V pondělí nám uplynulo kulatých 400 let od popravy sedmadvaceti českých pánů na Staroměstkém náměstí. Byla to taková tečka za českým stavovským povstáním a také taková tečka nad českou státností o které se pak 300 let nedalo moc mluvit. Původně jsem o této tragédii vůbec psát nechtěl, protože zrovna v tomto případě zastávám poněkud nevhodné postoje, ale když jsem si přečetl všechny ty články a komentáře na českém internetu, tož přidám svůj postoj k prokydání.
K českému stavovskému povstání mám osobní vztah. Předurčilo dráhu mojí a celé mé rodiny. Moji předci totiž byli tajní evangelíci, kteří sto let po Bílé hoře drželi v utajení svojí víru na svých gruntech v Horní Sloupnici. Tímto zdravím starostu Škeříka - mého vzdáleného bratrance se kterým jsem někdy kolem roku 1700 měl společné předky...
V roce 1749 byl můj předek František Škeřík povoláním sklenář povolán k místní vrchnosti, protože ho nějaký bodrý soused udal. On už věděl, že to špatně dopade a tak i když byl usedlým člověkem, využil toho, že je válka o Slezsko, že levý břeh Labe je víceméně okupován pruským vojskem a že se mezi lidmi šíří pruské edikty pro kolonisty do Slezska, kterým bude zaručena náboženská svoboda, i sebral rodinu a na dalších 200 let se moji předci stali českou menšinou v Německu. Náboženská svoboda byla, ale jinak to znamenalo porvat se s pralesem, vysušit močály, vybudovat si vesnici a nějak se popasovat s tou vírou, protože žádný státní peníz na faráře se nekonal.
V roce 1947 se pak moje babička v rámci postupimských dohod vrátila do dávno ztracené vlasti. Mluvila archaickou češtinou, ještě můj tatínek mluvil lépe německy jak česky i když se narodil už v Československu. Zkrátka a dobře - Bílá hora a následující události vyformovaly i mojí povahu a moje přesvědčení.
Víte, já sice souhlasím s tím, že šlo o hroznou národní tragédii. Ano já vím, že to znamenalo habsburskou knutu, že to znamenalo obrovské majetkové přesuny, že se do pozice vrchnosti dostali lidé, kteří k naší zemi neměli žádný vztah, že celý soud na českými pány měl do práva daleko... ale mezi námi... hlavně to byla tragédie pro dobové lepšolidi. Pro dobové lopaty a robotníky se zase tak moc nezměnilo a hlavně - od začátku je u povstání nikdo nechtěl, nikdo nechtěl poslouchat žádné hlasy lidových vrstev, od začátku do konce šlo o vzpouru elit, které bojovaly za svoje privilegia osobní výhody a maskovaly to svatým bojem za české království.
Jen došlo na defenestraci, projížděl Thun Prahou a uklidňoval davy. Všichni ti Šlikové, Budovcové, Harantové, Smiřičtí, představitelé královských měst, intelektuálové a další se od začátku nechtěli s nikým dělit. Výsledkem neměl být lepší svět pro každého. Výsledkem mělo být víc peněz pro ty nahoře a míň berní a účetních kontrol ze strany Vídně.
Navíc i ti lepšolidé byli od začátku dost nejednotní. Moravské stavy se v podstatě nepřidaly a musely být později v podstatě připřevratovány. Ani v samotné Praze nesouhlasili zdaleka všichni a leckdo se přidal vlastně jen díky tomu, že neměl na vybranou. A tak se sice pod listinami našlo dost podpisů, ale málokdo sahal do měšce, aby to svoje slavnostní "do statků a hrdel" podpořil i něčím jiným než řečičkama.
Když pak došlo na Bílou horu, jen pražská kořist od dost převýšila všechny povstalecké dluhy na armádu. Hoši si udělali polovičaté povstání, jen nečekali, že to nakonec do těch statků a hrdel doopravdy bude. A celá dobová pražská kavárna se všemi těmi rektory, doktory, chytrými lidmi, renesančními osobnostmi, bohatou kulturou a vším co považovali za důležité a cenné, šli do háje ani nemrkli. Habsburk jim všechno vzal, nikdo ze zahraničních kamarádů se jich vlastně nezastal, naopak si ještě také vzali svůj podíl na kořisti.
V exilu pak psali tklivé kšafty o tom, jak byli okradeni, jak to mysleli dobře, ale ne dost dobře a i když to někteří v nových vlastech dotáhli hodně vysoko, už navždy zůstali emisary cizích zájmů. I když se jim ještě několikrát podařilo přijít za pomoci cizích bodáků do domoviny, už tam nenesli českou korunu, ale saskou nebo švédskou.
Český národ od té doby byl národem lopat, plebejců, robotníků, buranů a nevolníků. Protože lopaty musejí zůstat a musejí na ty nahoře dělat. Pokud dneska někdo nadává na buranský český národ, tak je to tak právě proto, že dávní čeští lepšolidé chtěli vojnu, ale nechtěli jí platit. Chtěli privilegia, ale jen pro sebe. A i kdyby vyhráli, běžná česká lopata by se měla úplně stejně jak za Habsburka.
