Skutečný nepřítel

V uplynulých dnech jsem diskutoval s několika čtenáři o tom, jak vlastně vypadá naše budoucnost. Lehce jsme nakousli, jakým způsobem jsme ovládáni a dostali se ke Kalerghiho plánům, ke Gatesovi ke Klausi Schwabovi. S diskutéry jsem v těchto ohledech příliš nesouzněl a tak jsem si řekl, že bychom této záležitosti měli věnovat celý článek. Tímto tak činím. Popíšu vám, jak to mám se všemi těmi ilumináty  a globálními elitami já. Nikomu to nevnucuju. Takže: 

Klaus Schwab, Kalerghi a další jsou pro mě něco jako Mikuláš Minář. Jen to dělají ve větším. Nejsou to žádní myslitelé, nejsou nijak nebezpeční, prakticky nikdy se nehnuli z kanclu. Jsou jen prostým produktem předchozích dekád globalizace, protože byli ve správnou dobu na správném místě. Jsou viditelným produktem globalismu. 

V dnešní době už se prakticky nedá rozlišit, kde začíná globální firma a kde globální byrokracie. Představte si to asi jako s našimi nimistrry zdravotnictví. Na jedné straně doktoři. Na straně druhé politici, na straně třetí podílníci v mnoha firmách, jedoucí v mnoha šméčkách. Co u  takového Arenbergra  je nejvíc? Je doktor? Nebo je ministr? Nebo je podnikatel ve zdravotnictví? Je rentiér v nemovitostech?  Má podílníkem ve farmaceutických firmách? 

Takhle to tam nahoře mají všichni. Jen ten Arenberger je taková česká verze. Na úrovni EU existují stovky lidí, kteří na jedné straně mají podíly v  Googlu, firmě Maersk, Aramco, Adidas, Coca cola a na straně druhé mají své kanceláře v Bruselu, Washingtonu, Nairobi. K tomu jsou v různých dalších uskupeních, protože nejvíc se toho neudělá v kongresu nebo ojroparlamentu, ale při drbárně na chodbách. Ti stejní pak jsou různými zmocněnci OSN, měnového fondu, Unesco a podobně. Tvoří převodník mezi rádoby soukromým sektorem a rádoby nadnárodními strukturami. 

Takových Great Resetů se objevuje neurekom každý den. Každý den napíše nějaký zmocněnec EU pro migraci či práva menšin svůj plán budoucnosti. Oni se tam totiž v kancelářích nudí. Každý great reset si pak vezme nějaká konzultační firma, udělá z toho směrnici a nějaký úředník, co má kompetenci tu směrnici vyhlásit, tak jí vyhlásí. Ostatní úřady si najmou konzultační firmu, ta u nich zajistí aplikaci nové směrnice a díky této směrnici pak úřad spustí svojí další směrnici. A tak mají všichni práci, točí se v tom velké peníze, jezdí se po ekonomicých fórech, setkávají se na G7, G8, G20, G753825... Vznešeně tam plkají, novináři o tom pak píší a chudák prostý člověk si pak přečte o Great resetu a budí ho to ze sna. Počkejte až zjistí, že podobných plánů existují tisíce a tisíce. Koncept, že silný a bohatý odírá slabého a chudého, ten je starý jak lidstvo samo. 

Jeden z posledních great resetů teď představil španělský premiér Sanchez. Snůšku blábolů o tom, jak v roce 2050 budou mít všichni všechno sdílené, jak klesne nezaměstnanost, jak se všichni budou mít dobře a budou šťastní. Plán, který má 650 stránek. Jako Egypťan Sinuhet. Takový menší plán představil při svém snění i Babiš. Dělají to všichni. 

Společné mají ty plány to, že se nikdy nebudou realizovat. Bude se o nich draze mluvit, budou se probírat v novinách a televizích, moudré hlavy o nich budu vést debaty za peníze... a víte co jediné se stane? Vznikne další úřad. Včera Občan dával k dobru, jak u nás konečně bude zmocněnec pro romské záležitosti. Jasně, ten to konečně vyřeší. Bude mít v Praze teplou kancelář a bude zasvěceně kvákat o tom, jak jsme všichni rasisti. Gheta budou přibývat ne ubývat. 

