Černá kuchyně

Autor
Štítky

Ne, opravdu na ní není nic magického

Je to úplně normální, avšak prastará kuchyně, v níž vařili naši praprapra...předkové.

Vypadala ale úplně jinak, než naše dnešní  kuchyně.

Neměla ani kuchyňskou linku, ani dřez, ani ledničku, myčku, elektrické pomocníky, sporák, mikrovlnku - prostě nic z toho, co známe dnes.

Zato byste v ní našli misník, dymník, krbeček, kotlinu, spížní skříň, pec…

Podívejme se stručně, co ty pojmy znamenají:

Černá kuchyně - je komůrka, oddělená část jizby (obytné místnosti), ale i rozsáhlá místnost nebo samostatná stavba - bez okna či s oknem, ve které se původně vařilo na otevřeném ohni. Postupem času se ohniště zakrývalo (plochý- mi kameny), přibyla pícka či pec, římsa na vaření, mobilní rošt, později i kovová plotna.

Kouř nejprve odcházel přímo skrz slaměnou či drnovou  stře- chu, později skrz prodyšný strop z prutů a střechu, ještě později skrz strop a štítové okénko, dymníkem do podkroví
a jako poslední stadium byl odvod kouře do komína průduchy či dymníkem.

Černá kuchyně byla černá jednak kvůli nedostatku denního světla a jednak kvůli sazím, usazeným na stěnách.

Dymník - časem lidé přišli na to, že když soustředí kouř do jednoho místa, lépe se odvádí do podkroví a neuniká ho tolik do jizby. Tehdy se objevil dymník - pradědeček komína a digestoře. Původně šlo o proutěný koš vymazaný silnou vrstvou jílu , zavěšený na dvou trámcích mezi trámy či kula- tinami tvořícími konstrukci domu.

Modernější variantou dymníku byla košatina omítnutá jílem
z obou stran a přizděná ke stěně kuchyně. Ta se v kuchyních a kuchyňských koutech objevila někdy na přelomu 14. a 15. století. Takový dymník už můžeme nazvat “pradigestoří”.

Ještě později byl dymník vyráběn z trámků či fošen z tvrdé- ho dřeva a opět přizdíván ke stěně místnosti - tvrdé dřevo bylo nutností, protože špatně hoří. Nejmladší typy dymníků vypadají (ano, VYPADAJÍ - dodnes se dymník sporadicky používá ve starých domech zejména v alpských oblastech) jako zcela moderní digestoř a odvádějí kouř do komína, nikoli do podkroví domu.

Komín  - Ještě mladším druhem odvodu kouře z kuchyně je komín.

I ten prošel vývojem trvajícím několik set let. 

První komíny byly poměrně neumělé konstrukce nejprve z proutí, které vypadaly jako velmi vysoký zvon se širokou zá- kladnou. Tento “zvon” byl postupně vyplétán a vymazáván sil- nou vrstvou jílu. Nejužší vrchní část byla na komín nasazo- vána jako čepička. Byly přistavěny ke stěně domu, v níž byl vytvořen otvor obložený plochými kameny opět silně omaza- nými jílem a i podlaha kolem otvoru byla vyložena plochými kameny. Všechna tato opatření měla za cíl chránit dům před požárem.

Nevýhodou proutěných komínů bylo to, že snadno podléhaly vlivům počasí, jíl praskal a docházelo k požárům prohořením komínového tělesa.

Bezpečnějšími a praktičtějšími komíny byly komíny trámové. Zase to byly zvoncovité stavby, jejichž výhodou ale bylo,
že mohly být i uvnitř budovy a mohly být postaveny i doda- tečně. Trámový komín byl rovněž stavěn a vymazáván jílem postupně, přičemž jeho nejužší horní část stále byla v  podo- bě košatiny s výmazem. (V horských oblastech Slovenska
se poslední takové komíny nacházely ještě v 60. letech
20. století.) 

Již ve 13. a 14. století se v některých oblastech Anglie
a Itálie objevují první kamenné komíny.  Šlo o primitivní ka- menné stavby vně silné zdi domu (100 a více cm!!!), které zpravidla nepřesahovaly svou výškou dům. Do zdi byl roze- bráním části zdiva vložením  překladové římsy vytvořen otvor, který sloužil jako ohniště (v podstatě prakrb). Výhodou takového komína byla možnost zaústění několika ohnišť např. v patrové budově; nevýhodou pak minimální výhřevnost takových prvotních krbů. Tyto komíny navíc byly stále nebezpečné tím, že byly nižší než dům, a proto se stávaly příčinou požárů.

Někdy na přelomu 15. a 16. století stavitelé komínů konečně přišli na to, že jedině komín vyšší než dům a pokud možno se stříškou nad otvorem je bezpečný.

A tím začala moderní historie komínů jako bezpečných
a účinných odvaděčů zplodin z domu.

Zvláštní kapitolou jsou venkovní kuchyně  stavěné mimo obytnou budovu. V obytném stavení tak zůstalo jen menší ohniště či pícka sloužící k vytápění a veškeré vaření, ohřev vody a další činnosti spojené s ohněm se přestěhovaly mimo dům. Venkovní kuchyně se velmi lišily - od otevřeného ohniště pod jednoduchým přístřeškem, přes solitérní dřevěný nebo kamenný komín obestavěný přístřeškem až po kamenné stav- by s vnějším komínem a poměrně komfortním vnitřním vyba- vením. A dostáváme se k vnitřnímu vybavení černé kuchyně.

Pec  - je nejdůležitějším objektem v kuchyni. Slouží
k pečení zejména chleba a pečiva, ale i k vaření a ohřívání jídel. Pokud kuchyně měla společnou stěnu s obytnou jizbou, sloužila i k jejímu částečnému vytápění.  