Všechno, co tento národ dokázal později, to dokázal z odhodlání a schopností těch dole. Těch, kteří museli nejprve dlouhá desetiletí nabírat síly, aby se vůbec vzpamatovali z Bílé hory a třicetileté války. Nikdo je nešanoval, nikdo po nich nechtěl nic víc než práci a daně. Nikdo jim nechtěl ulevit. Museli si znovu postupně krok za krokem vybojovat práva, museli znovu objevit svojí řeč, museli znovu nechat vystudovat své profesory, techniky, inženýry i vojáky. Museli si vybudovat průmysl i získat renomé. Bez jakýchkoliv šlechtických peněz. I náš průmysl se budoval spíše z peněz židovských než šlechtických.
Ve stejné době, kdy moji předci schovávali Bibli Kralickou a vyprávěli svým dětem o dávné slávě, ve stejné době lužičtí Srbové mizeli z dějin...
Nářek nad Bílou horou je nářkem zbytečným. Je to nářek nad zhýčkanou, zpovykanou pražskou kavárnou, která se ve své honbě za osobním prospěchem postavila na špatnou stranu a nastavila tím trvalou tradici. Všimněte si, že od té doby burani volí vždycky jinak než elita a vždycky se nakonec ukáže, že burani měli pravdu. Národní obrozenci pocházeli takřka bez výjimky z prostých poměrů. Čeští legionáři navazovali na tradici husitskou a nikoliv na Radeckého, třebaže Radecký zvítězil nad Napoleonem u Lipska. A legie nevedl žádný šlechtic ani svobodný pán ani syn bohatého podnikatele. I ten Josef Hlávka pocházel z lidu.
Masaryk měl otce z těch nejprostších vrstev a neměl žádné panské manýry... ty měl až jeho synátor. Naši tehdejší umělci od Nerudy až po Nezvala byli levičáci... jednoduše proto, že jejich rodiče pěkně dřeli rukama a utrhávali si od huby, aby jejich děti jednou posloužily národu. Nebyl to žádný šlechtic, ani univerzitní profesor, kdo šel na Heydricha. Největší část odboje u nás nesli komunisté ať se to komu líbí nebo nelíbí.
A všimněte si, že dnešní elita nedělá nic jiného než ta tehdejší. Nehledají svůj základ v národu... Od Babiše po Bartoše - hlavně hledat spojence v cizině. Habsburk nebo Luterán, hlavně do toho nepřizvat burany a hnojkydy, protože oni by pak po vzoru husitů mohli něco chtít. Hlavně se opřít o nějakého Ojrofridricha Falckého nebo o nějakého transatlantského krále Jakuba a zapomenout, že to oni se pak na českém pádu nejvíc napakují... a uspořádají si nějakou další popravu.
Co se stalo po První světové? Elity se obrátily k Francii. A prachy tam tekly horem dolem, aby nás pak Francouzi s chutí obětovali. Nebyl to jen Čapek, co to nepřežil... Co se stalo po Mnichovu? Elity se obrátily k Německu. Poperoutkovsku bylo zapotřebí výti s Vlky, když nebylo možno zpívat s anděly. A co z toho bylo? Němci napochodovali a popravovali. A především ty bohaté. Tu kavárnu, která do jejich rukou vložila svůj osud. A burani zatím maskovali vysílačky a organizovali se v zahraničních vojscích. Co se stalo po válce? Ano, zase zvítězila myšlenka, že nějaký moskevský Karel z Leichtenštejna bude to nejlepší... A po roce 89? Však to žijeme... i s tím odlivem dividend, i s prodaným národním bohatstvím.
Pro nás - burany a lopaty je to prašť jak uhoď. SSSR totéž jako USA. Hlavně makej, nemysli, buď rádi, že ti hodíme nějaké drobty a kdyby ses náhodou vzmohl (třeba jako že tu máme nejvíc nemovitostí v osobním vlastnictví v Evropě) tak ti od toho musíme pomoci. Český pracant je přece už od Bílé hory jako vrba. Čím víc jí rveš, tím víc roste. Demokracie nebo diktatura jedno jsou, protože nám to ordinují zvenčí. Někdy cukr, jindy bič.
Spolehnutí je vlastně jen na jedno - nechtě někoho u nás vyrůst, nechte někomu, ať se vypracuje, ať má moc i majetek... spolehlivě se odrodí a půjde si pro podporu k Merkelové nebo do Brusele... raději prohrát volby než se opřít o českého člověka. Žijí tu totiž hrozní burani...
Tohle totiž pochopil Žižka. Že řád musí být pro všechny jen jeden. Stejný pro šlechtice i robotníka. Tohle vítězilo nad celou Evropou. Tohle způsobilo, že jsme byli líhní skvělých vojevůdců. Že po krátkou heroickou dobu platil na všechny stejný (a přísný) metr. Tohle také fungovalo v ruských legiích - klidně můžete volit velitele, ale pro všechny budou platit stejná pravidla. Pak můžete být i v těžkých chvílích bratři.
