Druhá Jalta...

V současné době se otevřelo několik věcí, u kterých média selhávají ukázkově a katastrofálně. Abych parafrázoval Felixe Holzmanna – štěkají dobře, ale nad špatnou demokracií.

Ve Velké Británií Elon Musk otevřel téma, které britská společnost patnáct let tutlala. Za dobu patnácti let došlo až ke 250 tisícům hromadným, organizovaným a trýznivým znásilněním nedospělých dívek migranty. Po celých patnáct let se média katastrofálnímu stavu ve společnosti nevěnovala. A když, tak ty, kteří na katastrofu ukazovali, označovala za konspirátory pravicového extrémismu (viz nyní ve vězení za upozorňování sedící Tommy Robinson). Média tak pracovala ruku v ruce se systémem liberální demokracie, jejíž politici a úředníci se báli věc řešit, aby nebyli označeni za rasisty.

Jak o tom informovala Česká televize? No, jak je jejím zvykem. Po několika dnech, kdy to v Británii bouřilo, Česká televize zařadila na konec televizních zpráv 24vteřinový spot, kde informovala, že kontroverzní miliardář Musk (záběr na šaškujícího Muska) obvinil britského premiéra (záběr na distingovaně vypadajícího pána), a ten se brání. O rozsahu té katastrofy se znásilňováním ani slovo. O roli tamních médií a úřadů ani slovo. Dezinformace je i to, co záměrně médium neřekne, a když to, o čem informuje, řádně nezabalí do kontextu. A přesně to předvedla Česká televize. Zaslouží si ne zvýšit koncesionářské poplatky, ale vůbec nějaké poplatky? S tímhle?...

...Ne, jdeme dál. Poslanec za STAN Martin Exner (dej mu pánbu při příštích volbách vypadnout ze Sněmovny) k lex Ukrajina, zákonu o pomoci uprchlíkům, na poslední chvíli projednávání přidal přílepek novelizující trestní zákoník, konkrétně paragraf „trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Tedy k nesouvisejícímu zákonu přidal nesouvisející přílepek. Už to samo o sobě je ubohost...

...A média? U nich je ticho. Nemluví se o tom. Jen nesmělé náznaky, kde dostávají slovo hlavně obhájci přílepku.

Zkusil jsem se v myšlenkách vrátit do devadesátých let. Těsně po revoluci, kdy ještě společností doznívala revoluční euforie. Kdyby v tu dobu Václav Klaus podobný zákon chtěl procpat do legislativy, tehdejší média, včetně České televize, by ho vynesla v zubech…Média fungovala, šla politikům po krku. Něco tak zoufale gumově lidově socialistického by tu nemělo šanci zahnízdit. Teď? Asi už pro nás svoboda není jedním z nejdůležitějších pojmů. Média ztratila zuby hlídacího psa, nechala si přivázat vodítko a mlčí. Mlčí. Ale to ticho je děsivé...

Nechápu, proč Česká televize záměrně zamlčela kontext u výše popsaného. Proč média ztratila kuráž a schopnost skutečně se rvát za hodnoty, které dávají smysl. Nedivím se ale, proč ztratila důvěru.

Štěpán Cháb / Krajské Listy

Vše záleží na Babišovi: s kým půjde a s kým nepůjde, bude spíš skutečná opozice nebo jen kecy? Bude mít blíž k SPD (což se stydí říct on i Juchelka), nebo ke STANu?

Ještě taky půjde o to, jak dopadnou (korespondenční) volby 2025. Ale i tak, buď bude Babiš šestikolkař nebo skutečná opozice...

Koho místo sebe pošle udělat premiéra, kdyby chtěl jít s pětikolkou? Havlíčka? Protože on sám nebude přijatelný...

Je to vlastně vše na Babišovi. A MĚL BY O TOM MLUVIT UŽ PŘEDEM. ABY BYLO JASNO!!!

to je  další pomsta Brňáků Práglu. V Brně měl problémy ohledně kšeftování s městskými byty.

