Stokrát nic

to by nemělo zapadnout

ok
tak napis co potom, ked vyhras ....v CR, hm?

Pane Vidlák.
Perfektní.
Zatím na obzoru nevidím ani naznak formace odporu-,vlastenectví,spíš protektor organizuje,ještě prodejnější skupiny,třeba milion chvílek,Piráti,zelení.Jenže i většina současných stran, je prodejných o samostatnosti,suverenitě jen kecají.

dnes výborný článek a můj 100% souhlas.

Každý z nás může každý den tuto myšlenku naplňovat každodenním konáním, případně nekonáním. Nechme jim jejich volby a starejme se o svoje věci, které jsou opravdu důležité. Chraňme svůj rodinný kruh, mysleme na svoje skutečné potřeby a žijme v pravdě.

https://www.youtube.com/watch?v=8IzKWTcK1po

Vidlák rozhořčeně a jistě i s jiskrou v oku, zdvihl prapor odporu, ale hned v zárodku si ten prapor i s rukou usekl. V liberální demokracii se nebojuje puškou, či kulometem, ale papírem s hlavičkou rozsudek, usnesení, rozhodnutí.
K čemu je samostatnost, když může příslušný úředník státu přijít ke mne domů a usoudí, že jsem porušil nějaké ustanovení zákona a dle míry zavinění mne ekonomicky z ničit.
Těch bojovníků za svobodu dle návodu Vidláka dlouhé seznamy u exekutorů. Tudy cesta nevede. Afghánci nevyhráli proto, že by obdělávali svá políčka, ale proto, že čas od času dali usákům ochutnat jejich vlastní mediciny. Občas nějakého amíka, případně našeho mírumilovného vojáčka poslali na onen svět. V lepším případě jen narušovali tu naši demokratickou pohodu.
K našim chlapcům, co tam ukončili život hrdinnou smrtí. Nikdo je tam nezval, nikdo je nenutil tam jet. Padlí chlapci tam jeli kvůli penzům, no a někteří si rizikovou opci i vybrali. Nevidím na tom nic hrdinného nebo hodné politování. Liberálně demokraticky, občas se něco nepodaří.
Chceme li něco změnit u nás, musíme umět bojovat stejnými zbraněmi jak má náš protivník, tedy papírem.

Vidláku, tohle bych viděl trochu jinak. V každé hlavě člověka panuje naprostá nikým neomezená svoboda a tedy i představa, jak žít zcela obecně. A ta představa je u každého jiná. Lidé ale žijí ve společenstvích a musí spolu nějak koexistovat. A v každé komunitě bez výjimky ať je to rodina pracovní kolektiv, či stát se řeší ty rozdílné přestavy nějakými stanovenými pravidly. Jinak to nejde. Ke každému pravidlu má každý jedinec nějaký vztah. Je správné, není správné, ale jsem ochoten ho respektovat až po vztah, že správné není a dodržovat ho nebudu. V každé té komunitě to tak bylo, je a bude. A u toho s tím posledně jmenovaným vztahem není jiné řešení než vynucení dodržováni daného pravidla.
Pokud je těch posledních tolik, že pravidlo nejde vynutit je pravidlo nanic, jakoby nebylo. Ergo kladívko lze mít jen taková pravidla, která je většina ochotná dodržovat.

Problém v Afgánistánu spočívá v tom, že jim tam někdo (USA) vnucuje vůdce a pravidla, která tam většina nechce. Je jedno proč a jak. A tím je dán i vítěz a poražený. Předem.

To srovnání s námi Vidláku kulhá na obě nohy. Nám tu taková pravidla USA nevnucují, když tak nám vnucují vůli stran nějaké konkrétní věci třeba kdo bude stavět Temelín, či že máme vyhostit diplomaty Ruska. A pravda to není, my sami a dobrovolně plníme jejich přání, pokud prosadí ti skuteční lezprdelkové většinu v parlamentu, ne zájem ČR pak jim ale jen sami lezeme do prdele.

Když v čemkoli píšete co MY máme dělat v čemkoli – píšete o své osobní představě. Když to neděláme, většina to nesdílí. Aby to dělala ta drtivá většina, musíte ji o svých představách přesvědčit nebo k tomu musí dojít sama, pak to bude i dělat.