Byla-li celá kuchyně součástí komína, je pec jen stavebně oddělená od komínového tělesa a kouř odchází přímo do ko- mína malými otvory v jejím stropě. Je-li komín mimo míst- nost - např. ve stěně nebo přímo tvoří stěnu kuchyně -
je ve stěně proražen otvor spojující pec s komínem. Součástí pece jsou i průduchy odvádějící kouř z místnosti
v době, kdy je pec uzavřena.

 

Krbeček - ne, není to malé topné těleso.

“Krbeček” je malý výklenek ve stěně kuchyně, do kterého se vkládá olejová lampička nebo svícen se svíčkou, případně
je v něm držák na louče a lojové svíčky. Slouží tedy k osvět- lení kuchyně. Bylo však možné v něm i rozdělat malý ohníček z velmi dobře vysušených třísek ze smolného dřeva, které vydržely chvíli hořet, ale málo kouřily - i tak se dala místnost skromně osvětlit.


Misník - police na hrnce a trojnožky používané
na vaření a na mísy k ohřívání hotových pokrmů. Jako misník bývá označována i zděná římsa přiléhající bokem k peci, která sloužila k rozložení nádobí a ke krájení surovin.

Pánve byste v misníku hledali marně až do konce 16. století. Až tehdy se i v měšťanských a venovských kuchyních začí- nají objevovat první smažené pokrmy. Důvod byl jednoduchý - smažení je energeticky a surovinově náročný proces pří- pravy pokrmu a ve středověku si něco takového mohli dovolit jen příslušníci nejvyšších společenských kruhů. Tedy panov- níci a část jejich dvořanů. Ostatní lidé svá jídla vařili, dusili a jen výjimečně pekli.

Kotlina - samostatné masivní ohniště s velmi silným jílovým výmazem, postavené z kamenů nebo cihel. Silné stěny a výmaz se postupně vyhřívaly spodním malým ohništěm
(s odtahovým komínkem). Do kotliny se posazoval kotel
s vodou k ohřátí, nebo kotel s ovocem k pomalému vaření povidel. Kotlinu bychom mohli označit jako “prabojler”.

Nad kotlinou byly do stěn vsazeny trámky či kulatina, na něž se pokládala proutěná síta s ovocem k sušení, zavěšovalo se na ně maso, tuk a sýry k uzení, ale i provlhlá obuv a oděvy
k usušení a současně k desinfekci. Naši předkové totiž desinfikovali své vlněné svrchní oděvy kouřem a tak chránili oděv i sebe před parazity. Na řetězech visívaly z trámků další kotlíky a hrnce, v nichž se udržovaly teplé pokrmy.

Spíž - V černé kuchyni můžeme někdy najít i spíž. To se většinou netýkalo malých kuchyní a kuchyňských koutů
v běžných měšťanských a venkovských domech, kde jako spíž sloužilo několik větších hliněných hrnců pod římsou
na vaření a ošatky a košíky s čerstvými potravinam mimo kuchyni (nejčastěji ve sklepě domu či na chladném a tmavém místě síně. Ale v rozlehlejších  kuchyních městského patriciátu a velikých kuchyních šlechtických sídel bylo nezbytné, aby byly suroviny čerstvé i konzervované stále
k dispozici.
K uskladnění surovin sloužily spížní výklenky s policemi, truhlice a od pozdního středověku  i skříně. Spížní zařízení byla umístěna co nejdál od ohně, aby suroviny zůstaly
co nejdéle čerstvé.

Naši předkové také uměli důmyslně konzervovat a vytvářeli si tak zásoby na zimu. Konzervace probíhala solením, sušením, uzením a zavařováním a zaléváním do medu či tuku. (Do střední Evropy se například již ve 14. století dostávaly citrusy ze Středozemí v kožených měších zalité teplým medem. Šlo samozřejmě o nesmírně drahou a vzácnou lahůdku, o jejíž existenci většina populace neměla ani tušení).

No, a jsme na konci...

Víc bychom toho v černé kuchyni nenašli.

Její vybavení tvořilo několik hliněných hrnců a trojnožek na vaření a dušení, jednu či dvě mísy na ohřívání
a podávání hotových pokrmů, jeden či dva nože na krájení, plochá dřevěná lopata na vsazování pečiva do pece, kovová nebo dřevěná vidlice na posunování hrnců do pece a vytahování z pece a max. kovová vidlička či napichovátko
na vyndávání vařeného masa, knedlíků a noků z hrnců, jedno nebo několik věděr a džbánů s vodou, možná jednoduchý cedník a struhadlo.

Samostatně vařící hospodyně i mistři kuchaři z kuchyňských labyrintů královských paláců víc nepotřebovali a ani neměli
k dispozici. Vybavení se lišilo jen počtem, kvalitou a provedením.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (57 hlasů)

Komentáře

Hranatí lidé hledají v HisTórii hranaté artefakty, hranaté sídliště, hranaté domy a podobně. Gdyž nenacházejí, tvrdí, že tam nic nebylo a není. Muheeeee
https://gidcrima.ru/kerch/dostoprimechatelnosti/carskiy-kurgan/

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Nedávno som dočítal dve knihy. Prvá je od českého lekára Ivana Háleka, pôsobiaceho na severozápade Slovenska, na Kysuciach, od roku 1901 do roku 1939. Kniha “Zápisky lekára” opisuje život, chudobu a zdravie ludí na Kysuciach od roku 1901 do začiatku prvej svetovej vojny. V nej autor viac krát píše o dymných izbách. Takže dymné izby a čierne kuchyne, boli bežnou súčasťou našej nedávnej histórie. To, čo v knihe autor opisuje, vtedajší život Slovákov, je strašné. Chudoba, bieda, nevzdelanosť a špina v akej žili, to sa dá porovnať len so stredovekom. Viac krát opisuje vtedajšie kuchyne a špinu. Popravde, dymnú izbu a život v takom dome si nedokážem predstaviť. Lekár viac krát opisuje, ako prišiel za pacientom, ktorý ležal v dymnej izbe.