Alastair Crooke - bývalý britský diplomat, 10. ledna 2025

https://strategic-culture.su/news/2025/01/10/can-trump-save-america-from-itself/

Ruský ministr zahraničí Lavrov minulý týden odmítl mírové návrhy Trumpova týmu pro Ukrajinu jako neuspokojivé. Ruský názor v podstatě zní, že volání po zmrazení konfliktu se míjí účinkem: Z ruského pohledu se takové nápady - zmrazený konflikt, příměří a mírové síly - nedají považovat za typ dohody založené na smlouvě, která by definitivně vyřešila konflikt, jakou Rusové prosazují od roku 2021.

Bez udržitelného a trvalého ukončení konfliktu budou Rusové raději spoléhat na výsledek dosažený na bojišti – i za vysokého rizika, že jejich odmítnutí povede k pokračující eskalaci, včetně možného jaderného vyhrožování ze strany USA.

Otázka spíše zní: Je vůbec možný trvalý mír mezi USA a Ruskem?

Smrt bývalého prezidenta Jimmyho Cartera nám připomíná bouřlivou politickou "revoluci" 70. let, která sužuje americko-ruské vztahy od té doby až dodnes a která se vtělila do textů Zbigniewa Brzezinského, Carterova poradce pro národní bezpečnost.

Období Carterovy administrativy představovalo významný zlom díky Brzezinského vynálezu nástroje konfliktní identity, která byla zneužita jako zbraň, a jeho prosazování těchto nástrojů – v širším měřítku – s cílem podřídit západní společnosti kontrolám technokratické elity."[praktikující] nepřetržitý dohled nad každým občanem ... [spolu s elitářskou] manipulací chování a intelektuálního fungování všech lidí ...". Tento nástroj odkazuje na strategii využívání etnických, náboženských nebo kulturních rozdílů k vyvolávání konfliktů nebo oslabování protivníků. Kulturní, etnické nebo náboženské rozdíly jsou záměrně zdůrazňovány a rozdmýchávány, aby se vytvořilo napětí nebo konflikty mezi skupinami.

Brzezinského zásadní knihy zkrátka obhajovaly řízenou kosmopolitní identitární sféru, která by vyměnila komunitní kulturu - tj. národní hodnoty. Nepřátelská reakce na Brzezinského kosmopolitní model tak podněcuje konflikty a rozkoly na mnoha úrovních – kulturní, náboženské, ekonomické a politické – které dnes formují globální politickou scénu.

Jednoduše řečeno, současné události jsou v mnoha ohledech opakováním bouřlivých 70. let. Dnešní směřování k antidemokratickým normám započalo, když mezinárodní banky a nadnárodní korporace byly korunovány jako hlavní tvůrčí síla, která nahradila "národní stát jako základní jednotku organizovaného života člověka".

Brzezinského zkreslený pohled na Rusko nebyl ničím novým. Spíše sahá až k senátorovi Henrymu "Scoopovi" Jacksonovi, dvojnásobnému kandidátovi na demokratickou nominaci pro prezidentské volby v letech 1972 a 1976. Jackson (norského původu) prostě nenáviděl komunismus; nenáviděl Rusy a měl velkou podporu v Demokratické straně.

Brzezinski, původem Polák, sdílel Russo-fobii Scoop Jacksona. Přesvědčil prezidenta Cartera (v roce 1979), aby v Afghánistánu podpořil radikální džihádistické hnutí, které mělo oslabit sekulární socialistickou kulturu Kábulu podporovanou Moskvou. Výsledek afghánské války byl následně prezentován jako velké americké vítězství (což nebylo).

Přesto - a o to jde - toto tvrzení o vítězství nicméně podpořilo představu, že islámští povstalci jsou ideálními "aktéry" v projektech změny režimu (a je tomu tak dodnes, jak jsme toho svědky v Sýrii).