Účelem tohodle všeho není něco změnit, ale naopak udělat všechno pro to, aby se nezměnilo nic.  Aby se dál levně vyrábělo v Číně/Indii/Bangladéši, aby se draze prodávalo v Německu/USA/Francii. a aby se danilo v Irsku/Kypru/Seyschelách. Oni nás nepotřebují zotročit. Děláme přesně to, co chtějí abychom dělali. 

Oni chtějí, abychom pěkně makali a kupovali si za to předražené šmejdy. A ještě lepší je kupovat si zážitky... ty jsou na výrobu levnější a dají se dělat masověji. Oni chtějí, abychom se zadlužili, abychom toužili po hovadinách, abychom nemysleli, abychom chtěli každý rok k moři, abychom potřebovali famózní zážitky z létání, plavání, horolezení, jízdy na kole, běhání... a k tomu všemu abychom si koupili příslušné zbožíčko. Kdy já naposled viděl někoho běhat nebo jezdit na kole jen tak... Všichni mají příslušné kalhoty, příslušné tričko, sluchátka, měřič tepu, kroků, kilometrů... jako by se nedalo běhat v teplákách.  Takový Iphone má výrobní cenu tak pět stovek. A sekají vám ho za dvacet tisíc. Schválně jestli někdo někdy spočítal, kolik lidí touha po značkovém šmejdu přivedla do naštěstí. 

A každý rok to totiž někdo nedá. Každý rok někdo přijde o dům, propadne se do chudoby, přijde o všechno, co on i jeho rodiče a prarodiče nashromáždili. Každý rok si různí Kellnerové koupí další pozemky od malých vlastníků, co prodají hektar za 300 tisíc a jedou za to do Karibiku, protože tam už přece všichni byli. A Kellner jim na to zařídí letadlo, na místě jim zařídí hotel, povozí je, pohostí je, skásne je... a sám má pak půdu, cesty, energovody... a my mu to rádi prodali.

Chápete kam mířím? Problém není Klaus Schwab ani popsané papíry o růžové budoucnosti. Problémem jsou ty velké firmy, které už ani nemají lidského majitele. Které už mají jen menežment. A každý z těchto velkých manažerů má bráchu a kamarády, kteří jsou tajemníky v ojroúřadech a navzájem se uplácejí, aby všechno fungovalo tip ťop. 

A my si volíme zastupitele, kteří pak jsou hladce přeplaceni, aby schválili něco, co nás zotročilo doopravdy. Odevzdali jsme vodovody, musíme draze recyklovat, zakázali nám skládky, udělali předpisy, aby se nic nedalo dělat v malém, aby se nikdo nestal konkurencí velkým firmám. Zabetonovali svůj byznys, propojili se z úředníky a navzájem si zařizují, aby všechno fungovalo. A když do toho lidi náhodou hodí vidle, tak se referendum opakuje, dokud nevyjde podle představ. 

Orbánovi bylo úplně jedno, co kecá nějaký Schwab. Nebo co kecá Soros a Gates. On věděl, že je musí z Maďarska vypráskat a podřídit si je. A tak to udělal. Poslal na pobočky velkých firem těžkooděnce a nucené správce a bylo to. Putin znovu vybudoval armádu a je mu jedno, že továrnu Mercedesu papírově vlastní někdo ze zahraničí. Kdyby náhodou mercedesáci chtěli dělat potíže, zaparkuje před vrátnicí tank a dovnitř přijde dvacetiletý poručík a oznámí globálnímu nanažerovi, že byl právě sesazen. 

A co děláme u nás? Hádáme se, jestli je zvýšení či snížení daní těm globálním firmám pravicové nebo levicové. Je to úplně jedno. Ty firmy nám nepatří, dělají si s naší vládou co chtějí. Kdo z našich kandidátů hlásá že den po volbách pošle těžkooděnce do všech bank a oznámí, že odteď bude ministerstvo financí dohlížet na všechny velké transakce?  A i kdyby hlásal, dokáže to vůbec udělat? Na patřičných funkcích s kompetencemi už dávno sedí lidi, kteří chtějí, aby vše zůstalo při starém. Kteří se klidně postaví i premiérovi, protože rozkazy chodí úplně odjinud.  Učelem je, aby lopaty makaly, těšily se na zážitky, aby pěkně chodily k volbám a měly pocit demokracie a přitom aby se nic nemohlo změnit. 

