Přes Vánoce jsme s rodinou prožili Covid, tak bych rád tady popsal reálnou zkušenost, abychom tu pořád nefantazírovali. Osobně jsem bral Covid vždy vážně a vedl k tomu i ostatní členy domácnosti. Dodržovali jsme všechna opatření, nechodili nikam do hospody, nikoho nenavštěvovali ani nezvali návštěvy k sobě, nikam necestovali. Dodržovali jsme to ani ne tak z nařízení vlády ani ze strachu z postihu, ale prostě proto, že jsme se nechtěli nakazit a tak jsme dělali všechna opatření, která jsme z dostupných informací měli, například všechno oblečení z venku se svlékalo vždy už na schodišti, v každém autě velká láhev dezinfekce s rozprašovačem na ruce, respirátorů FFP2 jsme měli nakoupeno asi za 3000 Kč a ještě jsme je několikrát recyklovali sterilizací v troubě. Žili jsme stylem do práce, z práce, nákup potravin a nezbytností vždy s FFP2 respirátorem a jinak byli pořád doma, maximálně jsem chodil hrát tenis, kde je mezi hráči opravdu veliká vzdálenost, takže nákaza tam je prakticky nemožná. Ono tady kolem baráku a zahrady bylo práce a zábavy pořád tolik, že nám to ani nějak moc nevadilo. Moji rodiče odloučení snášeli naštěstí také docela dobře, takže vlastně nebyl problém. I na Vánoce jsem se s nimi domluvil, že letos se prostě o Vánocích nenavštívíme a počkáme, až bude epidemiologická situace lepší. Děti byly doma už několik týdnů a nechodily nikam.

V baráku žijeme společně s babičkou (83 let), která má do značné míry svoji domácnost oddělenou. Protože ale jsme oba s manželkou chodili do práce, hlavně s ohledem na ni jsme si udělali antigenní testy, manželka 22.12., já 23.12., oba negativní. A tak 24.12 po dni příprav jsme zasedli ke společné štědrovečerní večeři. 25.12. jsem byl hodně unavený, a tak jsem v podstatě celé svátky pospával a začal jsem k tomu kašlat. Inu, antigenní test byl negativní, tak mě hned nenapadlo, že to byl začátek Covidu. Pak mi všechno, co obsahovalo sůl, zejména jakákoliv uzenina, připadalo strašně přesolené. Kousek salámu chutnal asi jako kdybyste si na jazyk vysypali lžičku soli. Měl jsem trochu ucpaný nos, ale žádnou rýmu, žádné škrábání nebo bolení v krku, jen dráždivý suchý kašel jakoby z hrtanu či průdušnice až v místě, kde máte klíční kost, bolest za očima, zalepené oči. V pondělí 28. jsem volal doktorce, že bych si chtěl zopakovat ten antigenní test, že mám nějakej divnej kašel. Ihned jsem byl odeslán na PCR test, který mi udělali 2 hodiny poté (žádné čekání na test) a ve 4:30 ráno přišla SMS s výsledkem – pozitivní. V 8:00 už volala hygiena, ten chlap na druhém konci měl hlas přesně jak Prymula, zřejmě nějaký policejní vyšetřovatel vypomáhající s trasováním. Pět dní zpátky jsem neměl vůbec žádný rizikový kontakt s nikým mimo vlastní domácnost, takže toho moc nevytrasoval. Já 10 dní nařízená izolace, všichni ostatní v baráku 15 dní nařízená karanténa. Nesmíte nikam mezi lidi, nákup si nechte dovézt donáškovou službou. Nemocný mimo svoji místnost jen s respirátorem, nepoužívat společnou koupelnu nebo po každém použití dezinfikovat. Všichni ostatní členové domácnosti si musí udělat PCR test. Protože jsme zejména babičku neměli na test jak dopravit, poslali nám odběrovou sanitku. Výsledek? Pozitivní úplně všichni.

Tolik úvod. A teď ta zkušenost, co by šlo udělat lépe, jak by bylo dobré se na toto připravit.

Pokud trvale užíváte nějaké léky, mějte jich dostatečnou zásobu a sbalte si i balíček na cestu, kdyby se váš stav náhle zhoršil a byl nutný převoz do nemocnice, ať máte svojí medikaci s sebou.