Druhá kniha je od Orwella, od autora knihy 1984, o ktorej dnes každý hovorí a ktorú skoro nikto nečítal. Napísal tiež knihu “Na dne v Paríži a v Londýne”. Tá kniha opisuje život zamestnancov vo francúzkych reštauračných kuchyniach a život tulákov v Anglicku. Oboje je strašné. Nóbl reštauračné kuchyne tej doby- humus, špina a neludské pracovné podmienky. Život tulákov- rovnako strašné. Večný hlad a zlá strava. O nej píše Orwell veľa krát. O tom, ako jednotvárne, výživovo zlé jedlo človeka psychycky a fyzicky celkom zničí. Obe knihy, opisujúce vtedajší život ludí, sú naša nedávna história, stará len 100-120 rokov. Za ten čas sa kuchyne a hygiena obrovsky zmenili. Dnes, so súčastnými hygienyckými návykmi by sme sa v tej dobe ťažko niekde s chuťou najedli.

Průměrný počet slepic: 4.8 (23 hlasů)

In reply to by Jano (neověřeno)

Trvalý odkaz

Při svém pátrání po vývoji černých kuchyní jsem hledal i v německé a anglické literatuře a zjistil, že v alpských oblastech, stejně jako na britských Hebridách, Orknejích a Shetlandech nebo v Irsku na venkově byly běžné ještě v 60. letech 20. století.
Co se chudoby na Slovensku týče, doporučuji knihu od slovenského sociologa Jozefa Ilji Marka "Dornkappel". To je o tehdejším bratislavském předměstí, dnes známém jako "Trnávka". Tehdy to nebylo předměstí , nýbrž slum se vším všudy, co dnes můžeme vidět v jihoamerických favelách. Snad jen s tím rozdílem, že tam bydleli převážně PRACUJÍCÍ lidé vč. kvalifikovaných dělníků a dělnic, nižších úředníků a pod.

No a Orwell - dnes se tvrdí, že svými knihami popisoval totalitu v SSSR. Prdlajs. Ty knihy jsou o britské, resp. anglosaské společnosti a o jejích sklonech k totalitarismu.
Trochu jinak, ale stejně tvrdě psal o společnosti americké US mikrobiolog a sociolog Paul de Kruif.
Zajímavé je, že dnes, kdy by to bylo sakra potřeba, už jejich knihy nevycházejí, z knihoven mizí nebo již zmizely a v antikvariátech jsou docela drahé.

Průměrný počet slepic: 4.6 (20 hlasů)

Totalitarismus v Británii.

A co dál.

Totalitalita potřebuje mimo jiné uzavřené hranice a teror populace.

V Británii byly stále svobodné volby a otevřené hranice. Nelíbilo se vám tam, nebylo nic snadnějšího než vyrazit do Ameriky, Austrálie či na Nový Zéland.

Totalitu jsme měli tady. Zavřené hranice, kde se po vás střílelo, když jste chtěl pryč.

Jestli si něco přejmenujete, aby to znělo hůř, pořád ještě se ta věc sama nezměnila.

Průměrný počet slepic: 1.3 (24 hlasů)

Na ostrovech???
:o))))
Co řešilo přesunutí se do kolonií, kde byl (a je) stejný režim jako v Anglii?
Orwell moc dobře věděl, o čem píše.

Průměrný počet slepic: 4.9 (28 hlasů)

Všecko. Už to nebyla totalita.

Byl jste z dohledu.

Taky jste se mohl sbalit a vypadnout do země mimo Impérium.

Když jste to zkoušel tady, tak po vás stříleli na hranicích. To je ten rozdíl. To je ta VELKÁ věc, co dělá totalitu totalitou.

Zeptejte se dětí po prázdninách, co je lepší na hranicích, jestli když po vás střílej nebo když vás nechají jít, kam se vám zlíbí.

---
Tohle je Orwellův názor ne na Sovětský socialismus, ale na jeho spojence:

"Do remember that dishonesty and cowardice always have to be paid for. Do not imagine that for years on end you can make yourself the boot-licking propagandist of the sovietic regime, or any other regime, and then suddenly return to honesty and reason. Once a whore, always a whore."

"Dobře si pamatujte, že nečestnost a zbabělost musí být vždy splacena. Nepředstavujte si, že po letech nakonec ze sebe uděláte boty-olizujícího propagandistu sovětského režimu, nebo jakéhokoli jiného režimu a pak se najednou vrátíte ke čestnosti a rozumu. Jednou kurva, navždy kurva."

Takže tady mužete hlásat, co chcete. To, že Orwell vnímal jemné mechanismy fungování moci v Británii, tak to neznamená, že nechápal a neviděl a neodsuzoval daleko humpoláčtější a hrubší a brutálnější mechanismy moci v SSSR.

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

Neblázněte, Británie je nejprofízlovanější země kterou znám. Byl jsem tam poprvé asi před 25 lety, tolik kamer jsem do té doby nikdy neviděl. Na ulicích, nádražích, v MHD; asi jako teď u nás. Měl jsem (a v následujích letech opakovaně) dlouze mluvit s místními a to i v hospodě - brr. Jsou totálně zmasírovaní, Rule Britannia atd., i když ne tak jako Američané. Ale největší šok pro mě byly třídní rozdíly, které berou snad jako dané od boha. Táta je autobusák, já budu něco podobného. Že u nás v jedné třídě seděly děti uklízečky a potentátů považovali za propagandu. No, i to máme jinak.

Průměrný počet slepic: 4.8 (22 hlasů)

Měl jste tam zůstat dýl a zkoumat to tam líp.

