Reklama na Rajchla

https://www.litterate.cz/reklama-na-rajchla/

Je to týden a kousek, co jsem napsal o zemědělských výhledech blízké budoucnosti. Především o tom, že ceny pšenice klesají a ceny hnojiv rostou, což žene české zemědělství do průseru první kategorie. Ve svém článku jsem se pěkně rozhorlil a napsal, že my zemědělci bychom také měli vyrazit na hentu demonštráciju na Václavák, která proběhne 3.9.2022. Měli bychom sebou vzít traktory, protože bez nátlaku na Blyštivého Péťu se nic nezmění a už nechybí moc, aby všechny škody byly nevratné.

Situace je prostě špatná a věřit, že za nás všechno vyřeší Putin tím, že prostě pustí plyn i ropu na plné pecky, protože za ním někdo z EU dojde, aby nám všem odpustil, to je prostě blbost. Mnohem reálnější je, že se všechno bude stále zhoršovat a zhoršovat, až jednoho dne zjistíme, že už z toho není žádná cesta ven.

A také jsem v tom článku napsal, pokud někdo čte Kydy a zná se s Jindřichem Rajchlem, tak ať nás propojí.

Stalo se. Ještě v ten samý den se mi Rajchl ozval a domluvili jsme se na setkání, které proběhlo teď z pátku na sobotu. To víte, u Vidláka se při rozhovoru musí pít a pak se nedá řídit. Takže to měl i s přespáním. První politik, se kterým to bylo takhle jednoduché. Ozval se, domluvili jsme se, všechno klaplo na první dobrou. Měli jsme spoustu času na pokec.

Vy, kdo jste u mě už absolvovali nějakou tu zabijačku či grilovačku, tak víte, že můj projev je projev strýčka Pepina z Postřižin. Ukecanej a hlasitej, všude je mě plno. Tak tentokrát jsem neměl šanci. Mluvil hlavně Rajchl.

O tom, že si bere inspiraci z Orbána a Trumpa. Že je třeba odejít z lipské burzy a vykoupit akcie ČEZu. O tom, jak konkrétně to míní udělat. Povídal o tom, jak se zahraničními bankami a jinými korporacemi vyjednával a vyjednává Maďarsko. O tom, že je třeba vystoupit z ukrajinské války a zrušit sankce. Že k malým podnikům je třeba přistupovat pravicově – čili jim dát co nejvíc prostoru a co nejméně předpisů. Ale k velkým korporacím je třeba přistupovat zcela levicově – pěkně je držet pod krkem, protože jinak budou ony držet pod krkem stát.

Že je třeba se spojit. Že je tu spousta zklamaných voličů pětikoalice, kteří si to fakt představovali jinak, než jak to naše skvělá fialová vláda dělá, že jsou tu voliči od Babiše, kteří si Andrejovo směřování také představovali jinak a že jsou tu voliči od Okamury, kteří zjistili, že Tomio to má fakt jako politický projekt a nemá zájem převzít odpovědnost. A tyto všechny voliče je třeba přijmout a povznést se nad to, odkud přišli.

Že je třeba dělat politickou stranu a ne one man show, že sdružení více lidí následujících jednu myšlenku je víc než jeden charismatický lídr.

Že nám republika hoří a když hoří, tak nemůžeme lustrovat lidi, kteří to chtějí uhasit.

Mluvil o expertních komisích, o spojení s českým průmyslem, který padá na hubu a českým zemědělstvím, které je na tom stejně špatně. Mluvil o tom, že na Václaváku se musejí sejít všichni. Že mééédia budou bojovat proti, že udělají všechno, aby to zdiskreditovaly, že z deseti vět řečených z pódia vyberou spolehlivě tu nejhorší a že největší bezpečnostní riziko pro tuto zemi není Rusko, ale právě naši vždy pravdomluvní novináři.

Jako kdybyste slyšeli mě, že? Ne, fakt! On seděl u mého stolu a já měl pocit, že poslouchám sám sebe.

Jsem samozřejmě zkušený Vidlák – když něco zní až příliš krásně, tak je třeba dávat o to větší pozor. Koneckonců už jsem jako bloger přežil pár amerických prezidentů i českých vlád. Přežil jsem je, protože jsem se nestavěl na žádnou stranu a zůstal kritický i k těm, které jsem volil. Ale tentokrát jsem si vysloveně přál tomu podlehnout a podepsat mu stranickou přihlášku. Po dvaceti letech politického života jsem narazil na program, který se mi líbí a politika, který přijel. Tak mi promiňte, že jsem z toho trochu naměkko.

Tento článek vás nebude přesvědčovat, abyste hned a okamžitě běželi k Rajchlovi do strany. Nebude vás ani přesvědčovat, abyste ho zaručeně volili, protože to je jediná záchrana této země. Ale říkám vám, abyste ho sledovali. Abyste si sami zjistili, jestli jsou to jen řeči, nebo jestli z toho budou činy. Přistupujte k němu alespoň tak kriticky, jak přistupujete ke mně. Nevěřte mi, nevěřte tomu, co píšu, ale běžte si to sami ověřit. Nedokážu říci, jakou má šanci v zemi, která je hospodářsky prodaná Německu a mediálně řízená z USA. Dělám reklamu na Rajchlova slova a vy se v přímém přenosu dívejte, jestli z nich bude i něco víc.

Neříkám vám, že je Rajchl to nejlepší a nejdokonalejší, neříkám vám, že je jediným řešením pro tuto republiku, neříkám vám, že jeho strana zaručeně vyhraje volby a pak tu konečně nastane ráj, který nastolí levou zadní. I on říká, že budeme rádi, když ten náraz, co nás celkem zaručeně čeká, dokážeme alespoň přibrzdit.

Jak víte, dávám přednost osobnímu kontaktu a dám na něj víc, než na zprávy z třetí ruky. Rajchla jsem poznal osobně a tak mohu říct alespoň toto:

Jeho politický program je jako kompilát pěti let mého psaní.

Byl ochoten přijet za Vidlákem, aby si udělal lepší obrázek o českém zemědělství. Nijak to nezdržoval, přijel hned. Dobře jsme si popovídali a porozuměli si a odjel s informacemi, které může využít.

Udělám teď jednu Vidláckou předpověď jeho politické budoucnosti. Je jí ta demoška na Václaváku. Pokud bude úspěšná, bude úspěšný i on… a zřejmě to platí i naopak.

Pan Dvořák tady včera měl článek o tom, že stejné věci dělají stejné výsledky. Jeho článek se Rajchla a strany PRO také dotkl. Tento můj text berte jako antitezi. Pohled z opačné strany. Blížíme se ke komunálním (a snad i k předčasným) volbám a bude nutné všechno politické dění řádně prokydat…

Jo… abych nezapomněl… Pokud máte velký traktor a vidíte to s budoucím zemědělským rokem černě, tak pomalu přemýšlejte, jestli si troufnete na blokádu Prahy. Brzy se vás na to zeptají.