To co máme dneska skončí zase stejně... Po vichřicích hněvu valících se přes nás se budeme muset nejprve otřepávat, naučit se žít s novými pány, uschovat v srdcích naše kralické bible o normální rodině, o silných mužích, co neutíkají od manželek a dětí, o tažných ženách, které vydrží víc než člověk a o dětech, které se neodrodí ani když budou muset ve škole říkat něco jiného než co si budou myslet. A až tohle zmákneme, pak si v nových dobách vezmeme naší zemi postupně zase zpátky.
A měli bychom se možná už dneska zamýšlet, jak to udělat, aby příští elity vzešlé z našeho středu neměly jako obvykle tendenci volit si své krále někde ve Falcích.
- Log in to post comments
Komentáře
generic viagra cialis uk
<a href=https://atadalafishop.com/>generic 5mg cialis best price</a>
cialis eating
<a href=https://vsildenshop.com/>Viagra</a>
maximum dose of cialis
<a href=https://aprednisonen.com/>Prednisone</a>
cialis with mastercard
<a href=https://abuypriligyhop.com/>Priligy</a>
cialis vs generic
<a href="https://buyplaquenicv.com/ ">plaquenil sulfate</a>
cialis generic version
<a href="https://ocialisshop.com/ ">safe cialis online</a>
cialis tubs
<a href="https://osildenafilop.com ">viagra at cvs</a>
review viagra vs cialis
<a href="http://abuyzithromi.com ">can i buy zithromax at walgreens</a>
cialis online london
kamagra en valencia <a href="https://vskamagran.com ">cheapest uk supplier kamagra</a> alquiler de kamagra
Čest a sláva
https://www.youtube.com/watch?v=16WyS5DnwuI
Vynikající film.
Včíra dávali v infantilizátoru obdobnou alegorii na někdejší norský lid - podle Ibsena. Film se jmenuje Nepřítel lidu.
Ono to bylo, je a asi i ještě dlouho bude všade podobné.....nakrm je (a třeba i tak, že je zadlužíš na generace ) a pak jim spokojeně vládni. Oni se už porozdělí sami, i zábavy si budou platit sami.
No a že za papírky lze si koupit i celý stát, to je též takový jakýsi kulturní atribut lidstva.
Nic nevyhrává lid - na ty papírky, krom dluhů nebo velkých neštěstí (krize, války...) .
V tombole ale zatím stále ještě něco je - toto je osmý div světa !!
Ale i samotná postava slabomyslného (jak se ukáže) rytíře Ryndy může zosobňovat lid. Lid, kterého tahají do nesmyslné války, za cizí zájmy, proti jeho zájmům. A že prý pokud je ten lid čestný, tak přece musí jít bojovat - proti východním utlačovatelům, proti východním agresorům, proti východním zotročovatelům, proti východním manipulátorům....
A on pude, zas pude. Tragikomická situace by nastala, kdyby nakonec šel jen on sám.....v čase, když by se mocní mezi sebou už zatím domluvili. Jak si to navzájem prokšeftují, včetně nás....
Dluhy, dluhy sehrály velkou roli. A později švindly s dluhy (viz dlouhá mince - jediný de Witte zřejmě měl jakou takous čest a tak skočil do studny, pokud tedy to neudělal jen z pomatenosti či ze strachu z mučení ....apropo, Graeber ve své knize " Dluh" píše mj. o tom, že původně mohly peníze sloužit ke kompenzaci nečestných činů, měla se jimi vykupovat čest /komodifikace cti ?/ ). Píše se někdy o konsorciu de Witteho....asi kvůli tomu, aby nedošlo k nařčení z šíření antisemitismu......ale to už je úplně stejná kapitola....
Dal jsem to sem...
... protože mi to přišlo jako paralela s obsahem článku. Rynda je sice šlechtic, ale ten z úplně nejnižších, ve skutečnosti vidlák z Nemanic, který žije na válkou chátrajícím trochu víc opevněném statku, spí s děvečkou a nemá větších ambic než relativně ve zdraví dožít dalšího dne. Ve víře je vlažný, protože to není vyznání jeho předků, nicméně proti vrchnosti nikdy neměl v plánu jít. A zničehonic se jednoho dne u jeho vrat objeví tři typičtí představitelé tehdejší kavárny, cíleně vybraní k podloudnému rozvracení toho, proti čemu je zrovna někdo platí. Jeden vládne slovem, druhá tělem a ten třetí je profesionální žoldák a (kontra)revolucionář. Jejich jediným cílem je zbuntovat v zájmu těch, kteří je platí, nějakého naivního ubožáka, řádně jej indoktrinovat a poštvat proti vrchnosti, aniž by se sami byť jen trochu ušpinili. Nějak moc se za těch teď už prakticky čtyři sta let nezměnilo.
Tak to chodí
Drsné a tvrdé povídání a je moc dobré si ho přečíst a pak se zamyslet. Pochopit co znamená žít v kotlince a zvelebovat ji k obrazu svému. Ano, jsme jiní než ti kolem nás. I i ti kolem nás se od sebe liší. A ta pestrost by měla zůstat naším světem ve kterém dokážeme žít. Často ve zlém ale i v dobrém.
Drsné a tvrdé povídání, doplnění
Z jednoho úhlu. S mnohým se dá souhlasit. Třeba s neochotou sáhnout do prkenice.