Rule Britania je celé:
"Rule, Britannia! rule the waves:
"Britons never will be slaves."

"Vkádni Británie! vládni vlnám:"Britové nikdy nebudou otroci."

Je to píseň z divadelní hry, má ty dobroto, jako třeba česká hymna. Je to směs chvástavého vlastenectví, odmítání tyranie a jsou tam i náboženské odkazy.

Jo, kamer tam mají plno. Zas tam nemají občanky, policajti chodili neozbrojení a když jste se chtěl přihlásit někam, že tam jako bydlíte, tak na vás koukali jak na mimozemšťana, tak to vůbec nikoho nezajímalo. Až začnete překračovat zákony, tak si vás najdou a podaj, ale do tý doby na vás házej bobek.

Taky o třídních rozdílech víte jen povrchní prd.

Ve skutečnosti se dá z třídy do třídy prolézat. Otec Tonyho Blaira byl adoptovaný párem z dělnické třídy, pracoval jako poskok v novinách a nakonec vystudoval práva. Z jeho dvou synů byl ten starší soudce a před jménem má Sir, což znamená, že dostal šlechtický titul.

Stejně tak Margaret Thatcher byla dcera hokynáře, který vypadl ze školy ve 13 letech a začínal právě jako pomocník v hokynářství.

Divadelní hra Pygmalion je celá o tom, jak prolézt z jedné třídy do druhé. Ono to jde, ale když se někomu nechce, tak se mu to sotva povede. - Konec konců, tady se taky většina lidí nechtěla dát ke komunistům. Ne, že by to nešlo.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

Vždy je nějaká hranice. teď je hranicí planeta Země. Můžete ji oběhnout několikrát dokola a stejně budete žít ve stejně globalizovaném systému. Pár nepodstatných odchylek na periferiích je jen dočasné pochybení ve vývoji jedné globalizované vesnice, která soustředí síly na hlavní centra a periferie zatím nechává být.Ale to se časem změní.

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)

In reply to by Jano (neověřeno)

Trvalý odkaz

Židovský hoch někde ve 13 začínal číst z tóry, takže musel umět číst.

V českých zemích byla vzdělanost české populace větší než u té německé a z dob husitství máme poznámku italského duchovního, že leckterá husitská žena zná bibli lépe než mnohý italský duchovní.

Baťa zase popisoval, jak se Arabové nikdy nežinýrovali sundat boty, protože měli vždy čisté ponožky.

Sem tam je něco také osobní odpovědnost.

V Británii za Orwella byla už dávno fungující síť místních knihoven, kam si každej mohl chodit číst. Jen ono čtení a učení se taky každýho nebavilo.

Průměrný počet slepic: 1.9 (14 hlasů)

"Učitel" své "žáky" prostě mlátil tak dlouho, až se ty texty naučili nazpaměť.
V klášterních školách to vypadalo stejně, protože jak v chederech, tak v madrásách a klášterních školách se kluci "učili" a "učí" nazpaměť texty v cizím jazyce.

V českých zemích byla obecná vzdělanost docela zajímavým fenoménem, protože již od zhruba pol. 15. století (ojediněle i dříve) byly ve městech zakládány světské školy pro syny obchodníků a řemeslníků, kde se sice také vyučovalo náboženství, ale gros vzdělávání spočívalo v naučení se číst, psát a počítat.
A měly dost vysokou úroveň kvality, protože do nich dojížděli na ispekci vyučující z Karlovy university.
Dalším velkým posunem bylo v r. 1547 vydání českého slabikáře (Prostějov, českobratrská církev) - https://krameriusadmin.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:383d3c58-8649-4e03-…. Ten sice byl hodně nábožensky zaměřený, ale obsahoval abecedu a slabiky a děti se s jeho pomocí naučily skutečně číst a základům počtů. Vycházel opakovaně až do pol. 18. století, kdy Marie Terezie zavedla v r. 1774 povinnou školní docházku a zároveň založila státní pedagogické nakladatelství, které vydávalo levné učebnice pro triviální školy - https://cs.wikipedia.org/wiki/C._k._sklad_%C5%A1koln%C3%ADch_knih_a_kni…. To fungovalo až do "demokratizace", po níž bylo rozkradeno vč. uměleckých předmětů, historických dokumentů, tiskových matric a dalších materiálů nedozírné hodnoty.

Ad Orwell - vo tom žádná. Po desítce nebo dvanáctce ve fabrice, nebo poté, co vidlák ostříhal 300 ovcí, byl celej říčnej naklusat do knihovny a louskat filosofické spisy. Nemluvě o tom, že knihovnice tam na něho tutově čekala od kuropění do půlnoci, aby mu mohla být k ruce.

Průměrný počet slepic: 4.7 (23 hlasů)

Nebyli jen dělníci ve fabrice a střihači ovcí.

Nemuseli tam chodit louskat filosofické spisy. Mohli tam číst taky praktické návody, jak se to dělá.

V roce 1920 už byly dávno knihy, jak hospodaří, pro zemědělce.

Orwell se narodil v roce 1903, tak si spočítejte kolik mu bylo, když se zkracovala pracovní doba.

Průměrný počet slepic: 1.5 (16 hlasů)

co jsi napsal se v realitě ukázalo jako blbsot, v německu se tisklo a "kašlalo na autorský zákon" a výsledekm, bylo zesílení nemecka a upadek britanie, protože do knihoven chodi malo lidi a hlavne tam nechodi drtive lidi co pracuji rukama, sedláci, ti sednou vecer doma a prectou kdyz mohli levne koupit, nemeli cas jet do mesta pujcit knihu...

Takze Cmoude, reálný svět 1800-1900 ukazuje, že nemáš pravdu...

