Září 2016

Srpen 2016

Červenec 2016

Nedávno se ve Vidlákově chlívku probíral dopis Synodu Českobratrské evangelické církve, občas na církve „narazíme“ v diskuzích a momentálně „jsou na ráně“ zdanění restitucí, což je věc, která se znovu dostává do popředí. Měla bych pár čísel k zamyšlení.

Červen 2016

Jsme malá země, posléze ještě rozpůlená, a tak jako ten malý ratlík jsme rádi, že máme vedle sebe větší hafany, za které se můžeme schovat. Pro přežití dobré – ale hrdiny to z nás neudělá. Za ochranu se platí vždy a všude, tož teda panáčkujeme a poskakujeme, jak nám ti větší hafani štěkají.  Někdo nostalgicky vzpomene a utře slzu, že to tak nebylo vždy – a že jsme kdysi dávno bývali větším hafanem, co udával tón ve smečce a uměli jsme cenit zuby.  Přitom jsme nebyli nějak prostorově výraznější.

Květen 2016

Banální otázka. Přece rodičům. Kdo o nich rozhoduje? Přece rodiče - dokud nejsou dospělé. Co byste dělali, kdyby soud odsoudil vaše nemocné dítě k smrti? To už mě mnozí mají za cvoka.

Přesně tohle se ale děje v Británii. Kdo sledujete osud malého Alfieho Evanse, tak víte, o čem mluvím. Kdo jste o něm neslyšeli, tak mrkněte na pár linků dole. 

Pro diváka/posluchače/konzumenta zpráv je dost těžké se vyznat v informačním šumu, ale chce se po nás, abychom uznali pravdivost zpráv a dali důvěru některé ze stran. Nuže, já zkusila dohledat a  sepsat pár myšlenek k údajnému „chemickému útoku“ v Dúmě  a ve výsledném „bádání“ trochu nad tím pouvažovat. Otázku „víry“ jsem ponechala stranou s tím, že nevěřím žádné straně. Podotýkám, že nemám čas ani vůli, a asi už ani chuť, pátrat opravdu do hloubky, takže se opírám jen o střípky, které jsem tu a tam sesbírala a ta mozaika má určitě hromadu mezer.

Duben 2016