Ale - šlo i o obyčejné lidi. Měšťany, řemeslníky, drobné zemany. Ty, kteří byli oporou tehdejších náboženských a ekonomických poměrů v zemi. Tedy něco jako střední třída. (O chudinu nešlo a nejde nikdy, ani dnes, bohužel. Pravicové strany jako ODS, TOP, ODA, dokonce uvažovaly, vzít nejchudším volební právo a to je současnost, ne historie.)
Protože, co předcházelo revoluci? Skrytá rekatolizace. Třeba, že postup ve státní správě na nejvyšší místa byl vyhrazen jen katolíkům. Na nižších místech bylo katolíci zvýhodňováni. Byť toto pravidlo bylo nepsané.
Bourání nebo rušení protestantských (ultrakvistických) kostelů. Nejen podle pravidla, že jaké má vyznání pán, takové mají i poddaní. Právo se ohýbalo, protože díky tlaku Vídně, byly paragrafy gumové.
Jezuité mohli v zemi působit a ovládli lepší školy. Nebylo to nezjištné. Kromě vzdělání absolventi nasákli i ideologii.
Takže hodně příslušníků vyšších i nižších vrstev, přestoupilo je katolictví. Bez ohledu na dohody s českými stavy, probíhala rekatolizace. Byť relativně pozvolna. Stavům bylo jasné, že pokud v budoucnu nepřistoupí na katolictví, přijdou o všechno. (Velmi to připomíná pozvolný proces, probíhající v západních zemích nebo kdysi na Balkane a jinde.) Odmítli se podrobit a zradit víru předků. Proto bylo povstání.
Druhá věc je, že stavové, díky stavu ekonomiky a vzdělanosti v zemích koruny české a taky díky od Karla IV. privilegovanému postavení v říši měli přehnaně sebevědomí a nechtěli platit. Volba Fridricha Falckého byla za účelem získání spojenců. Nějaké spojence to získalo, ale osobní rysy tohoto krále byly hodně nešťastné.
Třetí věc, co se týče toho povstání, bylo, přes počáteční úspěchy, jako obléhání a téměř dobytí, Vídně, mizerně připraveno. A podfinancováno. Jenže to souvisí s tím, že vyhození nadutých místodržících, bylo živelné, ne plánované. Někomu vytekly na jednání nervy. A nechali je utéct, místo, aby je zajistili a něco si pro císaře vymysleli. Pak už to šlo ráz na ráz, jako domino, ale byly to vynucené tahy z nouze. Jak uvádí článek, hodně stavů bojovat nechtělo a moravských většina. Kdyby to bylo pečlivě připraveno, věci by od počátku vypadaly jinak.
Co se týče bojů, po Bílé hoře nemusela následovat katastrofa. Praha se dala dobře držet, obléhací vojsko muselo jíst a oblast by ho dlouho neuživila. V zemi byla spojenecká Uherská jízda a mohla do bojů zasáhnout. Obdobná vzpouza doutnala i v Maďarsku. Holandské provincie s Habsburky na střídačku úporně bojovaly ( o vířivka peníze, samozřejmě) včetně zaplavování částí země
A zahraniční protestanté, při událostech v Nizozemí a hrozící hegemonii katolického Habsburského tábora, nemohli nechat jen tak, české stavy padnout. Bohužel, povstání se, po útěku cizího krále, zhroutilo tak rychle, že domluvení i potenciální, strategičtí spojenci, nestačili zasáhnout. Rychlá porážka povstání je zaskočila. Pokud by se povstání udrželo aspoň 2 roky nebo možná ještě rok, pomoc byla jistá. Protože Habsburkové porušili rovnováhu sil, na pomoc německým, protestantským stavům, přišlo Dánsko. Po jeho porážce se vložilo Švédsko, se svým, na tu dobu, převratným dělostřelectvem. Po smrti Gustava Adolfa se stáhlo, ale vystřídala je v protihabsburské frontě, katolická! Francie. Kde strach z protestantů potlačil strach s Habsburků.
Nešlo o povstání.
Takřka žádný lid nepovstal, z pozice sehnutého či klečícího.
Spíše šlo o " projití se", co třeba " postání " , to by bylo trefnější, až na ty následky.. Prostě se bohatci zvedli od jídlem a pitím prohnutých stolů a šli postát, jakmile se žoldnéři rozutekli, učinili někteří z nich (ale moc jich nebylo, tehdy ještě jakás takás čest stavovská existovala) totéž.
Mimochodem - Habsburgy nám tady navolili právě že " stavové". Prý kvůli tomu, že měli dost starostí ve svých domovských državách...a tak nebudou čučet domácím vydřiduchům jak si vydírají oni ve svých domácích državách. Přepočítali se. Dokonce se ani nepoučili - z roku 1547 (Bílá Hora se odehrála cca jen o 2 generace později....)..
Postání na Bílé Hoře, to se mi zdá být trefnější. Možná i židé tenkrát jen postávali a čekali jak to dopadne a o kolik klesnou ceny nemovitostí....
Stejně jako " Pravda vítězi", tedy s krátkým. To je také mnohem pravdivější.....
----------
Přesně tak. Dneska je výročí mnohem významnější, co se aktualních dějů týče.
Postání stejně žádné brzy nebude. Není lidí. Chodí na testy a jezdí do Chorvatska , nemají čas.
