Ale vyjasnilo se, že jo... Před mikrofony přichází skutečný chlap s gulama, tvrďák a lamač, pravý vůdce nejstarší partaje, aby do mikrofonu zahřímal to, co jsme všichni tak nějak stejně tušili. Jede se dál. Na Šmardovi trváme. 

Sám Šmarda pak přidal do éteru, že když nebude k prvnímu srpnu ministrem, tak už opravdu, ale opravdu půjdou z vlády.  Zlatý voči Šmardo, nic takového nebude, ale tys ještě do funkce nedolezl a už začínáš být nesnesitelnej - půjdeš ještě před Hamáčkem. 

Tak jakpak se nám dnes naši SOCDEM hoši pochlapí? Sejde se jejich předsednictvo a usnese se, jaký má mít Hamášek názor... Tedy jestli mají pokračovat ve vládě s Babišem a nebo nemají. Minulý týden se všichni víceméně vystřídali u Zemana, skoro nikdo z toho neměl radost a teď musejí s rozdanými kartami nějak naložit. Poker se věčně natahovat nedá a zvyšování sázek má smysl jen tehdy, když na to máte. 

Já bych jen zkusil vidlácky shrnout sázky:

„Desééét!“ řve zeťák Jura jak na lesy a nahlas počítá, o kolik míst se jeho družstvo posune v rodinném kuželkovém klání. A jelikož to je dnes už jeho třetí desítka jedním hodem, získává i prémii vypsanou oslavencem, Jurovým pratchánem Vladkem. Servírka přitáhne ojíněnou maxiláhev šampaňského a skleničky. Ranec zkapalněné dobré nálady pro dychtivé zájemce.

Opět si nemohu pomoci, musím panu Hutkovi zadarmo zase udělat PR:

https://www.youtube.com/watch?v=iVaaS9PvFHM

Jsem moc rád, že se tentokrát nenaváží jen do Zemana. Minule mu svou písničkou přál smrt, ale nějak se to nepovedlo. Dědek je v rámci možností stále čiperný a má chuť přežít i Angelu Merkelovou a její třasy. Na lafetě ho ještě nepovezou. Tož bylo nutno přitvrdit a kromě Zemana zepsout i všechny jeho voliče. 

Dnes jen krátce: 

Včerejší schůzka Babiše se Zemanem žádný výsledek nepřinesla. Dneska se tam mají sejít ještě Hamáček se Staňkem. 

Zkouším si nevšímat mediálních komentářů, ale zdá se, že směřujeme k rozuzlení celého příběhu. Příští dny nám ukáží, kdo je u nás v republice opravdový šéf. Zdá se, že na své vidlácké otázky dostávám už pomalu odpověď. Poměrně překvapivou. 

Nikdy jsem se netajil tím, že v neděli chodím do kostela, jsem evangelického vyznání a skutečně věřím v Boha. Víra mi do života patří, má v něm poměrně důležité místo. Boha jsem nikdy neviděl, žádného přímého zázraku jsem nikdy nebyl svědkem a to co za zázraky považuju, to by ateista klidně mohl považovat za šťastnou náhodu. Víře mě v podstatě "naučil" můj táta, který s ní prožil celý život a protože se mu ve víře žilo dobře, vzal jsem tento jeho způsob života za svůj. 

Začnu dneska trochu patriotisticky i když jsem ve Vidlákově jen náplava... Víte, ona ta jižní morava je krásný kout republiky. Ty kopce porostlé vinohrady, ty sklepní uličky u každého úvozu, kousky lesní divočiny mezi obdělávanou krajinou ve které člověk rýpe v hlíně už víc než tisíc let. Brno, Znojmo a jinak maličká městečka a vesnice. Druhý nejlidnatější kraj, ale kromě Brna to není až tak vidět. Lidi jsou rozeseti poměrně rovnoměrně. 

Základní faktor, který určuje míru dopadu ekologických a ekonomických a sociálních rozhodnutí, na konkrétního jednotlivce je jeho sociální postavení. 

Na jehož základě vznikají skupiny lidí žijící v obdobných podmínkách a spojované společnými zájmy – sociální vrstvy a třídy. Jeho význam vzrůstá se sociální nerovností – a ta posledních 30 let roste nezadržitelně. Žijeme ve společnosti, která je rozvrstvená. 

1.  Většinovou sociální vrstvou jsou dnes zaměstnanci. 

2.  Pak řemeslníci, následovaní drobnými podnikateli. 

Dnes bych se chtěl pověnovat naší nejnovější "ústavní a vládní krizi", kterou odstartoval už dávno ministr kultury Staněk za ČSSD tím, že odvolal Jiřího Fajta z jeho dobře předobře placeného místa ředitele Národní galerie. K tomu přidal nějaká ta trestní osznámení a od té doby policie vyšetřuje a vyšetřuje, což jak známe se u nás pořádně táhne. 

Aneb zprávy z první linie letošního boje o zrno.