A když se to lidem nelíbí, tak se jim dá nový zmocněnec. Hlavně aby o všem ve skutečnosti rozhodovali v centrále ING, Veolie a PPF. A lidi ať si povídají o Schwabovi a Gatesovi. Ať si povídají o zlém great resetu. Ať se handrkují o pitomosti, hlavně aby nezvolili nikoho, kdo by udělal to co Putina  Orbán.  Politikům se dá teplé místečko, dostanou svoje podíly ve velkých firmách, dostanou svoje provize, dividendy... a budou dělat všechno pro to, aby to tak zůstalo. 

Je mi úplně jedno, že Schwab vypotil stoprvní verzi růžové budoucnosti. Je mi úplně jedno, že Babiš/Kalousek  snížil/zvýšil daně. Je úplně k ničemu debata o tom, jestli to bylo rpavicové/levicové. Mně štve, že se u nás najdou celkem normálni lidi, kteří myslí, že proti globálním elitám a jejich zájmům budou bojovat nejlépe tím, že nebudou dodržovat epidemická opatření a myslí si že tím hodně vybojovali. Sice jsme zase přišli a tisíce hekatrů a zase se vyvedlo víc dividend do zahraničí, ale máme tu frajery, kteří nad Gatesem zvítězili tím, že si nevzali roušku. A nejen to ještě napomáhají atomizaci tím, že o těch, co se očkovat nechali říkají ovce.  A v centrále Maersku se smějí. Místo abychom se snažili najít někoho, kdo tam pošle ostré hochy s brokovnicemi, tak se mezi sebou štengrujeme o to, co kde větší ovce.  Nevzal jsem si roušku, teď jsem to Schwabovi nandal. Sice jsem neudělal vůbec nic pro to, aby tu zůstalo 400 miliard ze kterých patřičný díl Schwab dostane, ale hrozně jsem mu to nandal. A když si roušku vezmu, tak jsem globální zaprodanec... Já už jsem prostě starej. Nechápu to. 

Když si Putin vzal Krym, celkem bez problémů všichni chápali, že nějakým semknutím ho zpátky nedostaneme. Že si Putin nic nedělá z keců. Že má své tři spojence - armádu, námořnictvo a letectvo a tak si prostě dělá co uzná za vhodné.  Proč je tak nepochopitelné, že okaté nenaočkování a nenošení roušky je podobně pozérská slabota jako ostrý komentář České televize o zlém Lukašenkovi.

Nenosíte roušku... hm super... a máte naspořeno? Máte svůj pozemek k soběstačnosti? Máte svojí firmu, která není závislá na zahraniční bance? Máte nemovitost bez dluhů? Máte děti, které vás mají rádi a neserou na vás? Máte někde nějakého politika, který si vzal za své, aby všechny ty globální žraloky alespoň na našem území dostal pod kontrolu? Jste ochotni nést náklady na vybudování opravdové armády? Jste ochotni obětovat čas na členství v domobraně? Jste připraveni v padesáti běhat v terénu a učit se alespoň základům taktiky? Aby vám neustřelili prdel hned při prvním střetu? Máte nějaký spolek lidí, co držíte pohromadě za každou cenu? Jste ochotni si zvolit vedení a pak poslouchat rozkazy i kdyby se vám stokrát nelíbily? Tak jako to měli legionáři? 

Tohle musíme dělat. Nějaký Schwab nám může být u zádele. Když nebude on, bude někdo jiný. Kašlete na plány co na vás chystají někde v Bruseli a postareje se o to, aby je u vás nemohli realizovat. Kašlete na kecy o pravici a levici a hledejte kecy o tom, kterak je třeba poslat nucenou správu na všechny ty Kauflandy, Lídly a PPF. Hledejte kecy o tom, že na našem území bude platit naše vůle. Zcela a úplně. Bez ohledu na Brusel, bez ohledu na Berlín. 

Nenosíte roušky? A jaký vztah máte ke svým  dětem? Odešli do města, cítí se být Evropany, dívají se na vás s despektem? Jste k ničemu. Nedokázali jste přesvědčit ani ty co vám byli nejblíž, ani vaší krev. Jak chcete bojovat? Nevybojujete nic. Zbude vám nenošená rouška, která bude mít stejný smysl jako Basilejská kompaktáta. Bude vám ponechána jako pocit, že jste vyhráli. A z druhé strany přijede exekutor a všechno vám vezme a nikdo vám nepřijde na pomoc. Pak vám zavřou elektrárny... a budete sedět doma potmě, ale s vítězným pocitem, že jste se nenechali naočkovat i když kvůli tomu nikam nesmíte. 