Průměrný počet slepic: 4.6 (17 hlasů)

Chtěl jsem napsat 1620. Tehdy si ti farmáři kupovali knížky o farmaření. To byl reálný svět.

Ano, tu knihu si koupili, ne půjčovali. Veřejné knihovny začínaly až v druhé polovině 19 století.

Asi jste si nevšiml, že zemědělství se provozuje od jara do podzimu. V zimě je méně práca. Sledujte Vidláka. Po žních zas bude mít více času. Tak to je pořád.

Do knihoven nechodili dělňasové ani za socialismu, když byli oficiálmně vládnoucí kastou s osmihodinovou pracovné dobou.

Ne že by nemohli, ne, že by byli vyčerpaní prací, ale ono je to prostě nezajímalo. - To je jejich vina. Jejich rozhodnutí. Jejich zodpovědnost.

Víte kam rádi chodili? Do hospod. Tam se moc nevzděláte.

V Británii v knihovně jsem jednoho dělňase ovšem viděl.

Taky jsem slyšel jednoho Brita vyprávět, jak moc pro jeho rodinu veřejná knihovna znamenala. Otec nemohl studovat, ale mohl se vzdělávat sám.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

což byla, kromě bible a možná nějakého kostelního zpěvníku, dost běžně jediná "kniha" v domácnosti.
A aby si v něm mohl číst, musel se nejdřív někde to čtení naučit. Což v UK nebylo nic snadného, protože tam, na rozdíl od střední Evropy, až do r. 1870 neexistovalo nic jako veřejné základní školy a trvalo dalších skoro 50 let, než konečně v r. 1929 vyšel zákon zakotvující financování základního školství státem.

Takže když Orwell začal publikovat, bylo britské veřejné školství stále ještě v kojeneckém stádiu.
A když se UK začala zkracovat pracovní doba, byl už 48 let po smrti: https://en.wikipedia.org/wiki/Eight-hour_day#United_Kingdom. Legislativa omezující pracovní dobu pro mladistvé na 40 hodin týdně a pro dospělé na 48 hodin týdně je totiž až z r. 1998.

Průměrný počet slepic: 4.8 (17 hlasů)

Není s podivem, kam dospěl vývoj britského veřejného školství od dob Komenského a Pestalozziho (umřel 1827) do roku 1870? A to je spolehlivě britští pedagogové znali.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

V Anglii totiž byly školy vedené duchovenstvem.

Soukromé školy se paradoxálně v Británii jmenují "veřejné školy" Public schools, a to proto, že kdysi to byly náboženské školy, které ovšem byly otevřeny "veřejnosti" veřejností je ovšem myšleno, že tam mohli studovat i žáci jiných vyznání. Navrch často fungovaly jako charity, takže částečně vyučovaly zdarma.

Myslím, že o britském školství víte kulové.

První škola, ano náboženská, nicméně skutečná škola, byla založena v Anglii roku 598.

Co bylo u nás?

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

V Británii existovala do roku 1855 tzv. "Stamp Tax", tvrdá daň na tisk a knihy, která je v činila nedostupnými pro nižší vrstvy. Daň existovala proto, že se vládnoucí třída obávala, že by mohlo vést k revoluci, kdyby prostí lidé měli přístup k informacím.

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

A měly dost vysokou úroveň kvality, protože do nich dojížděli na ispekci vyučující z Karlovy university.
jo bejvávalo. Včil aby se venkovský učitel klepal, aby mu někdo ze staroslavné nepřišel zadávat nové móresy v Práglu obvyklé. Vesničtí a místní učitelé jsou zatím ještě jedinými, kteří to drží.

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

Tak pozor, těma knihovna sis naběhl, Británie ztratila vedoucí pozicu v průmyslu vůči německu právě protože zavedla autorské právo a knih bylo v populaci málo a hlavně málo se tiskli, narozdíl od německa, kde se tiskla "každá blbost" a dostávala se mezi lidi, sedláky, malé podnikatele a 19 století, bylo spíše v evropě stoletím německa ;)

Takže je super, mít něco v knihovně v 5 kusech, ale jaksi reálný svět ukazuje, že je to doslova k hovnu, když máš zemi, kde se tiskne levně, hodně a pak je toho hodně mezi lidem ;)

Průměrný počet slepic: 4.3 (8 hlasů)

Takže Čína jen kopíruje německý model na úspěch. Je k tomu ale nutná podmínka, že země musí být natolik silná, aby se ubránila před těmi, kdo si na porušování autorských zákonů stěžují. Stačí jim vydržet ty stížnosti dvě generace, a pak budou muset spíše chránit vlastní autorská díla a vynálezy svými zákony a patenty.

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jj, i takovej Hollywood co brečí, jak je někdo okrádá, byl založen na stejném principu, že autorská práva neuznával a točil protože práva vlastnil zabíječ slonů a nechtěli mu platit...

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

V tom velkém pořád prohrávalo.

V tom malém, myšleno, že jsou schopni postavit Tygra a nebo formuli.

Tím velkým myslím, že i s technickými výkony jsou Němci schopni prohrát světovou válku.

Podívejte se na ty úžasné V2. I teď vypadají moderně. No a zabily víc lidí při výrobě, než nepřátel a celé to stálo více než projekt Manhatan. No podívejte se na primitivně vypadající Kaťuše a jejich účinek.