Brzezinski však měl pro prezidenta Cartera ještě další rady. Ve své knize Velká šachovnice z roku 1997 Brzezinski argumentoval, že Amerika a Kyjev by mohly využít starověké kulturní a jazykové složitosti a odepřít Rusku kontrolu nad Ukrajinou. Tím by byl vytvořen základní bod pro rozložení moci v euroasijském prostoru (podobně jako tomu bylo v Afghánistánu).

"Bez Ukrajiny by se Rusko nikdy nestalo mocností euroasie, ale s Ukrajinou by se Rusko mohlo stát a stalo by se mocností euroasie," trval na svém. Brzezinski prosazoval, že Rusko potřebuje být vtaženo do podobné ukrajinské kulturně národnostní bažiny.

Proč bylo toto politické rozhodnutí tak škodlivé pro vyhlídky na konečný mír mezi USA a Ruskem? Protože Kyjev, podporován CIA, propagoval zcela falešné kulturně národnostní tvrzení, že „Evropa končí na Ukrajině“ – a že za ní se už jen nacházejí „Slované“.

Tato manipulace sama o sobě umožnila Kyjevu proměnit se v ikonu totální kulturně národnostní války proti Rusku, navzdory skutečnosti, že ukrajinský jazyk (správně známý jako rutenština) není germánským jazykem. Rovněž mezi dnešními západními Ukrajinci nelze nalézt žádnou vikingskou (germánskou) DNA.

V touze podpořit Kyjev a zavděčit se Bidenovi skočila EU na tento ukrajinský strategický revizionismus: "Ukrajina" vytvořená jako "evropské hodnoty" bránící se "ruským" (asijským) hodnotám. Byl to pól, i když falešný, kolem něhož se mohla vytvořit evropská jednota v době, kdy se ve skutečnosti jednota EU rozpadala.

Mezi americkou veřejností však narůstá znepokojení, že válka na Ukrajině se zdá být odsouzena k věčné eskalaci, přičemž veřejnost se zřetelně obává, že Biden a "jestřábi" v Kongresu vedou USA k "jadernému holocaustu".

Máme se - lidstvo - nadále potácet na pokraji zkázy, pokud bude Trumpova "dohoda" - úzce omezená na Ukrajinu - v Moskvě odmítnuta? Naléhavost zastavit skluz směrem k eskalaci je zřejmá; prostor pro politické manévrování se však neustále zmenšuje, neboť nutkání washingtonsko-bruselských jestřábů zasadit Rusku smrtící úder stále pokračuje.

Viděno z perspektivy Trumpova týmu je však úkol vyjednávání s Putinem všechno, jen ne přímočarý. Západní veřejnost prostě nikdy nebyla psychologicky nastavena tak, aby se vyrovnala s možností, že se objeví silnější Rusko. Naopak, trpěla, jak se západní "experti" vysmívají ruské armádě, jak očerňují ruské vedení jako neschopné a jak je jeho vedení v televizi prezentováno jako čisté zlo.

S ohledem na Brzezinského zásadní příspěvek o demokracii a její pozdější "soustředění" do elitní technicky řízené sféry není těžké pochopit, jak se tak roztříštěná země, jako je Amerika, ocitá na vedlejší koleji, když svět směřuje ke kulturně založené multipolaritě.

Samozřejmě není tak docela pravda, že Amerika nemá žádnou komunitní kulturu, vzhledem k velké rozmanitosti přistěhovaleckých kultur v USA. je však pravda, že to, co je považováno za tradiční kulturu, je v ohrožení. To ostatně bylo jádrem nedávných prezidentských voleb - a voleb v mnoha dalších zemích.

