… aneb, jak vyprovokovat ruského medvěda

Před týdnem jsem pro deník TO napsal komentář, kde jsem se zamýšlel nad nejlepším ministrem vnitra všech dob, který do politiky přinesl slušnost a evropské hodnoty, PreVítkem Drakušanem. Napsal jsem, že Ropušan přežil ve funkci pět mrtvých z Dozimetru, tak přežije i patnáct mrtvých na Filozofické fakultě. Mělo to na fejsbůku velmi solidní dosah…

Ale teď už si to nemyslím.

Vtéhle zemi se všechno hned rozkecá. Takže, když policie poslala pozůstalým závěrečnou zprávu z vyšetřování Dejvyho Kozyho, který střílel před vánocemi na filozofické fakultě, vzápětí měli spis k dispozici i na Mladé frontě a s malým zpožděním doputoval i ke mně. Nebudu znovu zabíhat do podrobností, toho se už zhostili jiní, jen krátce shrnu, co jsme se ze spisu dozvěděli.

Ano, je to volební heslo SPOLUkoalice do europarlamentu. Bezpečná Evropa… Asi nejblbější fráze ze všech hesel. Naprosto infantilní a nulová míra sdělení. Obzvlášť v době, kdy nemine den, abyste si v majnstrýmu nepřečetli, že bezpečná už Evropa není. Odkudsi vyskakují jacísi islamisté, školy terorizují dětské gangy, firma Victorinox kvůli tomu bude vyrábět zavírací nože bez nožů, princip multikutlury selhal… přejet hranice se zálesáckou kudlou na opasku znamená si koledovat o malér s německými úřady, ale s migrací to jednou pro vždy NE-SOU-VI-SÍ.

Nakonec to bylo vlastně hrozně snadné. Pachatelé teroristického útoku v Moskvě byli hladce dopadeni živí. Bylo u toho dost kamer, takže jejich obličeje už zná úplně každý, dokonce jsem viděl video, jak jeden z nich nechtěl mluvit, tož mu policajt uřízl ucho a narval do úst… Ani jeden z pachatelů nevypadal jako šahíd, tedy mučedník, který ví, že jde na smrt, ví proč jde na smrt a ví, čeho chce svou smrtí dosáhnout. Naopak, při zatýkání se třásli a vůbec si nevzpomněli, že Alláh je veliký.

Joe Zombiden oznámil, že od prvního května se US army začne stahovat z Afghanistánu a k dvacetiletému výročí 11. září bude proces ukončen. Takže po ztrátě miliard a miliard dolarů, po ztrátě pár tisíc mladých amerických kluků a po dvaceti promarněných letech jsou Amíci tam kde byli.

Krátký vidlácký úvodník:

V Německu se našel tentokrát bílý magor, který se pustil do boje za svou pravdu po vzoru islamistů. Měl legálně drženou pušku, vybral si místa, kde se shlukují "nepřátelé" a pustil se do nich. Udělal to stejně jako to dělají islamisti - střílel jako obvykle na obyčejné civilisty, kteří se nemohou nijak bránit. Jako obvykle se vyhnul střelbě do státních představitelů i do ozbrojených složek. Od islamistů se v podstatě lišil jen tím, že nějak nespoléhal, že ho z toho Alláh vyseká a prostřelil si hlavu rovnou sám. 

Íránci pohřbívají Sulejmáního, na pohřbu jsou statisíce lidí a další miliony po celém blízkém východě demonstrují své rozhořčení. Irácký parlament odhlasoval rezoluci že v zemi nechtějí cizí vojska. Američané se k likvidaci íránského generála drze přiznávají a analytici po celém světě vypouštějí svá moudra a postřehy. 

Já se vidlácky rovněž přidám: 

Dnes se pověnujeme londýnským a haagským útokům nožem. Zajisté jste si už všimli, že v poslední době těmto zprávám zde na Kydech prakticky nevěnuji pozornost. Jednoduše proto, že se staly součástí běžného koloritu, protože výskyt džihádistů a jim podobných se stane pravidelnější, běžnější a tak to bude až do té chvíle, kdy se opomíjený bílý muž strašlivě nasere a pak v krátkém čase uspořádá takové rodeo, že se budou všichni divit.