Tohle dělají Němci za chybu.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

In reply to by Jano (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kysuce byly pro přišelce z jiné oblasti Československa naprosto jiným světem ještě na počátku šedesátek.
Moje příbuzná se podílela na podchycení a postupného vymýcení případů TBC v této oblasti právě v této době a líčila mi storky, které mi tehdy připadaly poněkud neuvěřitelné.
Např ještě v této době bylo naprosto normální, že domácí zvířectvo bylo v době mrazů ve stejné jizbě, jako lidé. Zejména z důvodu tepla. Moc si neumím představit nějaké hygienické standardy při soužití třeba šestičlenné rodiny (čtyři děti byly v šedesátkách spíše menším počtem) se slepicemi a krávou v jedné místnosti.
K tomu je nutno připočíst obrovskou spotřebu laciného, tedy spíše denaturovaného alkoholu.
Jako smutnou perličku vzpomenu vyprávění, jak doktoři našli zdroj tuberkulózy v podobě dědy, kterého "mladí" odložili do chléva ke krávě.
Když dědu přivezli do nemocnice, dva dny ho opakovaně drhli z hoven a špíny, než byl jakž takž čistý. Když chtěl na záchod, ukázali mu onu místnost, načež dotyčný vykonal velkou potřebu na zem a v míse si umyl ruce, protože mu sestry vysvětlily, že po použití záchodu si je musí umýt. O splachovacím hajzlu se dozvěděl až následně, když ho přišly sestry zkontrolovat.
To prosím, nechápejte jako nějaký útok na Slováky, jen jako doklad toho, jak strašné poměry panovaly na Kysucích a jakou proměnou Kysuce prošly mimo jiné i zásluhou komunistů, kteří sem natahali fabriky, dali lidem aspoň nějakou práci a možnost výdělku poblíž jejich rodných vesnic, aby nemuseli jezdit po světě za prací.

Průměrný počet slepic: 5 (24 hlasů)

Ta spotřeba alkoholu souvisela s dezinfekcí - vnitřní, a těmi strašlivými podmínkami. O strašlivých podmínkách psal i K.V.Rais o výměnkářích. Tvrdý život, tvrdí lidé, sociální darwinismus v praxi. Kysuce byly jen o pár desítek let pozadu kvůli chudé a neúrodné půdě.

Průměrný počet slepic: 4.9 (9 hlasů)

In reply to by Jano (neověřeno)

Trvalý odkaz

Orwell...no jo, tady se hodí, jindy raděj odsunout.
A když mladí, zdraví a úspěšní městští intelektualové (zejména tkzv. novináři) zjistili, že Solženicyn napsal také 200 let pospolu a Rusko v troskách (co třeba Rusko v Troskách ? :-D) ....tak také tak nějak jeho zář v jejich očích jakoby pohasla, jejich péra povadla.
I " Pro strach židovský" od Nerudy je tak jaksi odautocenzurován. A mnoho dalšího, podobného (zatím však v Ostravě je stále pamětní deska upomínající na pobyt J. S. Tůmy na svém místě, také ulici Sokola Tůmy zatím staronové panstvo nepřejmenovalo .... podle mě z pouhé neznalosti, však on jim to jistě někdo donese...

Doba se nemění, mění se jen jména. Dnešní kanonenfutr půjde zas se bít za císaře pána, ovšem moderního - skupinového, zvoleného. Myslet si ale budou, ještě v posledních chvílích , že se nechávají zabíjet kvůli ženě, dětem, vlasti, národu....Situace je dnes o to horší, že se požerou i mezi sebou, to dříve nebylo. Kvůli naprostým kravinám , o to je to ostudnější.
Někteří pitomci si ale myslí, že se individualně podaří jim zajistit se, i jejich rodiny. Magoři. Ti pudou na mlat nejdřív, jde se rabovat vždy tam, kde něco je, ne tam , kde není nic..

Průměrný počet slepic: 4.7 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Člověk si to ani neumí představit,jak to tenkrát bylo.
Jak píše Jano,hlavně hygiena,jídlo špatně uvařené,takže se nemůžeme divit všemožným nemocem,předčasným úmrtím.
O těch kuchyních mimo obytnou místnost vím,to se dělalo i z důvodu,že se vařilo i domácemu zvířectvu a jak i psal pan Vidlák,použilo se to na zabijačku,nebo opaření drůbeže.

Průměrný počet slepic: 3.6 (10 hlasů)

Co asi tak bránilo před revolucí francouzské šlechtě se mýt? Dokonce méně než měšťanstvo.

Co je pudilo močit na zeď přímo uvnitř komnaty.

Co je pudilo vylejvat nočníky z oken přímo na nádvoří, kde se pak brodili v hovnech a odpadcích, museli nosit speciální dřeváky na brodění se v hovnech a mít speciální paraplíčka, aby vás nezasáhl obsah vylévaného nočníku?

Vedle toho byli angličtí vesničané počátku sedmnáctého, drhnoucí stůl solí jak z jiného světa.

Jak máte doma uklizeno, za to si může každej sám. Dneska i tehdy. Chudý i bohatý.

Jedno z nejčistčích míst, co jsem kdy viděl, byla chudá africká vesnice. Vyházet odpadky, všechno vyčistit a srovnat, na to nic moc nepotřebujete.

Taky přejezd mezi ČR a Německem je snadno rozpoznatelný podle upravenosti/zanedbanosti krajiny.

Průměrný počet slepic: 2.9 (11 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jj, když jsem poprve jel do Brna z Německa, tak byl šok, že člověk viděl přejezd hranice neměcko/čr, ale i přejezd čechy/morava, což mě šokovalo nejvíc...
Že jde poznat krajinu okolo prahy vs zbytek čech (devastace), to už přecházím...

Průměrný počet slepic: 3.6 (9 hlasů)

já vždycky když přejížděla hranice,tak si naopak říkala,jak je to tu krásný

Průměrný počet slepic: 4.3 (11 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak můžeme si vykládat, jak je krásný moravský kras nebo si nebudeme lhát do kapsy a řekneme, že posekaná tráva, zarostlé louky keřema,, množství rozbitých plotů, omlácených omítek je součástí krajiny také...