Český Rixdorf
je heslo ve wiki, které upozorňuje na počínání vašich (našich) předků, Vidláku. V časopise Český svět (ročník, tuším 1908) byly dokonce technicky docela dobré fotografie, upozorňující na českou emigraci a česká jména na jednom hřbitově v Berlíně.
I když dost pesimistický,…
I když dost pesimistický, přesto nutno ten pohled chválit.
Souhlas
Opravdu je Bílá hora připomenutí současné politické scény.Jak z let před druhou světovou válkou,která nás umístila do lůna Adolfa Hitlera,dále té z let po 1989 ,která nás prodal opět Říši na součástky a opět té reprezentaci současné,která prodal zbytky zbytků do frcu EU-USA.Opravdu výborný postřeh,býti zaprodancem se prostě z národního a dlouhodobého hlediska nevyplácí.Kdo chce jen prachy ,dostane jen hanbu,pohrdání a opovržení jako naši aktéři Bílé hory,to univerzálně platilo tehdy a platí i dnes.
Dneska jste to napsal hezky,…
Dneska jste to napsal hezky, Vidláku.
Dalo by se dodat mnohé, třeba jak česká šlechta při svých protihabsburských revoltách v 16.století sice vyklouzla z trestů, ale obětovala česká města, nechala je (se škodolibým úsměvem) hospodářsky téměř zlikvidovat a znicotnit. To byl spojenec, který jim pak na začátku století 17. tak zoufale chyběl, to byla ta část "městských vidláků" (chtělo by se napsat proletariátu, ale to je blbost, já vím).
Atd. atd…. ale proč něco dodávat. Trefil jste to dobře.
P.S.: Po Bílé Hoře byli zahraniční vítězové u vtržení, jaké poklady našli v sídlech českých rebelů. Ti je totiž nebyli ochotni obětovat pro společnou věc a zaplatit svoji armádu - neboť "Pecunia nervus belli" - peníze jsou nervy války.
No, a jsme kde?
Jsme u Sasinových potřeb, u podílu na půdě a na rozpočtu.
Sasin to jen hlásá úderněji.
To "nejvíc nemovitostí v osobním vlastnictví" je jen iluze. Protože jsou na dluh, pro mnohé nesplatitelný. I ti zahraniční "investoři", kteří vlastní většinu nově postavených bytů, je pořizují na dluh, který splácejí z pronájmu a doufají, že to stihnou než umřou nebo zkrachují.
Každý by měl vlastnit půdu.
Tak asi na 3 m délky a aspoň 1, 5 m šířky.
I ti, co se nechají spálit, však mnozí mají potomky.
To by bylo spravedlivé. Lidi by měli za co bojovat....:-D)))
Původní obyvatelé žijí ze…
Původní obyvatelé žijí ze země a nevěří kobylkám, šmejdům ani imbecilům, že oni žijí z nich. Tohle nepochopení vyvěrá z podstaty, ze keré čerpají sílu. Proto posuzují pijavice druhé podle toho esli se jim člověci dostatečně přizpůsobují a esli dost napracují aby se s něma mohli královsky dělit. Jelimany milují úplně stejně jako své domácí miláčky, podrbou je za ouškem, nasypou granulí, nechaj vykastrovat, očipovat a gdyž už sou staří nebo s něma není sranda, tak je nechaj utratit.
Tomu blboni dodnes nedokážou uvěřit, Sou vychovaní k obrazu, že co nechceš aby dělal něgdo tobě, nedělej to druhému. Proto patří ke kultuře, kerá si hledí svých podílů na půdě a rozpočtu a rozhoduje podle svých potřeb. Pijavice to strašně sere. Muheeeee
Z
Z
Copak Bíme, ty ještě nechrápeš?
Copak Bíme, ty ještě nechrápeš? Máš dneska noční šichtu?
Můžeš se jít s klidem natáhnout, ráno tu po tobě zůstane akorát "Z" a smrad... :-)
J
J)
Tak jsem se spletl...
Tak jsem se spletl - ještě jsi sem dokonce dokázal vyslintat "J". :-P
To by mě fakt zajímalo, jak moc tě ta tvá marná snaha sere, když ti to majitel chlívku vždycky tahle uklidí. :-)
Toho uslintanýho
hňupa hlavonohu to nesere, jemu stačí když může zběsile masturbovat nad našimi reakcemi na jeho mentální zvratky
Takže - naserete ho, když na něj nebudete reagovat. Ale máte pravdu, někdy to člověku nedá :-)
A
A
Popravili je vaši germánští chlebodárci
Takže kušujte.
Pro milovníky faktů a další…
Pro milovníky faktů a další scallopy:
a) Jan Jesenius nebyl pán.
b) Jeho poprava naopak přesně ilustruje Vidlákova slova o přihlížení českých pánů jako stavu, jak to za ně ve skutečnosti odskákala města, která nesla hlavní finanční tíhu i samotného povstání...
c) z pánů byli popraveni v podstatě jen ti, kteří neměli na to se vyplatit, nebyli pro císaře užiteční jako přeběhlíci, neměli pro něj další hodnotu či byli příliš neohební, až symboličtí - a někoho prostě popravit musel. Všichni tři byli spíše symboly.