Představa, že jakmile byli Trumpovi vyslanci v Moskvě a odjeli s prázdnýma rukama, že Trump zamete a uzavře dohodu s Ukrajinou, neodráží to, co Moskva donekonečna zdůrazňuje. To, co je zapotřebí, je dohoda založená na komplexní a strategické dohodě, která bude zohledňovat všechny klíčové aspekty vztahů mezi Eurasijí a Západem.

Bude však taková dohoda mnohými Američany vnímána jako "slabost"; jako ústupek z "vůdčího postavení" a "velikosti" USA? Samozřejmě, že to tak bude vnímáno - protože Trump by tím fakticky zpečetil americkou porážku a znovu postavil USA jako jeden ze států, který je roven ostatním v novém Koncertu velmocí - tj. v multipolárním světě.

Je to velký "požadavek". Dokáže to Trump - spolknout americkou hrdost? Jednou ze schůdných cest vpřed by bylo vrátit se k původnímu gordickému uzlu a rozvázat jej: tj. rozvázat uzel spočívající v tom, že po druhé světové válce neexistuje žádná písemná smlouva vymezující neustálý pohyb NATO vpřed, a tím ukončit předstírání, že do přesunu NATO, kamkoli se mu zachce, nikomu nic není, jen jemu samotnému.

Bohužel další možný způsob, jak "vyvážit" zdání porážky Ameriky a NATO kvůli Ukrajině, by mohli Trumpovi jestřábí poradci vnímat jako rozprášení Íránu - jako signál americké "mužnosti".

Jednání jsou v konečném důsledku o zájmech a o schopnosti vyřešit hádanku, jak každá strany vnímá, že ji „ta druhá“ vidí – buď jako slabého nebo jako silného. Trump, pokud by narazil na skutečný pat v otázce Ukrajiny, by mohl jednoduše vystoupat na metafyzické schodiště a prohlásit, že jen on má vizi zachránit Ameriku před třetí světovou válkou. Zachránit Ameriku před ní samotnou.

ideálně i C až Z. Umění diplomacie je poslat někoho do Brusele tak, aby se těšil na cestu. Tyto základní poučky se učí na každé solidní politické škole v prvním semestru (nebo za začátku školení).

Náš největší politik a zároveň premiér je politolog. Začínám přemýšlet, zda ta jeho alma mater není jen trochu lepší nebo jen přejmenovaný  VUML. Protože její úroveň odpovídá, zdá se, onomu dialogu vola s krávou: Říká vůl krávě, studuji VUML právě. Říká kráva volovi, i když titul dostaneš, stejně volem zůstaneš.  

O ministru zahraničí platí, že on neposílá s grácií do Brusele, on buransky a bez diplomatického taktu posílá rovnou do zadele. Bohužel, s dotyčným i nás, protože tohle se v diplomacii prostě nedělá. 

Prezident to završuje, protože sice hrozně cool jede na Dakar, ale v úplně blbém čase. Teď všichni hledají, jak se říká, kde nechal tesař díru. Nebo jak do těch sra.. nespadnout až po krk (v lepším případě). Ale pan prezident nocuje ve stanu - aha, třeba testuje, co náš po schválení ESGreen údělu čeká taky. 

Národ v klidu na sjezdovce se spoléhá na to, že to po Švejkovsku dáme, tak jako vždy.  No, řečeno slovy klasika, obávám se, že přicházejí jiní sekáči a ti se nezakecaj.  Tedy Trump s Muskem na to vypadají...

proti sjezdovkám ? To pořád čumíte zalezlí doma ?