Mějte velký mrazák, kde si můžete zamrazit několik balených krájených bochníků chleba do zásoby. Dovážková služka Košík fungovala báječně, ale je nutné mezi jejich příjezdy potraviny několik dní uchovat a s šestičlennou domácností totálně v izolaci spotřeba potravin neklesá. Rozhodně si nachystejte polotovary, které je snadné připravit a které zvládnou připravit i děti. Základní potraviny vám budou na nic, protože nebudete mít energii něco kuchtit. Mražené mleté maso, hotové omáčky a těstoviny a mražený strouhaný sýr jsou ideální potraviny do nepohody. Předvařená čočka. Fazole v rajčatové omáčce. Rýže a hotové omáčky třeba Butter chicken. Zamrazené krůtí maso, připravuje se snáze než kuřecí. A paštiky. Nechystáte se na hladomor, chystáte se na přežití dvou týdnů, kdy pro vás bude vyčerpávající i dojít si na záchod.

Z léků se nejvíce osvědčil Erdomed (na předpis) – funguje i jako jakási ochrana dýchacích cest před rozvojem zápalu plic. Z cucavých věcí se pak nejlépe osvědčil SeptAngin. Na tlumení kašle Dinarex. Na ucpaný nos Nasivin sensitive. Samozřejmostí je vitamín D3, který jsem užíval preventivně už od podzimu a který by měl bránit těžkému průběhu. Pro snížení teploty samozřejmě paralen, ale ten nebyl potřeba, teplotu jsem prakticky neměl. A na znovunastartování trávení Biopron.

Nejhorším příznakem byl kašel, takový divný, ne jako z běžného nachlazení. Nemáte žádné hleny, neškrábe vás v krku, jen pořád kašlete, tak, až se div nepozvracíte, tak, až vás začnou bolet záda a budete mít hexnšůs, jak si cukáte s páteří. Důležitý je klid na lůžku. Když vylezete, dostanete záchvat kašle, čím víc kašlete, tím víc vám dýchací cesty otékají a hůř se vám dýchá. Když jste v klidu v posteli, je to lepší. Ležte na boku. Na topení mokrý ručník, vlhký vzduch vám pomůže. Kdyby přišla dušnost, končí sranda, ihned volat záchranku. Naštěstí až k tomu nedošlo.

Snažte se předem, dokud jste ještě zdraví, si domluvit kontakt na někoho, kdo by vám mohl udělat nákup, dojít do lékárny pro léky. Pokud jste se všemi sousedy na kordy a nebavíte se, nejbližšího přítele máte 30 km daleko a zaneprázdněného nebo v seniorním věku, že ho ohrožuje i ta cesta do lékárny, budete to mít mnohem těžší.

Odolejte snaze si nakoupit a rychle zařídit vše po cestě z testu než vám přijde výsledek. To je vám sice ještě docela dobře a ještě nemáte nařízenou karanténu, ale jste nejnakažlivější, takže to je ta největší sviňárna, co můžete udělat.

A pár závěrů z vlastní zkušenosti:

Je jasné, že nejnakažlivější jste v době, kdy nemáte ještě vůbec žádné příznaky. U nás se nakazili všichni, i když jsme udělali maximální možná opatření a rozdělení domácnosti na infekční a čistou zónu hned potom, co jsme se o pozitivitě dozvěděli.

Je jasné, že negativní antigenní test vůbec neznamená, že nejste nakažený a že třeba hned druhý den nebudete infekční. Pouze znamená, že nejste infekční v době provedení testu.

Je jasné, že to má opravdu dlouhou inkubační dobu. Já se nakazil nejspíš v práci od nezjištěného bezpříznakového kolegy nebo z kontaminovaného povrchu ještě před štědrým dnem (klika dveří, madlo vozíku, tlačítko parkovacího automatu...). Od nákazy do zjevných příznaků to trvalo týden, možná víc.

A nakonec nutno říct, že zase taková hrůza to nebyla. Za dva týdny klidu na lůžku (místy teda spíš klidu na záchodě) se z toho dostanete. Říkali jsme si, jak ty trávicí potíže a ztráta čichu jsou vlastně výhodná kombinace. Pak ještě týden rekonvalescence, kdy byste už neměli být infekční, ale budete ještě dost kašlat, takže pokud možno homeoffice. A pak, po třech týdnech, už bude dobře. Já měl z rodiny asi průběh nejtěžší, s mírnými příznaky to přežili všichni ostatní včetně naší vitální babičky.

Tak hodně zdraví do nového roku!