Jednoduše, Jesenius zemřel PRÁVĚ v důsledku neochoty českých pánů vést své povstání pořádně a NEBYL předmětem Vidlákovy výtky.
Takový slavný Jindřich IV. Šlik, hrabě z Holíče a Pasounu, známý od letohrádku Hvězda například s přčechodem na stranu císaře problém neměl žádný. Udělal velmi dobrou kariéru. Byl spolehlivější než Valdštejn.
A copak byl Jan Jessenius?
Narodil se ve šlechntické rodině a byl studovaný, dokonce působil jako rektor. - Lopata jak stehno.
Z těch 17 měšťanů jich má 13 jméno s předložkou.
Nebyli to páni ve smyslu vyšší šlechty, ale k lidu měli všichni daleko.
No jo, čmoude, když to je…
No jo, čmoude, když to je zase jako u vás častěji - hodinky nebo holinky, obojí se natahuje... (stavovská příslušnost v dané době rozhodně nebyla tak gumová, jak ji vidíte dnes vy. Minimálně ve věci práva a a privilegií byla rozhodující).
Tak to rozepiste, ne.
Napište, jak se získávaly a ztrácely tituly.
Valdštein začínal jako zchudlý šlechtit a umíral jako kníže rozsáhlých panství.
Stejně tak popište, jak se dědily tituly, protože samozřejmě všechny děti nemohly podědit titul, takže dostávali nižší tituly než prvorozený.
Taky na ně čekala studia a kariéra válečná, církevní, právní či vědecká.
Vypiště, co se mohlo a co ne, místo abyste odpovídal jednou povšechnou větou.
Čmoude, navádíte k…
Čmoude, navádíte k čmoudovskému psaní? Tedy začít u ponožky a skonšit velkým třeskem? Něco mi říká, že diskusi svědčí jistá uměřenost. Zvláště když vámi navrhovaná témata jsou zcela nad rámec diskusního příspěvku v rámci debaty.
Takže prd víte.
Všichni, co něco doopravdy znají se o tom rozepíší.
Jste mohl napsat alespoň odkaz na Jeseniův životopis, kde bych si početl, jak se z pasáčka vepřů či kovářova syna vypracoval. Jak v rodině žádná šlechta nebyla atd.
Mohl jste to napsat jako Ponkrác, mohl jste to napsat jako Berrnard, když se rozepíše o dřevorubectví, Targus, když se rozepíše o nákladní dopravě, Vidlák, když se rozepíše o rostlinářství, tuším Admirál, když se rozepíše o včelách.
Diskusi svědčí hlavě pravdivost a nějaké znalosti.
Debaty tady žádný rámec nemají. Někdo tu napíše stránku a někdo jednu větu.
Komplikovaná témata se ovšem jednou větou popsat nedájí.
a) vynakládat podobnou…
a) vynakládat podobnou energii v debatě s vámi naprosto nemá smysl, protože vy v diskusi nečtete co vám kdo říká, ale co číst chcete.
b) fakt nejsem cvičený ratlík, abych skákal jak vy si přejete. Máte-li témata, která dle vás stojí za zmínku, dejte si tu práci. Já od vás také nežádám, abyste osvětloval moje témata.
c) Nemám problém debaty s někým, kdo se mnou debatu vede.
d) o tom co vím nebo nevím víte vy naprosté houby. Rozhodně nehodlám naskočit na vaši lopatu, abyste mi následně u dílčí věci vmetl "A proč nepíšete o něčem úplně jiném?" Jediné, co jste se dozvěděl je, že plýtvat svým časem a energií hodlám jen tam, kde to má alespoň nějaký smysl. Ve vašem konkrétním případě je ta ochota z mé strany velmi limitovaná.
Šlechta
V českém království byla vyšší šlechta - páni, nižší šlechta - rytíři, kteří už sice většinou nebojovali sami na koni, ale byli potomky šlechticů opravdových rytířů a potom dá se říct třetí skupina byli měšťané povýšení do stavu šlechtické za své služby třeba na úřadech, nemuselo být na bojišti. Měšťany by ještě rozdělit na rytíře s vlastním menším panstvím, někde měli opevněnou tvrz, statek za městem a okolo třeba dvě vesnice a potom na erbovní měšťany, kteří měli jen koupený udělený erb. Taky už se v té době nižší tituly začaly kupovat, když císař potřeboval peníze. Během třicetileté války se kupovaly už i hraběcí tituly. Jen generál Špork odmítl zaplatit s tím, že kupovaného hraběte nechce a darovaného za zásluhy nekupuje. Císař mu tu upřímnost prominul a myslím, že i poplatek. Třicetiletá válka taky znamenala skoro zánik nižší šlechty a scelování panství do větších celků, takže se počet opravdu bohatých pánů snížil, ale bohatství každého z nich narostlo. Zvýšily se tím majetkové rozdíly mezi šlechtici. Jedni skončili s mečem a koněm jako poručíci v pluku někoho cizího a jiní z války tyli za kupovali novou půdu levně. Kariéra Valdštejna by v míru možná nebyla, ten využil maximálně situace a obohatil se na konfiskacích. Často si během povstání půjčil, dal do zástavy skoro vše, co měl za panství, potom najal žoldnéře, aby ušetřil "velkoryse" výdaje císaři. S tím, že od císaře nic nechce. Zatím. Potom se ozval až při konfiskacích, že si zaslouží dary. Císař štědře rozdával ze zabaveného. Stejnou metodu udělal Valdštejn už několik let před Bílou horou, kdy na vlastní náklady vyzbrojil jednotku, která šla do boje o menší léno na hranici dnešní Itálie a Slovinska. Tím se vlichotil císaři už předem. Valdštejn se odlišoval od ostatních, že nebojoval za víru, zemi, rodné město nebo svoji širší rodinu, ale jen sám za sebe. Jeho kariéra byla maximálně úspěšná i egoistická. To ostatním vadilo a nakonec přesvědčili císaře, . aby zkonfiskoval i jeho půdu a rozdělil ji mezi ně. S tituly se to měnilo, zrovna někdy začátkem 17. století byl císařem povýšen první šlechtic na knížete, když předtím byla knížecí hodnost vyhrazená jen pro příbuzné monarchy.