Ten úvodní odstavec se přece týká i jakékoli problematiky včetně názoru na cokoli. Dokud se člověk nesmíří s tímto faktem, uráží se v tzv. diskusích pro cokoli. Uráží se, není urážen. Dotčen už jen tím, že má někdo jiný názor, jinou formu, jiný vkus, atd, atd

Naprosto souhlasím se vším, co Vidlák napsal. Bohužel mnozí diskutující nepochopili to poselství. Jistě, v našem prostoru nebudeme bojovat násilnými prostředky. Musíme si uvědomit, že problém není v tom, že si z nás Západ udělal poslušnou kolonii, ale v nás, že jsme si to nechali líbit. Začít musíme u sebe, přesně jako to píše Vidlák. Švejkovat věci, které nám nutí náš kolonizátor. Zesměšňovat poslušné přisluhovače cizí vlády. Nevolit toho, koho nám nutí média, nýbrž toho, na koho média nasazují. Protože to je jasná známka toho, že dotyčný hájí naše zájmy. Vzdělávat sebe a naše děti. Protože to je to, čím si naši předci vybojovali samostatnost. Vytvořili národ uvědomělý, vzdělaný a fyzicky zdatný. Za minulého režimu to začalo erodovat a nový režim to vše naprosto pohřbil. Takže musíme začít stejně, jako naši předci.
Ještě k tomu Afgánistánu. Metodou, jakou zvolili Američané, nikdy nemohli vybojovat mír. Říká se, a je to pravda, že Američané vyhrávají války a prohrávají mír. Typické to je v Iráku. Do války investovali několi bilionů dolarů a výsledek je nula. V Iráku je všichni nenávidí a chtějí se za každou cenu od Ameriky odstřihnout. V Iráku není ani demokracie, ani prosperita, ani lidská práva. Ještě horší výsledek je v Libyi, tu se jim opravdu podařilo vybombardovat do středověku. Naštěstí ne do doby kamenné, jak vyhrožovali. Vždy si vzpomenu na tu ženu v minisukni, jak si stěžovala, že ji vládní vojáci obtěžovali. Dnes tam žádné ženy v minisukních chodit nemohou, protože islámské milice by je ukamenovaly.
V Afgánistánu Američané prohráli, protože nebyli ochotni nést cenu vítězství. Abyste vyhráli, musíte získat na svoji stranu alespoň část místních. A tu musíte ochránit před těmi, kteří se pokoušejí kolaboranty ztrestat. To ale nemůžete, jestliže ráno projedete ve svém obrněném vozidle pár vesnic, vrátíte se do pevnosti a tam se s ledovou coca-colou díváte na baseball. Protože v noci přijde Talibán a s kolaboranty si to vyřídí. Svým způsobem byli Sověti mnohem blíže vítězství, než Američané. Protože bez americké a pákistánské pomoci by islamisté neměli šanci uspět. Protože sekulární režim lidem nabízel pokrok a prosperitu.

V roce 1556 dorazili první jezuité do Prahy. Vlastenci a obrozenci je neměli v lásce, ale jejich odsudky nebyly zcela spravedlivé. Tovaryšstvo Ježíšovo byla z dnešního pohledu velmi moderně vedená organizace s mnoha úspěchy ve své činnosti. Vidlák v dnešním článku rozebírá taktiku a strategii, která by také obyvatele Česka mohla přivést k vítězství nad usáckou a globalistickou hegemonií. I napadlo mě zmínit úspěšnou jezuitskou praxi v prosazování ideologie katolické církve po Tridentském koncilu.
Když přijel první výsadek jezuitů v polovině 16. století do Prahy, ocitli se otcové jezuité uprostřed nepřátelského území. V Zemích Koruny české sice vládli katoličtí Habsburkové, ale většina (až 80%) obyvatel byli protestanté. Účel příjezdu jezuitů do Prahy byl jasný, postupnými kroky (Vidlákovo kapkou po kapce) dosáhnout změny smýšlení obyvatel ve prospěch katolictví. Úkol zdánlivě nerealizovatelný, ale díky promyšlené taktice, strategii i souhře historických událostí se nakonec zdárně povedl uskutečnit a následky této činnosti trvají dodnes.

