvrhu a v nákupním seznamu se občas jen objeví její požadavek na savo nebo domestos. 

Synátor teď ke dvanáctinám dostal starý mobil, prozatím bez tarifu, takže ho má přes wifi. Má tam omezené hodiny a dodržuje to. Pokud mu to vydrží, má slíbený tarif a zřejmě ho bude mít za uklízení sklepa a lisovny na víno. 

tož tak.  

Průměrný počet slepic: 4.5 (20 hlasů)

96,40 Kč/hod. je momentálně absolutně nejminimálnější zákonná minimálka.
Takže  za tu "podřadnou práci" by si to kilo/hod. Vaše děti samozřejmě vydělaly, kdyby byly zletilé.

Právní úprava v ČR umožňuje jako "dětskou činnost" drobnou výpomoc v domácnosti rodičů a má ji za prospěšnou, jakož i kulturní, uměleckou a sportovní činnost (za zákonem stanovených podmínek).
Nezmiňuje však "dětskou činnost" v hospodářství; a komerční činnost dětí do 15ti let ve všech produkčních oborech výslovně zakazuje.
Ani u  domácích prací se nesmí jednat o pravidelnou činnost, která by mohla jakkoli narušovat přípravu do školy, zájmové činnosti dítěte a jeho zdravý vývoj.

Už Vám to tu někdo před celkem nedávnem psal - nezveřejňujte raději, co Vaše děti vykonávají za práce. 
Na komerční aktivity byte si měl najmout brigádníky; jenže to by stovka/hod. asi nepokryla.
 

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)