Píší o tom na webu: http://www.d20.cz/clanky/kultura/4821.html
"Erbovní měšťan
Nešlechtic s uděleným erbem, který se zabýval nešlechtickou činností (řemeslo, obchod, živnost včetně „vědy“ typu medicína). Nebyli právoplatnými šlechtici, ale šlo o předstupeň k získání šlechtictví. V českých zemích bylo erbovní měšťanství rozšířeno hlavně v 16. století: Melantrich z Aventina, Hájek z Hájku, Škréta ze Závořic, Hollar z Práchně. Zdaleka ne vždy musel být predikát „smysluplný“ (humanista Melantrich z Aventina si vytvořil predikát dle římského pahorku Aventinus, vědec Marek Marci z Kronlandu zase odkazoval na město, kde se narodil). Tradiční oslovení znělo Slovutný urozený."
"Ovšem vnitřní dělení vyšší šlechty nemuselo existovat vždy: například až do roku 1628 se v českých zemích víceméně neuznávaly tituly hrabě a kníže (zvlášť, pokud se jimi chtěli ohánět ve věcech postavení a cti cizinci) a všichni páni si byli co do urozenosti rovní – s výjimkou vladařů rožmberského domu (ale jejich privilegovanost existovala už v 15. století, ještě před uzavřením panského stavu)."
Jo, neměli na to se vyplatit.
Protože jim předtím zkonfiskovali majetky.
No tak uveďte i jméno Jáchym Ondřej Šlik (hrabě) . On byl také neohebný ?!
Nebo Budovec (syn jednoho z účastníků odboje 1547) - to byl taky nemajetný bezzemek ?
Zas se tu zobe a vyzobané se hodnotí coby obecné.
Žádný vývoj.
------------------------------------------------------------------
Slovo " pán" se užívalo pro muže.
Kdyby popravili nějakou ženu, bylo by tam " Poprava 27 pánů a jedné paní".
No ale v rámci LGBT tomu samozřejmě může být jinak....
Vlastně si nejsem jistý, zda…
Vlastně si nejsem jistý, zda se přeme - a pokud ano, tak o co. Primární myšlenka zněla: drtivá většiná pánů (vysoké šlechty) přešla na stranu císaře (pokud neuprchla) a předbíhala v tom, kdo se mu zalíbí. Popravení tři pánové byli právě ti císařem vybraní k exemplárnímu potrestání. A císař si vybral. Jeho kritéria samozřejmě znal nejlépe on sám. Ergo - kdo vyzobával, byl císař. Minimálně Jáchym Šlik dělal všechno pro to, aby ho císař také přijal do svého houfu (což mu nevyčítám), či alespoň jeho děti. Pokud se shodneme, že tito tři gentlemani jsou vyzobnutou výjimkou, je třeba přiznat, že většina pánů, pokud neuprchli, vědomě přešla do služeb vítěze a přijala pravidla, proti kterým povstávala.
Ad "pán resp. pan" - pozor na dvě skutečnosti - jednak dobově se rozlišovalo mezi obecným označením muže (pro nižší vrstvy se však spíš používalo "chlap" či "mužský") a označením vysokého šlechtice - "pán". Termín pán je užíván pro skupinu vysoké šlechty jak ve Vladislavském, tak v Obnoveném zřízení zemském. Nižší šlechta - je výslovně oddělena.
Musíme brát v potaz i posuny v jazyce (výslovnost, dlouhé a).
Každopádně Panský stav nebyl stav mužů, ale těch mužů, kteří byli páni. Někdy se kolem toho i vtipně soudilo. V "Jagellonských Čechách" je v jedné z poznámek vtipně zmíněn případ půhonu, kdy "Pan Albrecht z Gutthštejna pohání Adama Stolinského z Kopist. Viniti ho chce z toho, že jest jemu ceduli pod svú pečetí svú vlastní rukú psav, k němu se nezachoval, jako na pána sluší, že jest jemu nepsal dvakrát pánu, jako jiní páni a dobří lidé k témuž Albrechtovi zachovávají. Actum feria IV. ante Thymotei apostoli minoris anno DXVI [23. ledna 1516] zdroj: AČ 19, s.395" - tedy problém je v tom, že bylo v oslovení použité pouze jednou "pan", což může evokovat urážlivé zatajení, že je dotyčný i pán (ve smyslu vysoký šlechtic).
