Kolik článků vydal v posledních dnech Deník N o Filipu Turkovi? Víc než sto. Kolik článků napsal ve stejné době o Dozimetru? Šest. Junge Front Heute vydala o Turkovi asi padesát článků a o Dozimetru devět. Deník N pak přesunul odpovědnost na bývalého Turkova kamaráda Vojtěcha Dobeše, který prý pořídil screenshoty Turkova fejsbůku a pravdomluvní intervjuci z Idnesu zase vypátrali ty, kteří tenkrát s Turkem diskutovali a dneska přicházejí o práci. Ne, nepíšu to, abych tady odhalil šokující mediální praktiky.

Vuplynulých dnech jsme se my, chcimíři, dozvěděli mimořádně příznivou zprávu. Trump se sejde s Putinem v Budapešti. Dodávka raket Tomahawk Ukrajině se odkládá, čímž se odkládá i Třetí světová válka. Zelenský, který následně přijel do Bílého domu, nebyl přivítán ani na letišti, ani u dveří, podle uniklých svědectví na něj Trump křičel a odmítal se s ním bavit o zbrojení a nakonec ho bez rozloučení vystrčili ven, aby si udělal tiskovku v parku.

Máme čtrnáct dní po volbách, Babiš má rámcovou dohodu s SPD a Motoristy o nové vládě hotovou, u prezidenta s tím byl, ten mu oznámil. že ho zatím sestavení vlády nepověří, nejdřív to udělá až po ustavující schůzi nové Sněmovny začátkem listopadu, varoval Andreje před reputačním problémem jménem Filip Turek, mééédia spustila obrovskou dehonestační kampaň a různé druhy michprdů začaly demonstrovat, že se jim nelíbí Macinka na ministerstvu životního prostředí. Vynechal jsem něco?

Všechno, co o neúspěchu hnutí Stačilo! zaznělo ve veřejném prostoru, je pravda. Chyběly nám tři hlasy v každé volební místnosti, tím pádem sehrála svou roli každá příčina.

Přátelé, dnešní článek bude vzpomínkou na posledních deset let mého života mezi domácími zvířaty a především pak vzpomínkou na mého čtyřnohého pomocníka a přítele. Mého jezevčíka Buba. V roce 2015 jsem si ho přivezl jako plyšovou kníkající kuličku, protože děti „chtěly pejska“ a můj kolega v práci měl zrovna jedno štěně navíc. Moje žena také nebyla proti, můj chov prasátek se právě rozjížděl a bylo zapotřebí něco většího než je kočka, protože bylo zapotřebí držet v šachu nejen myši, ale tu a tam i nějakého potkana, který byl na běžnou kočku už příliš velký.

Tak jsme se dozvěděli, že americké Tomahawky na Ukrajinu nepůjdou, ale místo nich poletí Putin i Trump do Budapešti, aby se tam za laskavého hostitelství Viktora Orbána domluvili, co teda s tou Ukrajinou. Zelenský byl včera v Bílém domě, ale na letišti ho žádné vřelé uvítání nečekalo a u Trumpa na lenošce to zřejmě nebylo o nic příjemnější. Třetí světová válka se minimálně odkládá a o Evropě se nerozhodne ani v Berlíně, ani v Paříži a už vůbec ne v Bruseli. O Evropě se rozhodne v Budapešti za dozoru „izolovaného“ Orbána.

Psát o příměří v Gaze a Trumpově mnohabodovém mírovém plánu na Blízkém Východě bylo zcela zbytečné. Stejně všichni řešili Filipa Turka a jeho fejsbůkové nacipříspěvky. Jen tak, nádavkem, ještě přidali informaci, jak (teď už nejspíš bývalý) kandidát na ministra zahraničí vyhrožoval před osmi lety zaměstnanci saúdské ambasády (to je ta země, která na jedné takové ambasádě rozřezala novináře Chášukdžího) a objevil se celý dokument s patřičnými odkazy.

Dnes se vrátíme k jedné velevýznamné zahraniční události, která zůstala trochu ve stínu domácích kauz a tou je dojednané příměří na Blízkém Východě, kdy se domů vrátili všichni přeživší izraelští rukojmí a obyvatelé Gazy se z improvizovaných táborů vracejí do svých domovů ala Stalingrad.