Byla to právě nedávná válka Arménie s Azerbajdžánem, která předurčila podobu války na Ukrajině. Na jejím začátku jsem psal, že válka v kopcích proti připraveným obranným postavením, které jsou ukryty za hřebeny hor, spotřebuje víc munice, než kolik jí Azerbajdžán má. Karabažští vojáci si to také mysleli. Ale bylo to jinak. Přes hřebeny kopců přeletěly drony a koordinovaly palbu. Obranná postavení byla zasahována přesně a spotřeba munice byla vlastně nízká.

Tak nám Francie přišla zřejmě o další kolonii… Tentokrát o Kongo. Scénář už je vlastně úplně nudný. Šéf ochranky prezidenta sesadí prezidenta, armáda oblehne francouzskou základnu a doporučí legionářům nevystrkovat nos, francouzský velvyslanec se ohledupně „zneškodněn“ umístěním do domácího vězení… Macron se pak asi chvíli rozčiluje a volá do Bílé chýše, co má jako dělat, ale Biden má úplně jiné starosti a tak se chvíli hemží diplomaté, haraší se zbraněmi… a pak se nestane nic.

Od zítřka se budeme věnovat světodějným událostem, protože zatímco jsem bubnoval na demonstraci, Francie zřejmě ztratila další kolonii, v Německu se zase zhoršila bezpečnostní situace (a ne kvůli Putinovi), ceny ropy vyrostly ke sto dolarům za barel a bude to do budoucna ještě horší… ale to si probereme až zítra. Já dneska naposledy zrekapituluji události z tohoto víkendu.

Demonstrace skončila, bezprostřední a emotivní dojmy vyprchaly, henty internety jsou zaplavené fotkami shora, zdola, zevnitř i zvenku, příslušníci a přisluhovači naší vlády se ozvali a také zhodnotili situaci, tož se na věc podívejme trochu s odstupem a možná i s trochou nadhledu. Pojďme si říct, co doopravdy je… a co doopravdy není.

Na první dobrou bych řekl, že svým způsobem všichni máme, co jsme přece vždycky chtěli.

Říkal jsem, že o demonstraci rozhodne fotka shora… A byla to hezká fotka. Lidé tentokrát sahali až za Vodičkovu a protože protidemonstrace se tentokrát odehrávala na Staromáku, hodně lidí stálo i za pódiem. Podstatně víc než obvykle. Všechny tyto fotky je možné na hentěch internetech najít, takže nebudu nosit sovy do Athén. Ale jednu fotku sem dát musím… takto vypadala demonstrace na podporu Ukrajiny:

Přátelé, děkuji že jste vydrželi to moje dvoutýdenní bubnování na demonstraci. V některých chvílích bych už dal sám sobě přes hubu, jak jsem to pořád omílal dokolečka dokola a pak zase znovu, ze všech stran i ze všech pohledů. Z mé strany už zaznělo všechno, co jsem k tomu měl. Pokud jsem někoho přesvědčil, jsem za to rád, pokud jsem někoho nepřesvědčil, respektuji to. Už v Bibli je napsáno (sice v jiném kontextu, ale dneska se to hodí), že sobota je tu pro člověka a ne člověk pro sobotu. Nebudu farizejem, abych tvrdil, že to má být naopak.

Člověku to přijde strašně dávno, ale bylo to (tuším) v zimě 2021. To jsme měli ta nejtužší covidová opatření. Děti se učily doma distančně a já do práce chodil/nechodil… každopádně do kanceláře jsme pokud možno neměli lézt a měli jsme všechno dělat co nejvíce z domova a co nejvíce přes obrazovku. Nejhorší bylo, když někdo přišel s tím, že je covid pozitivní, nebo že musel na test. To roztáčelo další testování, každou chvíli byl někdo doma v karanténě, každou chvíli nám někde chyběl nějaký nezbytný pracovník, všechno imrvére stálo, nic pořádně nefungovalo…

Tak co, jaká byla stávka? Přestaly vlaky na hodinu jezdit? Zastavila se linka ve Škodovce? Pracovníci Amazonu hodinu nebalili zásilky? Nebo byla dokonce generální stávka? Autobusy s lidmi zajely ke krajnici, řidiči vyhodili výstražná světla a hodinu vysvětlovali pasažérům, že Blyštivý Péťa musí od válu? Dispečeři řízení letového provozu nepustili na české nebe ani jedno letadlo?