Jiný půhon: "Paní Elška z Landštaina na Míkovicích pohání Zigmunda Klatěrubského z Lestkova na Klatěrubích. Viniti ho chce z toho, že jest jí nápis na listu učinil slovy zbytečnými jí ku posměchu, a to těmito: urozené paní, paní a ještě jednou paní. Actum ut supra [16. března]." zdroj: AČ 32, s.65 - tedy, zde naopak přemíra "paní" vedla dotyčnou k přesvědčení, že si z ní Zigmung dělá veřejně prču (správně by bylo "paní paní".)
Tvrzení, že termín "Poprava 27 pánů" znamenalo totéž, jako "Poprava 27 mužů", je anachronismus a nepochopení.
Něco na tom je.
Možná jsem předčasně ukončil samostudium přečtením tohoto (viz poslední odstavec) :
http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2427
Každopádně šlo o význačné muže.
Poprava 27 význačných mužů Království českého - to by šlo, ne ? To by zahrnovalo i ty Němce...
Tož já je nepočítal, četl jsem Bílkovy Konfiskace nebo Skálu ze Zhoře a načal Denise, něco Komenského....nezdálo se mi - např. na základě údajů o zabavovaném majetku, že by VĚTŠINA přešla, určitě ne bez postihu, víte sám, že se pobělohorské procesy táhly leta, že i mezi těmi , kteří " přešli" bylo dost těch, kteří přišli později o majetky či šli do emigrace (většinou do protestantských zemí).
Ale i tak - šlo o muže. Zatím je to k pochopení. Možná někdy později.
:-D
Tak samozřejmě že se…
Tak samozřejmě že se konfiskovalo o sto šest a velkou roli v tom sehrával jiný z pánů - jistý Albrecht, co ho nakonec krouhli v Chebu. Oni ani ti čeští pánové nebyli jednolitá skupina. Slavata s Martinicem mezi ně ostatně patřili také (coby reprezentanti těch, co zůstali věrní moci), o tom, jak "vybral zatáčku" Jáchymův bratranec Jindřich, jsem psal jinde. Někdy se nejprve postihlo a pak milostivě z části vrátilo - to už byl prostě jen další příběh. Někdy se císaři hodilo si někdejšího vzbouřence po "menším" tyty ty zavázat (nad dotyčným prostě pak navždy visel damoklův meč), jindy se mu hodily spíše majetky (pro sebe či jiné věrné)... Byla z toho prostě standardní politika a zvažování vlastních zájmů - na straně těch povstaleckých pánů od prosté touhy přežít přes touhu "nějak dál žít" po touhu dělat další kariéru.
Z přísně historického hlediska je samozřejmě nesmysl takové to jednoznačné "všichni obrátili kabát", stejně jako "všichni zůstali neoblomní". Nakonec mnozí z těch českých pánů ani česky nemluvili (a naopak na straně císaře byli takoví, kteří se k češtině hlásili). Pravdě bude asi nejblíž tvrzení, že velká část pánů přišla o své statky, byla vypuzena či sama odešla, významná část (i těch významných) se novým pořádkům přizpůsobila a významná část byla na straně císaře po celou dobu. S tím bychom ale rozmělnili podstatu každého Vidlákova textu, který historickou studií není.
Nakonec, Karel starší ze Žerotína měl prohlásit v podstatě nadčasové:
„Čechové se snaží stát se slavnými tím, že zahubí svoji vlast. Jejich porážky budou počátkem našich, ale vina bude naprosto jejich. Poněvadž sami sebe opustili, nemohou si stěžovat, opustíme-li je my a jiní.“
Často si na ta slova vzpomenu, když se k té historii ohlížíme k dnešku. Jako by popisoval politiku EU...
Díky za debatu.
Zajímavý pohled. Myslím, že…
Zajímavý pohled. Myslím, že se Vidlák trochu zamotal v těch důsledcích pro běžného Vidláka (právě proto, že páni vedli revoltu jak ji vedli, museli nakonec ukrývat své Bible kralické, či využít Prusa k útěku ze země), ale to je jen drobnost na okraj. Podstata textu mě přiměla dát pět slepic.
Drsné povídání
21. června 1621 Poprava na staroměstském náměstí
21. června 1949 Poprava Heliodora Piky
Je to ještě drsnější!
21. června 2021 zabila policie romskýho Chauvina!
Hajzlové Habsburský :-)))
Jo jo, viděl jste to video?
Chauvin musí bejt na onom světě nadšenej ja moc se sobě podobaj.
Jo, viděl.
Podobají se.
Bude to tím, že policie na celým světě zasahuje proti zfetovaným agresívním grázlům stejně.
Jen tu americkou policii občani nepodpořili.
Podpořili
Tím, že v drtivé většině volili Trumpa. Jenže s tím už si snadno poradili.
Chauvin byl ten polda, když už...
Do oného světa ještě nedoklopýtal
Efko
Na Píku se zapomíná, ale horáková je všude furt. Docela mě to vadí, netuším co to má za účel.
Vysvětlení je triviální:
GENDER :-)