Být hrdý na svou zemi neznamená, že si budu sám sobě lhát ;) Normální má být, vyjet za hranice naučit se něco nového a když je to lepší jak u nás, tak se pokusit zavést a zlepšit NEBO si lhát, že máme všechno super a nic neměnit...

Průměrný počet slepic: 3.8 (9 hlasů)

Patinu sice vytvoříš i uměle, za nemalé peníze....ovšem tak jaksi není to ono. Oku lahodí i nepořádek, doc. Konvička správně pak píše o tom, že nepořádek napomáhá vzniku krásy také to biologické - motýlí.
".....prolézám opuštěnost starých zpustlých zahrad a koukám kde co ukrást...." ...psal kdysi Václav Hrabě.
https://www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/lochovic/zdila.htm

I staré je hodnotou, někdy i docela pořádné ruiny. A mladé nehodnotným , někdy i to docela moderní, třpytivé, lesklé, masami kýžené a obdivované.
Dialektika je neúprosná, drtí nevědomky, lepší je si ji uvědomovat, než na ni kálet.

Co je lepší a co horší , Marie....ať mi někdo sklenku piva nalije...Marie, Marie...nalije.......
To je zase (trošku upravený) Záviš, prý si Karel Gott zakoupil celou jeho diskografii.
----------------------------------------------------------
Moderní je také zdražování.
Stálost cen je zastaralá.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Staré je hodnotou? Co si pod tím představuješ, chaloupku z roku 1850 o kterou se nikdo nestará, teče do ní žere ju dřevomorka plot před ní už padl a předzahrádka zarostlá trávou?
Nebo hodnotou je sad co nikdo 30 let neprořezává, dole pod korunou jsou nálety křovin, takže plot co zrezivěl a není vlastně nevadí, stejně je sad neprůchodný?
Nebo cestou je zachovat všechny staré domky jak v době, kdy byli postaveny i když se doba mění, ale hodnotou je mít černou kuchynu místo plynovýho sporáku?
Měli se zachovat koňské povozy, protože je to v souladu z přírodou a ty hnusné auta zničili krásné města, kde nesmrděli auta a místo silnic, ro byl samý bulvár?

Vždy když něco odchází, tak tím člověk ztrácí, ale stejně tak jako lidé žijí dál ve svých dětech, tak se musíme snažit nahradit větší hodnotou, než tou kterou ničíme, ale nikdy nesmíme zamrznout, pak degeneruje jak člověk, tak společnost.

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

Dávej si ale na to pozor, ať to časem nevyygraduje, konce bývají někdy dost hrozné....nastává skorem jakoby degenrace.

Příště přidej bydlení v jeskyních, oštěpy, dobu ledovou a věk dožití 38 roků. Ať je to barvitější, zábava bude více vzkvétat.

Hezký zbytek dne, lady ass.

Průměrný počet slepic: 3.2 (6 hlasů)

Bojuju, protože mi to říkáš, ty který mi odpovídáš :D Jooo, mluvím do zdi, sám se sebou ;)

Ale když mlčící zeď co mlčí, říká, že oštěpem zesměšňuje místo odpovědi, zamyslela se zeď, zda je by chtěla žít v činžáků s pavlačí, se společným záchodem a šporhlem na uhlí/dřevo nebo přestavěným ala francie, kde nechají obvodovou zeď a vnitřek udělají nový, kdy zachovají hodnotu, ale vybudují moderní stavbu...

Ale chápu, lepší je hodit oštěp a pak se tvářit, že jdeš jenom okolo, že ty nic jenom muzikant :D

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

posečených trávníků se ustupuje celosvětově,v L A to dokonce zakázali. A je krásná scenka v Na samotě u lesa, jak Kolarova chtěla všechno předělat a pak přijel přítel Tříska a že by vše zachoval,tak ze je to krasne a Svěrák říká proč nejsi moje žena.
Další scenka ve Vesničce strediskové Svěrák maluje starou chalupu a soused chce namalovat svůj nový barák a Svěrák řekne,že ten se mu nelíbí a soused se divize.
Tam je vypointovaný pohled na svět.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

Každému co se mu líbí ;)

Já vidím spíše, problém, že někdo to staví do pozice "já jsem lepší mě se líbí chaloupka" nebo "mě se líbí moderní" ;) Na jednu stranu, když někdo koupí chaloupku a přestaví si ju na moderní domov, ok, když někdo koupí a vyhovuje mu srát v kadibudce, tak ok ;)
Když ekonomika a zdroje co v dané zemi jsou umožňují a není to stylem jako L.A. kde je to na úkor zdrojů, které nejsou, tak není problém ;)

Průměrný počet slepic: 3 (5 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

Co asi tak bránilo před revolucí francouzské šlechtě se mýt? Dokonce méně než měšťanstvo.
- Katolicismus a jeho úchylné bláboly o hříšnosti lidského těla, o nahotě jako o smrtelném hříchu a pod. Francie navíc, podobně jako střední Evropa, prakticky nezažila renesanci. Neidealizujte si francouzské barokní měšťanstvo; byla to stejná hrůza jako šlechta nebo venkov.
Co je pudilo močit na zeď přímo uvnitř komnaty.
- To samé a v důsledku toho neexistence hygienických zařízení v domech. Plus barokní móda.
Co je pudilo vylejvat nočníky z oken přímo na nádvoří, kde se pak brodili v hovnech a odpadcích, museli nosit speciální dřeváky na brodění se v hovnech a mít speciální paraplíčka, aby vás nezasáhl obsah vylévaného nočníku?
- Neexistence kanalizace v přelidněných městech.
Vedle toho byli angličtí vesničané počátku sedmnáctého, drhnoucí stůl solí jak z jiného světa.
- No, pokud nekecají dobové rytiny a obrazy, tak angličtí vesničané 17. století měli úplně jiné starosti než drhnout pískem stůl.
Jak máte doma uklizeno, za to si může každej sám. Dneska i tehdy. Chudý i bohatý.
- Na šůrování musíte mít čas a sílu. A také prostor; pokud s celou rodinou obýváte cimru 15m2, ve které i vaříte, tak tam neuklidíte, ani kdybyste se zbláznil.
Jedno z nejčistčích míst, co jsem kdy viděl, byla chudá africká vesnice. Vyházet odpadky, všechno vyčistit a srovnat, na to nic moc nepotřebujete.
- Ta vesnice nebyla ani omylem chudá. "Jenom" spokojená. Chudá mohla připadat Vám, ale ti lidé v ní měli všechno, co k životu potřebovali a tím pádem dost času na to, aby se mohli věnovat duchovnu (do toho patří i úklid). Až budou "zcivilizováni" a "zurbanizováni", budou z nich stejní slumoví špindírové, jako ze všech ostatních takto "povznesených".