Jezuitským mottem byla věta jejich pátého generála, Claudia Acquavivy: „Fortiter in re, suaviter in modo“, volněji přeloženo, „Tvrdě (důsledně) ve věci, přiměřeně ve způsobu“. A tak jezuité po příchodu do Prahy klidně pořádali z počátku po mši přijímání pod obojí, což byla sice z katolického pohledu tvrdá hereze, ale přilákalo to první protestanty do jejich prostor, se kterými dále mohli pracovat. Ostatně jezuité byli perfektní marketéři, pro zbudování Klementina si vybrali klíčové místo na vjezdu na Karlův most a přístup do Starého města křižující se s pravobřežní vltavskou komunikací.
Členové Tovaryšstva byli téměř vojensky organizováni a vyznačovali se výtečným vzděláním, včetně jazykových znalostí. Špičkové bylo jejich školství od základního po vysokoškolské.

Pokud bych mohl doporučit jakou taktikou na nepřátele Česka, zhustil bych radu do jezuitského hesla a po praktické stránce na až úzkostlivou péči o vzdělání dětí a mládeže, kromě odborného, především na znalosti jazykové.
Každý jezuita musel vládnout jazykem země, ve které se pohyboval, samozřejmě mluvil latinsky a u nás také německy.
Výchova mládeže je pro naše (Vidlákovo) uvažování naprostá priorita.

Zjednodušeně výchova příkladem.

Mám asi měsíc nového kolegu, který je ze stejné dědiny a jezdím s ním do prace. On prostě chce mít plné auto, jinak bych jezdila sama, mám to 7 km, to by mi nevadilo, nechci nosit hadr, teď respirátor, na hubě ještě v dopravním prostředku.

A milý synek je slávista jako hrom, až mě tím občas děsí. Je mu 25 let a mně je 59 a tak zase slyším jak mládežníci uvažují.
Bude volit Piráty!
On nechce o slyšet jak rozhodla UEFA, o tom se odmítá bavit. Vlastně jsem se o Kúdelovi dozvěděla sama před měsícem, když vyprávěl jak byl druhý fotbalista tvrdě atakován, tuším jde o Koláře.
O tom nemluví a to je tak ukecaný, že z něho bolí hlava i ostatní kolegy. Ten strčí i Kelišovou do kapsy.

Vidláku, zmiňujete Kudelu. Dneska čtu v MFD Skicáře karikaturisty Václav Teichmann:

Poučení pro Kudeli. Fotbalovému beku pražské Slavie Kudelovi už za údajnou rasisitickou urážku protihráče černé pleti nehrozí jen stopka na deset zápasů, ale i půl roku vězení. Ať už slůvko z atlasu zoologie řekl, či nikoli, propříště ví, že je mnohem bezpečnější soupeři prokopnout lebku. Ale nesmí se u toho tvářit rasisticky. -smějící se smajlík

Tu drtivou většinu z mého předschozího vstupu lze přece stvořit i jako virtuální - mediálně. To mediální klima vstřebali i předáci nejen evropské federace ale i světové FIFA a shodou okolností to tady prezentuje Rus.
https://www.idnes.cz/fotbal/pohary/alexej-sorokin-fifa-uefa-ondrej-kude…
Kudela má možnost se u UEFA odvolat, asi neuspěje (názorový vir tam řádí jak tajfun), ale u obecného soudu by se dovolat mohl neb ten by měli pandemii virově nakaženého klimatu UEFA odolávat právě pro svou nezávislost. Ne-li pak holt lidstvo jako celek zase v jedné věci bude blbnout. Lidstvo bude nemocné konkrétní názorovou virovou pandemii a dokud nepřijde nějaká „vakcína“, kdy někdo zvolá král je nahý, bude ve věci blbnout. Ta vakcína přijít může, ale také nemusí. Já si myslím, že dřívě či později přijde. A jako optimista si myslím, že u toho obecného soudu to Kudela vyhraje – pokud to absolvuje. Nedoknalé lidstvo je nedokonalé lidstvo. Ten obecný soud by mohl a měl být vůč takové virové pandemii imunní.

proč neletí do Moskvy
„K mé plánované cestě do Moskvy - včera jsme se s panem premiérem dohodli, že je nutná má účast na pondělním jednání vlády,“ vysvětlil vicepremiér stroze v sobotu ráno na Twitteru.

Jeho účast na zasedání vlády je nutná,aby AlHamajda mohl říct své jasné a rezolutní "Možná"