Normálně to nedělám, protože to, co vidím, obvykle není moc hezký pohled. Ono skutečnou budoucnost ani vidět nelze, protože ta záleží na skutečných rozhodnutích miliónů (nejen) lidí. No, to co jsem viděl ohledně nejpravděpodobnější budoucnosti, vůbec není hezké. Už je vytištěno, vyplněno a podepsáno asi 2,5 mil korespondenčních hlasů ve prospěch 4kloaky. Skutečný počet bude nějaké "chlupaté" číslo, aby to nevypadalo tak blbě. A přibližně 1,2 mil lidí bydlících v ČR volit nepůjde. Takže 4kloaka má velkou šanci sestavit novou vládu.
Protože v roce 2025 nejsou podvody s korespondenční volbou trestné, máme zaděláno na velký průsr.
Přeberte si to, přátelé, jak chcete, já se můžu jen snažit přemluvit všechny své známé a příbuzné, aby volili SPD nebo Stačilo. Ale, hlavně, aby šli volit! Jinak Sudeťáky a mrtvé nemáme šanci přehlasovat!

    Náš "světový lídr" S knedlíkem Lipánkem a ostatními progresivními libtardy zaspali dobu. Co taky jiného očekávat od servilního profesora ničeho a bakalářského hlupáčka, který byl tak líný, že už ani neabsolvoval magisterské studium a spokojil se s bakalářským minimem. 

Jisté je, že progrsivistická, liberální, sluníčkářská, gryndýlová, LGBTXYZ atd... demokracie kráčí mílovými kroky do prdele. Zaplať za to Vyšší prozřetelnosti. Jen mě napadá myšlenka (to se mi někdy stane), jestli je to k něčemu dobré. V Rumunsku zrušili volby. Nové mají být v květnu a pravděpodobně už bez protiunijního a protiamerického kandidáta, kterého s největší pravděpodobností ke kandidatuře nepřipustí rumunské soudy. A tak si říkám - stojí za tím liberální demokrati nebo americké úřady a jejich zájmy ohledně jedné z největší americké vojenské základny v Evropě? Nebo obojí. Mimochodem, v Rumunsku došlo do slova a do písmene k naplnění známého citátu, že "Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili. "

     Jasně. Svět je v pohybu, ve varu. A jak říká klasik : "Kdo chvíli stál, již stojí opodál." A naši političtí ťunťové stojí, čumí na světové dění s otevřenou hubou a nechápou, co se děje. 

    Libtardí umírající kobyla kolem sebe kope, jen mám obavy, aby to nebylo příliš dlouho, abych se dožil jejího skonu. Mám strašáka, že libtardi nadělají ještě móóóc a móóóc škody, než zmizí na hnojišti dějin. 

tak lehce o ničem. Stále stejné stesky "nikdo mně nemá vád, nikdo si se mnou nechce hvát.  Je to logické, že nechce. Každou Jaltu pořádá velmoc a Česko, to je Nicmoc. Vzhledem k velikosti a počtu obyvatel to tak bylo a bude. Nemáme na to zdrojově ani lidsky. A obávám se, že jsme nikdy neměli. Snad trošku za Karla IV, ale vzhledem k tomu, že to byl vnuk Guty Habsburské, bylo to spíše jeho strategickými a politickými schopnostmi a opravdovou láskou k vlasti. Většina světa je pod nadvládou nadnárodních korporací, nakonec ani Rusko na tom není o moc lépe, stačí se podívat na jeho vlajku a státní symbol. Ale Putin pracuje na tom, aby se to změnilo, náš prezident ne. A bohužel už nemáme žádného generála Ludvíka Svobodu, který by vyrazil do Ruska a pomáhal vojákům vybojovat vítězství. Takže žádný pardon a přimhouřené oči se konat nebudou, do Ruského světa nás Stalin nepřibere. Jediný, kdo by mohl za nás ztratit slovíčko, je Fico, ale když se podíváme na to, co se děje na Slovensku a potažmo i u nás, nikdo si s námi ruce špinit nebude. Pochybuji, že na tom něco změní Turek a ostatní rádoby vlastenci, kteří se nyní chlubí tím, že jsou pozvaní na inauguraci Trumpa.  Mohou získat tak maximálně ještě větší poddaství vůči západu. Dokud bude co vykrádat, budeme užiteční idioti, až zůstane jen suchá slupka, Doník nás vyplivne a ani se neotočí.