Průměrný počet slepic: 4.2 (20 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Aha, tak už mi je jasné, kde berete ty bláboly o křesťanství, které podle vaší fantazie vrhlo Evropu a její vědění o 1000 let nazpět. Vy prostě nenávidíte křesťanství stejně šíleně a fanaticky jako muslim káfira. V těchto oblastech jste pro vaši nenávist a zaujatost naprosto nesoudný.

Ve východoslevenských ghettech jsou dnes špinaví Rómové zřejmě proto, že jsou zbožní křesťané, kteří věří na hříšnost lidského těla. Totéž se děje v dnešních imigrantských centrech. Asijští a afričtí imigranti zde mají neuvěřitelný bordel, protože křesťanství.

Průměrný počet slepic: 2.7 (7 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hladomory v UK v 16. a 17. století:
1521-1523
1585-1587
1623-1626
1649
1651-1653
1690

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

To, že víte více o zemědělstvé než vás soused ještě neznamená, že nemůže být neúroda. - Zvláště, když nemáate fungicidy, insekticidy, pesticidy, umělá hnojiva atd.

Jakpak jsme na tom bylo my za a po 30 leté válce? Nebyl tu náhodou taky hladomor?

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Všechno musíte překrucovat.

Já nevedu metafizickou disputaci o tom, co je chudoba. Používám to slovo v běžném významu.

Mají tam chýše z hlíny.
Mají tam málo vody a musí pro ni chodit daleko.
Nemají tam samozřejmě rádia a televize a podobné věci.

Jsou chudí. Jestli chudí z ducha svatého jako následovníci Krista, jestli chudí jako Diogenes, chudí jako Indové v Emirátech nebo chudí jako smradlaví bezdomovci v USA. Chudí, v běžném významu znamená, že nemáte majetek či ho nemáte dost.

Stejně byli čistotní.

To jen kontrapunktu se smradlavou chudinou na Slovensku, Británii či ve Francii. Taky jsem nezačal rozjímat nad tím, že ta špinavá chudina vlastně nebyla ani špinavá, ani smradlavá, ani chudina, ale že třeba v tom byla jejich cesta k blaženství a povznesení a třeba to milovala.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Jídlo nebylo vůbec špatně uvařené, spíš naopak - převařené, takže všechny vitamíny byly spolehlivě zničeny.
Nemoce byly hlavně ze špatné hygieny zejména ve městech, z nedostatku čisté vody a HLAVNĚ z podvýživy. Ta byla způsobrena chudou jednostrannou stravou, založenou na uhlovodanech spolu s nedostatkem proteinů a skoro úplnou absencí vitaminů.

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Nevím proč jen mi nějak evokuje tu Hitlerovu...

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

zrovna tu Hitlerovu, ale je zkurveně zpolitizovaná - viz tyjátr okolo Cimanouské.
Před týdnem se stal v Japonsku totožný případ ugandskýmu vzpěračovi - opustil výpravu, ale japonská policie ho okamžitě zhaftla a předala ugandským úřadům.
Nikoho nenapadlo dělat okolo toho nějaký divadlo a nabízet mu politickej azyl.

Proto mě přestala olympiáda bavit - naše dnešní propaganda je ještě odpudivější než naše tehdejší propaganda.

Průměrný počet slepic: 4.8 (17 hlasů)

nesedí. Vychází mi že to bylo někým/jako vždy/ zinscenované jako provokace. Proč, no vím, že části dnešních mladých vlast nic neříká, že si myslí že všechno můžou, a samozřejmě počítají, že se jich někdo na západě zastane, Ale tohleto? A ještě ta nahrávka a tyjátr na letišti? Navíc ten její manžel je už teď jak jsem četla tuším na Ukrajině. Je to moc vyumělkované, moc podivných zcela nelogických akcí, prostě jako dle nějakého scénáře. sorry

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

tu psal nějakej "ynteligent" že krásně vytrollila Lukašenka :-)))
Vzpomněl jsem si na ostatní "trolly" z Ruska nebo z Ukrajiny a smál jsem se, až mě bolelo břicho.
Co myslíte, už pustili ukroši z kriminálu Savčenkovou, nebo tam už zase je? Vytrollila Putina, Porošenka nebo Kalouska? Není to tím, že jí Kalousek dal malou dýku?
Kdyby jí dal meč, byla by na tom líp?

A co Pjotr Pavlenskij, ten co se přibil za pytlík na Rudým náměstí?
Ve francii podpálil banku, z blázince asi do smrti nevyleze.
Ale krásně tím vytrollil Putina - ten vám koukal!

Není lehký bejt v EU prorežimní propagandista.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

In reply to by pithart (neověřeno)

Trvalý odkaz

Podporovat diktátorského gaunera a okopávat kotníky těch, kteří se mu vzepřeli, na to opravdu musí být nátura...

Průměrný počet slepic: 1.8 (15 hlasů)