Dokud všichni nepochopí, že skutečný nepřítel sedí v Praze ve velkých kancelářských komplexech, tak se nic nezmění. Dokud globálním firmám nebudou napařeny daně z naší práce na našem území pro naší kasu, tak si můžeme o Gatesovi povídat od rána do večera ale nic se nezmění. A dokud všichni nepochopí, že až bude takový Orbán zvolen, tak se musí bez keců plnit jeho rozkazy, dokud všichni nepochopí, že změna znamená především disciplínu a odříkání, že změna znamená, že my se budeme mít hůř, aby se naše děti měly líp, tak se prostě nikam nedostaneme. 

Skutečný nepřítel je v tom, že nám se vozí dotované potraviny, které nám ničí půdu, protože naši zemědělci si jinak nevydělají. Jste chotní platit za skutečně české potraviny víc? Našli jste si svého vidláka, aby české prachy za jídlo zůstaly v Česku?  Nepřítel je v tom, že vyrábějí v Číně a daní na Kypru. Nepřítel je v tom, že naše elity jsou napříč politickým spektrem korumpovány od těch nadnárodních korporací. Nepřítel je v tom, že nedržíme pohromadě. Nějaký Klaus Schwab má v seznamu našich problémů číslo 3586. My jsme někde u trojky. 

Neříkejte mi o Kalerghiho plánech, neříkejte mi o Great Resetu. Řekněte mi raději, jak to udělat, abychom měli tisíc tanků, sto nadzvukových letadel, sto tisíc mužů ve zbrani, půl milionu rezervistů a plnou státní pokladnu našich peněz podložených naší prací a našim bohatstvím.  Aby každý kolem nás věděl, že když sem vpadne, tak možná zvítězí, protože jsme malí, ale bude bolestivě kousnut.

Až bude každý kolem vědět, že na nás sice mohou uvalit sankce, ale to jen zvedne popularitu našemu režimu a odhodlání obyvatelstva vydržet a obstát, tak budeme mít vyhráno i kdyby Kalerghi vstal z mrtvých. 

Řekněte mi, jak to udělat, abychom měli soběstačnou energetiku, abychom měli vlastní těžbu surovin, vlastní průmysl a vlastní zemědělství. Kdyby na nás ty sankce uvalili, abychom neměli hlad a svítilo nám světlo. Řekněte mi, jak to udělat, aby veškerá hodnota u nás byla také daněna. Řekněte mi, jak to udělat, aby každý doktor nejel s farmaceutickými firmami v nějakém šméčku. 

Řekněte mi, jak to udělat, aby ze školy lezli alespoň tak vzdělaná děcka jako za komunistů, Řekněte mi, jak to udělat, aby všichni byli gramotní, aby každý šel do života vybavený něčím použitelným a ti chytří aby měli vysoké školy a v oborech, které nám vydělají na lepší budoucnost. Řekněte mi, jak to udělat, aby děcka věděly alespoň tolik, aby je každý neutáhl na vařené nudli. Aby rozpoznaly, kdy jim někdo maže med kolem huby. 

Když budeme mít armádu, budeme mít průmysl, budeme mít zemědělstvía dost potravin pro všechny, když budeme mít banky, když budeme mít vzdělané a schopné lidi... tak premiér nebude vystupovat jak spráskaný pes a vyhošťovat diplomaty. Nebude muset něco jiného říkat nám a něco jiného Merkelové. Nebude muset kupovat předražené vrtulníky. Na většinu mezinárodních problémů si vystačí s tím stejným co Putin nebo Orbán. Vztyčeným prostředníčkem. 

Jak jsem řekl, nikomu svůj názor nevnucuju. Ale tohle Vidlák chce. Tam chce napřít svojí sílu a možnosti. Tohle bude Vidlák volit. Budu to volit i když mi zvednou daně na armádu a na navrácení vodovodů. Budu to volit i když to bude znamenat menší životní úroveň. A budu se na tom podílet, i když to bude znamenat sebezapření a osobní oběti. Ostatní jsou jen kecy.